'
Previous chapter

Nukọnyìyì

Yẹn mọdona hézéhézé dogbọn gblọndo anádemẹ he lọ tọn dali; mọwẹ yẹn sọ mọdona ga dogbọn mẹhobà he sọgan jẹgodona lẹpo dó. Ṣigba na nújijọ̀ he tin to whlẹndo mẹ tọn wutu, aliho devo depope ma sọ tin bà. Enẹwutu, yẹn dóna wlán núdepope he yè dóna dọ lọ. Podọ nugbo, ehe lọ sọgan yín bibasi to kleun mẹ. Podọ mẹdepope he jlo nugbo, sọgan ṣẹ̀ dodinna Owé Wiwé lẹ ji, yèdọ ehe kàn ohóta he lọ. Podọ kẹdẹdi to whepoponu, omẹ delẹ na yígbèna bọ omẹ he pò lẹ nasọ gbẹ́; na omẹ delẹ tin he na jaya, na omẹ de tindo jlọjẹ nado zé asiọvi lọ do adọ̀ atin jinukún ylankan lọ tọn lẹ kọ̀n, bọ mẹhe pò lẹ na yín adinọ.

Po oyọ́nẹn de po, yẹn ko kọ́ nado zán ohógbè he yín núvọjladótọ Jamma tọn he yín, Doto Matẹn Lutẹn tọn, he é zán to núwinwlán etọn he mẹ é dọhó do agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ go te lẹ. To whenẹnu, núhe é dọ do ohóta he lọ ji, yín onú he tin to gbèsisọ mẹ titegbe hẹ núhe mí to didọ to ofi to dinvie. Na onú nẹlẹ sọgan yín mimọ to onú winwlán etọn lẹ mẹ, podọ na pọ́ndego de, na mọ to ohó nukọn tọn hlan yẹwhegán Daniẹli to “Biblu Lutẹ tọn” hóhó lọ mẹ. Na enẹ lọ dohia lé omẹ Jiwheyẹwhe tọn he lọ yín ṣiṣadopọ́ to vivẹ de mẹ po Ohó he é ko tùnmẹ lọ po. Podọ to pinpọ́n hlan enẹ lọ mẹ, azọ́n he yè na zéjlẹ sinsinyẹn de yín mimọ to otànhó agùn tọn mẹ. Na dọpọ́n mẹdetiti tọn he é ko tindo po kandeji whlẹngan etọn tọn po he yè sùwhẹ̀na gbọn yise mẹ to Jesu Klisti mẹ, na ewọ tindo kànṣiṣa homẹ tọn po Jiwheyẹwhe po, podọ po Ohó Etọn po ga.

To nugbo de mẹ, yè hẹn Jiwheyẹwhe nado gbà aṣẹpipa zinvlu tọn gbọn awúsọhia vọjladó tọn dali. To whenẹnu, Ewọ ko hùnhọ̀n ogànhọ̀ daho lẹ tọn to aigba ji. Podọ to dinvie, Ewọ dè omẹ Etọn lẹ jẹgbonu sọn agùn pẹvi petepete ogànhọ̀ tọn lẹ mẹ bo sọ plán Agùn nugbo lọ biọ gbèsisọ mẹ. Do ayi e go, Agùn nẹ lọ tọ́njẹgbonu wá to yọ́yọ́ mẹ gbọn vọjladó lọ dali, bo sọ tindo dọpọ́n finfọ́n tọn de po vọfọ́n tọn lẹ po, po pinplán sisósisó tọn po biọ Owé Wiwé lẹ mẹ to Whèta Agùn vòvo lẹ tọn mẹ. Enẹwutu, mẹdepope he hia dogbọn otànhó agùn tọn dali, na yọ́nẹn dọ to asiko alọpãlọpa lẹ mẹ, nugbo delẹ yín hinhẹn wá biọ hinhọ́n mẹ bo sọ yín didóai do zògbantin ji na yè nido mọnú hézéhézé. Dinvie, to opòdo ojlẹ jọmiọn tọn tọn, mí dóna dọyẹwhehó hónámẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo. Ehe lọ sọ kàn ninọ̀mẹ dọdai he dabla lọ tọn. Podọ enẹ he yè ko hẹnzùn yinyọ́nẹn to apáde de lọ, dóna yín didohia gbaungba bo sọ hẹn ẹn wá pipé mẹ.

