1: Když zřím ten divuplný kříž, co skonal na Něm slávy Král,
tu vše, nač hrda světa říš, a vše, co mé, bych v oběť dal.

2: Bůh chraň, bych kdy se chlubit měl, leč v smrti Krista Ježíše.
Já odmítám vší chlouby pel, z níž pocta Jemu nedýše.

3: Hle, Jeho ruce, hlava, zrak. Jak jev ten muk i slastí pln!
Kdy s láskou bol kdy splynul tak! Kdy krasší vínek uvil trn?

4: Bychť vládl říší ohromnou, to za dar chudý pokládám.
Za lásku tak nevýslovnou dám duši, život, vše, co mám.