1: Ó ujmi ruku moji a veď mne sám,
na cestě zde a v boji ať neklesám!
Já nevím sobě rady, ó Pane můj,
Ty sám mne proveď všudy vždy při mně stůj!

2: Na milost Tvou se spouští mé srdce již,
Ty rájem veď neb pouští, je spokojíš.
U noh Tvých sedě, Pane, na každý den,
nechť stane se, co stane, chci věřit jen.

3: Bychť pak i nezřel rámě, jímž Pán mne ved,
vím přec, že nenechá mne, že kráčím vpřed.
Ó veď mne tedy, Pane, ó veď mne sám,
ať tam má noha stane, kde zaplesám!