Svobodná lidová misie

Ježíš Kristus včera, dnes a naveky tentýž jest. Žid.13.8

Jazyk:

Jiné krajiny

Budoucí domov nebeského Ženicha a pozemské nevěsty / William Branham

Jazyk: česky

2. ČASŤ




Ó, jakou naději mi toto dává. Co je to? To není teorie učiněná lidmi, něco, co by řekli lidské skupiny, které se sešli, nýbrž Jeho neměnitelné Slovo. Ptáte se: je to pravda? Boží Slovo je pravdivé, i když každý člověk je lhář.

On řekl. „Nebe a země pominou. má Slova ale nikdy nepominou.“

Každé Písmo dané Duchem Božím je nápomocné k poučení. Pamatujte si, že se celé Písmo vyplní, až do nejmenší podrobnosti. Dávejte pozor, jak nám ho Bůh objasňuje.

Nebylo-li to již mocné potvrzení, velké, milostné požehnání, když jsem poznenáhlu pochopil, že jsem tyto tři stupně stále již učil od té doby, co jsem byl ještě mladý a od samého začátku, co se se mnou Kristus začal zabývat. Dávejte pozor, jestli to souhlasí.

První krok před Pánem je pokání, potom následuje křest vodou. „Čiňte pokání a pokřti se jeden každý z vás ve Jméno Ježíše Krista.“

Následuje křest a je znamením, že bylo pokání pravé a naše předešlé hříchy jsou nám odpuštěny. Toto však nemá s budoucností nic společného. Vy jste se jenom zbavili vašich hříchů a všeho toho, co jste činili. Vy však nemůžete činit takové pokání, jako činil Adam, nebo jste neučinili to, co on. Vy jste obdrželi odpuštění za to, co jste učinili vy. Ale vaše stará přirozenost je ještě ve vás.

Nechte mě to docela krátce vysvětlit a nakreslit na tabuli.

Zde je lidské srdce. Jsem od toho vzdálen být dobrým malířem. Zde je lidské srdce a zde je ještě něco. Toto má v sobě hada, to je hřích. A zde je jeho život.

Toto má v sobě holubici, která představuje Ducha Svatého … A zde je Jeho život. To jedno má v sobě zlobu, nenávist, a tyto ovládají člověka. To jiné je plné lásky, radosti, trpělivosti a všechno v něm toto působí. Jestliže jsou nám naše hříchy odpuštěny, stalo se při nás jenom jedno – a sice že tyto byly od nás odňaty. A přece: to, co ve vás tento hřích způsobilo, je stále ještě tam. A toto je kořen všeho zlého. Toto tam ještě je. Dávejte pozor! Vy činíte pokání a dáte se pokřtít ve Jméno Ježíše Krista. Nebo On vám odpustil vaše hříchy. Jako druhé musí následovat posvěcení, skrze které musí být uvedeno vaše myšlení do posvěcení, aby naše myšlenky byly správné a všechno ostatní bylo odstraněno. Posvěcení je spojené slovo, které znamená vyčištěný a oddělený ke službě. Jako další následuje křest ohněm a Duchem Svatým … skrze něž v nás Bůh zaujme přebývání. Boží oheň vyčistí naše srdce od hříchu a Duch Svatý vstoupí dovnitř. Potom z nás vychází ten samý život, který toto všechno vypůsobil, nebo On je v nás.

Pozorujte, jak to probíhá v přírodě u ženy při porodu nového člověka.

Přirozený život je příkladem pro duchovní. Když má žena přivést na svět dítě, vyjde z ní nejprve voda, potom krev a duch.

Má-li se narodit dítě do Božího království, bude to probíhat tím samým způsobem. Voda, krev, Duch.

Všimněte si: posvěcení, druhý stupeň, čistí myšlenky a přináší srdce, myšlení srdce, do stavu posvěcení. Nějaký muž mohl činit pokání ze svých hříchů a přesto mít nešlechetné myšlenky a zůstat nešlechetným mužem, vyjít naproti každé nešlechetné ženě, kterou potká, je to stále ještě v něm. Možná, že se opíjí pokaždé, když cítí pití, stále je to ještě v něm.

Skrze posvěcení obdrží ale očištění a touha po těchto věcech je z něho odňata. Posvěcení vezme tuto touhu od něho pryč. On se sice může dostat do pokušení, ale Bůh tuto touhu po pokušení odejme pryč. A přesto stále ještě nestojí správně. Potom musí být ještě křtěn Duchem a ohněm. On bude vyčištěn, vypálen, uklizen a postaven do Boží služby.

Skrze posvěcení je člověk oddělen ke službě. Dávejte pozor, co bude následovat. Poselství zní: ospravedlnění skrze Luthera, posvěcení skrze Johna Weslye, křest Duchem Svatým s letničními. Všechna poselství vyšla, takže žádné církevní období již nemohou následovat. Jsme na konci času, 3. stupně. Skrze křest Duchem Svatým nastane očištění Duchem Svatým.

Jak přeslavné. On nechá místo, kde bude bydlet, projít tím samým postupem.

On zavolal svou Církev skrze ospravedlnění, skrze posvěcení a potom ji naplnil Duchem Svatým a ohněm. On ji podrobil tomuto průběhu tak, aby On sám, Duch Svatý, Boží Syn, mohl v lidském srdci bydlet. Každý toto musí prožít dříve, než On může do něho vejít. Dávejte pozor! To samé činí se světem, ve kterém Bude žít Nevěsta. Je to ten samý spasitelný plán.

