Časové události objasněné proroctvím
/ William Branham
Lingua Ceco
4. část
Dejte tedy pozor, do Sodomy přišli dva muži s poselstvím a kázali Sodomským. Nečinili žádné divy, nýbrž oslepili je; přesně to dělá kázání evangelia, oslepuje nevěřící. Ale všimněte si, jaké znamení obdržela Abrahamova skupina. Tedy věříme, že jsme královské Abrahamovo semeno. Izák byl přirozené semeno, ale semeno víry, víra v zaslíbené Slovo, byla to královské semeno. To bylo to semeno – Abrahamova víra! My věříme, že mrtví v Kristu jsou Abrahamovým semenem, jeho potomky podle zaslíbení.
Dva kazatelé byli v Sodomě a zvěstovali velké poselství. Jeden zůstal tam nahoře u Abrahamovy skupiny a těmi v Sodomě se nezabýval. Jaké znamení dal Abrahamově skupině? Tehdy byly ženy jiné než dnes. Dnes musí vyjít a plést se do jednání svého muže atd. To víte. Dříve to ale nedělaly. Držely se v pozadí.
Nuže tento Muž byl obrácen zády ke stanu a řekl: „Abrahame, kde je tvá žena Sára?“ Jak je možné, že věděl, jak se ona jmenuje? Abraham řekl: „Je ve stanu za Tebou.“ Řekl: „Navštívím tě v čase, jak jsem ti zaslíbil, a Sára bude mít syna.“ Sára se v duchu smála. A On, i když byl otočen ke stanu zády, řekl: „Proč se Sára směje a říká, jak by se to mohlo stát?“ Kdyby v Abrahamovi nebyla jako jeho nevěsta, byl by ji Bůh zabil. Totéž by se stalo dnes s námi pro naši nevíru, kdybychom nebyli v Kristu. Nemohl Sáru odstranit, aniž by ublížil Abrahamovi.
Nyní si vzpomeňte, Ježíš řekl: „Jak to bylo za dnů Sodomy, tak to má být před příchodem Syna člověka.“ Každý musí připustit, že se svět nachází v sodomitském stavu. Nedávno jsem našel noviny z Los Angeles, ve kterých psali, že homosexualita ročně narůstá o 20-30 procent. Ó, to je děsné! Je to ve vládě a všude. Není divu, že je všechno zvrácené. To je pravda, celý systém, církev a všechno ostatní je zvrácené, je to zvrácené století.
Proti tobě nic nemám, můj milý bratře. Jsem tady, abych ti pomohl. Jsem tu, abych dělal to, co přikazuje Slovo Boží: Vztáhni ruku a vyveď tento zástup ven z toho zmatku! Ale jen se podívejte – až dosud jsme neměli v Sodomě posla, jehož jméno končí na – ham. Měli jsme Spurgeona, Wesleye, Luthera a mnoho jiných, nikdy však mezinárodního posla, jehož jméno by končilo na – ham. To souhlasí. Graham – šest písmen – Billy Graham, populární evangelista, který vykonává veliké dílo pro Boha, muž poslaný Bohem. Má tak mohutné poselství o ospravedlnění, že otřásá celým národem. Pohleďte na Orala Robertse s letničními denominacemi. Kdy byl nějaký podobný muž? Abraham – sedm písmen, Graham šest písmen. Nyní sledujte posly. Sledujte dobu, ve které žijeme. Nikdy v dějinách nebyl takový čas, v jakém nyní žijeme. Dávejte pozor na stejná znamení, která On zaslíbil každé skupině. Vidíte, na čem jsou – jejich postavení je zcela v pořádku. Příroda, svět, všechno je v této době přesně na svém místě. Ať vám to neunikne, zatímco budeme sledovat ostatní místa Písma.
Všimněte si posla, který přišel k Abrahamově skupině. Všimněte si počtu písmen v jeho jménu. Říkáte: „Jméno nic neznamená.“ Nenechte si to nikým namluvit. Proč On změnil Abramovo jméno na Abraham? Sarai na Sáru? Proč změnil Šimona na Petra a všechna ostatní jména? Ovšem, že něco znamenají. Proto vám říkám, abyste nedávali svému dítěti jméno Ricky nebo Elvis nebo něco podobného. Elvis znamená kočka, a Ricky znamená krysa. To je přesné. Nikdy svým dětem taková jména nedávejte. Pokud se tak již jmenují, rychle to změňte. Věříte-li, že jsem služebník Boží, nedávejte ubohému dítěti takové jméno. Ne, dejte mu pak k tomu nějaké jiné jméno.
