Laodicejské období církve
/ William Branham
8. Část 8.
Dědeček kladl pasti na bobry. Bobří sádlo bylo lékem na všechno v domě. Mazali jsme jím i boty. Když jsme měli zapálený krk, trochu nám ho bylo přimícháno a museli jsme to spolknout.
Když jsme měli tak zanícené oči, vzala maminka sádlo a řekla: „Okamžik, miláčku." Šla do kuchyně, přinesla velký starý hrnek s bobřím sádlem a rozehřála je. Přišla nahoru a potřela nám oči, až to začalo působit. Po malé chvíli jsem mohl oči otevřít a vidět.
Řeknu vám, měli jsme strašlivý průvan, celou zemí to strašně fičelo. Baptisté říkají: „Dny divů pominuly. Něco takového jako Duch svatý již není. Žádné mluvení v jazycích, žádný křest na jméno Ježíše Krista." Ó, průvan. Mnohé oči jsou zavřené kvůli duchovní zimě. Bratři, potřebujeme více bobřího sádla, aby se oči otevřely. Je potřebí čerstvého křtu Duchem svatým. Tím budou vaše oči pomazány a vyčištěny. Krátkozrakost bude od vás vzata a můžete vidět Slovo jako pravdu. Tak je to správné.
„Radím ti, vzít ode Mne oční mast." Takovou, která pomaže vaše oči. Doktoři teologie mají vlastní teologii. Mají svůj parfém, ale je třeba více než to. Je potřebí Ducha svatého, aby získali duchovní výhled a viděli v činnosti nebeskou sílu. Ducha svatého, mast Ducha svatého.
Mast je horký olej. To víme. Tak je Duch svatý olejem Božím. Všechna teologie a parfémy: „Ó, drahý bratře, jsi v pořádku. S tebou nic převráceného není. Všechno je dobré. Máme největší kostel ve městě." Ten parfém nic nevypůsobí. Budete jen hledět před sebe a říkat: „Ano, máme velký kostel." Co se ale stane při nadcházejícím soudu, až vás Bůh potáhne k odpovědnosti, vy členové Laodicenského sboru? Nemluvím jen pro vás zde, zvukové pásky půjdou do celého světa. Mluvím vlastně k mnoha milionům lidí v tomto čase.
Tak je to s Laodicií: Vlažná, odpadlá, krátkozraká a co ještě. Mezek. Mezek je kříženec, od začátku mu schází jiskra. Když na něho mluvíte, vztyčí své veliké uši a říká: „Iá, iá, iá!" On nemá žádnou přívětivost. Je křížencem mezi koněm a oslem. Smíchejte Nikolaity a Laodicenské a máte zase mezka. Nemají žádné porozumění. Mluvte s ním o Božím uzdravení nebo o křtu na jméno Ježíše, řekne: „Iá, iá, iá! Můj kazatel to neučí. Jako presbyteriáni tomu nevěříme." Můžeme je označit jako nevědomé. Co jsou? Nemám rád mezky.
Ale říkám, že mám rád dobrého, čistokrevného koně, kterého můžete něco naučit, jak se má sklonit; můžete ho vzít do cirkusu a naučit ho něco jako člověka. Ledacos pochopí. Jsou čistokrevní. Mezek neví, kdo je jeho otcem, kdo matkou. Nemůže se sám dále rozmnožovat. Tak se to děje s mnohými starými, formálními, studenými denominacemi. Nemohou se již pozdvihnout. Proto vešel sbor do denominací, je mrtvý a již nepovstane. Co je to? Je to kříženec.
Martin Luther byl v pořádku. Ale co udělal, když zorganizoval? Metodisté byli v pořádku. Ale co se stalo, když se zorganizovali? Letniční hnutí bylo v pořádku. Co jste udělali, když jste je zorganizovali? Zkřížili jste je, zavedli zpět do katolicko-nikolaitského kostela. Přesně toho jste se dopustili. Převzali jste jejich křest, způsob jejich jednání, jak říká Bible, jste dcerami záletnice, dcerou děvky.
Dobrý čistokrevný kůň je přístupný. Ó, to je dobré, to mám rád. Položí vám hlavu na rameno, je vlídný a příjemný. Ví, kdo je jeho dědeček a otec. Jeho rasu můžeme sledovat nazpátek. Je čistokrevný.
