Budoucí domov nebeského Ženicha a pozemské nevěsty
/ William Branham
Idioma: Checa
4. ČASŤ
Zde je plocha 2 200 km předobrazně znázorněna.
Oni přicházeli od východu a západu,
přicházeli od jihu a severu,
sedí na hostině v nebeském sále
a poslouchají Spasitelova Slova.
Hledí na Jeho slávu,
pijí blaženost
a zpívají písně chval,
tam na věčnosti.
Musím říci, že jsem v celém světě neviděl takové lidi jako je. Nebude to již dlouho trvat, všechno je dokonale naplánováno a zeměpisně zařazeno.
Sodoma – popel, všechno je přesně na svém místě. Co to znamená? Pomysli jenom na to, jenom do této modlitebny přicházejí lidé z okolí 2 200 km – to samé rozpětí. Proč Bůh pamatuje stále a stále se stará o malou zemi Palestinu, i když je to takový malý bod? Právě tam totiž bude stát chrám. Tam bude stát nový Jeruzalém. Olivetská hora se rozdělí napravo a nalevo, jestliže bude odspodu vytlačena, tak, že se pozvedne, potom to znamená, že se bude lámat, až On v onom dni na tuto Olivetskou horu vstoupí.
Jeho trůn bude 2 200 km vysoko na hoře. Vzpomínáte si, jak ho satan pokoušel a nechal ho také vyjít na horu. Nové město má stěnu s dvanácti základními kameny, na kterých stojí jména dvanácti apoštolů. Můžete to zpětně sledovat. Tyto drahé kameny odpovídají těm na náprsním štítě Aronově. Ona měří 144 loktů a má dvanáct bran z perel se jmény dvanácti praotců. Ježíš je jako konečný Kámen na trůnu. Jeho svatí Ho korunují, Krále králů, Pána pánů, a On je tím posledním Kamenem.
Nemám u sebe peněženku, ale podíváte-li se do vaší a máte v ní jednodolarovou bankovku, můžete na ni vidět pečeť Spojených států. Na jedné straně je orel, který drží pevně šípy a je vidět odznak. Na druhé straně je pyramida nahoře a okem, které všechno vidí. Vidíte, oni nevěděli, co činí, když to tiskli. Pod tou pyramidou stojí něco latinsky a pod tím se může číst „Velká pečeť“. Oni nevěděli, co činili, právě tak jako Kaifáš nevěděl, že prorokuje. To je ta velká pečeť. Vidíte ji? Město není jako kostka, která by byla nahoře plochá, nýbrž běží do špičky, aby mohla být viděna. Na tuto svatou horu Páně – na vrchol Jeho svaté hory – sestoupí Pán, tam přijde. Z tohoto důvodu nebyl tenkrát od Enocha vsazen koneční Kámen. Proto musí nyní konečný Kámen přijít. Ta hora přijde a bude horou Páně, kde budou přebývat spasení. Tam budou aleje jako dálnice a parky, kterými bude protékat pramen života. Každý dům a také ulice budou z průhledného zlata. Tam budou stromy života, které ponesou dvanáct druhů ovoce. Králové a vážení muži vnesou svoji slávu a nádheru do něho a půjdou branami, které nebudou v noci nikdy zavírány, nebo tam žádná noc nebude. V tomto městě, jehož světlem je Beránek. Nevidíte, že města, domy a příbytky zde o tom již vydávají svědectví?
Všechny tyto věci jsou předobrazem. Podívejte se na stín z dálky, například zde od mé ruky. Dříve, než mohl vzniknout negativ, musel být pozitiv. Podívejte se, podle stínu to vypadá, jako bych měl 12 prstů a přece čím blíže se přiblížíte ke světlu, tím je obraz ostřejší a potom jde ten stín úplně do ruky nazpět.
Právě tak mnoho lidí míní, že existují 3 – 4 Bohové. Oni hledí příliš daleko nazpět, a sice na začátek reformace. Postavte se blíže a zjistíte, že je to ostřejší – že existuje jenom JEDEN. Existuje jen jedna Nevěsta, ne 12 církevních organizací, nýbrž jen jedna Nevěsta, která bude vyvolaná ze Země a která je k tomu předurčená. Jsou to ti, kteří poznají své místo v království. Ježíš, konečný kámen, sedí na tomto vysokém trůnu v novém městě, které má 12 základních kamenů a 12 bran, kde apoštolové spravují 12 kmenů. Enochova pyramida nevrhá v žádném denním čase stín. Byl jsem v Egyptě. Ona je tak zeměpisně postavena a její místo souhlasí s tou velkou geometrickou formou tak přesně, že je to jedno, kde se právě nalézá slunce, ona nevrhá žádný stín, který by byl u pyramidy. Vidíte to, jak to je? Tam nikdy nebude noc. Od vrchu hory bude světlo. Jeho sláva bude nad ním rozlita. Světlo Jeho slávy tam bude navěky. Nebude žádné noci. Ježíš je závěrečným Kamenem. Spasení se budou procházet v Jeho světle. Již nyní zpíváme: „Procházíme se ve světle, v nádherném světle…“ Je v nás něco, co volá, jsme přeneseni ze smrti do života.“ Je to proto, že na nás toto očekává, cítíme, že k tomu patříme. To je to. Vpravdě je to město, po kterém již Abraham vyhlížel; protože byl prorokem, věděl, že toto město někde existuje. Bible to tak říká. On opustil město, ve kterém žil a odebral se tam.
Vidíme, kam se odebral. Přesně tam, kde to město bude stát. Vyhlížel po městě, jehož Stavitelem a Zakladatelem je Bůh, protože byl prorokem. Ježíš odešel, aby jako Boží Architekt, Božíma rukama připravil pro Boží vykoupené, předem určený lid Boží, město. Abraham po tom vyhlížel. On přiznal, že je zde poutníkem a cizincem, nebo očekával město, jehož Stavitelem je Bůh. Prorok věděl, že ono někde existuje. Jan ho viděl sestupovat.
A přece Abraham už tenkrát mínil, že musí být na Zemi. Proč? (1. Moj. 14:18 – 26) Protože se setkal s Melchisedechem, jeho Králem. On mu dal svůj desátek. Tomu, který neměl ani otce ani matku. On neměl začátek ani konec svého Života. Abraham se s ním potkal a oni právě tam drželi svatou Večeři Páně, kde bude stát město, „svatá hora Páně“, kde budou žít spasení.
