Obežník December 1998
/ Ewald Frank
3. Celosvětový vývoj
Slova nemohou postačit k popsání toho, co Bůh učinil v tomto roce 1998. ON daroval milost ke všem cestám, které jsem podnikal každý měsíc do celého světa. Otevřely se nové země, nové dveře. Jestliže jsme správně počítali, je to nyní více, než 130 národů, v nichž jsem Slovo osobně zvěstoval. Po přistání jsem nikdy nelíbal zemi, ale již před odletem jsem vždy prosil o to, aby Pán dal v dotyčných zemích milost ke zvěstování, a aby ty Své vyvolal ven. Vždy a všude se potvrzuje dvojí: Kdo je Bohem poslán, zvěstuje Boží Slovo (Jan 3:34), a kdo je z Boha, Boží slova slyší. (Jan 8:47)
Duchovní pokrm, to drahocenné Slovo, je nám zanecháno dalekosáhle nádherně zjevené. Bratru Branhamovi bylo přikázáno, uskladnit ten duchovní pokrm, a rozesíláním je možné dokázat, že rozdávání uskladněného pokrmu se stalo nutností. K čemu by jinak měl být uskladněn?
Pán vyslal Josefa napřed, aby svým bratrům v době hladu mohl dát pokrm. U Amosa 8:11 Bůh řekl, že pošle hlad po slyšení Jeho Slova. To se naplnilo, a proto v pravý čas musí být pokrm podáván. (Matouš 24:45) Je to tak dokonalé, jak u Boha vždy všechno bylo. ON dělá spásné dějiny a dokonává Své dílo v našem čase.
Mohu já za to, že mi Pán přikázal, rozdávat jej? Ještě 33 let po smrti bratra Branhama platí, co v prvním vypsaném citátu řekl o své službě a vysvětluje to s ohledem na pověření, které mu bylo jasně dáno roku 1933: „Jako byl Jan Křtitel poslán před prvním příchodem Krista, tak bude zvěst, která ti byla předána, předcházet druhému Kristovu příchodu. Ne, že bych byl tím předchůdcem já, bude to ta zvěst.” (San Juan, 9.2.1959)
Zvěstovatel je ukazatelem cesty, nikoli tou cestou. Nikdo, kdo cestuje, nezůstane stát u ukazatele cesty, ale orientuje se podle něho a spěchá dál za svým cílem. A jako při uskladňování potravin nedostaneme na stůl již hotové pokrmy, ty musí být nejprve připraveny, tak se to děje nyní prostřednictvím zvěstování, založeném toliko na Slově. Žádný člověk na celém světě nemůže ukázat prstem na něco, co jsem kázal, a nesouhlasilo by to se Slovem. Pochopil jsem velice dobře, že nepřítel již na začátku dějin lidstva v ráji, sice zůstal při tématu, ale ne v pravdě, a Evu zapletl do argumentů. Svoji taktiku dosud nezměnil ani s ohledem na zvěst konečného času. Ale argumenty a výklady toho, co Bůh řekl, nenávidím. Musím až do konce zůstat ve Slově a v pravdě a při zvěstování se toho pevně držet.
Potom, co Bůh začal s novozákonní církví, stalo se totéž, co v ráji, jak se toho obával Pavel, (2. Korintským 11:6) a pokračovalo to až do našeho času. Již v prvotním křesťanství povstali muži, kteří předkládali převrácené učení; před nimi varovali obzvláště Pavel, Petr a Jan. Vždy bylo nejprve originální Slovo a potom výklady. Tak je to také nyní. Bratr Branham přinesl originální Slovo, výklady přichází od lidí stojících pod falešnou inspirací. Dokazuje to již ta skutečnost, že pro své pojetí učení místo Slova jako základu, užívají citáty. Měl by se člověk držet učení, které se nedrží Slova? Samozřejmě ne! Mé pověření zní: „Kaž Slovo…” (2. Timoteus 4:2) a: „JÁ tě pošlu od města k městu zvěstovat Mé Slovo!” Kdo nekáže čisté Slovo a každé učení do něho harmonicky nezařadí, nemůže být Bohem pověřen. Bůh je Bohem pořádku a pokoje. (1. Korintským 14) Satan je ďábel, který všechno pomate. V žádné zemi a v žádném městě nenesu odpovědnost za nějaké rozštěpení ve sboru. Nikdy jsem nepřetahoval učedníky do mého následování. Sloužím celému Tělu Pána, ne nějaké náboženské skupině.