Posla nazvali věštcem, ďáblem, belzebubem a říkali, že se sám dělá Bohem! Ó běda! Neřekl Izaiáš, ten velký prorok, že bude nazýván udatným Rekem (Hrdinným Bohem – něm. Bible)?
„Neboť dítě narodilo se nám, syn je nám dán, na jehož rameni spočine vladařství; a jeho jméno je Předivný Rádce, Rek udatný (Hrdinný Bůh), Otec věčnosti, Kníže pokoje.“ (Izaiáš 9:6). Věříte, že byl prorokem? Avšak On byl více nežli prorok, On byl Bůh-Prorok. Proč musel přijít? Myslete na to, přichází ve třech označeních Syna. Nejprve přišel jako Syn člověka, a tehdy nikdy sám sebe nenazval Božím Synem. Víte, že sám Jehova, Otec, nazval proroka Ezechiele synem člověka. Letničního dne se vrátil v podobě nadpřirozeného Ducha svatého. Za druhé: Nyní je Synem Božím. V tisíciletém království bude Synem Davidovým.
Ó, Bible je plná takových zlatých mincí. Během jednoho večera je ani nemůžeme všechny vyhledat. Teď je ale zrovna ten pravý čas, aby to bylo vysloveno. Kdo ví, bude-li ještě nějaké ráno. Mohu kázat někomu, kdo možná ještě před příchodem rána zemře. Sám bych mohl být před jitrem odvolán. Bratře, sestro, tohle není žádná pobožná historka! To je fakt. Nevíme, kdy budeme muset odejít. Až naposledy vydechneš, nebudeš již mít žádnou příležitost. Udělej to nyní! Nečekej až do rána. Mohlo by už být pozdě.
S Ním jednali právě tak, jak to předpověděli proroci, zrovna tak, jak se chovají lidé v Laodicejském období. Jestliže si to chcete přečíst, je to ve Zjevení 3. Jsou slepí, nazí a nevědí o tom. Vylučují Krista, když se opět začíná zjevovat v podobě semene. Totéž, které zapadlo do země, opět vzešlo jako Nevěsta. Nevěsta a Ženich jsou totéž maso a krev, mají stejnou službu, konají totéž. Dělají přesně to, co dělal On. Jsou tu také ti, kteří Ho chtějí napodobit a přece dělají pravý opak. Každý má svou vlastní knihu a dělá všechny možné věci. Ó, něco takového jste ještě nikdy neslyšeli! Všechno to tak odporuje Písmu, jak to jen jde. Originál mají přímo před sebou, ale oni jdou dál. Jsou slepí vůdcové slepých, což nepadnou všichni do jámy? Jsou oslepeni tradicemi denominací, které udělali lidé. Jeho ze svých sborů vystrčili, jak to Bůh řekl ve Zjevení 3.
Bylo to ráno po zmrtvýchvstání. Jaké to bylo nádherné ráno! Ježíš vstal z mrtvých a nyní žil mezi Svým lidem. Jak skvělé pomyšlení! ON je dnes tím stejným, jakým byl tehdy, neboť je tentýž včera, dnes a až na věky. Dnes se zjevuje více než to od onoho dne v některém věku kdy činil. Prošlo to obilným zrnem, stéblem a slupkou. To všechno je teď pryč a my jsme znovu v pšeničném zrnu. Dospěli jsme opět do semene.
Pozorujte jak se dal poznat těm dvěma učedníkům, Kleofášovi a jeho příteli jako jejich Mesiáš.
„Tedy řekl jim: Ó, nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, co mluvili proroci.“ (Luk. 24:25) Muselo se to naplnit, neboť On se odvolává na Boží Slovo. Nikdy se nepředstavoval, aby řekl něco jako: „Copak Mne neznáte? Jsem přece vzkříšený Mesiáš.“ To nikdy neřekl. Dal jim místo z Písma, jako u Jana a oni to sami museli posoudit. Nezaspěte tedy, posuzujte sami! Řekl: „Vy nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu, co řekli proroci.“ Nenaplnilo se to? Jaká je to výčitka těm, kteří tvrdili, že Jej znají! Dejte pozor, jak k tomu tématu přistoupil.