Ó, tento čas nikdy neskončí. Nyní se nalézáme v čase, brzy přejdeme na věčnost. Na této hoře budou ulice z průhledného zlata, aleje, domy, parky. Chcete-li si to přečíst, stojí to napsáno ve Zjevení 21:18. Tam budou stromy života, které ponesou 12 druhů ovoce. V každém měsíci jiný druh; lidé, kteří budou jíst toto ovoce, dostanou každý měsíc jiné. Toto je jenom pro vítěze. Víte to? To není pro církevní organizace. Řeknete: „Míníš to doopravdy, bratře Branhame?“ Otevřeme si Zjevení 2 a podíváme se. Chceme zjistit, jestli je to skutečně pravda. Ve Zjevení 2:7 stojí napsáno: „Kdo má uši, slyš, co praví Duch církvím. Kdo zvítězí, tomu dám jísti ze stromu Života, který stojí v Ráji Božím.“ Všimněte si, On zde nemluví k Židům, nýbrž k Církvi, která je z pohanů. Zde jde jenom o vítěze, kteří zvítězili nad šelmou a jejím znamením, nad katolicizmem, protestantizmem a organizacemi, kteří šelmu, její znamení a počet jejího jména přemohli. Oni budou mít nárok na strom Života a vejdou do bran, kam nikdy nic nečistého nevejde.
Myslete na to! Chceme se tím nyní trochu zabývat předtím, než půjdeme dál. Strom Života bude jenom pro vítěze. Listí bude sloužit ke zdraví národů. To se týká králů, kteří tam budou žít a vnesou svoji slávu dovnitř. Oni vnesou svoje drahocennosti dovnitř a položí je před trůn Boží, tak, jako 11 pokolení, která stála mimo službu u Stánku zjevení a přinesla desátky Levitům. Když vnesou svou slávu z požehnané země, půjdou ke stromu Života, aby si z něho utrhli list a společně vyjdou. Nebude žádné války. Všechno bude v míru. Listí je upomínkou na zdraví národů. Právě tak to bylo při Adamovi. V rajské zahradě stál strom Života a on by z něho jedl, kdyby nepadl. Tento strom Života ho upomínal na to, že zůstane stále mladým. To samé bude i s národy. Listy budou sloužit národům ke zdraví. Všimněte si, že nejde o nemoc, nebo oni budou mít to samé právo jako Adam. Tak jako holubice přinesla olivový list, vezme každý král jeden list. Vidíte, možná, že mnohé malé řeky vytvořily proud života. V několika minutách budu již končit. V tomto životě jsem nenalezl nic tak tišícího žízeň, jako pramen v horách. Přednedávnem jsem o tom mluvil. Je to zdroj darující život. Jste-li unavení a žízniví, odeberte se k takovému dobrému prameni. Hluboko ze země, kde nejsou žádné zárodky, stovky metrů pod zemí vyvěrá čistá, pravá, životodárná voda. Ó, prameni. My si toho velice vážíme.
Země má mnoho pramenů s osvěžující vodou. Jste-li žízniví, skoro umírajíci, a obdržíte dobrý, studený doušek vody, udrží vás to při životě. A vidíte, odkud přichází tento pramen – od trůnu. Proto má v sobě darující plnost života. Vyvěrá pod trůnem Božím, na kterém se bude nalézat On. Všichni na této Zemi, na níž žijeme, a Kristovi lidé nebo pohané, mají nějaký chrám. Přemýšleli jste o tom? Všichni mají nějaký kostel. Ale tam žádné neexistují. „Neviděl jsem tam žádný chrám, nebo Bůh, Pán, ten Všemohoucí, je chrámem a Beránek.“ Beránek je to světlo, On je Lev, On je chrám. Vidíte, v těchto chrámech mají něco, čemu se klaní. Ale v tomto městě je to On. On ve svém lidu. Světlo Jeho Ducha poskytuje městu, podobnému pyramidě, světlo. Když Petr a Jan byli na hoře Proměnění, zastínilo světlo vršek hory a zazněl hlas: „Toto je Můj milovaný Syn…“ Ve Zjevení 21:3 stojí psáno: „Pohleďte tam, aj stánek Boží s lidmi.“ Bůh zaujal své přebývání v lidech, které skrze ta tři stádia vysvobodil. Bůh vysvobodí Zemi s Jeho poddanými, které ze Země vykoupil, aby s Ním bydleli na Zemi. Skrze hřích padla o On ji nechal jít dál. A přece potom poslal Ježíše, aby padlou Zemi, jejíž součástí jsme, osvobodil. Ne, ani vlas nespadne z vaší hlavy. Ani jediný vlas se z vaší hlavy neztratí, říká Ježíš. On řekl právě tak, že všechno, co Mu Otec dal, v den nejposlednější vzkřísí (Jan 6:39). Proč? Protože jste součástí Země. Víte, že jsem o tom udělal malý vtip, když mi moje žena řekla, že jsem ztratil vlasy. Řekl jsem, že jsem žádné neztratil. Ona se ptala: „Kde tedy jsou?“ Řekl jsem: „Tam, kde byly dříve, než jsem je dostal, kde stále existují jako pevná látka. A tam, kde se nyní nalézají, tam na mne čekají.“ To souhlasí. Jednoho dne je opět obdržím. Toto staré tělo je plné vrásek, shrnuje se dohromady, ramena se propadají, kolena bolí, hlas je ochraptělý a přece to nic neznamená. Člověk může být ponořen v moři, ale až zazní hlas trub, bude jeho jméno voláno. Člověk jen čeká. Jednoho dne budeme proměněni. Jsme součástí této Země, která byla osvobozena. Vy jste na světě, vy ale k tomuto světu nepatříte. Patříte k jinému pořádku, k osvobozenému postavení. Stánek Boží bude s lidmi.
Předešlé věci pominuly. Ony zmizely. To znamená, že nebe sestoupilo k lidem. Nebe a Země se sjednotily, právě tak, jako přišla holubice na součást Země – na Ježíše. Podle těla byl člověk – prach Země. Bůh se snížil skrze tento malý zárodek života, skrze svoji stvořitelskou moc. Život, který byl v krvi, vstoupil nahoru, a přece se krev rozlila na Zem, aby učinila na ni platný nárok, kvůli krvi ze zárodeční buňky Kainovi, která až do této doby převládala. On se vrátil se svojí stvořitelskou mocí nazpět, skrze níž tehdy stvořil Adama. Zde je druhý Adam. Kain tehdy rozbil krevní buňku, nebo zabil spravedlivého Abele. Abel se ale narodil skrze pohlavní žádost – tento ale ne. Toto bylo Boží stvoření, JEHO ZAČÁTEK, On osvobodil Zemi a všechen vápník, draslík, ropu, kosmické světlo a všechno, z čeho se Země skládá.
