1: Někdo kdys uviděl u chodníka,
až na smrt nemocen cikán jak lká.
Dí mu, zda ví spása v Kristu, že jest?
Odvětil „Nikdo mi neřekl tu zvěst“.

Refrén: Sděl to obdům, hlas to i v dál,
Ježíš že hynoucím pomáhá rád,
by někdo na soudu nežaloval,
žes mu to neřek mnoha tolikrát.

2: Mohl by mne bídného milovat On,
nemusím zahynout, slyší můj ston,
ujme mne za ruku, dí: „Chci, buď živ!“
Ach, že jsem nevěděl o Kristu dřív.

3: Trhane jak ve snu, zašeptal pak
k Nebesům pozvednuv zkalený zrak.
Bůh Syna Svého dal hříšnikům všem,
věřím již, že i já spasen jsem v Něm.

4: S úsměvem loučil se, necítil žal,
blažen že, Ježíš jej za ruku vzal.
Tichounkým dechem pak hnul se mu ret
Já věřím, řekni to jiným teď hned.