1: Kéž víc Tě miluji, víc lásky jen dávej mi, Pane můj, na každý den!
Ó, slyš tu prosbu mou, duši mou studenou rozehřej láskou svou, jen lásky víc!
2: Zemských dřív radostí žádával jsem, teď žádám Tebe mít vždy v srdci svém.
Tvář Svou mi neskrývej, prosbu mou vyslýchej, víc lásky Pane dej, jen lásky víc!
3: Ať sešleš radosti ať trpký žal,vždy jsi jim poslání pro nás tu dal:
Bychom tě hledali a k Tobě volali, víc lásky žádali, jen lásky víc!
4: A když se konec můj přiblíží již, a budu muset již svůj složit kříž,
zašeptnu v loučení, v pokorném ztišení k Tobě, mé spasení: jen lásky víc!
Ó, slyš tu prosbu mou, duši mou studenou rozehřej láskou svou, jen lásky víc!
2: Zemských dřív radostí žádával jsem, teď žádám Tebe mít vždy v srdci svém.
Tvář Svou mi neskrývej, prosbu mou vyslýchej, víc lásky Pane dej, jen lásky víc!
3: Ať sešleš radosti ať trpký žal,vždy jsi jim poslání pro nás tu dal:
Bychom tě hledali a k Tobě volali, víc lásky žádali, jen lásky víc!
4: A když se konec můj přiblíží již, a budu muset již svůj složit kříž,
zašeptnu v loučení, v pokorném ztišení k Tobě, mé spasení: jen lásky víc!