Ani jeden vlas nebude ztracený. „Já vás v den nejposlednější vzkřísím.“ Co bude potom? Bůh sestoupí, aby přebýval na Zemi, které se On sám stal součástí skrze své vlastní tělo. On Ho vzkřísil k našemu ospravedlnění. My jsme ospravedlněni tím, že tomu věříme a přijmeme to. Ježíš se stal Bohem – člověkem.
On byl předurčen převzít naše místo a nás vysvobodit, aby všechny tyto věci byly možné. Všimněte si, co je mimo zdí tohoto města. Rozuměli jste tomu, co se týká města? Vidíte, je to svatá hora. Nebudou již více činit nic zlého, žádné neštěstí nebude způsobeno na celé Mé svaté hoře.
Pán to zaslíbil. Toto město se nepodobá kostce, nýbrž hoře, přestože šířka, délka i výška jsou stejné – 2 200 km. Je to velká hora, jako pyramida a toto město se nachází na hoře. Sláva! Tu to máte. Zde je Ráj Boží, světlo světa, dokonalé království (není to sedmý den. Nýbrž věčnost, ne tisícileté království, nýbrž nová Země).
Během tisíce let probíhá posvěcení, musí potom být ale spáleny. Skrze krev jsou lidé spaseni. K připomenutí bude těchto tisíc let na ni. Potom musí Země, tak jako vy, podřízení tohoto města, být vyčištěna ohněm. Žijete-li nyní, nebo zemřete, jaký je to rozdíl. Jestliže dnes přijde, nebo bude-li to ještě sto, nebo tisíc roků trvat, budu odpočívat ke dni mého proměnění. Vy staří muži a ženy, nebuďte nestateční. Máte-li nahoře zastoupení a patříte Bohu, pak jste vděčnými. Přejdete-li ze sedmého dne do osmého, jste-li skrze křest Duchem Svatým přeneseni do věčnosti, potom jste do toho zahrnuti. Spoléháte-li na citový zážitek, nebo setkání a říkáte: „Činím toto, dodržuji sedmý den, nejím žádné maso…“ Věci tohoto druhu u vyvolených pominou. Jde o věčné. Věčnost je slavnost po slavnosti stánků. Slavnost stánků byla poslední, sedmá slavnost. My nyní oslavujeme v sedmém časovém období slavnost stánků. Tisícileté království bude opět slavnost ve svatyni. Sedmý den. Po sedmém dni máme svaté slavnostní shromáždění a jdeme nazpět do věčnosti. Skrze Věčného, který nás přišel vysvobodit, nás přenese nazpět v tom, že nás nechal poznat, že jsme Jeho součástí. Jak to víte, že jste Jeho součástí? Protože jste přijali Slovo zaslíbení pro tento čas. Co je to? Znovuobnovení k prvnímu dni, k prvnímu času (Malachiáš 4:6) On obrátí opět srdce synů k otcům, přinese znovunavrácení k pravým Letnicím, ne k nějakým pohnutkám mysli, a zvěstuje nám večerní světlo, to samé slunce, které nechá zářit ranní zář. Toto je pro tento čas zaslíbené. Amen! Amen! Kde se nalézáme, přátelé? Kde se nalézáme? Čekáme jenom na to, abychom byli z této cesty vzati, aby se umožnilo Židům oznámení ze Zjevení 11. To souhlasí. Na to už bude vytržení.
Všimněte si, mimo bran a zdí budou na nové zemi přebývat národy ve věčném míru. Vážení králové vnesou do ní svou slávu. Tam již nemůže být žádný hřích, žádná žena s krátkými vlasy do města nevstoupí, to vám zaručuji. Tam nebudou nosit krátké kalhoty, nebudou kouřit žádné cigarety, žádný cizoložník, žádná cizoložnice, žádný lhář nebo modloslužebník. Všechno toto nevejde do města. Ne, tomu bude jednou provždy konec. Hřích zmizel. Nic, co by znečišťovalo svatost, nevejde dovnitř. On řekl: „To všechno jednou provždy zmizelo.“ Můžete se ohlížet po polích, po jejich branách. Medvěd bude jemný, vlk krotký, lev a ovečka se budou společně pást a divoká zvířata povede malé pachole. Já, stvoření, co jsem, budu proměněn. Nyní v mém smrtelném těle působí ještě smrt a já stárnu. Ale budu proměněn. Slyšeli jste píseň: „Medvěd bude jemný a vlk krotký…“
On nebude skákat nahoru a pokoušet se vás usmrtit, nýbrž půjde cestou vedle vás. Kdo toto všechno zdědí? Spasení. Kdo to bude? Mohu učit jenom odpovídajíce předobrazům, které mám k dispozici.
Bratře Lee, kdo vyšel s prorokem Noe opět na novou Zemi? Ti, kteří s ním vešli do korábu. Souhlasí to? To byli ti, kteří vešli dovnitř. Ti, kteří na základě poselství Noé vešli dovnitř, byli také těmi, kteří vyšli na novou Zemi potom, co byla pokřtěna vodou. Tak je to s těmi, kteří nyní vejdou s Ježíšem dovnitř. Jak vejdete do Něho? Skrze Ducha. On je to Slovo a vy budete Jeho částí. Jakou Jeho částí jste? Částí Slova, které v tomto čase žije a které znáte. On vejde do tisíciletého království a vy vejdete s Ním. Všimněte si, to není žádné nové pokolení, nýbrž přestěhování. Skutečně, bratře Branhame? Všimněte si, když mohl Bůh před 2 500 lety vzít Eliáše nahoru, aby ho později opět jako proroka přivedl pro Židy na Zem, jak mnohem více to může učinit se svou Nevěstou.
Vidíte, co bylo řečeno Noé potom, co vyšel z korábu? Potom, co přestál potopu a vešel na novou Zemi, řekl mu – jako tenkrát Adamovi: „Ploďte se a rozmnožujte a naplňte Zemi.“ To bylo po potopě. Oni se měli rozmnožovat a opět zalidnit Zemi tak, jako Adam na začátku.
Zde to můžeme přesně vidět. Dobře poslouchejte. Skrze Adama měla být Země zalidněna a naplněna. Souhlasí to? Potom, co byla stará Země zničena, měl Noé činit to samé. Chápete to? Můžete nyní vidět, v čem spočívá semeno hada? Skrze co je opět Země zalidněna? Pochopili jste to? Vy jste pochopili, jak se satan zmocnil Evy. Proto od té doby vládla na zemi smrt. Nebe, země, atmosféra, divoká zvířata, všechno bylo proto od Boha prokleto. To je prokletí, nebo to satan obdržel jako první. Ježíš přišel, aby toto vykoupil Otci nazpět. Aby to mohl učinit, musel se stát součástí toho. Já jsem již předtím o tom mluvil. Protože jí On, který byl součástí jejího prachu, vysvobodil, jsou skrze Něho všichni Boží příslušníci společně se Zemí též vysvobozeni. On byl mluvené Slovo. My, spasení, jsem Jeho součástí. Přijde na to, jestli to poznáme. Farizeové se domnívali, že jimi jsou. A přece si vzpomenete na mé první přirovnání. Oni byli jenom podle rozumu. Když se však Slovo přímo před nimi vyplnilo, nemohli to poznat. Řekli: „Tento muž má zlého ducha.“ Dnes jsme označováni za falešné proroky. Jsou nám od náboženských lidí dávána všechna hanebná jména, a to i od velkých nadaných mužů. Vidíte, oni tomu jednoduše nerozumí.
Křest vodou na Zemi nestačil, aby Zemi dokonale očistil a ani u nich toto nestačí. Posvěcení skrze Krev ji vrátilo nazpět, učinilo vykoupení platným, a přece ji teprve křest ohněm očistí tak, jak se to stalo s Jeho Nevěstou. Nuže: ospravedlnění, posvěcení a křest Duchem Svatým.
On nezaslíbil vzbudit nový lid, jak jsem již řekl, nýbrž, že vysvobodí ty, kteří padli, ty kteří byli předurčeni, ti budou dědit, jak to On zaslíbil. On je neměnitelným Bohem. Myslete na to, Bůh vzal Eliáše potom, co již dávno byl vytržen a posadil ho opět mezi Jeho lid, aby mezi nimi zaujal místo proroka. Toto bude velice brzy činit. On ho udržel tolik roků při životě, potom on opět sestoupí.
Povšimněte si opět, že Mojžíše vzbudil z mrtvých. Kde je jeho hrob? Může jej někdo nalézt? Přečtěte si Judův dopis. Tam to stojí, že se anděl se satanem o jeho tělo přel a řekl: „Pán tě umlč!“ Jakub a Jan, kteří byli později na hoře Proměnění, ho viděli. Bylo to přesně na tom místě, kde tato hora, na které máme bydlet, bude stát. On přišel, aby ji vysvobodil. Tam byla reprezentována vytržená Církev a též ti, kteří již zesnuli. Kde to bylo? Na vrcholu hory, kde bude stát město. Petr, Jakub a Jan tam byli jako tři svědkové. Eliáš, Mojžíš a Pán Ježíš tam byli jako tři nebeští svědkové. Mojžíš tam byl jako předobraz na mrtvé, kteří vstanou. Eliáš byl předobraz na ty, kteří budou vytrženi jako žijící. Obě skupiny byly na této svaté hoře zastoupeny. U nich byl Bůh jako Vysvoboditel a nad nimi jako Bůh, který Ho zastínil a mluvil: „Toto je můj milý Syn.“
Vzpomínáte si na to, šest dní před tím Ježíš řekl: „Vpravdě pravím vám, někteří z těchto, kteří tu stojí, neokusí smrti dříve, než uzří Syna člověka přicházet v Jeho slávě…“ Co to bylo? Ti vzkříšeni mrtví a ti vytržení svatí budou vzati společně, aby se s Ním setkali ve vzduchu.
Bůh to zaslíbil. Ježíš stál v tomto velkém zastínění a znamenalo to: „Toto je Můj milovaný Syn, ve kterém jsem nalezl zalíbení.“ To byl pořádek nového království.
Ó, bratře, sestro, smrt tě nezmění. Ó, smrt změní jen místo tvého přebývání. Mysli na to, Samuel, který byl již dva roky mrtev a pohřben, se nalézal v Ráji a když ho čarodějnice z Endoru vyvolala, Saul ho poznal, a ona také, a on se skláněl s odleskem k zemi. On se ani v nejmenším nezměnil.
Byl stále tím samým Samuelem, přesto, že byl již dva roky mrtev, byl stále ještě prorokem. Řekl: „Zítra padneš společně se svými syny v boji a zítra v tomto čase budete se mnou.“
Právě tak se to stalo. Když Mojžíš a Eliáš podle Zjevení 11 přijdou nazpět, budou stále ještě těmi samými proroky. Amen. Haleluja.
Tam, v oné zemi, ve městě, kde je světlem Beránek, tě poznám, bratře McKiney. Já vás, můj lide, moje drahokamy v koruně, poznám. Oni přijdou od východu a západu do toho města, které je 2 200 x 2 200 km velké, a zůstanou v tomto městě, které je stavěno ve čtverci. Potom bude na této svaté hoře Bůh, Ježíš, sedět na trůnu, jako u Josefa, bude zaznívat zlatý pozoun, až se v Ráji pozvedne a půjde Rájem. Potom děti Boží padnou na kolena a budou se Mu klanět ve vědomí, že jsou osvobozeni. Amen. Haleluja.
Jsem na cestě do překrásného města. Izaiáš říká v kapitole 9, verš 6: „Jeho vláda bude široko-daleko a mír nebude mít konec. Na Jeho rameni bude spočívat vláda a Jeho Jméno zní: ,Předivný, Bůh silný, Otec věčnosti, Kníže pokoje…´“ Vláda bude na Jeho ramenech a Jeho vláda bude široko-daleko a pokoj nebude nikdy končit.
A také zvířata jsou tam zahrnuta … medvěd bude příjemný …, až tento den začne.
