„Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest i na věky“ (Žid.13:8)

Velice srdečně zdravím všechny opravdu biblicky věřící po celém světě v drahém a svatém jménu našeho Pána Ježíše Krista slovem adresovaném připravující se Nevěstě, která bude mít účast na svatební hostině: 

„A dáno jest jí, aby se oblékla v kment čistý a skvoucí, a ten kment jsou ospravedlňování svatých“ (Zj.19:8). 

Tento text mi připomíná mocné prožití v lednu 1981, když jsem byl vzat z těla, a se všemi, kteří byli připraveni, jsem směl prožít vytržení. Bylo mi nápadné, že všichni byli mladí, a vypadali jako 17 - 18 letí. Co mě však obzvlášť upoutalo, byl třpyt jejich bílých rouch.

O našem milovaném Spasiteli je psáno: „A proměnil se před nimi. I zaskvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.“ (Mat.17:2).

Tak třpytivě bílá budou roucha spasených, kteří budou vytrženi a smějí se účastnit svatební hostiny. Jedna věc je o tom číst, ale něco jiného je, osobně to prožít. Vidět připravenou Nevěstu při jejím vzetí vzhůru už předem, to bylo a je pro mne něco velmi mocného. Tak muselo být apoštolovi Janovi na ostrově Patmos, když viděl, slyšel a prožil, co potom napsal. 

Také apoštol Pavel o té proměně psal: „Aj, tajemství vám pravím: Ne všichni zajisté zesneme, ale všichni proměněni budeme“ (1.Kor.15:51).

Jako Spasitel byl tělesně proměněn, tak také spasení budou tělesně proměněni. „Nebo jako v Adamovi všichni umírají, tak i skrze Krista všichni obživeni budou. Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotina Kristus, potom ti, kteří jsou Kristovi, při Jeho návratu“ (1.Kor.15:22-23).

Apoštol Jan nás napomíná: „A nyní, synáčkové, zůstávejte v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni před ním v čas návratu jeho“ (1.Jan.2:28).

Jak blahé je vědomí: „Víme pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo vidět jej budeme tak, jak jest“ (1.Jan.3:2b).

Bratr Branham několikrát mluvil o tom, jak již během života byl vzat vzhůru do slávy a směl spatřit ten bíle oblečený zástup, který byl v rozkvětu mládí. V jeho prožití „za oponou času“ mu jedna z těch mladých sester řekla: „Bylo mi přes devadesát let, když jsi mě přivedl k Pánu. Podívej se na mne nyní!“ Jak často velice vážně zdůrazňoval, že ženy si nemají stříhat vlasy na krátko! Při mém nádherném prožití mi bylo také nápadné, že všechny sestry měly dlouhé vlasy, které jim volně spadaly přes ramena.

Bratr Branham slyšel ve svém prožití ta vše pronikající slova: „Jen dokonalá láska sem vchází!“ V Řím.12; 1.Kor.13 a v mnohých jiných místech je ta vyžívaná láska předvedena před očima. Je to všechno v nás a skrze nás již zjeveno? Jděme ještě o krok dále: Podle toho, co bylo bratrovi Branhamovi Pánem zjeveno, pravé znamení o tom, že někdo skutečně obdržel Ducha Svatého, spočívá v tom, že věří každému Božímu slovu (Děravé cisterny). Boží láska je láska k pravdě. Amen. A jen co je napsáno v Bibli, je Boží slovo, které je nám v lásce skrze Ducha Svatého zjeveno.

Těžce zkoušený Boží muž Job řekl: „… já vím, že vykupitel můj žije …“ (Job.19:25). V kapitole 33 je psáno o Přímluvci, který vydává svědectví o jeho spravedlnosti, a zjednává mu smíření, že potom jeho tělo uvede zpět do mladického věku (v.23-28). Ve vzkříšení a v tělesné proměně při návratu Ježíše Krista budeme uvedeni zpět do rozkvětu našeho mládí. Po hříchu a nemoci už nebude ani stopy. U Pána budeme v dokonalosti a věčné blaženosti. ON po dokonaném spasení šel, aby pro nás připravil místo. ON se vrátí, jak zaslíbil a vezme nás k Sobě vzhůru.

„Ať se nermoutí srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli“ (Jan.14:1-3).

„Blahoslavení, kteří zachovávají přikázání jeho, (,kteří perou svá roucha‘ - podle něm. př. Bible), aby měli právo k stromu života a aby branami vešli do města“ (Zj.22:14).

Všichni, kdo patří k Církvi-Nevěstě, prožívají nyní plnou přípravu a zjeví se bez poskvrny a úhony v třpytivě bílých rouchách před Pánem (Ef.5:27). Ó, jaký to bude den!