Pozorujte Zemi před potopou. Potom, co Noé, Nevěsta tehdejšícho času, činila pokání, prošla křtem vodou, tím, že byla úplně zakryta vodou, potom přišlo ospravedlnění jako důkaz, že On byl v tomto činění, aby tento svět, který padl v ráji, znovu postavil. Potom přišel Kristus, vyléval na ni krev, očistil ji a učinil si na ni nárok. To je svět, ve kterém my žijeme. V Písmu vidíte, jak se Jej satan pokoušel přivést tak daleko, aby tím Boží plán zničil, když Ho vzal na horu a všechno mu ukázal a chtěl mu to všechno dát, aniž by ji On musel skrze svoji krev vykoupit.

Všimli jste si, že Abraham koupil zemi, která byla nabídnuta za určité množství stříbrných, jako na znamení, v přítomnosti lidu. „Dáno buď na vědomí v tomto dni, že jsem toto místo koupil.“ Satan se pokoušel o to dát Mu to království, které Mu nyní patří. On Mu ho chtěl dát darem, ale On to nepřijal, nebo vidíte, satan by si mohl potom stále ještě na to činit nárok. To muselo být vykoupeno. Amen. On byl plnost Slova. Jeho nemohl nikdo svést. Nyní na ni ještě vyčkává křest ohněm. 

Co následovalo?

Kristus přišel, volal svou Církev ku pokání a ke křtu na Jméno Pána Ježíše Krista, na odpuštění hříchů, posvěcuje Církev a potom přijde oheň a spálí všechen neřád. Svět musel být zachráněn pro spasené lidi. On k tomu účelu používá ten samý způsob. Skrze zničení potopou ji pokřtil vodou, potom na ni vylil svou Krev, aby ji posvětil a mohl si na ni udělat platný nárok. Ona Mu patří. Satan se pokoušel odporovat, že mu ji nedá. On odpověděl: „Ne, já ji vykoupím. To bude svědectvím.“ On byl povýšen jako svědectví, že ji vykoupil. On ji zdědil. Nyní ale musí projít křtem ohněm, Svatý oheň Boží vyčistí Zemi kolem dokola. Ona bude vykoupena, aby na ní mohli vykoupení žít v pokoji, v pokoji žít.

Skrze křest ohněm bude vyčištěna od hříchu, nemoci, zárodku nemoci, hříšníků, ďábla a jeho přívrženců. On bude vhozen do ohnivého jezera. Svatý oheň Boží přijde z nebe na ni a vypálí ji, aby byla připravena a aby na ní mohl Bůh bydlet. Nebo Bůh bude bydlet v novém světě, který přijde na Zem.

Řeknete: „Bůh přece bydlí v lidském srdci.“ On a Jeho Nevěsta budou jedno a odeberou se společně do jejich nového domova v novém světě. K tomu bude použit ten samý spasitelný plán, aby obojí, lidi i svět, ve kterém lidé žijí, On vysvobodil. Vidíte, srdce musí být očištěno tím samým způsobem dříve, než do něho Bůh v osobě Ducha Svatého, kterýž je Kristus, může sestoupit a zaujmout v lidském srdci příbytek. Nejprve musí činit pokání, potom být pokřtěn vodou v Jeho Jméno, aby ukázal, komu patří. Potom musí být očištěn skrze krev Ježíše Krista a nakonec sestoupí svatý oheň Ducha Svatého od Boha a spálí všechny touhy po hříchu, celou světskou přirozenost.

Nehřešte proto svévolně potom, co jste přijali poznání pravdy. Bible říká, že člověk narozený z Boha nemůže hřešit. On nehřeší. On nemůže hřešit. Jak by mohl najednou být hříšníkem a zároveň spaseným? Jak bych se mohl v ten samý čas nalézat v domě i být mimo něj? Ó, On nás skrze svou krev vykoupil, skrze svá Slova a Ducha vyčistil a vstoupil do nás – do Církve – aby tam přebýval. Ne do nějaké církevní organizace – do Církve. 

Dávejte pozor během času, co se budeme zabývat místem, kde budeme bydlet. Po předpotopním pokání následoval křest vodou. Potom přišel Kristus a vylil na ni svou Krev, aby ji očistil a učinil si na ni nárok. Jako další přijde zničení světa, které bude nyní následovat, a zničení všech hříchů, které jsou v nebeské oblasti. Satan je kníže, které má vládu nad ovzduším. On zadržuje Boží požehnání. V této oblasti vznikají bouřky, blesky, které postihují Zemi. Všechno přichází z této oblasti. Sníh a déšť, vichřice, bouře a všechno ostatní přichází shora, kde panuje satan jako kníže nad atmosférou. Jak jsem již před několika minutami řekl, satan se pokoušel o to, aby ji obdržel v tom, že ji nabídl Ježíši, aniž by ji musel vykoupit. A přece, potom by měl na ni stále ještě nárok, protože by byla poznamenána. 

Ježíš ji ale skrze svou prolitou Krev vykoupil a přivedl ji tím nazpět k oprávněnému Majiteli. Právě tak vykoupil také nás, Jeho Církev, skrze svou Krev. Potom ji křest ohněm vyčistí od všech zárodků, všech nemocí, všech duchovních nemocí, které jsou také v nás, a to samé vypůsobí, aby ji připravil pro Boha, který v tomto velikém časovém období přijde a bude na této nové Zemi bydlet. Vidíte, On ji vysvobodí tím samým způsobem, jak to činil se svým lidem, podle svého spasitelného plánu, nebo On je neměnný Bůh také i ve svém plánu.

