Filtr myslícího muže
/ William Branham
3. Část 3.
Potom ji protáhl vodou a řekl: „Někdy míníte, že se to dá spláchnout. Vůbec nezáleží na tom, jaký tah s cigaretou uděláte. Říká se: ,Já to nešlukuji.‘" Oni drží kouř v ústech a zase ho vyfouknou. Provedl další pokus a ukázal, že to stále ještě vyvolává rakovinu. Přesto se to dostane do průdušnice. Je jedno, co děláte, stále ještě to je smrtelné.
Jestliže o tom přemýšlíme, továrna, eventuálně člověk tak podvádí vlastní lid! Je to jako mezi supy, kde jeden sežere druhého. Kvůli zisku prodávají zemi a mladým mužům, kteří jdou pro ně na frontu, smrt. A pak se prodává taková věc pod předstíráním falešné skutečnosti: „Filtr myslícího člověka a chuť kouřícího člověka". Potřebují kouř, aby dostali chuť. To vám řekne každý kuřák.
Lidé na to naletí. Přijímají to. Je to jen k tomu, aby vás ještě více podvedli. Vidíte, je to od ďábla. O váš život se nestarají, je jim jedno, co se s vámi stane. Prodají vám to a ještě přihlížejí, jak umíráte, jen když dostanou své peníze.
Právě tak je to s politikou a válkou. O válkách nemám valné mínění. Nevěřím, že někdy nějaká válka byla nutná. Věřím, že ta veliká civilizace, která se podřídila pod Jeho panování, nikdy válku neprožije, jakmile nastane království Boží. Žádný národ nepozdvihne zbraň proti druhému. Všichni budou žít v míru – věčném míru.
Tento druh civilizace přináší války. Oč civilizovanější jsme, o to více válek máme. Jeden se snaží být pokročilejší než druhý a oč jsme pokročilejší, o to více válek se nastává.
Vidíte, v této civilizované společnosti se dělá reklama něčemu takovému. Má vás navést, abyste kupovali ještě více cigaret. Když člověk kouří, pak je v tom muži či ženě démon nikotinu. Věřím, že je od ďábla. Aby cigareta tohoto démona nikotinu uspokojila, že by vás opustil a déle nemučil, potřebovali byste tři cigarety místo jedné, když kouříte cigaretu s filtrem, která propustí jen třetinu nikotinu. Pak to musí být tři cigarety místo jedné.
Hleďte, je to jen klam, reklamní trik, kterým se snaží prodat více cigaret. Tak mohou prodat více, než kdyby nechali někoho vykouřit jen čistý tabák v dýmce nebo cigaretě. Vidíte, je to od ďábla.
Stál jsem tam, díval jsem se na to a přemýšlel o tom, jaký je to přece podvod. Tehdy mě něco napadlo. Znovu jsem se sehnul a prohlédl si to ještě jednou. Zdálo se, jakoby ke mně něco mluvilo: „Ten slogan je ale dobrý: ,Filtr myslícího muže, chuť kouřícího muže.‘", a přišlo mi na mysl, že jak je to v přirozeném s tabákem, je ten podvod běžný v kostelech.
Došlo to tak daleko, že celý svět je velký podvod a již se neví, co je pravda a správné. Vidíte, dokonce v politice, v sociálním úseku, ve škole – všude je podvod.
Před několika dny mi vyprávěl jeden mladý muž, že byl nedávno v armádním stanovém táboře, kde přejeli mladého vojáka tankem. Jeho plíce, žaludek, nebo co všechno, byly rozmačkány. Byl dopraven do nemocnice. Tam byli tři, čtyři lékaři. Museli se postavit do řady. Dva nebo tři vojáci drželi svého zraněného kamaráda zpříma, který sotva dýchal. Pokaždé, když se nadechl, bodlo jej žebro do plic. To vyvolalo vnitřní krvácení. Tohoto mladého muže nechali čekat v řadě, a ošetřili nejprve ty, které možná jen bolelo v uchu.
Zatímco tam čekal, přišel nějaký poručík s malým dítětem, které mělo vyrážku na ruce. Lékař ty ostatní nechal stát a ošetřil dítě poručíka. A ten mladý muž byl smrtelně zraněn! