Oběžný dopis - Jaro 2005
/ Ewald Frank
Język: Czech
Inne języki
2. Bod 1
V Matouši 24, v Marku 13 a v Lukáši 21 nalézáme předpovědi všech událostí a přírodních katastrof, které měly nastat před návratem Ježíše Krista.
26. prosince 2004 se stalo, když ty mořské vlny dosahovaly rychlosti 800 km/hod ., co nám připomíná slovo z Luk.21:25: „…a na Zemi soužení národů, nevědoucích kam se díti, když zvuk vydá moře a vlnobití.“ Ta ohromná spoušť způsobená Tsunami, přivodila nesčíslným lidem velikou bolest. Mezi oběťmi nebyli jen obyvatelé těch postižených zemí, ale též turisté z celého světa, kteří tam trávili dovolenou.
Je zvláštní, že zvířata byla obdivuhodným způsobem varována a uprchla do vnitrozemí než se přivalily pustošivé vlny, takže mezi mrtvými se nenašla ani jedna opice nebo zajíc apod. Za času Noema vešla zvířata v párech do korábu (1.Moj.7), aby nebyla zachvácena blížící se potopou. Lidé, tak je to psáno, nepostřehli nic, až když je potopa překvapila (Mat.24:39). Chodili kolem prorokovy zvěsti s pohrdáním, potřásali hlavou a varování neposlouchali. Nevěřili, že Bůh by naplnil, co dal skrze Noe předpovědět, a nakonec zahynuli v přívalu. V mnoha tučných titulcích se objevovaly otázky: „Kde byl Bůh?“. Bůh je vždy ve varovném hlasu Svého Slova.
V poslední době vzrůstá počet zpráv o všemožných katastrofách, válkách a nepokojích. Země a kontinenty jsou postihovány stále častěji a krutěji. Co se v prosinci 2004 stalo, nás všechny nutí k zamyšlení, a pro tuto generaci se stává nezapomenutelným.
Následky tohoto zemětřesení vyvolaly ve všech lidech, nehledě na rasu nebo náboženství, šok. Navíc se denně dozvídáme o mrtvých, které mají na svědomí teroristické útoky v Iráku, a obzvláště také v Izraeli. Všichni až nyní vidí, že pokoj byl ze Země vzat. Národy ovládla bezradnost a obavy před tím, co ještě přijde. 11. září 2001 se zapsalo do dějin. Od 26. prosince 2004 strach ještě zesílil. Ani celosvětový systém včasného varování nemůže zadržet to, co má ještě přijít. Konečný čas je zde: příchod Pána je blízký. biblická proroctví se všude naplňují.
Všemohoucí varuje všechno lidstvo srozumitelným způsobem. Znamení času odkazují na konec času milosti. Sám náš Pán také v Luk.21 řekl, že máme být v každém čase bdělí a modlit se, abychom obdrželi sílu uniknout všemu, co má přijít na okrsek Země (vv.34-36). Mnozí vidí ta znamení času, ale jen ti biblicky věřící je berou vážně a mohou je podle vývoje konečného času zařadit. Na ně se vztahuje výrok našeho Pána: „Tak i vy, když uzříte, tyto věci se dějí, vězte, že blízko je království Boží.“ (v.31)
Na druhé straně se nyní také plní, co tehdy řekl Pán: „…kolikrát jsem chtěl shromáždit dítky tvé…, a nechtěli jste.“ (Mat.23:37). Všechna charismatická shromáždění, všechny bohoslužby jsou marné, jestliže posluchačům není zprostředkována Boží zvěst pro tento čas. Dokonce uctívání je marné, kde se učí lidská ustanovení a lidská přikázání (Mar.7). Pán by chtěl kolem sebe shromáždit ty Své a mluvit s nimi, aby měli podíl při posledním milostivém navštívení a nechali se připravit k blahoslavenému dni Jeho příchodu. Teprve potom přijdou na lidstvo apokalyptické soudy hněvu, jak jsou popsány v sedmi pozounech a sedmi koflících hněvu ve Zjevení. To, co se nyní děje, je nepatrné v porovnání s tím, co se potom stane, ale naše pozornost má tím být obrácena na zaslíbení, která Bůh dal církvi pro tento poslední čas před Svým příchodem a která se nyní plní. Až nastane to předpověděné velké zemětřesení v Kalifornii a celé území podél trhliny sv. Ondřeje se uvolní a potopí do moře, může být již pozdě. Zátopová vlna, kterou to vyvolá, předčí všechno, co se až do nynějška stalo.