Bůh tohoto zlého věku
/ William Branham
nyelv : Cseh
3. Část 3.
Potom přišel Ježíš. Když byl pokoušen satanem, řekl:„Člověk není živ toliko chlebem, ale každým Slovem vycházejícím z úst Božích.“ Bůh Pán nám dává vědět, že v posledních dnech povstane bůh tohoto světa. Kdokoli Slovo ubere nebo přidá, toho podíl bude vzat z Knihy života. Bůh nám buď všem milostiv. Nenechme se unášet, prsa ven, s tuhou šíjí, hlavou vzhůru, vševědoucí, neboť i my jsme byli kdysi neposlušní. Přicházejme v milosti a milosrdenství s citem v našich srdcích k Bohu, pokorně k trůnu Jeho milosti.
Je udivující, že po devatenácti stech letech kázání evangelia je světový systém mnohem horší, než ve dnech, kdy tu byl On. Světový systém je horší. Svět jde vstříc velkému vyvrcholení. To víte. Pán Své Slovo naplňuje všude.
Včera jsme jeli do nákupního centra, abychom nakoupili. Přišel tam ke mně jeden mladý muž a představil se. Neznal jsem ho. Nato přišel ještě jeden. Oba byli z Georgie. Zeptal jsem se, zda znají bratra Welch Evanse. Mluvili jsme spolu několik minut. Když jsem chtěl jít, podíval se ten mladý muž na mne, zatímco druhý již odešel se svým synem. Podíval se na mě a řekl:„Jen jedno bych chtěl ještě říci.“
Zeptal jsem se:„Jsi věřící křesťan?“
„Ne“, řekl.
Nemohu přesně opakovat slova, která řekl, ale byl snad trochu skeptický. Zeptal jsem se, zda slyšel o zjevení Anděla Páně. Řekl:„Ano.“ Ještě nikdy však nebyl v tomto sboru. Zeptal jsem se:„Věříš tomu?“
Řekl:„Ano, něco jsem slyšel. Lidé mi vyprávěli o těch předpovědích. Na jednom zvukovém záznamu jsem pak slyšel, jak jsi předpověděl, že se odtrhne Kalifornie.“
Řekl:„Když jsem o tom četl v novinách, uvěřil jsem tomu.“ Řekl:„Dnes nebo zítra poprvé přijdu.“
Odpověděl jsem:„Pán ti žehnej, synu!“, a podal jsem mu ruku. Nato řekl:„Chtěl bych ti ale něco říci. Jsem tak ztracený, jako mince v hromadě písku.“
Odpověděl jsem:„Ale nemusíš tak zůstat. Je zde Někdo, kdo je ochoten tě přijmout, pokud se dáš nalézt.“
Odpověděl:„Chci se dát najít.“
Prosil jsem ho:„Sklonil bys hlavu?“, načež odpověděl:„Nestydím se.“ Nejen to, on poklekl tam na parkovišti, kde ho pozorovali kolemjdoucí lidé na ulici. Tam jsem se s ním modlil, až předal své srdce Bohu. Jako hříšník tam přišel, jako dítě Boží odcházel. Přišel duchovně mrtvý a vracel se jako živý. Řekl jsem:„Zítra je možnost křtu.“
Jest pramen krví naplněn,
jenž proudí z Krista žil,
a hříšník když v něj ponořen,
jest zbaven hříchu sil.
Řekl jsem:„Postav se a dej se pokřtít ve jméno Ježíše Krista, zatímco budeš vzývat jméno Pána. Bůh tě naplní Duchem svatým a dá ti tyto velké věci a způsobí, že je budeš moci vidět.“
Co je to? Svět dochází vyvrcholení. Proč?Duch nezákonnosti, morálního rozkladu a vědeckého náboženství zavedl všechno do klece nečistých ptáků, jak to říká Bible.
Přečteme Zjevení 18, 1-5:
Potom pak viděl jsem anděla sestupujícího s nebe, majícího moc velikou a země osvícena byla od slávy jeho.
