Předchozí kapitola

Velice srdečně zdravím všechny bratry a sestry ve všech zemích ve jménu Pána Ježíše Krista slovem ze Zj.1:1-3:

„Zjevení Ježíše Krista, které dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci měly by se díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze anděla svého, služebníku svému Janovi,

kterýž osvědčil slovo Boží a svědectví Ježíše Krista, a cokoli viděl.

Blahoslavený, kdo čte, i ti, kteří slyší slova proroctví tohoto a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest.“

Ve Zj.22 čteme:

„I řekl mi: Slova tato jsou věrná a pravá, a Pán, ten Bůh svatých proroků, poslal anděla svého, aby ukázal služebníkům svým, co se díti musí brzo.

Aj, přijdu rychle. Blahoslavený, kdož ostříhá slov proroctví knihy této!“(v.6-7)

Jak čteme v první kapitole hned v prvním verši, poslal Pán Svého anděla k Janovi na ostrov Patmos, aby Svým služebníkům všechno zjevil. Zvláštní význam přitom klade na »Boží slovo«, »svědectví Ježíše Krista« a na »slova toho proroctví«. Je velice důležité, dát pozor na každé psané slovo v Písmu svatém. V poslední kapitole nacházíme opět ta slova: „… aby svým služebníkům ukázal, co se díti musí brzo.“

Ve 22. kapitole říká náš Pán dvakrát: „Hle, Já přijdu brzy…“ (verše 7+12). Druhý příchod Krista, to znamená návrat Krista, je pro nás nejdůležitější téma.

V tomto Oběžném dopise se proto nejedná o mnohá témata těch proroctví konečného času, nýbrž především o nadcházející druhý příchod Krista. Při Jeho prvním příchodu vystoupil Jan Křtitel jako hlas kazatele na poušti (Iz.40:3), jehož zvěstí byl Pánu připraven lid. Tak to anděl předpověděl jeho otci Zachariáši: „A mnohé z synů Izraelských obrátí zpět ku Pánu Bohu jejich, neboť on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a neposlušné ke smýšlení spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.“ (Lk.1:16-17).

Nový Zákon začíná naplněním zaslíbení ze Starého Zákona a to platí až do konce času. Tak nás na to odkázal Pavel: „Já, Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný apoštol, oddělený ke kázaní evangelium Božího, které zdávna zaslíbil skrze proroky své v Písmech svatých“ (Řím.1:1-2).

Nyní bychom chtěli zjistit, která zaslíbení se plní v našem čase. Kdo měl v našem čase přímé povolání a pověření? Kdo dle nezměnitelné Boží vůle měl podle Jeho zaslíbení přinést tu zvěst nyní před druhým příchodem Krista?

Uběhlo právě 86 let od doby, kdy věrný Pán 11. června 1933 bratrovi Branhamovi dal zvláštní pověření přinést zvěst, která by předcházela druhému Kristovu příchodu. Ten Boží muž stál v řece Ohio a křtil. Jan křtil v Jordánu, a když pokřtil Ježíše, zazněl hlas z nebe (Mt.3:17). Na bratra Branhama byla zvolána z nebe ta slova: „Vzhlédni! Vzhlédni!“ A hle: nadpřirozený světelný oblak, který viděli všichni přítomní, sestoupil a on slyšel slova, která jsme již tak často citovali. Z těch jedenadvaceti citátů ještě jednou reprodukujeme tři, aby byl zdůrazněn přesný sled slov božského poslání:

„Tak jako Jan Křtitel byl předeslán prvnímu Kristovu příchodu, tak tvá zvěst bude předcházet druhému příchodu do celého světa (14. červenec 1963).

„Já to pravděpodobně nebudu dělat, ale tato zvěst představí Ježíše Krista světu. »Neboť tak jako Jan Křtitel byl předeslán prvnímu příchodu Krista, tak ta zvěst předejde druhému příchodu…« Já vím, že tak to bude. Ta zvěst bude dále nesena“ (29. prosince 1963).

„Jeden hlas řekl: »Tak jako Jan Křtitel předcházel tomu prvnímu příchodu Krista, tak tvá zvěst předejde druhému příchodu do celého světa.«“ (19. února 1965).

Řekněme to ještě jednou: Když nastal čas prvního příchodu Krista, stalo se něco nadpřirozeného. Anděl Gabriel oznámil narození Jana Křtitele (Lk.1:11-20). O šest měsíců později přišel k Marii a předpověděl narození Spasitele (Lk.1:26-38).

Posiluje nás to ve víře, když víme, co věrný Bůh v našem čase činil: 11. červen 1933 byl dnem, který Bůh určil k tomu, oznámit tu zvěst pro tento poslední úsek před zaslíbeným návratem Krista. Není nutné zabývat se zde ještě jednou všemi podrobnostmi; to jsme stále opakovali v předešlých Oběžných dopisech.

Služba zaslíbeného proroka z Mal.4:5, Mt.17:11 a Mk.9:12 je prožitá realita. Jeho zvěstováním jsou všechna tajemství, všechna biblická učení, vůbec celá rada Boží, až do zjevení sedmi pečetí oznámena.

24. prosince 1965 věrný Bůh Svého služebníka a proroka k sobě povolal, neboť jeho služba se zjevně naplnila. Od té doby je čistá zvěst Slova na základě Boží vůle nesena do celého světa.

Další kapitola