Já půjdu do tohoto města. Jsem na cestě do tohoto města. Nyní cítím spasitelnou moc ve svém srdci. Jestliže tomu tak nebude, potom jsem celý svůj život zmařil, potom jsem učil klamné věci. A přece hledím tam a vidím, že On zaslíbení, které dal pro tento čas, potvrdil. Vidím shromáždění vyvolených, kteří zde sedí, ti kteří jsou vyvolaní ze všech církevních organizací, ras a vyznání víry a těm podobně, kteří přicházejí dohromady z okruhu 2 200 km. Jestliže nyní vidím, že se Slovo potvrzuje, potom vím, beze stínu pochyby, že drahokamy v mé koruně budou zářit jasněji, než všechny ostatní v celém světě. Ten čas přijde, lidé, my se zde neshromažďujeme nadarmo. My jenom čekáme na tento čas. Je velmi pozdě, a přece je nám Ježíš stále ještě velmi, velmi blízko a Jeho sláva je překrásná. Jeho jméno zní: Rádce. Můžete to město vidět? Tam bude Nevěsta, Ženich, věčně společně. Jestliže to již nyní vidíte překrásné, potom, co jste ujeli stovky mil, abyste mohli sedět zde a být syceni Jeho Slovem, přestože je to jenom stín – jak to bude potom, až budeme bydlet s Ním ve městě, až budu vaším sousedem, až budeme jíst z těchto stromů, chodit zlatými ulicemi k pramenu a z tohoto pramene pít, a vejdeme do Božího Ráje, kde se vznášejí andělé nad zemí a zpívají?
Ó, jaký to bude den. Potom se všechno vyplatilo. Cesta se nám zdá drsná, někdy je těžká. A přece, až Ho uvidí, všechno ostatní se proti tomu bude zdát nicotné, tak malé. Co nám potom bude vadit, že nás hanebně nazývali a ostatní věci, které o nás byli řečeny? Co to bude potom znamenat, až Ho uvidíme v překrásném, slavném městě Božím!
Skloňme hlavy. Jsme na cestě k překrásnému městu. Drahý Pane Ježíši, tato naděje – moje naděje – není na ničem, na nikom, ani na tom nejmenším postavena, než jenom na Tobě, Pane. Město velkého Krále je naší matkou, o tom jsem ve svém srdci přesvědčen (Gal. 4:26).
Ó, Bože, nenech nikoho z těchto zahynout. Nech každý zkouší každý den svůj život, Pane, v tom, že čeká na příchod Pána. Všichni spasení, také ti, kteří byli ve velkém Koloseu v Římě předhozeni lvům, protože byli křesťané, opět povstanou z prachu. Na hoře slávy nebudou žádné hroby, žádné věnce položeny, žádné slzy již na ni nepotečou, žádný hrob, žádné vichry nebudou vát. Tam bude všechno slavné. Pomoz nám, Pane. Jestliže je někdo zde a je volán k této svatbě Beránkově a k vládě v tisíciletém království a potom, co bude po této svatební cestě, abychom vešli do města. Tisícileté království je, skoro řečeno, svatební cesta. Potom přivede Ženich svou Nevěstu domů. Tento jim patří, Ženichovi a Nevěstě. On odešel připravit místo, potom se zasnoubil. Nech jsme Mu věrni, Jeho Slovu, nebo On je to Slovo. Zcela jedno, jak nestydatě se k nám lidé chovají a chtějí nás od toho zdržet. Pane, táhni mne blíže. Budoucí domov Ženicha a Nevěsty.
On přijde opět, aby slavil svatbu. Tato bude trvat tři a půl roku. Potom se opět vrátíme na svatební cestu do tisíciletého království. On jí ukáže město, jako Ženich, který má překvapení pro Nevěstu.
Ó, jak tam bude Nevěsta zamyšleně stát, až pohledí na svůj budoucí domov. Pane, ve víře to tam již vidíme. Bude to zde na Zemi. Ty jsi to zaslíbil. Tvá Církev bude v onom dni dokonale spasena. Potom bude Tvůj svět, ten zbytek, až do podrobnosti vykoupen. Nejprve jsi vysvobodil svůj lid. Jejich těla, která jsou ze světa. Pomoz nám, ó, Bože, nech ti, kteří zde jsou a nemají o tom ještě jistotu, aby ji nyní již obdrželi. Pane, vím, že to bylo dlouhé shromáždění, a bylo horko, ale vy zde, lidé, nebudete navždy.
Já nebudu stále vaším pastorem. Tím jsme si jisti. Existuje pro to nějaká možnost, bratře Branhame?
Ano. Staňte se součástí Slova pro tento čas. Nemůžete se stát součástí času Mojžíše. Tento úsek je ukončen, to byly nohy. Nyní jsme u hlavy, to je Kristus. Není to čas jako u Luthera, čas paží, toto je čas hlavy.
Kristus, konečný Kámen, přijde k tělu. Jestliže jste to ještě nepoznali zcela správně, zvedněte ruku tam, kde je to možné, abychom to viděli. Všichni ostatní mají hlavy skloněné. Bůh vám žehnej. Řekněte: „Pamatuj na mne v modlitbě, bratře Branhame, chtěl bych tam být za každou cenu. Nechci to zameškat, bratře Branhame. Zkoumám se, činím všechno, co mohu. A přece, modli se nyní, prosím, za mne.
Bůh vám žehnej. Během té doby, co se nad tím zamyslíte, se jednoduše modlete. Mluv k Bohu ve svém srdci. Jestliže ve svém srdci cítíte nějaké tažení, potom je to ono. Je to to, co vám chci zvěstovat, že jste Boží příslušníci. Jsem na cestě k překrásnému městu.
Nebeský Otče, vezmi nás nyní k sobě. Nech přijde velký Pastýř, velký Pastýř, který nás osvobodil a opustil slávu, nebo věděl, že někteří Jeho příslušníci byli ztraceni ve velkých údolích hříchů, tam, kde by je vlci a divoká zvířata, tyto malé ovce, brzy pohltila. On opustil zlaté ulice, sestoupil na tuto Zem a stal se nám podobným, aby nám mohl vyjádřit lásku. Zde je nalezl, některé v církevních, některé ve vykřičených domech, některé jako slepé na ulici, některé mezi ploty na silnicích. A přece každého vysvobodil, kterého Otec určil. On nás, díl Slova pro toto časové období, pověřil žít. Vidíme velkou reformaci skrze Luthera v onom časovém období a čas Wesleye a letničních. Nyní vyhlížíme po závěrečném kameni, po městě.
Ó, Bože, my jsme poznali časové období a zaslíbení, které nám bylo dáno pro tento čas, že toto všechno smělo být obnoveno.
Večerní Světlo nechá své ovce uzrát. Nebo přijde den – který je Pánu dobře znám – beze změny – ze dne na noc, a přece k večeru bude světlo.
