Předchozí kapitola

Část 1.

Skloňme své hlavy.

Nebeský Otče, jsme dnes ráno tak vděčni, že můžeme věřit. Prolitá krev Tvého Syna Ježíše umožnila, abychom mohli být účastni Jeho milosti a stali se syny a dcerami Božími. Jeho poslušností až k smrti na kříži jsme byli vírou v Něho a v Jeho zmrtvýchvstání ospravedlněni. A Duch svatý je nyní rozlit v našich srdcích.

Jsme vděčni za tuto příležitost, že jsme sem dnes ráno mohli přijít, abychom se vzájemně dělili o své myšlenky a přinášeli uctívání, ať v písních, svědectvích, ve čtení Žalmů, ve čtení Tvého Slova. Očekáváme s vážností na Ducha svatého, aby přinesl poselství určené pro tuto hodinu. Dej to, Pane. Nechť máme užitek z toho, že tu dnes jsme; a až opustíme budovu, abychom mohli říci, jako ti jdoucí do Emauz:„Nehořela srdce naše, když s námi toto ráno mluvil?“ Dej nám ty věci, věčný Bože, ve jménu Ježíše Krista. Amen.

Dobré jitro, přátelé, všichni, kteří jste zde přítomni a všichni naši přátelé v celém národě od západního až k východnímu pobřeží, od severu až k jihu, kteří posloucháte přenosem.

Dnes je v Indianě pěkný den; mírně oblačný, chladný, velmi příjemný. Kaple je přeplněna až na dvůr a podél zdí. Jsme plni velkého očekávání, že nás dnes Pán navštíví a doufáme, že vám Pán dal krásný den, ať jste kdekoli. Dnešní den je dobrý, neboť nám ho dal Pán. Jsme šťastni, že tu jsme; šťastni, že ještě máme příležitost, abychom vyjádřili světu svoji víru v Ježíše Krista. Chtěli bychom využít každé příležitosti, kterou nám On dává, abychom vyjádřili Jeho lásku a to, co On pro nás učinil.

Chtěl bych vám poděkovat za to, co jste udělali pro mne a moji rodinu. Cením si všech těch malých darů lásky. Často zapomenu o tom se zmínit. Víte, jsem tak zaměstnán. V mé mysli to neustále víří. Dovedete si to představit, vždyť nejde jen o lidi z tohoto sboru, nýbrž z celého světa. A to způsobuje, jako bych se neustále točil v kruhu.

Někdo se zmínil o žehnání dětí, službách se křtem atd. - to je velmi dobré. Přál bych si, abych to mohl dělat, avšak já nemám skoro žádný čas. Musím mít svou mysl zaměřenu na toto poselství. V Bibli stojí o apoštolech:

„Protož bratři, vybeřte z sebe mužů sedm dobropověstných, plných Ducha svatého a moudrosti, jimž bychom poručili tu práci“ (Sk. 6, 3).

Billy chtěl, abych tentokrát požehnal to děťátko, avšak je tolik těch, kteří na to čekají, aby své děti dali požehnat, že by se pro to musel plánovat jeden zvláštní den. To bych rád udělal.

Ještě jednou děkuji všem, kteří na nás mysleli a přinesli nám všechny možné potraviny, na něž si jen člověk pomyslí. Sourozenci nám přinesli krocana. Stále ještě z něho jím. S mnohými z nich jsem již mohl mluvit, s jinými dosud ne. Avšak dělám všechno, jak nejlépe to jen dovedu a vím. Bůh buď s vámi. Jsem si jist tím, že existuje Jeden, který vždy bude s vámi, to je Ježíš Kristus, - On to dokáže. ONje ten Jediný, který je všudypřítomný a všemohoucí. ON může pomoci v každé nouzi. ONje rovněž vševědoucí a zná vaše potřeby.

Chtěl bych vám všem sdělit, že budu dělat své nejlepší pro jednoho každého. Co nedokáži, učiní ten všemohoucí Bůh. ONse postará o všechny vaše potřeby podle bohatství Své nádhery.

Chtěl bych oznámit, že se dnes večer budu modlit za nemocné. Spoléhám se, že tu budete moci být. Ve jménu Pána Ježíše zdravíme všechny v celé zemi. Bůh vám žehnej v toto ráno, ať je to v New Yorku, Arizoně nebo na Západním pobřeží. Bůh vám žehnej při poslechu.

Leží mi to na srdci již od té doby, co tu jsem. Auditorium jsme nemohli dostat. Nakonec dali svolení s výhradou, že se nebudeme modlit za nemocné. To jsem nemohl přijmout, neboť v tom spočívá má služba. Musím dělat, co mi řekne Duch svatý. Tedy jsem to odmítl, neboť bych chtěl být svobodný, abych mohl konat, cokoli mi Duch svatý řekne. Tak jsem si myslil, že to vydržíme ještě jeden den v kapli. Vždyť je dnes ráno chladno. Pán pro nás udělal krásný den, jsme tedy vděčni.