Již předtím jsem vám řekl, a snažil se vám to učinit pochopitelným, že se Bůh nemůže během všech časových období měnit. On všechno stále oznamuje tím samým způsobem. Své prvé poselství k předpotopnímu světu nechal přijít skrze proroka Noé.

Včera večer jsem mluvil s jedním drahým bratrem, který je nyní přítomen. On mi řekl: „Jedno, co jsi řekl, bratře Branhame, se mnou vždycky otřáslo.“ Zeptal jsem se: „Copak je to, bratře?“ Odpověděl mi: „Ty jsi řekl, a to skutečně souhlasí, že jenom menšina, zcela malá skupina, bude při Jeho příchodu zachráněna.“ Mluvili jsme o tom, že Ježíš řekl: ,Těsná je brána a úzká cesta a málo je těch, kteří se na ní nalézají.´ Pozorujte, co říká Bible: „Jak to bylo za dnů Noé … když 8 duší nalezlo skrze vodu záchranu, tak to bude při příchodu Páně.“ Řekl jsem: „Bratře, ty máš jenom poloviční obraz. Nebo Noé byl jenom předobraz na zbytek, který bude vzat nahoru, ale ne na proměněnou skupinu. Enoch, muž, byl vytržen předtím, než přišla potopa. To ukazuje, že Církev Kristova nepůjde přes soužení, nebo něco podobného. Enoch, onen muž, byl proměněn. Ó, Církev může sestávat z celého velkého počtu, a přece Nevěsta bude jen malou skupinou – z toho bude sestávat Nevěsta. Církev může sestávat z velkého počtu, a přece jaké to bude s Nevěstou. Porovnejte 8 : 1. Nevěsta bude 8x menší než Církev. „Jestliže spravedlivý sotva bude zachráněm, kde se ukáže hříšník a bezbožný?“ Ti, kteří stále něco činí s odporem proti lepšímu vedení, ti, kteří dodržují předpisy církevních organizací, místo aby byli poslušni Slova a přesto se jmenují Kristovými lidmi a nesou Ježíšovo Jméno, kde se tito ukáží? Noé byl dokonalý obraz na ty, kteří byli přes všechno přeneseni. Vzpomínáte si, když Noe vyšel, nalézal se u něho ještě Chám. Tam se stále ještě nalézal hřích. On šel s korábem na druhou stranu. Nevěra, pochybnost, všechno přestálo spolu s korábem, oni prošli soudem.

Enoch ale vystoupil výše, než koráb. On šel do Boží přítomnosti. Noé ale musel projít skrz a vyšel ven, a stále se tam ještě nalézal hřích.

Toto je předobraz na stav v tisíciletém království. V tisíciletém království ještě není čas ukončen. Potom bude ještě čas. Zjevení 20:7 – 10. Tisícileté království je časový úsek, ale ne nová země. Ne. V žádném případě. Zapamatujte si to, ještě se k tomu vrátíme.

Vidíte, zachráněná Země přejde opět nazpět k svému původnímu Majiteli.

On ji vzal satanovi. On vytrhl Zemi z moci satana, právě tak jako nás vytrhl z moci satana. Tenkráte tam stál onen kazatel a myslel si, že stojí na Boží straně. Ale neměl přitom nic. Chtěl bych vám to krátce popsat. Chceme toto skutečně jasně pochopit. Podívejte se přesně na tento obraz. Toto zde představuje Boha. Bůh je věčný. On nemá žádný začátek, mimo něho nikdo jiný neexistoval. A přece Bůh měl v sobě vlastnosti.

Toto zde představuje Boží Slovo, které se stalo tělem a v osobě Ježíše Krista přebývalo mezi námi. Tuto osobu nakreslím takto. Toto zde označíme za ženu, která přišla ke studnici. Zde byl tehdejší kazatel, farizeus. Kde vidíte na tabuli volné místo, tam se nalézá milost a spasení. Nuže: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“

Tři období: nejprve byli vlastnosti. Bůh se viděl ve své představě jako lidská bytost. To ho přimělo sestoupit a stát se Ježíšem.

Jestliže jste na této straně, kde je On, potom jste se již tenkrát nalézali v Něm, nebo existuje jen jeden druh věčného života, a to je Bůh. Vy jste byli již na počátku Boží součástí. Nezáleží na tom, co jste zde zvolili. On vyvolil vás. „Všechny, které mi Otec dal, přijdou ke Mně.“ Jan 6:37.

Podívejte se nyní na toho kazatele. Vidíme, že jeho nejhlubší nitro, jeho způsob života, ke kterému již dlouho předtím byl určen, je hříšný. V této oblasti je v něm peklo. A přece tento malý úsek na této tabuli představuje jeho čistotu. On byl farizeem, byl čestným mužem, jinak by nemohl být kazatelem. A přece, chápete jak k tomu přišel? Totiž skrze intelektuální školení.

Nyní k této mladé ženě. Ona byla ve svém minulém životě cizoložnicí. Byla úplně zkažená, a přece hluboko v jejím nitru bylo trochu porozumění. „Vím, že když přijde Mesiáš…“ Jan 4:25. Toto bylo v ní. Vidíte,, Ježíš přišel a přinesl Slovo, nebo Slovo rozeznává myšlení srdce. Takto je to napsáno v Židům 4:12. Slovo rozeznává myšlení srdce a On přišel jako Syn člověka, jako prorok. Co se stalo?

Tento kazatel – farizeus, který měl jen rozumová poznání, řekl: „On je ďábel.“ Nebo takto ho označila jeho církevní organizace. Co se skrze toto stalo? On v sobě neměl nic, co by ho zastupovalo, a tak zůstal ve tmě.

Tato žena neměla nic, čím by se mohla chlubit, nebo byla tak nečestná a špinavá, jak to jen bylo možné. A přece, všimněte si toho, hluboko v jejím srdci měla něco, co jí zastupovalo. Proto po tom s touhou vyhlížela, že se On stane tělem, a když On promluvil: „Jdi a přiveď svého muže a opět přijď,“ řekla: „Nemám muže.“ On odpověděl: „Řekla jsi pravdu, nebo jsi měla 5 mužů, a ten, kterého nyní máš, není tvůj muž…“ Měla jsi jich 5, nyní jich máš 6.

Ona neřekla: „Ty jsi Belzebub,“ nýbrž: „Poznávám, že jsi prorok. My víme, že když přijde Mesiáš, který je Kristus, až On přijde, řekne nám všechno a všechno bude tak činit.“ On odpověděl: „Já jsem to.“ Ona již neměla žádné pochybnosti. Člověk to nedovede vysvětlit. Ona to viděla, věřila tomu a šla svou cestou. Proč? Co se s ní stalo? Byla spasena.

Dávejte pozor! On přišel, aby se stal Spasitelem. Souhlasí to? Co to znamená spasit? Přivést nazpět. Proč si nevybral toho kazatele? Tento se nikdy nenalézal tam nahoře. Neměl žádné zastoupení. On přišel, aby spasil to, co upadlo.

Skrze hřích se tato žena dostala do zmatku. Bůh ji však měl již od počátku světa ve svém myšlení a přišel, aby ji očistil. Věděl, že má v sobě Jeho určení. On (farizeus) neměl od začátku nic než jeho rozumové poznání.

Poslyšte, přátelé, nemáte-li nic jiného, než vaše rozumové poznání, potom potřebujete nutně ještě něco jiného. A přece nikdy nebudete schopni to přijmout. Jenom tehdy, jestliže máte zastoupení. Toto je také důvod, a tomu věřím, proč sem přijíždíte z východu, západu, z jihu a ze severu. Je to živé zjevené Slovo. Pozorujte nyní, jak On od začátku zjevoval svou cestu skrze své proroky. On ji nikdy nezměnil. Spasení znamená: On vás ospravedlňuje, posvěcuje a posílá Ducha Svatého a Jeho oheň v nás spálí hřích, aby v nás mohl přebývat. S touto Zemí, kterou bude potřebovat ke svému spasitelnému plánu, to činí právě tak. Skrze Noé činila Země pokání a byla pokřtěna vodou. Ježíš přišel a posvětil ji v tom, že na ni vylil svou Krev a učinili si na ni platný nárok. Předtím než bude učiněna nová Země, musí být nejprve pokřtěna svatým ohněm, aby byla očištěna od každého ďábla, každého zárodku, každé nemoci a všeho toho, co ji znečišťuje a byla očištěna a obnovena.

„Viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Vy se stanete novými lidmi. Amen! Ne, že by byl vyzáplatován starý člověk v tom, že vstoupí do nějaké církevní organizace, nebo obrátí nový list, nýbrž se stanete novými, dokonalými lidmi. Bůh vezme starého člověka, plně ho vypálí Duchem Svatým a ohněm a vstoupí du něho a pošle ze shora své zastoupení.

„Nikdo nemůže přijít je Mně, jedině když ho nejprve přitáhne Můj Otec.“ Jan 6:44. „Všichni, které mi dal, přijdou ke Mně.“ Vidíte to? Ten samý plán a ta samá cesta.

Právě tak bude satan vzat ze Země, jako byl vzat od vás. Satan vás již více nemůže zdržovat. On sice může znovuzrozeného Kristova člověka pokoušet, ale nikdy se ho nemůže zmocnit, nebo ho Bůh již od počátku světa vyvolil. Poslal Ježíše, aby ho zachránil a Jeho Krev mluví za něho. Jak by mohl být hříšníkem, jestliže ho Bůh takto vůbec nevidí?

To jediné, co On slyší, je váš hlas. On vidí vaše zastoupení. Amen, To je pravda. Tím samým způsobem se stane svět Jeho vlastnictvím. Svět mu patří právě tak, jako Mu patříte vy, nebo toto bylo od samého počátku v Božím myšlení, mít svět, sedět na trůnu a kralovat jako král. Stát se zachráncem, být Spasitelem, to jsou Jeho vlastnosti. Právě tak, jako vy máte různé vlastnosti. Já nemohu vyslovit „veřeje“, jestliže právě na veřeje nemyslím, nemohu vyslovit „člověk“, nemyslím-li na člověka. Myslím-li na člověka, řeknu „člověk“. Slovo je vyjádřená s vyslovená myšlenka. Např. Jak mohl Izaiáš říci, že panna bude těhotná? Co bylo jeho myšlenkou? Mnozí z vás se ptají, jak může být toto rozeznávání v činnosti. Já vám to povím. Vidíte, vyslovím nějaké slovo, které neodpovídá mému myšlení, nebo o tom nic nevím. Nevím, co bych si měl myslet. Jak bych vám mohl říci, co jste činili před 10 lety, jestliže jsem vás ještě nikdy v životě neviděl? Jak bych vám mohl říci, kde budete a co budete v 10 letech činit? Jak bych mohl znát budoucnost? Je to myšlení někoho jiného.