Ten samý Syn Boží, který se zde na zemi zjevil v lidském těle, přinesl zcela přesně zaslíbení k životu. A přece oči farizeů a saduceů, Herodiánů, byly zaslepeny. Dnes se opakuje to samé. Slovo bylo zjeveno tak, jak bylo původně. To Slovo, které zná myšlení srdce, zcela přesně, jako tenkrát, a jak to říká Písmo, které nemůže být zrušeno. Pomoz nám, ó, Bože, abychom to rozeznali. Pomoz nyní těm, kteří zvedli ruku. Nech jejich ozbrojení je připoutáno pevněji a nech je obutí v evangelium pokoje a plné vystrojení obléci, nech uchopí helmu spasení a štít víry a ode dneška jdou kupředu. Potvrď to, Pane.
Ještě malý čas, potom budeme vyzvednuti – vytržení bude následovat. Jenom malá skupina bude vzata. Potom ten zůstatek semene ženy, který drží Boží přikázání – Židé a ten, který má svědectví Ježíšovo – pohané, kteří byli pronásledováni, štváni jako psi a jejich život museli darovat ke svědectví.
Potom začne ono velké ráno v tisíciletém království – svatební cesta začne. „Ostatní mrtví neožijí během toho tisíce let.“ Potom na konci tisíce let se bude konat soud, to ukáže, že Chám byl společně v korábu. Chám je ještě ve zbytku u toho. Ti, kteří to slyšeli a odmítli, budou souzeni. Potvrď to, Pane, abychom k nim nepatřili, nýbrž k těm, kteří jsou zavoláni ke svatbě, nebo my dnes poznáváme, že Ježíš je mezi námi. Vcházíme s Ním, jdeme ven ze světa a vcházíme v Něho. Nech nás jít vpřed až do tohoto města. Vyjděte s ním ven.
Stárnu, Pane, nebudu již mnoho kázat, ale určitě Ti důvěřuji. Vyhlížím po městě tak jako můj otec Abraham. Něco ve mně říká, že přijde. Pane, pokouším se všude rozšiřovat světlo. Nech nikdo z nich nechybí, Pane. Pane, jak přepodivně jsi mi to zjevil, že my jsme se dnes sešli dohromady z okruhu 2 200 km. Oni se shromáždili na malém místě a čekají, až se objeví město.
Vyznávám, že jsme poutníky, cizinci a vyvrženci. Pohané – svět se směje a baví se. Náboženské církevní organizace se posmívají, a přece tyto věci s námi nepohnou. Učiň nás součástí neochvějného Slova, Pane. Toto bude následovat v posledních dnech. Nech jimi jsme, Pane.
Nech k nim patříme. Prosíme o to ve Jménu Ježíše. Amen. Věříte tomu? Tak zvedněte ruce.
Jsem na cestě k překrásnému městu. Máme-li společně přebývat ve městě, tak si podejme ruce a řekněte: „Bůh ti žehnej, poutníku. Odkud přicházíš? Lousiana, Georgie. Mississippi.“ Také já jsem poutník, vyhlížím po městě.
Náš neviditelný Král se onoho rána zjeví. Nebudu vidět Billy Daucha jako devadesátiletého. Vy mne neuvidíte jako padesátiletého.
V onom dni budu proměněn. Nebudete radostní? Šedivé vlasy a zvadlá ramena zmizí. V kráse a nesmrtelnosti tam budeme stát, Jemu podobni a zářit jasněji než slunce. Ó, jak přeslavné.
Proto jsme nyní zde. Jak mnozí z vás potřebují sílu pro cestu? Ó, Bože, daruj nám ji. Jak mnozí jsou tělesně nemocní, ranění bojovníci? Dvanáct, nebo i více. Věříte, že On, neviditelný Král, je zde? Neviditelné věci se mění ve viditelné. On je tentýž včera, dnes i navěky. On potřebuje jen jedno viditelné tělo. Jestliže je to Jeho Duch, který skrze mne zvěstoval, bude to také činit. Skutky, které On činil, když byl na Zemi. Ó, jak přeslavné!
Pět set jich tenkrát vstoupilo do řeky, aby byli pokřtěni, když se Anděl Páně poprvé zjevil viditelně tak, jak to činil na hoře Sinaj, aby potvrdil, že jsem se s ním potkal. Když jsem vstoupil do řeky, zpívaly stovky starou píseň ke křtu. Potom přišel On, ten samý Ohnivý Sloup, který můžete vidět na obraze, přímo nad řeku a mluvil: „Tak, jako byl Jan poslán před prvním příchodem Kristovým, bude toto poselství předcházet druhému příchodu.“ Ten samý Ohnivý Sloup je zde s námi. Jste si toho vědomi? On některé z vás určil k tomuto, jiné k jinému účelu. Jestliže budete bez jediné pochyby věřit, že On je v této budově, v našem středu, potom věřím, že se vám to potvrdí. Upokojí vás to? Také, jestliže všechny nezavolám?
Už je po třinácté hodině. Jestliže věříte, potom nech On sestoupí na vás. Jak to vypadá s vaší vírou? Musíte věřit. Jestliže ani v nejmenším nepochybujete, stane se to. Vezmu Boží přítomnost, bytost Krista doopravdy. On, který je Slovem, a Bible říká, že Slovo je ostřejší nežli dvousečný meč a proniká duši a ducha, klouby a morek kostí rozděluje. On zjevuje tajemství srdcí. Vidíte, před lety jsem tyto věci nevěděl. Víte, co On učinil, když jsem řekl něco, co jsem nevěděl? On řekl: „Ty vezmeš lidi za ruku. Na nic nemysli, nýbrž jednoduše vyslov, co ti bude řečeno. Řekni: “Je to nádor,“ nebo co to vždycky bude. Potom mi bylo řečeno: „Bude to následovat, takže to nepotřebuješ již více činit. Ono to rozezná věc, která je v nich.“
Měli jsme všechny možné způsoby napodobenin, to víme, aby vyvolení byli svedeni, kdyby to bylo možné. Dávejte pozor, jestli všechno ostatní probíhá v souhlase se Slovem, potom poznáte, jestli je to správné, nebo ne. Přesto zůstane Ježíš tentýž včera, dnes i navěky.
Jak mnozí zde jsou nemocní a vědí, že vás neznáme? Zvedněte ruku a řekněte: „Vím, že mně neznáš.“ Všude vidím ruce. To jediné, co musíte činit, je jednoduše věřit. Věř, jenom věř, všechno je možné, jenom věř.