Pravý Boží služebník se nikdy nepředstaví přímým způsobem. Z Písma se dá poznat, kdo to je. ON ale obrátil jejich pozornost na to, co oznamovali proroci pro období Mesiáše. Vidíte to? ON a Jan nechali vypovídat Bibli, kdo byl a čím pro ně byl, jestliže Ho Slovo potvrdilo, mělo to být dostatečně jasné. Oni vyhlíželi a sledovali Slovo a věděli, že v tom čase musel někdo přijít.
Řeknete: „Ukaž nám tedy, co říká Slovo, co se má stát v této době.“ To se snažím říci i dnes večer slovo za slovem, dokonce až k postavení, místu, jménu a počtu, se všemi znameními času a vším ostatním. Dospěli jsme do konečného času. Přirozeně, že můžete vidět, o čem mluvím. Vidíte, je to tak jasné, že k tomu nepotřebujete žádné další potvrzení. Když On byl na Zemi, řekl: „Zkoumejte v Písmu, neboť se domníváte v něm mít život věčný, a ono to je, které o mně svědčí.“
Všimněte si, že začal prorokem Mojžíšem. Pán mluvil k Mojžíšovi na vrcholku hory. Ó, představte si to mohutné hřmění! Izrael řekl: „Ať Mojžíš mluví k našemu Bohu, abychom nezahynuli.“ Bůh pravil: „Říkají pravdu. Nebudu již nikdy takto k nim mluvit, ale vzbudím jim proroka.“ To bylo Jeho zaslíbení po celé věky. To musí všechny věci přivést ke konci. Musí se to stát tím způsobem, neboť Pánovo Slovo přichází k Jeho prorokům. Může přijít jedině k nim, jinak by bylo Boží Slovo zrušeno. Slovo nikdy nepřijde do semináře, přichází k prorokovi. Prorok je určen a poslán Bohem. Mají “Eliášův plášť“ a podobný nesmysl, který vedl k organizaci, ale na Zem přijde pravý Boží služebník, jak to Bůh zaslíbil. Bude Bohem potvrzen, protože Jeho Slovo je odpovědí pro tento čas. To Slovo připraví Nevěstu – malou menšinu Církve – a dovede ji ke vzetí. Představí Krista a řekne: „Hleďte, tady je Ten, o kterém jsem mluvil.“ To se stane – všechno, co o Něm a o tomto čase řekli proroci.
Jistě by bylo zajímavé slyšet, jak hovořil na cestě do Emauz k učedníkům, když citoval všechno, co o Něm říkali proroci, citoval to, co sám řekl, neboť On byl Slovo.
Rozvíjejme dále jejich rozhovor, než ukončíme. Takže oni o všech těch posledních událostech věděli; o ukřižování, o tom, co se stalo u hrobu, o ženách a ostatních, kteří říkali, že Jej viděli. O tom všem Mu vyprávěli. Pak pokračoval On a citoval sám sebe ze Slova. Musel jistě uvést Zach. 11:12, neboť byl prodán za třicet stříbrných. “…I odvážili mzdu mou třicet stříbrných.“
V Ž. 41:10 byl zrazen svým přítelem: „Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem důvěřoval, a který jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.“
V Zach. 13:7 byl opuštěn svými učedníky: „Ó meči, prociť na pastýře mého a na muže bližního mého, praví Pán zástupů. Bij pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.“
V Ž. 35:11 byl obžalován lživými svědky: „Povstávají svědkové lživí a na to, o čem nevím, dotazují se mne.“
V Izaiáši 53:7 byl němý před svými žalobníky a neotevřel ústa: „Pokutován je i ztrápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdo ji stříhají, oněměl, aniž otevřel úst svých.“
V Izaiáši 50:6 byl bičován: „Těla svého nastavuji bijícím a líce svého rvoucím mne, tváři své neskrývám od pohanění a plivání.“
V Ž. 22:2 zvolal: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
V Ž. 22:18: „Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak na mne hledí, a dívají se mi.“
V Ž. 22:17: „Zprobíjeli ruce mé i nohy mé.“ Podívejte se na ta proroctví, o kterých jistě mluvil. V Izaiáši 9:6: „Nebo dítě narodilo se nám, i bude knížetství na rameni jeho a nazváno bude jméno jeho: Předivný Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.“
Ž. 22:19: „Dělí mezi sebou roucha a metají los o můj oděv.“
Izaiáš 7:14: „Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna a nazve jméno jeho Immanuel.“
V Ž. 22:8-9 se mu posmívali nepřátelé: „Všichni, kteří mne vidí, posmívají se mi, pošklebují se a hlavami potřásají, říkajíce: Spolehl se na Pána, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.“
V Izaiáš 53:12 zemřel spolu s činiteli nepravostí: „A protož dám jemu dílo pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, protože vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest, on sám nesl hřích mnohých a přestupníků byl zástupcem.“
V Izaiáš 53:9 byl pohřben u bohatých: „Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho a bohatému, aby byl usmrcen.“
V Ž. 16:10 vstal z mrtvých: „Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.“
V Mal. 3:1 měl být Jan Křtitel předchůdcem: „Aj, já posílám anděla svého, který připraví cestu před tváří mou, v tom přijde do chrámu svého Panovník, kterého vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž líbost máte. Aj, přijde, praví Pán zástupů.“ ON se zmínil o všech obrazech. I o Izákovi, který byl typem na Krista, na hoře se svým otcem Abrahamem (1. Moj. 22).