Kẹdẹdi devizọ́nwàtọ de, yẹn tindo jlọjẹ nado tọ́ngbọn otò hú kanwe-kò hunkọ mẹ sọn owhè fọtọ́n-fẹnẹ-kẹ̀nnẹ e lán ẹnẹtọ (1964) mẹ, podọ nado dọhó to vọfọ́n agùn gbẹpiplinọ lẹ tọn susu mẹ. Do ayi e go, yẹn tindo lẹnpọ́n sisósisó de pannukọn yise po sinsẹ̀n lẹpo po. Podọ to opli nẹlẹ mẹ, gbẹtọ lẹ nọ yín máhẹtọ sọn agbasalan lẹpo mẹ podọ sọn agùn lẹpo mẹ. To otò Saut-Aflika tọn mẹ, to afọnnu sẹ̀gbè dopo tọn, yẹn dọhó di Plọtẹstannọ de to Agùn Katoliki Lomunu lẹ tọn de mẹ to nukọn gbẹtọ hú fọtọ́n hunkọ tọn de nukọn. Na yẹn yín awublanọ talala pannukọn gbẹtọ yínyín de tọn wutu, na yẹn dóna hùn oklọ daho he ko to awúsọhia to ninọ̀mẹ sinsẹ̀n tọn mẹ to aigba ji lọ dohia. Podọ omẹ popo tindo jlọjẹ nado mọdona dogbọn Nugbo lọ tọn dali. Dinvie, tukla lọ tin to núyiwà lọ mẹ, ṣigba bo ma yín to gbẹtọ de mẹ gba. Gãnṣo ehe lọ ma yín núhe go yè na gbẹ́kọ mlẹnmlẹn gba, na e ma yín hlan omẹ dopodopo wutu gba. 

Do ayi e go, mí ma tin to asiko he mẹ otògán lẹ kẹdẹ, kavi yẹwhenọ lẹ kẹdẹ, kavi mẹplọ́ntọ lẹ kẹdẹ sọgan hia te gba, podọ mí ma sọ tin to owhè fọtọ́n Whèta Zinvlu tọn lẹ tọn mẹ gba, yèdọ ehe mẹ yè dọ̀n Biblu do godo sọn gbẹtọ lẹ de te gba. Adavo nado tin to asiko he mẹ omẹ dopodopo dóna mọdona ewlọsu te dogbọn onú popo dali. Etẹwutu mí nado bẹ́ po núdodindin he sọgbè lọ po dogbọn ohóta he lọ tọn dali?

Dinvie, dagbeyọ́nẹnnamẹ susu tin bọ yè dóna ná mẹsisi Devizọ́nwàtọ William Branham he sọawúhia to owhè fọtọ́n-fẹnnẹ-kanwekòatọ́n e lán ẹnẹtọ (1909) mẹ jẹ owhè fọtọ́n-fẹnẹ-kẹ̀nnẹ e lán atọ́ntọ (1965) mẹ, sọn otò Jeffẹsọnvili tọn mẹ, to Indiana mẹ, U.S.A. Kẹdẹdilé yẹn mọdona dó, ewọ lọ wẹ omẹ dohlan dopo gẽ lọ sọn Jiwheyẹwhe de hlan whẹndo mítọn he lọ mẹ, mẹhe gbọn núdohiamẹ olọn tọn dali tindo wuntùntùn he sisósisó talãlã de dogbọn ohóta he lọ tọn dali.

Enẹwutu, na owéma (blọṣi) he lọ ni yín dona de hlan hihiatọ lẹpo bo sọ hẹn yé nado gbẹ́kọ sọn aliho gblagada he hẹn omẹ yì dindọ̀n mẹ mẹ, bo nasọ yín hinhẹn gọ̀wá aliho bibó lọ ji, yèdọ họ̀ngbo nugbo he hẹn omẹ yì ogbẹ̀ madopòdo mẹ lọ ji. Na yè dóna yọ́n Nugbo lọ bo sọ mọdona gbọn visunnu po viyọnnu Jiwheyẹwhe tọn lẹpo po dali. Na E dóna biọ ayiha yetọn lẹ mẹ, podọ to ojlẹ dopolọ mẹ, bo nasọ hẹn túndote wá sọn núṣiwà lẹpo mẹ. Enẹwutu, whlẹngan ma dóna yín didóai do gbẹtọ depope ji gba, kavi do zédai wiwé de ji gba, adavo do Jiwheyẹwhe kẹdẹ ji. Podọ enẹwutu, mí dóna dókandèji, bo yise bo sọ sètónuna Whlẹngantọ Jesu Klisti nado tindo adọgbo dọ yè ma blu mí gbọn agọ̀jẹdo-Klistigotọ lọ dali gba.

Na adọkun dona Jiwheyẹwhe tọn ni jẹdo mì hihiatọ lẹpo ji!

Krefeld, April 1987

Azọ́nwàtọ Lọ

Next chapter