Ježíš řekl: Jak to bylo za dnů Sodomy, právě tak to bude, až přijde Syn člověka.“ Až se zjeví na Zemi v posledních dnech. On se nezjeví na začátku dnů, nebo v jejich prostředku, nýbrž na konci dnů. Nyní jsme v posledních dnech. Ve všem je to tak, jako v Sodomě, také i ve zvěstování poselství. Co se stalo s malým zbytkem, který byl ve skupině Abrahamově vyvolán? K nim přišel Jeden, který byl představen v lidském těle. Jedl a pil s nimi to samé jídlo, které také i oni jedli. On byl mezi nimi, přinesl poselství a potom řekl: „Budu činiti něco velkého…“ Abraham se nad tím zamyslil. Je to ono? Vyhlížel jsem po městě. Je tento ten Král? On řekl: „Proč Sára o tom pochybovala?“ Ona se nacházela za Ním ve stanu. Abraham Ho jmenoval „Bůh Pán (Elohim) věčný“, nebo zjevil myšlení Sáry. Ježíš řekl, že se to bude opakovat, až se v posledních dnech zjeví. Až konečný Kámen přijde na tělo, aby vysvobodil ty, kteří mají být osvobozeni, až přijde vzít své pryč. On je zde mezi námi. Asi 12, nebo více rukou se zvedlo. Věřím, že jednoho každého z vás může uzdravit. Věřím tomu a vy tomu také věříte. Nevěřím, že by někdo v tomto čase skutečně mohl sedět na takovém místě a v takové atmosféře, aniž by něco nerozuměl a nepoznal.
Chtěl bych, abyste se nyní modlili. Chtěl bych, abyste pohnuli s věcmi, které ve vašem srdci nesouhlasí. „Pošli nyní svého Ducha Svatého na Bratra Branhama, aby se vyplnilo, co dnes o Tobě řekl, že je v tomto poselství pravda. Potom budu vědět, že je to pravda. Zjev mi to, Pane. Mluv ke mně.“ Zde jste rozděleni. Modlete se přesto a věřte celým srdcem, že to Bůh může učinit. Chtěl bych, abyste zůstali v modlitbě, ale pohleděli sem tak, jako Petr a Jan řekli: „Pohleď na nás.“ Ten muž něco chtěl a byl v očekávání to obdržet. Vy také něco chcete a já věřím, že jste také v očekávání to obdržet. Oni řekli: „Pohleď na nás.“
Potom řekli: „Zlata a stříbra nemáme, ale co máme, to ti dáme.“ Co se týče uzdravení, nemám žádné. To všechno je v Kristu. A přece, co mám, to ti dám – Boží dar – totiž víru. Jemu věřit. „Buďte nyní všichni ve Jménu Ježíše Krista uzdraveni.“ Věříte tomu? Ó, kéž byste tomu věřili.
Jedna paní, která tam sedí, se na mne dívá. Před několika minutami se modlila a plakala. Je nemocná na štítnou žlázu, která ji trápí. Já tě neznám. Jsi mi cizí. To souhlasí, není-liž pravda? Ty nejsi odtud, přicházíš z Chicaga. Paní Alexandrová, jestliže to souhlasí, potom zamávej rukou. Odejdi nyní nazpět do Chicaga a buď zdráva. Co se jí dotklo? To samé, co ženy, která měla krvotok, totiž lem Jeho šatu. Ne mého. Zde ve shromáždění sedí jedna dáma, doufám, že tomu rozumí, že míním ji. Ty, která otáčíš svou hlavu na stranu. Já tě neznám, jsi mi cizí, a přece, ty máš bolesti žaludku. Tvůj manžel sedí vedle tebe. S jeho uchem něco nesouhlasí. Vaše jméno je Czap. Vy nejste odtud, nýbrž z Michiganu. Jestliže to souhlasí, zamávejte. Vaše víra vás uzdravila. Ó, jestli můžete věřit, všechno je možné.
Dáma, která trpí bolestmi krku, která sedí na konci, přichází s Georgie. Je bíle oblečena. Vrať se zpět do Georgie zdravá. Ježíš Kristus tě uzdravil. Věříš tomu?
Dáma, která sedí na konci řady a dívá se na mne, má těžkosti s postranními dutinami. Jestli bude věřit, Bůh ji uzdraví. Jsi mi cizí. Ale On tě zná. Věříš tomu? Zvedni ruku. V pořádku. Zde leží někdo na lehátku. Řekněte jí, aby pohleděla sem. Ona trpí již dlouhý čas. Kdybych ji mohl uzdravit, udělal bych to. Ona není odtud, nýbrž přišla zdaleka. Ty jsi z Missouri. Máš jednu vnitřní nemoc a přece, budeš-li z celého srdce věřit, nepochybovat, Ježíš Kristus tě uzdraví a ty můžeš odejít do Missouri a dát o tom svědectví. Věříš tomu? Potom to přijmi. Povstaň, vezmi své lože a odejdi domů. Ježíš Kristus tě uzdravil, věříš tomu? To je důkaz přítomnost věčného Krále. Věříš tomu nyní z celého srdce? On má určitě rozprostřen celý okruh skrze budovu. Věříte tomu celým srdcem? Věřte tomu nyní a přijměte to, že patříte k vyslaným jeho království. Zvedněte ruku. Ježíš řekl: „Tato znamení budou následovat ty, kteří věří. Na nemocné budou vzkládat ruce a oni se uzdraví.“ My jsme zajedno. Vy jste díl ode mne, já jsem díl od vás, my všichni jsme jedním dílem Krista. Vložme nyní všichni vzájemně ruce na naše hlavy. Paní vstala z lůžka a prochází se, ve zdraví se vrací domů. Amen. Všichni jste uzdraveni, jestliže tomu věříte. Vy jste si nyní položili ruce vzájemně na hlavy a jste součástí Krista. Modlete se za osobu, na kterou jste vložili ruku, tak, jak vám to bude dáno. Pane Ježíši, my poznáváme, že jsi zde. TY JSI NÁŠ KRÁL. Ty se potvrzuješ mezi námi. Děkujeme ti za tuto přítomnost. Pane, Ty jsi řekl: „Kdo promluví k této hoře a řekne: ,Zvedni se a posaď se do moře´ a ve svém srdci nepochybuje, nýbrž věří, že to, co vysloví, se vyplní, tomu se to také stane.“ Můžete mít to, co řeknete. Proto říkám v poslušnosti k tomuto příkazu, my, jako Tvoji poslaní, kteří přicházíme z okruhu 2 200 km, tak, jak bude velké městu, – poroučíme satanu, poraženému ďáblu. Na konci bude spálen. My jsme poslaní města, které bude stavěno ve čtverci, města, jehož světlem je Beránek. My jsme vyjádřenými vlastnostmi věčného Boha, které Kristus Ježíš skrze svou milost vysvobodil.
Satane, vyjdi a opusť každého nemocného, který je zde, ve Jménu Ježíše Krista. Ruce jsou vysvobozené a posvěcené, nebo oni věří Slovu a jsou vyjádřením Božího myšlení. Oni si na sebe vzájemně vložili ruce, ty je již déle nemůžeš držet; vyjdi ven ve Jménu Ježíše Krista. Ve Jménu Pána Ježíše Krista se to stalo. On je zde. Jeho Slovo říká, že On je zde. Vaše přítomnost a vaše víra dokazují, že jste jedním z poslaných. Dokonce i zeměpisné míry mohou dokázat, že jimi jste. Můžete to pochopit, že jste osvobozenými syny a dcerami Božími? Můžete pochopit, že je to váš domov? Tam půjdete. Proto také přicházíte sem. Vy se sytíte Jeho Slovem. Jestliže vy, jako vyjádřené vlastnosti, můžete již zde mít takový přeslavný čas, jak to bude potom, až přijdete do Jeho přítomnosti. Ó, to bude přeslavné. Každý z vás má na to právo uzdravovat nemocné. Položte nemocným ruku na hlavu. Každý z vás má právo na křest. Jestliže je zde někdo, kdo ještě není pokřtěn ve Jméno Ježíše Krista, křestní bazén je otevřen. Jediná možnost, jak dosáhnout cíle, je následovat Slovo. To souhlasí. Myslete na to, malé překroucení Slova na začátku způsobilo na Zemi hřích. Ježíš řekl: „Jestliže někdo ubere od slov proroctví této Knihy, nebo jedno slovo přidá, ten nebude moci vejít.“
Jeho jméno bude z Knihy vymazáno. Tím to končí.
V Bibli neexistuje ani jediné místo, aby někdo v církvi křtil jinak, než ve Jméno Ježíše Krista. Jestliže tak nejste pokřtěni, potom byste to měli skutečně učinit. Řeknete: „Není to žádný rozdíl.“ U Evy to rozdíl byl. Satan řekl: „Určitě Bůh nebude …, ty přece znáš Boha …“ A přece to On učinil.
On to tak řekl. On dal Petrovi klíče nebeského království a co bylo stanoveno o letnicích, bylo stanoveno jednou pro vždycky a je jednou provždy platné.
To je ten důvod, proč Nevěsta byla ukázána na přehlídce podruhé. Nebo na konci dnů musí být vyvolána Církev, která bude právě taková, jako byla ta v prvních dnech.
Strom je od kořene stromu až ke koruně stromu. Nevěsty vzrostly, jako tehdy učiněno mistrovským dílem, který bude vzat nahoru do onoho města. O tom jsem mluvil teprve před několika nedělemi. Bůh vás žehnej. Věřím nyní; satan je poražen, on to ví, on se nachází na Zemi a obchází jako lev řvoucí. Nebude to již dlouho trvat, potom s ním bude všemu konec; on zná svůj čas, proto obchází jako lev řvoucí. Myslete na to. Kníže pokoje stojí při vás. On, ten velký a Boží Architekt, který přesně ví, jak má být budova správně postavena dohromady.
Kdo to věděl lépe, než Architekt? On je zde, aby potvrdil a dokázal, že On je zde. Je to závislé od vaší víry. Věřte jen! Věřte jen!
Jsem na cestě do překrásného města. Myslete na to, dnes večer bude ve zboru svatá Večeře Páně. Jestliže se zdržíte zde ve městě a chtěli byste přijít, srdečně vás k tomu zveme. Je to na památku, že budeme jednoho dne s Ním večeřet. Mám vás rád, nevím, jak bych to vyjádřil. Míním, že jste solí Země a slyším, jak si ve světě počínáte a to mi dává větší důvěru k vám. A přece, myslete na to, jednoho dne nebude tato malá skupina, která je nyní tak milá, již se více takto střetávat v tom složení, jaké má nyní. Potom budeme o tom jednou snít. Stane-li se to, že někdo z vás odejde předtím, než se opět sejdeme, potom tě nahoře potkám, kde již není nemoci a není žádného mraku. Milujete Ho?
Brzy nashledanou.
Povstaňme.
Ó, jak sladce zní Ježíšovo Jméno. Prosím, určete tón. Milujete Ho?
Není přeslavný? Věříte, že je to pravda? Nalézáte se skrze Boží milost na cestě tam. Vezměte Jméno Ježíše jako štít před každou nástrahou, než tam dojdete. A jestli budete zkoušeni ze všech stran, potom šeptejte to svaté Jméno v modlitbě. To je všechno, co musíte činit, než se zase s vámi uvidíme.
Ó, jak sladce zní Ježíšovo Jméno, jak léčí každou bolest, ó, jak přináší pokoj a radost každému věřícímu srdci. Ó, jak sladce zní, jestliže srdce zpívá o Ježíši. Ó, jak sladce zní, jestliže srdce zpívá o Ježíši.
Musel jsem v mém poselství některé věci přeskočit. Jednoho dne, až budeme mít více času, přijdu ještě jednou k ulicím … atd, a vrátím se k tomu, jak bude Pán chtít. Jestliže jste si kdy nenaříkali, že to dlouho trvalo, tak to bylo dnes, kdy to trvalo obzvlášť dlouho. Bylo horko. Bůh vás žehnej. Miluji tuto píseň. Nedávno mi řekl soused, potom, co byli venkovní mikrofony vypnuty: „Já jsem se z toho poselství radoval, ale proč jste to krásné zpívání vypnuli?“
Nuže, sousede, jestliže dnešního rána posloucháš, můžeš to také venku slyšet. Myslím, že máme ty nejlepší sousedy, kteří v Jeffersonville existují. Postavíme si zase auta před jejich domy atd. A oni si nestěžují. Nyní musíme skončit, chtěli bychom nyní poděkovat.
Ó, jak je přeslavný. Bůh buď s vámi. Ó, jak sladce zní, když srdce zpívá o Ježíši. Bůh buď s vámi, než se sejdem zas, na shledanou, na shledanou zde na Zemi, nebo tam ve světle, na shledanou, na shledanou.
Náš strážce nespí, ani nedřímá.
Skloňme hlavy. Kazatel se s námi na závěr pomodlí.
Bůh buď s vámi.