Nyní konečně začalo těm dvěma učedníkům svítat, kdo to byl, který splnil všechna tato místa z Písma, která byla pro tu hodinu zaslíbena. Teprve až když se připozdilo, začali chápat. Víte, pak věděli, že jejich ukřižovaný přítel Ježíš byl tímto zaslíbeným Prorokem, věděli to proto, že jim to bylo z Písma oznámeno a všechny věci, které se měly na kříži stát. „Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, co zvěstovali proroci. Zdali nemusil těch věcí trpěti Kristu a vjíti v slávu svou?“ (Luk. 24:25-26) „Zda nám naše srdce nehořela v těle?“ řekli. Není divu, že jim srdce hořela! Proroctví, o kterých On mluvil, byla naplněna. Pak začali poznávat, že jejich Přítel, Muž, s kterým jedli a mluvili, s kterým byli, rybařili a nocovali v lesích, naplnil každé slovo této zaslíbené hodiny! Konečně! Šli šest mil – ta doba jim jistě připadala velmi krátká – poslouchali šestihodinové kázání o potvrzených proroctvích – to bylo o trochu déle, než máme my dnes večer.
Ale teď se připozdilo, nadešlo večerní světlo. To je nyní ten čas, Církvi. Přišlo večerní světlo. Židům 13:8: „Ježíš Kristus tentýž včera, dnes a až na věky.“ Ó, události vyjasněné proroctvím! Večerní světlo bylo zaslíbeno Božím prorokem v Zach. 14:7: „A tak bude den jeden, který je znám Pánu, aniž bude den, ani noc; a však stane se, že v čas večera bude světlo.“ Kéž ještě jednou otevře pravým věřícím oči pro události, které se dnes dějí; proroctví dokazují, že jsme došli na konec. Ježíš přišel. Přímé ukončení.
Nuže víme ze zeměpisu, že slunce vychází na východě a na západě zapadá; a Syn Boží se zjevil nejprve na východě, východním národům. Pak odešel a za 300 let nato založili první organizaci, římskokatolický kostel. Prošli těmi temnými věky a zase vyšli. Pak udělali totéž. Byl čas, který nemůže být nazván ani dnem ani nocí. Měli dost poznání, že věřili, že byl Synem Božím a šli v tom světle, které měli. Stavěli si kostely, nemocnice, školy, semináře, atd. Posílali děti do školy, avšak prorok řekl: „V čas večera bude světlo. Slunce opět vysvitne, bude světlo.“ Vidíte, tentýž Syn, který byl v jitřním čase zjeven v masitém těle, se opět zjeví v čas večera.
„Ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, dštil ohněm a sírou z nebe a zahladil všecky, tak podobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.“ (Luk. 17:29-30)
Jak to bylo ve dnech Sodomy. Konečný čas světa je časem, ve kterém se zjevuje Syn člověka.
Bratr Branham zpívá:
Bude světlo ve večerním čase
cestu k nádheře jistě najdete.
Ó lide můj, kam jsme došli?
Národy se hroutí, Izrael se probouzí,
znamení předpověděná proroky,
dny pohanů jsou sečteny a naplněny hrůzou.
Vidíte, jak se země sesouvá do moře?!
Ó, roztroušený lide, navrať se do svého vlastnictví,
den vykoupení je blízký.
Srdce lidí strachem selhávají.
Buďte Duchem naplněni,
udržujte své lampy ozdobené a čisté.
Vzhlédněte, vaše vykoupení je blízké.
Bratře, sestro, je to hrozný čas. Poslouchejte věci, které byly předpověděny, sledujte ty, které se dějí. Pozorujte, jak se všechna proroctví naplňují, pak můžeme chápat, na čem jsme. Tady není ani stopy po fanatismu, je to Bůh, který Své Slovo přesně potvrzuje. Skála byla uhozena, přátelé, utecte do ní tak rychle, jak můžete. Proroctví potvrzují, v které době žijeme. Poznáváme čas, v kterém žijeme, přátelé? Odvážíte se Boha pokoušet? Řekli byste, že je nepravý, když to potvrdil… když je Svým vlastním vykladačem? Chcete Mu sloužit? Nuže, zatímco jsme sklonili hlavy a srdce, bratře, sestro, tohle může být naše poslední shromáždění. Kdybych se sem zase za rok dostal, pokud budu žít, tedy mnozí z vás, kteří tady jsou, by tu již nemuseli být, a já se s vámi zase budu muset setkat na soudu a zodpovídat se ze všeho, co jsem dnes večer řekl. Během toho, co zkoušíte před Bohem své smýšlení, chcete to nyní udělat pro Boha? Pozorujte se jen v Božím zrcadle, v Bibli, je to jedno, kdo jste a řekněte: „Vím, že jako Boží dcera jsem jednala špatně.“ Vidíte, jak to dělám. „Jako Boží syn jsem nejednal správně.“ Vidíte, jak to dělám. „Ale Bože, chci být Božím synem. Chci být Boží dcerou. Chci splnit všechno, co mi můj Pán ukládá.“ Bůh vám žehnej. Odhaduji, že tak 90 procent shromážděných zvedlo ruce.
Pohleď sem, příteli, co by bylo, kdybys žil ve dnech, kdy kázal Jan? Co by bylo, kdybys žil na Zemi, když tu byl Ježíš? Které strany by ses chopil? Pomysli na to, kdybys žil tehdy, bylo by to stejné jako dnes. Tentýž Ježíš se dává poznat Božím Slovem a je to velmi nepopulární. Ale poslyš, nechci lidi navádět, aby vyšli z církve. Chci, abys do církve šel. Nepřestávejte se shromažďovat. Ale co jsem vám chtěl naznačit je to, abyste se tlačili do Božího království. Letniční příliš zesvětštěli. Běháte příliš za věcmi světa. Stane se to tak lehce. Díváte se na televizi a všechny ty věci. Je to tím, že semináře a školy začínají tu a tam přistupovat na kompromisy a dříve nebo později k tomu musí dojít. Letniční církev mi byla velikou pomocí, nemohu proti ní nic říci. Proto volám bratři, vyjděte ven! Nemáte již ta shromáždění, jaká byla kdysi. Lidé již nejsou, jací kdysi bývali. Ale Ježíš Kristus je tentýž. Pojďme do Něho!
Zatímco máte ruce zdvižené, myslete na to, že na poušti byla uhozena Skála a pokud vím, tento Pramen je otevřen ještě i dnes večer. Kristus je tou skálou, která byla uhozena. Možná, že čas volání již skončil. To nevím. Nemohu to říci. Pomyslete, že lidé dál chodili do shromáždění i potom, co byl Ježíš ukřižován. Všichni lidé prostě přijdou a dál budou kázat a říkat, že budou zachráněni.
„A říkající: Kde je to zaslibování o příchodu jeho? Nebo jak otcové zesnuli, všecko tak trvá od počátku stvoření.“ (2. Petra 3:4). Ale pak bude příliš pozdě. Dokud máš ještě příležitost, můj bratře, sestro, pojď do království Božího. Není kladena žádná podmínka, pod kterou by se tam vešlo, než jen prostá víra v Jeho Slovo. ON je to Slovo.