Využívám této příležitosti, abych lidem vyjádřil své přesvědčení a svou víru v Boha a poukázal na hodinu, v níž žijeme. Tím se neobracím proti žádné osobě, vyznání víry nebo čemukoli, vykládám jen, jak to vidím ve Slově Božím.

Minulou neděli jsme měli nádherné vylití Ducha při zvěstování Slova. Kázání trvalo dlouho. Nebylo mi to příjemné, ale nevíme, kdy to bude naposledy, co se sejdeme. Chtěl bych tu stát, abych mohl říci jako Pavel:„Neboť jsem neobmeškal zvěstovat vám celou radu Boží.“Ježíš řekl, že Svým učedníkům nic nezatajil. I já se vždy pokouším zůstávat pod pomazáním Ducha svatého, abych vystihl, jaké je poselství této hodiny.

Mnohdy zanedbám, abych vyšel a vykonal svoji službu jako služebník Boží, jako kazatel. Mám však několik mužů, kteří mi pomáhají to vykonávat. Jsem vděčný za všechny bratry kazatele.

Tedy nechtěl bych lidi dlouho zdržovat. Kdybyste vy, v celé zemi, kam jde toto poselství, mohli vidět tento sál, chodby, oddělení pro děti, venku, u radia, autobusy, obytné vozy, auta atd., pak byste pochopili náš problém. Mnozí odjíždějí, protože nemohou dovnitř. Potřebujeme více místa, aby si lidé mohli pohodlně sednout. Přináší-li se tak životně důležité poselství, měl by každý mít možnost si se svými tužkami, papíry a Biblí pohodlně sednout a dělat si poznámky. Nyní však bych chtěl poukázat na dobu, v níž žijeme, na věci, s nimiž se musíme potkávat. Budete to potřebovat.

Kdybych se já nebo jiný kazatel dnes či v jiný den pokoušel přinést poselství umírajícímu lidu, jakým jsme my, kdy čas je tak krátký, jak věřím, kdybych se snažil přinést něco, co byste sice rádi slyšeli, ale co by stálo proti Slovu Božímu, byl bych pokrytcem. Kdybych chtěl jen přilákat zástupy lidí, nebyl bych tím, k čemu jsem byl poslán, – kazatelem Krista. Chtěl bych přinést něco, co je pro nás životně důležité, ne abych byl viděn, ale kdybych dnes zemřel, aby to i zítra bylo zakotveno ve vašich srdcích a vy jste kráčeli vpřed a sloužili Bohu.

Nyní bych chtěl říci, že se něco stane. Vím to. Mnozí z vás se mohou rozpomenout, že bratr Junior Jackson přišel za mnou s jedním snem, který měl nedlouho předtím, než jsem šel do Arizony. Byla to zvláštní věc. Kdo si na to ještě vzpomíná? Pán nám dal výklad a splnilo se to do písmene. Nyní měl opět sen. A zvláštní na tom je, že zde onehdy byl nějaký muž z Oregonu. Skoro vůbec mne neznal, a měl stejný sen, jako bratr Jackson. Neznám výklad; čekám na Pána. Vím, že je to něco od Boha. Myslete na to!Je to „Tak praví Pán!“ Je to něco, co přijde od Boha. Nevím, co to je. Je to velmi ohromující. Výstižné podle těch snů, jež měli oba muži … Jeden z nich sedí asi dnes v našem středu a je to baptista nebo presbyterián; nevím to, byl zde před několika dny. Neznám toho muže; ten sen mi však vyprávěl se slzami v očích. Vážil tu dalekou cestu z Oregonu, aby to oznámil.

Stejně tak přišel dnes ráno i bratr Jackson. Jeden neznal druhého, jsou od sebe vzdáleni tisíce mil. Oba sny pojednávají přesně o téže věci. Avšak Duch svatý mi výklad ještě zatajil. Nevím, co tomu muži mám říci. Vím však, že Bůh povstává, aby něco učinil a v našich očích to bude nádherné.

Rád bych přečetl pro poselství dnešního dne Slovo z epištoly ke Galatským. Jestliže ti, kteří mají místo k sedění by si je chtěli vyměnit s těmi stojícími, tak mě to nebude rušit. Buďte jen zbožní. Jestliže by děti plakaly, pak prosím, aby někdo uvolnil matkám místo v místnosti pro děti.

Mějte Bible a tužky připraveny, abyste si vypsali místa z Písma. Nechtěl bych, abyste se cítili spoutáni, buďte svobodni a všechno studujte. Nesouhlasíte-li, je to v pořádku. Říkám to však dnes ráno celému národu, aby lidé, kteří věří poselství této hodiny, jež mi Pán Ježíš dal, mohli poznat, co se stane a mohli to doložit Písmem.

Další kapitola