Mám rád pravého, čistokrevného křesťana – ne někoho, kdo přinese své doporučující listy jeden týden k metodistům, další týden k baptistům a potom v následujícím týdnu zase k letnič- ním a potom k Poutníkům svátosti. Ten neví, kdo je jeho otec nebo matka. Ale chtěl bych vám říci, je-li někdo narozen z Ducha Božího, pak se může odvolat až k letnicím. Je to čistokrevný letniční. Amen. Chtěl bych být letniční od hlavy až k patě. Nemíním tím letniční denominaci. Mám na mysli pravou sílu vzkříšeného Krista a pravá letniční požehnání.
Oční mast, abychom se mohli podívat zpět, odkud to přichází. Vy jen vidíte, co je církev dnes, ale podívejte se zpět na začátek. Pak se dejte na cestu, abyste se potkali s Bohem a tomuhle unikli. Postřehl jsem ještě něco jiného. Jsou nazí a neví to. Nazí a neví to! Takový člověk je ve strašném stavu, je-li bídný, slepý, mizerný a nahý. Nu, pokud to ví, pomůže si sám. Ale když to neví, pak ten ubožák přišel o rozum. To bylo velice silné. Je nepříčetný. Nechápe natolik, aby si sám pomohl.
Jestliže vidíte na ulici někoho mizerného, slepého, bídného a nahého a řeknete mu: „Bratře, jsi nahý."
„Ó, já? Bratře, pomoz mi někam, pomoz mi obléknout se."
Ale jděte k nim a řekněte: „Přijali jste Ducha svatého, od té doby, co jste uvěřili?"
„Co jsi zač, svatá koloběžka? Co si myslíš? Tak se mnou nemluv, jsem presbyterián, jsem baptista, chodím tam a tam." Nazí a neví to. To jsem neřekl já. To říká o tomto období Bible. Nazí a neví to. „Přijďte a vezměte ode Mne oblečení, bílé roucho." Bílá roucha patří svatým. Je to spravedlnost svatých.
Nazí! Jistě. Říkáte: „Bratře Branhame, ale ne náš sbor. Je to nejlépe oblečený sbor ve městě." O tom nepochybuji. Poslední móda střižená z nejlepšího materiálu, chodí v tom jako hollywoodské hvězdy, tak sexy, že na ulici na sebe upoutají pozornost každého muže.
Jedna dáma mi řekla: „Bratře Branhame, myslíš, že mi to musíš říkat? Tyto šaty kupujeme tady v obchodech, nic jiného nedostaneme."
Odpověděl jsem: „Stále ještě prodávají látky a šicí stroje. Tady neexistuje žádná omluva." Bible říká: „Kdo na ženu pohlédne, aby jí byl žádostiv, již s ní zcizoložil." To souhlasí. Obléká-li se žena tak sexy a tak se mužům vystavuje, kdo je potom vinen? Ta žena. Ona to zavinila. Přesně tak to je.
Vůči svému muži můžete být čisté jako lilie. Můžete být mladou dívkou, která nikdy v životě neudělala nic převráceného, pannou, když se vdáváte. Jestliže se ale takto oblékáte a způsobíte, že se na vás muži dívají tímto způsobem, zcizoložili s vámi ve svém srdci. Ten hříšník se na vás díval.
Jako křesťané můžete ve městě nosit nejlépe střižené šaty, z nejlepších vlněných látek. Ale pro svaté Boží se nesluší, takto se oblékat. K dítěti Božímu se to nehodí.
„Ó ne", říkají. „V našem sboru jsou všichni dobře oblečeni." To říkají oni. „Jsme bohatí a nic nepotřebujeme." Jistě! Říkají: „I náš kazatel se objevuje ve velkém taláru. Celý chór je oblečen do stejnokrojů" – a ďábel je pod tím. Tak je to. To raději nebudu říkat.
Všechny tyto velké věci. Chóry ve stejnokrojích, placené chóry, kterým musíte zaplatit za zpívání. Kazateli musíte zaplatit tolik a tolik, jinak si najde lepší místo. Svolá předsednictvo a řekne: „Bratři, byli jste tu ke mně velice milí. Dávali jste mi tolik a tolik týdně, ale presbyteriáni, letniční nebo kdokoli to má být, tam naproti, mi nabízí o tolik a tolik více."
Co zbývá těm chudým svatým? Jakou mají šanci? Jakou šanci má chudá, malá církev, naplněná Duchem svatým? Něco takového by si nemohli dovolit. Pán sám vám někoho vyvolí. Amen. Toho, koho On sám vyhledá, naplní Duchem svatým a ustanoví jej jako dozorce nad vámi. ON řekl: „Radím ti, přijď a kup si ode Mne bílé roucho." Bible říká: … a ten kment jsou ospravedlňování svatých. (Zj. 19, 8).