Pane Ježíši, vím, pozoruji se nyní v zrcadle Božího Slova. Ó, jak jsem bídný a zde v tento pondělní večer, tady v San Bernardino, v této budově, je to vše, co mám, avšak chci to dát Tobě. Pane, chceš mne přijmout, tak jak jsem? Dovolíš mi utéci se ke kříži? Vidím dokonce posla. Vidím ten čas, vidím vyvolání ze Sodomy. Vidím ta znamení. Vidím, že Abrahamova skupina přijímá světlo. Vidím zjevení – Ježíš nanovo zjevený v našem středu, jak to bylo tehdy. Vidím všechny věci, které jsi zaslíbil. Vidím toho napodobitele, rozumím tvému výroku, že to bude jako za dnů Mojžíše, jak se Jannes a Jambers vrátí, aby napodobili, a přesto zůstanou ve stejné nečistotě, v které byli. Nemohli Mojžíše následovat za Slovem, které vyvedlo děti Izraele z Egypta na poušť, protože byli připoutáni k Egyptu. Nemohli následovat, přestože činili tytéž skutky jako on. Ale jejich bláznovství bylo zjeveno a Bible říká: „Tak praví Pán, v posledních dnech se to bude znovu díti.“
Můžete to vidět na vlastní oči, jestliže jste duchovní. Nemohu to vysvětlit. Také to není zapotřebí. „Mé ovce slyší můj hlas.“ Pojďme nyní k němu, dokud máme příležitost. Přejete-li si křest Duchem svatým, nebo chcete-li se Bohu znovu posvětit, začít nový život – váš Pastýř proto vámi nepohrdne, On vás bude mít rád – odevzdejte se jen zcela Bohu, dokud tu dnes večer jsme.
Musel jsem být asi dost tvrdý, hrubý a děsit. Dělám to, abych byl upřímný. Dělám to, protože vám chci pomoci. Opravdu přátelé, věřím z celého srdce a z celé duše, věřím, že mé poselství přichází od Boha. Bylo to během všech těch let potvrzováno. Nuže poslyšte, předejte dnes večer Bohu všechno, co máte. Věřím upřímným, zlomeným srdcem, jestliže jednoduše povstanete a řeknete: Věrný Bože, tady jsem. Přijmi mě, Pane, nebudu již používat vlastní rozum nebo vlastní výklad. Tvé Slovo říká, že musím být svatý. Musím být znovuzrozený. Musím být naplněný Duchem svatým a potom mě Duch uvede do vší pravdy. Věrný Bože, tady jsem, veď mě.
Udělali byste to?
Tak jaký jsem, ač nemám nic
Však že mi krev tvá kyne vstříc
A že mne voláš víc a víc,
Beránku Boží k Tobě jdu.
Bůh je jedinými dveřmi. Vypusťte nyní z mysli práci, všechno ostatní, auto, všechno. Co by bylo, kdybyste nyní museli zemřít?
Tak jaký jsem…
Nuže, zatímco varhany hrají dál, mladý teenagere, chceš být takový, jako ta tlupa rváčů venku na ulici? Sestro, chceš mít krátké vlasy, když tvou ctí před Bohem jsou dlouhé vlasy? Je to hanba pro ženu, jestliže si stříhá vlasy. Chceš chodit v těch malých úzkých sukních a nemorálních šatech, které ti odhalují tělo a předvádí tě každému muži, že se za tebou ohlížejí a dopouští se v srdci s tebou cizoložství? Věděly jste to vy ženy, které jste nalíčeny, že v Bibli byla jen jedna žena, která se líčila a Bůh ji nechal sežrat psům? Byla to Jezabel. Jméno, které je od té doby nenáviděno pro její skutky. Věděly jste, že to byl prorok Eliáš, který to proklel a tolik ji napomínal? Věděly jste, že Jan Křtitel byl rozzloben na Herodiadu? Přece nechcete být jako Hollywood a patřit světu? Jestliže milujete svět nebo věci světa, pak ve vás není láska Boží.
Bratři, milí kazatelé, rozumějte mi, jsem váš bratr, chcete vy i členové vašeho sboru, ať jste kdokoli, setrvávat ve svých denominacích jen proto, že tam byla vaše matka nebo babička? Ty vyšly z něčeho jiného, aby vešly jinam, neboť to bylo světlo onoho času. Tohle je jiný den! Letniční období je za námi! Letnice jsou pryč, nyní je čas žně. Na zrno byla vylita voda, nyní zraje. Pojď do pšenice, můj bratře. Poslechni mě. Věř mi, jestliže věříš, že jsem Boží služebník. Skloňme v pokoře hlavy a modleme se z celého srdce.