„Na počátku bylo Slovo”, žádný výklad. To by všem mělo projít srdcem jako bodnutí. Někteří bratři jsou v určitém očekávání. Spoléhají se na sedm hromů atd., atd. Ale stane se to, co říká Boží Slovo, a sice, až k tomu nastane ten čas. Nestačí citovat Branhama. Pavel také řekl: „Nezesneme všichni…”, a přesto on i všichni, kteří to z jeho úst slyšeli, zesnuli. Nevěřící mu to ve svých knihách vytýkají; my ne, protože tomu správně rozumíme: Slovo tak bylo napsáno i kvůli nám, kteří to prožijeme.
Dokonce Ježíši kritici vyčítají, že On a Jeho učedníci se mýlili, když v Matouši 16:28 řekl: „Vpravdě pravím vám, někteří z těch, kteří tu stojí, neuzří smrti, až uvidí Syna Božího přicházejícího v království svém.” Bratr Branham odkázal na to, že toto oznámení se naplnilo, když Jan na ostrově Patmos spatřil Syna člověka přijít v Jeho království. Pán otvírá porozumění pro Písmo jen učedníkům, kteří s Ním putují. Jen tak jsou všechny domnělé odpory vysvětleny a každá otázka je zodpovězena.
S jistými výroky bratra Branhama natropili již mnozí veliké škody. Slyšíme–li jen jeho slova, vyvstává dojem, že to mínil tak nebo onak. My musíme vzít všechno zpět do Slova, a ne zařazovat citáty do vlastního konceptu.
Je zjevné, že ke službě Slova je potřebí Božího povolání, aby mohlo být všechno podle pravdy správně vyloženo a seřazeno. Navzdory všem výkladům, které jsou mnoha způsoby šířeny a staví všechno na hlavu, budou i nyní všichni, kdo jsou z Boha, slyšet na to, co říká Boží Slovo. Oni poznají, kde se káže nezfalšované Slovo Boží a v pravdivosti se učí. Je skutečně nejvyšší čas, aby se všichni, kdo u toho chtějí být při příchodu Pána, cele postavili na Slovo. Jen kdo zůstane ve Slovu, má věčnou jistotu, a zůstane zachován před bludem. Pravá Církev je čistou Nevěstou Slova. Kdo má uši k slyšení, ten slyš!
Obracím se na všechny služebníky Slova s prosbou, ano, přikazuji skrze autoritu Slova, aby kázali jen to, co může být bez pochybnosti učeno toliko z Bible. U každého biblického učení existuje dvojnásobné kriterium a vždy je na dvou nebo třech místech doloženo. Prvním znamením je: „…a s tím souhlasí slova proroků!” Prosím, zkuste, souhlasí-li některé z tzv. učení „hromovců” se slovem proroků. Přirozeně nikoli.
Za druhé: „…neboť je psáno…” (Skutky 15:15). Kdepak je napsáno, že se bude nadšeně kázat o sedmi hromech? Jistě ne ve svatém Písmu. Co řeklo těch sedm hlasů, nebylo napsáno. Tedy to není Slovo Boží, které by mělo být kázáno. Nám bylo přikázáno zachovávat, co je napsáno. (Zjevení 1:1–3) Co se stane s těmi, kteří k napsanému Slovu něco přidají, můžeme číst ve Zjevení 22:16–21. Hodina rozhodnutí je zde. Kdo je z Boha, nechť zaujme své stanovisko na základě Slova, neboť ono je naším absolutem. Podle toho bude jednou Pán soudit, a ne podle výkladu bláznivých lidí, považujících sebe sama za moudré.