„Takové myšlení přebývej ve vás všech, jako v Ježíši Kristu.“ Každý jednotlivec buď takového myšlení, jako bylo v Ježíši Kristu. Potom to není vaše myšlení, nýbrž Jeho myšlení ve vás. Potom nevyjadřujete vaše vlastní slova, nýbrž mluvíte Jeho Slova. Proto jsou bratři často zmateni, co se týče výkladu mluvení jazyky. Oni mluví věci, které nesouhlasí a nepoznají, že je to satan. Ptáte se: „V rajské zahradě Boží?“ Čekejte jenom, až všechno probereme. Sami zjistíte, jestli to souhlasí nebo ne. 

Plevel a pšenice rostou na tom samém poli, obojí žije z toho samého slunce a z toho samého deště.

„Jestliže je mezi vámi prorok, potom jsem to Já, nebo on nepřináší své vlastní myšlenky, nýbrž vyslovuje Moje myšlenky. Moje vlastnosti se musí ukázat. Já používám jeho ústa, abych je vyslovil. Potom, co on je vysloví, musejí se vyplnit.“ „Nebe a země pominou, má slova ale nikdy nepominou.“

Izaíáš řekl: „Panna bude těhotná.“ Tím to skončili. Bude těhotná. Co Bůh řekne, to se také splní. Ó, On skrze proroky zjevil všechna svá vlastní zjevení, nebo skrze to přinesl své vlastnosti, myšlenky k vyjádření.. Zde bylo toto v oné malé ženě. Ona byla výrazem Jeho charakteristické vlastnosti. Tím nebyl onen kazatel – farizeus, který nepředstavoval světlo. On se to naučil z Bible, on se to učil, že Bůh je Bohem, učil se to, že posvěcení je správné, byl vyučený v Božích zákonech. Naučil se to skrze schopnost svého rozumu. On se narodil ve správné rodině, byl Levitou, a přece toto všechno věděl jenom skrze svůj rozum. Učil se jen to, co se stalo, ale ne to, co se právě dělo. Když viděl, co se právě stalo, nevěděla jeho církevní organizace, co by o tom měla říci, proto neměl nic, co by ho zastupovali. A přece byl v jeho čase na zemi Zachránce, aby zachránil všechny, kteří patřili Bohu.

Ona to přijala. Ona nepochybovala. Řekla: „Až přijde Mesiáš, bude toto činit.“ Tím to bylo vyřízeno. Ona to viděla následovat a On řekl: „Já jsem Mesiáš.“ Tím to bylo vyřízeno. Žádná otázka nezůstala otevřená. Ona běžela a vyprávěla o tom všem ostatním. „Pojďte a pohleďte, koho jsem našla.“

Skrze tyto vývojové stupně: ospravedlnění, posvěcení, křest Duchem a ohněm se staneme očištěnými a budeme chrámem, ve kterém On může přebývat. On dokoná toto vyčištění chrámu.

Starý svět nebyl ve svém složení skrze vodu zničen. Když byla všechna špína a všechno, co Bůh na Zemi stvořil, obmyto. Podoba Země, jako planety, nebyla při prvém zániku, o kterém Bible mluví, zničena. Tvar Země nebyl zničen, nýbrž jenom hřích a hříšníci, kteří na ni byli. Planeta zůstala zachována.

A přece vidíte, ospravedlnění, tak jak o tom baptisté a metodisté smýšlejí, ospravedlnění samotné, tedy uvěřit a být pokřtěn, nestačí. Jinak budete opět zapadat do věcí tohoto světa v tom, že si budete například vy, ženy, stříhat vlasy a nosit krátké kalhoty a dělat všechno ostatní … Vidíte, při tom se s vámi ještě nic nestalo. Vy jste jenom pohleděli nazpět a uviděli jste, že jste jednali převráceně. Co přineslo ono ospravedlnění světu? Ono nic na světě nevyřídilo. Šlo to potom dál zrovna v takové míře, jako předtím. Právě to samé činí člověk, který nejde dál. To by měl také ten velký evangelista Billy Graham vědět. On řekl: „Já budu evangelizovat, 30 tisíc lidí se obrátí, a když se po roce vrátím, nenajdu jich ani 30.“ Oni došli jen tak daleko. Jistě činili pokání, přinejmenším většina z nich, nebo alespoň někteří, ale to nestačí. Zde pro to máme důkaz. Stará planeta Země nebyla skrze vodu zničena. Země byla jenom obmyta vodou. Právě tak zůstane planeta zachována, až bude spálena ohněm. To nezničí Zemi jako takovou, nýbrž jenom hřích bude zničen.

Dávejte nyní pozor, vy učení v Bibli. Obzvláště bratr Vayle se nyní na mne dívá. Všimněte si, ve 2 Petrově ve 3. kapitole je slovo „svět“, označeno v češtině jako vesmír, to se týká světového zřízení. Země bude vypálena ohněm, prvky se v žáru ohně roztaví. To neznamená, že Země jako planeta zmizí, nýbrž svět – tedy politika, hříšníci, hřích, systémy, zárodky nemocí, nemoci a všechno převrácené – pomine.

Tenkrát otřásl Bůh zemí, a přece tentokrát otřese zemí i nebem. Tenkrát otřásl zemí, tentokrát otřese také nebem. My ale obdržíme neotřesitelné, věčné království. Všimněte si, On to vypůsobí. Vidíte, co řekl Petr – prvky se ale rozpustí v žáru ohně a země bude se vším lidským dílem, které na ní je, spálena ohněm. Ne Země samotná, nýbrž to dílo na ní, lidské dílo.

Všichni politici a jejich plány, všechny církevní organizace s jejich lidskými plány, budou spáleny ohněm. „Nebe s rachotem pomine.“ Všimli jste si toho? Nebe pomine s rachotem. Poslyšte, celá Země bude hořet a plyny, které budou na Zemi, se zapálí a budou explodovat. Petr zde v Bibli říká: „Nebe s rachotem pomine.“ Takový výbuch všechno otřese – ó, každá nemoc musí být zničena, všechny bodláky a trní, všechno, co musí pryč, bude spáleno ohněm. Myslete na to, to nebude jenom pořádný oheň, to bude ještě více, svatý oheň, který odejme satana a všechny jeho ďábly pryč. Obojí, nebe i země pominou. Amen. Všechny zárodky, všechen hmyz, všechen přirozený život na Zemi bude usmrcen. Dokonce i voda bude explodovat. Pomyslete na to, co to bude za rámus. Myslíte, že tento zvuk v Tucsonu, když bylo otevřeno 7 Pečetí a země byla otřesena tak, že se o tom mluvilo, něco bylo? Počkejte teprve, až tato Země obdrží svůj křest.

Vy víte, když člověk obdrží křest ohněm, je u toho hodně hlučno. Oni si myslí, že je to ostuda, slyšet, jak lidé křičí a jásají. Čekejte jenom, až tato Země obdrží svůj křest. Také i voda bude explodovat, nebo Bible říká ve Zjevení 21: „…a také moře již více nebylo.“ Ono bude explodovat.

Skrze to bude celá plocha Země změněna. Ona bude praskat a bude roztrhána na kusy. Vrstva Země bude stovky metrů do hloubky úplně zničena. Atmosféra a plyny, které jsou na ní, nyní člověk vynalezl rakety, skrze které se pokouší tyto vrstvy Země vyzkoumat a zjistili, že tyto vrstvy Země jsou složeny ze všech druhů plynů, tyto budou explodovat. Svatý Boží oheň přijde a vyčistí ji a celou plochu promění. Mnozí z vás by si chtěli poznamenat to řecké slovo pominout. Zjistil jsem, ze kterého slova to pochází. Myslel jsem totiž, jak může tento svět pominout, máme-li na něm ještě žít? Jestli si to někdo z vás chce napsat, budu vám to slabikovat. Já sám to nedovedu ani vyslovit, „PARERECHOMTA“. Nevím, jak se to správně vyslovuje. Je to tak, jak jsem vám to již řekl: jsem-li v nějaké věci inspirován, potom si otevřu příslušnou knihu, abych zjistil, co to slovo znamená. Toto slovo sice nedovedu vyslovit a přece mi Pán dal zjistit, co toto slovo znamená. Bylo mi to zjeveno. Obdržel jsem to opět: „Nebe a země pominou.“ Toto slovo znamená, že z jednoho stavu přejde do druhého.

To neznamená úplné zničení. Anglické slovo pominout znamená úplné zničení. A přece to řecké slovo takto nevyjadřuje. Pominout znamená přejít z jednoho stavu do druhého.

Vidíte, znamená to přejít z jednoho stavu do druhého. Pavel to slovo používá k Titovi 3.5. Můžete si to napsat, abyste si to mohli později přečíst. On používá toto slovo v souvislosti s obnovením člověka. Stane-li se z hříšníka svatý člověk, nebyl tím úplně zničen. Je-li starý člověk proměněn. Není tím úplně zničen, nýbrž byl jen proměněn. On je od toho, co byl, proměněn k tomu, čím se stal, ale ne zničen. To samé slovo použil Ježíš v Matouši 19:28, kde mluví o novém utváření a proměně všech věcí a o 12 trůnech, na kterých budou sedět nově utvoření a proměnění v království svého Otce. On použil to samé slovo, když jim dával pokyn, aby odvázali oslici a přivedli ji k Němu. On řekl právě to samé při vzkříšení Lazara: „Rozvažte ho, uvolněte ho, on je svázán a nechte ho odejít.“ Jan 11:14.

Co to znamená? Země bude osvobozena od moci satana. Bude osvobozena. Bude volná od politiky, od náboženských církevních systémů, aby byla použita pro Boží království, které bude zřízeno zde na Zemi. A přece tak dlouho, dokud ještě bude v rukách satana a on bude na ní vládcem, skrze politiku, patří jemu. Ona patří jemu, ale nyní již více ne. Před tím mu patřila každá žena, ale potom přišel On, aby ji z toho držení osvobodil. On osvobodil můj a tvůj život z vlády hříchu a práva satana. Nyní mu již více nepatříme. Slyšeli jste, jak často jsem v modlitbě říkal: „Dej ruce pryč od Božího vlastnictví.“ Amen!

Mějte víru přivlastnit si to, co vám patří. Vy na to máte právo. „Dej od ní ruce pryč.“ „Dej ruce pryč od něho.“ Víra to učiní. Ona tím nebude zničena, nýbrž proměněna. „Dej od ní ruce pryč, aby byla volná. Uvolni ji!“ Ona (Země) pomine – bude proměněna. Politika, náboženství, církevní organizace, všechno zmizí. Vše to zmizí a nastane Boží království.

Ve zjevení 6:14 čteme: „…zmizela jako zavřená kniha.“ Jan říká v Bibli: „Nebe a Země pominou…“ Jinými slovy: „Nebe a Země budou proměněny.“

Také zde stojí to samé slovo. Ne, ona nebude zničena, nebo později, ve Zjevení 21, viděl Jan nový Jeruzalem od Boha sestupující na Zem. To neznamená, že by byla úplně zničena, změní se jen ty systémy. Daniel viděl to samé. Daniel 2:35: „Kámen, který se sám uvolnil bez přičinění nějakého člověka z hory, zasáhl svět a zničil celou podobu systému tak, že to bylo jako plevel v létě na čistícím stroji, který odvál vítr pryč.“

Kámen se stal velkou horou, která vyplnila celou Zemi. Dávejte nyní pozor na tuto horu, který vyplnila celou Zemi.

Zjistili jsme, ze ve Zjevení 21:2 stojí napsáno: „Králové Země tam přenesou svoji slávu.“ Nový Jeruzalém sestoupí na tuto Zem, která bude proměněna. Jako muž, nebo žena, budeš mít tu samou postavu jako dříve, než tě Bůh zavolal. A přece vidíte, co se stalo. Nastalo obnovení. Starý život je pryč, staré touhy jsou pryč. Jestliže jste předtím pili, nadávali, hádali se, byli jste zlostní, utráceli jste čas potloukáním, byli jste nemorální, všechny tyto věci jsou jednoduše mrtvé.

Předtím jste byli satanovým nástrojem, nyní jste od toho osvobozeni. Právě tak to bude s budoucím světem – on bude osvobozený – nové nebe a nová Země, – právě tak, jako jste se vy stali novým stvořením. Každý ví, že toto slovo v řečtině znamená „nové stvoření“. Nové stvoření v tom samém starém chrámě, haleluja!

Dávejte pozor, jak to pokračuje. Je to slavné. Zjistili jsme, že králové této Země budou na této Zemi. V Mat. 5:5 opět Pán Ježíš říká: „Tiší obdrží zemi.“ Obdržíme jinou Zemi, i když to bude ta samá planeta.

Nestihnu-li to ostatní, pokusím se vám nyní vysvětlit spasitelný plán. Křest ohněm ji očistí a učiní způsobilým místem, ve kterém budou Jeho tiší žít. Je to právě tak, jak to On učinil s námi a učinil tato nová stvoření, aby v nich mohl přebývat. Předtím, nežli mohl vejít, museli jsme projít křtem ohněm; potom přišel Duch Svatý, aby v nás přebýval. Křest ohněm. Potom, co jsme tento křest ohněm přijali, mohl Duch Svatý vstoupit. Co bude nyní následovat jako výsledek? On z vás vypálí všechno to, co je v protikladu ke Slovu. On nepřijme nic jiného, než Slovo, nebo On je to Slovo. O tom jsme také přednedávnem mluvili, totiž o důkazu Ducha Svatého. Tento důkaz je v tom, že přijmete celé Slovo, ne církevní systém, a obdržíte jasnou mysl. Jak budete vědět, že jste Slovu skutečně rozuměli? Dávejte pozor, jestli se to potvrdí. Nuže, vy řeknete: „Viděl jsem to neb ono, že následovalo.“

Ó, ano, plevel se také živí tím samým způsobem. Ale musí to být celé Slovo. Abyste mohli být Nevěstou, musíte se stát Jeho součástí. On je to Slovo. Jaký díl od Něho to je? Slovo, které je zaslíbeno pro tento čas, skrze které On vyvolává Nevěstu.

Porozuměli jste tomu? Prosím, nezmeškejte to nyní. On ji nyní utváří ke způsobilému místu, aby v ní mohl na věky přebývat. Dávejte pozor. Toto se ještě nevztahuje na novou Zemi, nýbrž na tisícileté království. Tisícileté království je něco jiného. My budeme v tisíciletém království, ale to ještě není nová země a nové nebe. Ne, je to jenom místo odpočinku, čas odpočinutí. Není to ještě vůbec nová země a nové nebe. Nebo vidíte, v tisíciletém království ještě existují věci, které tam vůbec nemohou vejít. Jeho předobrazem je sedmý den v ráji potom, co Bůh stvořil svět. On odpočinul sedmého dne v ráji. 

Svět je nyní skoro 6 tisíc let starý. Uvidíte, vždycky po dvou tisíci letech přišlo nějaké narušení, Po dvou tisíci letech přišla potopa a On ji křtil. Čím? Vodou.

Po dalších dvou tisíci letech přišel Ježíš, aby ji posvětil a postavil si na ni nárok, vylil na ni svou krev a jmenoval ji svým vlastnictvím. „A přijdu opět,“ jako Král se svou Královnou. Co činí nyní, v dalších dvou tisíci letech? On přijde a uvede ji v odpočinutí svého období, předtím na ní všechno spálí, vyčistí ji pro svůj lid a přivede tam své nazpět.

Dávejte pozor. Tisícileté království není dokonalý svět. Je to předobraz na 7. den. Potom přijde soud před bílým trůnem. Vidíte, v tisíciletém království se budeme stále ještě nacházet v čase, nebo potom přijde soud.

Jeden den je tisíc let. Je to součást času. Nezaměňujte to s novou Zemí, nebo ta to ještě nebude.

