„Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky.“ (Žid.13:8)

Velice srdečně vás všechny zdravím tím TAK PRAVÍ PÁN z Iz.46:10:

„Který oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, co se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, co mi se líbí, činím.“

Bůh Svůj spásný plán připravil před ustanovením světa, tzn. On rozhodl, jak se bude Jeho spásný plán plnit. Uprostřed dějin lidstva pokračuje spásný plán, a záleží na tom, abychom poznali, co si Bůh s těmi Svými předsevzal, a nás nechal do tohoto plánu zařadit.

Apoštol Petr ve svém prvním kázání po vylití Ducha Svatého předkládá všechno, co se stalo s Ježíšem, co náleží k radě Boží a Jeho spásnému plánu. On o Spasiteli říká: „… toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího jste vzali a skrze ruce nešlechetných ukřižovali, zamordovali jste“ (Jan.19:16-37). „Kterého Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jako nebylo možné, aby byl od ní držen …“ (Sk.2:23-27; Ž.16:8-11).

V druhém kázání Petr zdůraznil, že Bůh Své předsevzetí již předem oznámil: „Bůh pak to, co předzvěstoval skrze ústa všech proroků, že měl Kristus trpět, tak naplnil“ (Sk.3:18; Ž.22; Iz.53).

Také ve třetím kázání apoštol to téma předurčení zase pozdvihl:

„Právě se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kterého jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským, aby učinili to, co ruka tvá a rada tvá předurčila, aby se stalo“ (Sk.4:27-28).

Do spásného Božího plánu nejsou zahrnuti jen Židé, ten vyvolený lid, ale také všichni věřící z pohanských národů. Jeho vyvolení a předurčení přesahuje vysoce to, než co my, lidé, můžeme pochopit.

 „I to řekl Pán: Nestačí mi, abys mi byl služebníkem k pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení příslušníků Izraelských; proto dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země“ (Iz.49:6).

Pavel spojuje zaslíbení s vírou: „Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnány všechny národy“ (Gal.3:8; 1.Moj.18:18).

„To jest, ne všichni ti, jenž jsou synové Abrahama, jsou také synové Boží, ale kteří jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za potomstvo Abrahamovo“ (Řím.9:8). „Vy jste tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení“ (Gal.4:28).

Pravá víra je zakotvena v Božích zaslíbeních. Jako Abraham věřil, co mu Bůh zaslíbil a viděl to naplněné, tak věří všichni vyvolení Božím zaslíbením a prožívají jejich naplnění: „Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru“ (Gal.3:14). Pravé Boží děti přijímají plné požehnání všech zaslíbení skrze moc Svatého Ducha.

Jak jistě bylo Slovo zjeveno v Synu Božím v lidském masitém těle a přijalo postavu (Jan.1), tak jistě bude zjeveno každé slovo Boží ve všech synech a dcerách Božích, které je pro ně určeno. V Něm jsou všechna zaslíbení, která nám Bůh dal Ano a Amen – jejich naplněním skrze nás je Bůh oslaven (2.Kor.1:20).

Bůh od samého počátku lidi obdařil svobodnou vůlí, takže se může každý rozhodnout pro Něho nebo proti Němu. Ale protože On věděl, kdo Jeho nabídku milosti přijme, mohl jejich jména zapsat již před ustanovením světa do Knihy zabitého Beránka (Zj.13:8; Zj.17:8; Zj.21:27).

„Jako vyvolil nás v něm před ustanovením světa k tomu, abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce, předzřídil nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista pro sebe, podle dobře libé vůle své“ (Ef.1:4-5).

A nad to „oznámil nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto libost předuložil byl sám v sobě“ (v.9). Amen!

Apoštol Pavel skutečnost o vyvolení a předurčení stále znovu zdůrazňoval. Píše:

„Víme pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteří podle uložení jeho povoláni jsou. Nebo které předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. Které pak předurčil, ty i povolal, a kterých povolal, ty i ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty i oslavil“ (Řím.8:28-30).

To je určení vyvolených. Než byla Země, Ráj, pád do hříchu, než započal čas, Bůh již všechny vyvolené předurčil a v Kristu Ježíši vyvolil, oddělil, zasvětil a posvětil.

„A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě“ (Jan.17:19).

Kdo čte dále v Jan.17 od 20. verše, bude zasvěcen do hloubky Boží spásné rady.

„… Já v nich, a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno, a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jako jsi mne miloval“ (v.23).

„JÁ v nich …“ To je uskutečněné Boží tajemství mezi vyvolenými a předurčenými. Všechno máme v Něm, který řekl: „… nebo jsi mne miloval před ustanovením světa“ (Jan.17:24).

Spasitel a spasení byli milováni a předurčeni již před ustanovením světa. „… a i tito poznali, že jsi ty mne poslal. A známé jsem jim učinil jméno tvé, a ještě známo učiním, aby to milování, kterým jsi mne miloval, bylo v nich, a i já v nich“ (v.25-26). Amen.

Abychom se krátce dostali k tomu bodu, píše Pavel k tomuto tématu v Ef.3:1-12 následující: „… skrze zjevení oznámil mi tajemství, … tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha, totiž že by měli být pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium … aby nyní oznámena byla silám a mocnostem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží …“