1: Do boje táhne Boží Syn, Svou korunu by vzal,
kdo zmatků světa ze hlubin, za Ním v pochod dal.
Kdo hotov s Ním pít útrap číš a světa vnad se vzdát,
kdo v pokoře svůj nésti kříž, za Ním se v pochod dát?

2: Aj, první mučen zraky stih tu slávu na nebi,
když mysl k svému Mistru zdvih, pln jasu veleby.
Za své se modlí katany, by hřích ten Pán z nich sňal,
až zesnul ubit balvany. Kdo za ním v běh se dal?

3: Maličké stádce, zvolených na než Duch Svatý vlit,
neměvše v lásce duší svých, se dali ohněm křtít.
Šli směle dát se trhat lvům, i pod meč na křiž mřít,
pro posměch, odiv zástupům. Kdo za nimi chce jít?

4: Houf za houfem, kmet, junák jdou i dívek stařen dav
pod mučednickou korunou, tam nesčíslných hlav.
Jdou k trůnu v skvoucím závoji, pět novou píseň chval,
kdo k nim se ještě připojí, by korunu vzal?