Jubilejní vydání - 55 let působící v Božím pověření

„Ježíš Kristus jest včera i dnes, tentýž i na věky“ (Žid.13:8)

Velice srdečně zdravím všechny bratry a sestry v celém světě v drahém jménu našeho Pána Ježíše Krista slovem ze Zj.1:1:

„Zjevení Ježíše Krista, které dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci měly by se dít brzo, On pak zjevil, poslav je skrze anděla svého, služebníku svému Janovi.“

Apoštol Jan byl služebník, kterému byla zjevena prorocká část spásného plánu. Apoštol Pavel byl služebník, kterému bylo zjeveno všechno, co se bude dít během času milosti až po návrat Krista.

Pavel mohl napsat: „Proto děkuji tomu, který mne zmocnil, totiž Kristu Ježíši Pánu našemu, že mne za tak věrného soudil, aby mne v službě té postavil“ (1.Tim.1:12). Totéž mohu já říci. Také zůstává pravdou: „A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprve apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom zázraky, potom ty, kteří mají dary uzdravování …“ (1.Kor.12:28).

Podle Svého spásného plánu Bůh ten Pán sám do Své církve dosadil služby. V našem čase měla zvláštní služba bratra Williama Branhama dějinněspásný význam pro církev v celém světě, a také je to služba, skrze kterou ta poslední zvěst přímo předchází druhému příchodu Krista.

Jeremiášovi Pán řekl: (podle něm.překl.)“Neříkej, jsem ještě tak mladý! (Mě bylo 29 let.) nýbrž k čemukoli tě pošlu, jdi, a vše, co ti přikáži, mluv … Dobře vidíš; nebo pospíchám Já s slovem svým, abych je vykonal! … Kteří bojovat budou proti tobě, ale neodolají proti tobě. Nebo Já jsem s tebou, praví Pán, abych tě vysvobozoval.“ (Jer.1:7, 12, 19).

Veleknězi Jozue bylo řečeno: „Takto praví Pán zástupů: Jestliže po cestách mých chodit budeš, a jestliže stráž mou držet budeš, budeš-li také soudit dům můj, a budeš-li ostříhat síní mých: dám zajisté to, abys chodil mezi těmito přístojícími.“ („Budeš-li chodit po mých cestách a službu zachovávat, kterou jsem ti svěřil, staneš se správcem mého domu a strážcem mých nádvoří a daruji ti přístup mezi ty, kteří tu stojí“)  (Zach.3:7).

Vpravdě Bůh Svým prorokům a apoštolům oznámil, co od věčnosti určil těm Svým — a v tomto posledním čase také nám. Slovo a rada Boží nikdy předtím nebyly tak jasně a všezahrnujícím způsobem zjeveny jako v našem čase.

V různých Oběžných dopisech jsem o mnohých letech psal a zmiňoval různá prožití, která jsou přímo spojena se službou, kterou mě sám Pán pověřil 2. dubna 1962.

Protože mě sloužící bratři o to požádali, ještě jednou krátce udám některé osobní údaje. Jak všichni víte, narodil jsem se v prosinci 1933 v okrese Danzig, v dřívějším západním Prusku. Po útěku roku 1945 s mými rodiči a sourozenci před válečnou frontou jsme žili od března 1945 v severním Německu. Od roku 1947 jsem navštěvoval evangelizace a mezinárodní křesťanské konference především v Hamburku. Roku 1948 jsem prožil své obrácení a křest víry, roku 1949 křest Duchem a posvětil jsem svůj život mému Pánu a Spasiteli Ježíši Kristu.

Opakovaně jsem navštěvoval konference v letničním sboru na Bachstrasse a svobodný letniční sbor na Eimsbütteler Strasse v Hamburku. V těch poválečných letech byl Duch svatý činný zvláště mezi uprchlíky a vyhnaných z vlasti; ano, křty Duchem se dály, tak že během modlitby dokonce celý sbor v harmonii chválil Boha v jazycích.

Roku 1949 jsem na letniční konferenci od amerického evangelisty Hala Hermana, který roku 1945 jako armádní reportér fotografoval po výbuchu atomové bomby ruiny Hirošimy, poprvé slyšel o Williamovi Branhamovi. Také Albert
Goetz později vydal zprávu o něm ve svém časopisu „Více světla“ a o mimořádných věcech, které se děly v jeho službě. On vydal německý překlad knihy od Gordona Lindsaye „William Branham, muž od Boha poslaný“.

Od ledna 1952 jsem bydlel v Krefeldu. Tady byl malý svobodný letniční sbor, ve kterém jsem byl také zván ke kázání. Skrze to, co jsem v té knize „William Branham, muž od Boha poslaný“ četl, se ve mně probudilo přání slyšet tohoto muže osobně.

V srpnu 1955 v Karlsruhe jsem ta požehnaná shromáždění bratra Branhama prožil. Jeho skromnost a pokora na mne hluboce zapůsobily. V těch shromážděních jsme viděli dar uzdravování spojený s prorockým darem, vidět ve vidění, co Bůh ze života nemocného v modlitební řadě právě zjevil. Před námi se odehrávala stejná služba, jak je v evangeliích našeho Pána popsána. Před našimi zraky byli skutečně ti slepí vidoucími, ochrnutí a těžce nemocní byli uzdraveni. To plné evangelium Ježíše Krista bylo kázáno a Bůh to potvrzoval průvodními znameními (Mar.16:20). Byl jsem od prvního dne přesvědčen o tom, že nikdo nemůže činit ty skutky, které se tu děly, jedině, že by Bůh byl s ním a činil je. To byla shromáždění jako v Bibli, dny jako za času apoštolů, které jsem v srpnu 1955 v Karlsruhe jako očitý svědek viděl a slyšel.

Věděl jsem, jak se v různých sborech učí, věří a křtí. Proto se mi jednalo o to, abych se dozvěděl, čemu tento Boží muž věří a co učí, neboť Bůh potvrzoval to Slovo na místě před tisíci lidmi. S touto žádostí jsem se 6.-15. června 1958 účastnil velké konference „Voice of Healing“ v Dallasu, v Texasu, USA, které naplánoval Gordon Lindsay. Během dopoledních a odpoledních shromáždění mluvili světoznámí evangelisté, ale ve večerních shromážděních byl hlavním mluvčím bratr Branham. Tak jsem měl možnost porovnat, a stačily mi již první tři dny, abych měl jasno: Byla to božská legitimace jeho služby, která bratra Branhama odlišovala ode všech ostatních evangelistů.

12. června 1958 v Dallasu jsem s ním před večerním shromážděním mohl mluvit a řekl jsem: „Bratře Branhame, vidím ten rozdíl mezi tebou a ostatními evangelisty. Chtěl bych vědět, čemu věříš a co učíš.“ Jeho odpověď zněla: „Mám zvěst, kterou musím nést. Zajdi potom za Leo Mercierem: to je ten, který natáčí kázání na magnetofonové pásky. Popros ho, aby ti jich několik dal …“ Na závěr našeho rozhovoru řekl: „Bratře Franku, ty se s touto zvěstí vrátíš do Německa.“ V té době jsem bydlel již dva a půl roku v Kanadě. O „zvěsti“ jsem slyšel v tom čase poprvé. Na konci rozhovoru jsme se objali. Další den jsem zašel za bratrem Mercierem a on mi dal pět kázání na magnetofonových páscích. Nechal jsem mu svou adresu a od té doby jsem dostával každé kázání, které bratr Branham kázal.