Někdo mi může říci: „Bratře, co budeš nyní říkat? Ty jsi již číslo 7, číslo dokonalosti jmenoval. Jaké číslo máš nyní? Ty přece věříš na časové rozdělení.“ To také věřím a činím. Bůh to vidí právě tak. „Ty jsi nyní se svými předobrazy jednotlivých časových období na konci. Jestliže ale něco přidáš za 7. den, jak se s tím vyrovnáš? Na co se nyní budeš vztahovat?“

Nuže, dobře. Chtěl bych na něco obrátit vaši pozornost. Nejsem ještě mimo časové rozdělení. Mám zde ještě jedno místo v Bibli. Myslete na to, všechno se musí do nejmenšího puntíku vyplnit. Nuže, řeknete, bratře Branhame, ty se pokoušíš přidat něco za sedmý den. Bůh stvořil Zemi v šesti dnech a v sedmém odpočinul. To byl předobraz na čas, a přece jsem předtím řekl, že my jdeme do věčnosti. „Kde je nyní tvůj obraz? Ty říkáš, že učíš na základě předobrazu, nyní už ale žádný nemáš, na který by jsi se mohl odvolávat.“ Ne, to nesouhlasí. Najděme si 3. Moj., 23. kapitolu.

Chtěl bych, abyste si vzpomněli, o čem jsem mluvil předposlední neděli. To mě také přivedlo na toto: 3. Moj. 23:26.

Myslete na to, existovalo 7 slavnostních dní: slavnost pozounů, slavnost Přesnic (stánků), slavnost obětování prvotin atd.

Sedm slavností bylo předobrazem na sedm církevních období. Vzpomínáte si, jak mnoho sobot bylo mezi jednou a druhou slavností? Bylo to sedm sobot mezi slavností nekvašených chlebů a slavností letnic, které představují 7 církevních období. Až sem stačíte sledovat všechna čísla. Řeknete: „Bratře Branhame, nyní jsi ale se všemi čísly u konce. Tvůj počet 7 je dokonán. Nuže dobrá. Potom se chceme zamyslet nad poslední slavností. Slavnost stánků. Ve verši 36 – plných 7 dní budete přinášet obě ke spálení, potom v osmém dni budete mít slavnostní shromáždění. Zde přijde ještě jeden časový úsek. Zdržovat se ve svatyni a obětovat zápalní obě. Toto je konečná slavnost, ve které nesmíte vykonávat žádnou práci. Nyní máme osmý den. Existuje však jenom 7 dní a přece stojí napsáno o jednom slavnostním shromáždění v osmém dni.

Dávejte pozor: v tomto dni přitom nesmíte vykonávat žádnou práci. Co je to ten osmý den? Opět ten první. To je předobraz na věčnost, do které všechno bez přerušení přejde. Pohleďte, právě tak to bylo s osmým dnem. Tím posledním dnem slavnosti stánků. Vidíte, po posledním slavnostním dni, po posledním časovém období, potom, co je těch 7 dní zde na zemi úplně u konce, po tisíciletém království, následuje toto svaté slavnostní shromáždění. Myslete na to, zde se jedná o slavnost ve svatyni, o slavnost shromáždění ve svatyni. O tisíciletém království říká Bible: „Budou stavět domy a v nich bydlet.“ (Iz. 65) A přece na nové Zemi on ty stánky již připravil.

Proto odešel. To místo je již postaveno. S Jeho stavbou my nemáme co do činění. Amen. Ona je věčná. Ó, jak jednoduše miluji toto Slovo. Svaté slavnostní shromáždění v osmém dni. Existuje jen 7 dní. V osmém dni, který je opět prvním, bude svaté slavnostní shromáždění. Dávejte pozor. Těch 7 dní má souvislost jenom se starým stvořením starého světa.

Sedmý den z toho je tisíciletém království, čas odpočinutí. Tak, jak Bůh všechno v šesti dnech stvořil a sedmého dne odpočinul, pracuje Církev 6 dní a sedmého dne právě tak odpočine. Ale vy jste ještě spojeni s časem. Nemluvím ještě o věčnosti. A přece vidíte, že neexistuje 8 dní, vy se nalézáte opět v prvním dni. Sobota nám představuje Starý zákon, dodržování soboty, to mizí, nebo, jak jsem řekl, bude proměněna v něco jiného. Ještě nepominula, nýbrž se ten Starý zákon, podle kterého byl ten určený den v týdnu dodržován, proměnil.

Myslím, že v Izaiáši 28:9 stojí napsáno: „To znamení stále: čiň toto, čiň ono. Dělej toto, dělej ono. Zde trochu, tam trochu. Ano, skrze lidi koktajících úst a cizím jazykem bude mluvit k tomuto lidu, On, který řekl: ‘Toto je to místo odpočinutí…’“

Vidíte, vy přejdete do života, ale ne skrze dodržování nějakého dne, nebo předobrazu. Pavel mluví u Gal. 4:10 asi toto: „Pozorujete dny, měsíce … Mám o vás starost, že jsem u vás nadarmo pracoval.“ Vidíte, my nevcházíme skrze určité dny a určité předpisy. Vy jste přece přešli ze smrti do života, ne do dnů a časů, – vy jdete do věčnosti. Toto je svaté slavnostní shromáždění. Co je s těmi sedmi dny? Dny pominou, nebo jak jsem již řekl, přejdou v něco jiného. Osmý den již pojednává o novém stvoření, nebo v osmém dni vstal náš Pán Ježíš z mrtvých. Tu to máte, jiné slavnostní shromáždění ve Svatyni svatých. Soboty nepřijdou vůbec v úvahu, ani slavnost ve Svatyni, ani slavnost Letnic a jiné. Ježíš vstal v osmém dni z mrtvých k našemu ospravedlnění. Po sedmi sobotách, po sedmi dnech, církevních obdobích, přijde osmý den se svatým slavnostním shromážděním, který bude zároveň tím prvním, ve kterém vstal Ježíš z mrtvých.

Obsah 1 2 3 4