Bože, vezmi mě, tak jak jsem. Bratře, sestro, sám se dnes večer kladu na oltář. Bože, utvářej mne do Své podoby. Domníváte se, že je to jednoduché, stát tady a takhle lidi rozbíjet? Ale běda mi, kdybych to neudělal.
Věrný Bože, zatímco ve shromáždění sklánějí hlavy a srdce otvírají, v tomto nábožném okamžiku na konci biblické hodiny, vidíme potvrzení Ducha svatého, který tento národ tu a tam uchopil ve velkých probuzeních, která oznamovala, že musí něco následovat. Pak vidíme sestupovat těch sedm andělů s vrcholku hory v Arizoně, že dokonce i časopisy v celé zemi to zveřejnily. Vidíme samotného Ježíše hledět z nebe dolů a říkat, že ve Zjevení 10 byla oznámena tajemství Boží v poselství sedmého anděla, které otevřelo sedm pečetí. Reformátoři nežili dost dlouho, aby to mohli zvěstovat a těch sedm pečetí, které všechno zapečetily, mají být otevřeny v těchto dnech. Vidíme všechna tato velká znamení a zázraky, které byly předpověděny, vykonány a potvrzeny a On ani jednou nezklamal, ale staly se, jak bylo řečeno.
Věrný Bože, cítíme, že Ježíš Kristus je dnes večer mezi námi. Je tu dnes večer. Neviditelný Bůh je tady u nás a potvrzuje každé proroctví, které dal ve Svém Slově.
Představuji si, jak jsi stál před Abrahamem a zjevil ses jim, zatímco jsi byl obrácen zády ke stanu. To byl originál, začátek, dříve než se objevili napodobitelé. Ukázal jsi to a potvrdil a předpověděl jsi to. Přesně jsi oznámil, že se to stane a my vidíme, že se to děje. Bože, Otče, víme, že to nemůže být člověk. Musí to být Bůh. Víme, že to jsi Ty dnes večer tady. Odpusť nám naše hříchy.
Věrný Bože, Ty jsi uzdravil naše nemoci, nyní nám odpusť naše hříchy, Pane, kdy jsme nebyli takovými křesťany, jakými jsme měli být, neboť vyznáváme, že jsme mužem nebo ženou plného evangelia, a tady zjišťujeme, že jako členové nějaké denominace od Tebe odpadáváme. Pomoz nám věrný Bože, vezmi nás tam a uchop nás svatým Duchem. Jestliže je v nás něco, co se s Tebou nesrovnává, vezmi to od nás pryč, Pane, a postav nás pevně na Boží svaté Slovo. Nech Ducha svatého rozhořet v našich srdcích. Odejmi každý nádech nevíry a zahálčivost tohoto dne. Ó, dej nám povstat a probudit se. Dej to, ó Bože, očisti nás, zformuj nás a utvářej. Dej to, Bože.
Jestliže tu je dnes večer někdo, kdo má v srdci Boží semeno, které je určeno k životu od založení světa, vím Pane, že to musí slyšet v této hodině. Prosím tedy, Bože, abys naplnil jejich duše, abys je osvítil čerstvým křtem Ducha svatého a poslal je radující se a šťastné na cestu. Pane Bože, kéž ti je mohu odevzdat. Nevím, kdo jsou, ale Ty to víš. Jsem odpovědný jen za mluvení Tvého Slova, Pane, Ty je musíš zjevit. Ty jsi odpovědný za to ostatní. Rozsévám semeno, ať padne kamkoliv. Pane Bože, prosím, aby dnes večer padlo na dobrou, úrodnou půdu. Aby to mnozí mohli vidět a mohli vyjít jako zářící křesťané v těchto posledních dnech. Kéž brzy přijde ta velká věc, na kterou se těšíme. Dej to, Pane, a Ty si vezmeš Svou Církev zpět, Svoji Nevěstu a odvedeš ji domů. Věříme, že se všechno naplňuje. Přijď, Pane Ježíši, předáváme Ti všechno ve jménu Ježíše Krista. Amen.
Miluji Jej, miluji Jej…