I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů a stráží každého ducha nečistého a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného. Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové a králové zemští smilnili s ním a kupci zemští z hojnosti rozkoší jeho zbohatli.
I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lide můj, abyste neobcovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran.
Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi, a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.
Jaké to varování! To přivádí církev zpět ke Zj. 3, 14 – církevnímu věku Laodicejskému, – nezákonní, opravdu náboženští, ale nezákonní. „Protože říkáš: Jsem bohatý, ano, zbohatl jsem a nic nepotřebuji, a ježto nevíš, že právě ty jsi bídný a politováníhodný, ubohý, slepý a nahý…“ Dokonale v souladu s Písmem pro tento věk. Ne pro čas Danielův, ne pro čas Noémův, ale pro tento poslední zlý věk.
Dejte pozor!Jsi nahý! Nechte to hluboko vniknout!Vím, že mnozí se mnou v této myšlence nebudou souhlasit; došlo to tak daleko, že křesťan sotva může opustit svůj dům, aniž by nepřišel do styku s tímto zlým věkem, nedostatečně oblečenými ženami.
Ženy, něco řeknu a rád bych, abyste naslouchali. Muži i ženy, nemusíte s tím souhlasit, ale cítím se být veden, abych to řekl. Věděli jste, že žena, která se takto odhaluje, není při zdravém rozumu?Víte, že je to nevěstka, ať tomu věří nebo ne, přesto, že ta žena může stát se zdviženou rukou před Bohem a přísahat, že se jí nikdy nedotkl jiný muž, kromě manžela? To skutečně může být pravda, přesto však je prostitutka. Ježíš řekl:„Jestliže by pohlédl někdo na ženu k požádání, zcizoložil s ní v srdci svém.“
Bible říká, že je nahá a neví o tom. Duch, který ji pudí k tomu, aby dělala takové věci, je zlý duch smilstva. Ve svém vnějším zjevu, ve svém životě, v těle, může být čistá. Nemusela se dopustit cizoložství a i před Bohem to může pravdivě dosvědčit, ale její duch je duch smilnice. Byla oslepena bohem tohoto světa, módou; obléká se sexy a jde tak ven.
Před několik dny jsme s bratrem Woodem vynesli na řeku náš člun. Měl jsem jít vzhůru po břehu řeky několik minut. Kamkoli člověk šel, tam byly ženy v bikinách. To je hanba. Žena, která si oblékne něco takového, nemůže mít zdravý rozum. Je posedlá duchem smilstva. Nuže, ženy, dejte to s Bohem do pořádku! Jednoho dne poznáte, že je to pravda. Ženy, jak se můžete odhalovat ďáblům, kteří jsou plni žádostí a pohybují se v této době na ulicích, když víte, že vaše tělo je posvěcené? Jestliže by synové Boží byli dosud syny Božími a váš manžel by byl synem Božím, buďto by vás přiměl k tomu, abyste se správně oblékala, nebo by vás opustil. Jestliže by někdo skutečně byl synem Božím, ani by se s něčím takovým neoženil.
Vy řeknete:„To říkáš sám od sebe …“ Ne, říkám vám pravdu. Jednoho dne tomu budete postaveny tváří v tvář. Nahé a cizoložné a nevědí o tom.
Řeknete:„Přísahám, že jsem slib daný mému manželovi neporušila.“ Tvůj muž by tě za to soudil, jestliže bys to udělala. Ale Bůh vás bude soudit podle ducha, kterého máte v sobě a ne podle vašeho těla, – nýbrž podle ducha – toho vnitřního člověka.
Vnější člověk je fyzická bytost, ovládaná pěti smysly. Vnitřní člověk je duchovní člověk, který je kontrolován rovněž pěti smysly: svědomí, láska, atd. Vnější člověk vidí, chutná, hmatá, čichá, a slyší. To vnitřní, co je v duchu, je duše, která je ovládána jednou věcí:vaší svobodnou vůlí. Můžete přijmout co řekl Bůh nebo co říká ďábel. To určuje, jaký duch ve vás je. Je-li to Duch Boží, živí se z věcí Božích a nechce být živen ničím, co je ze světa.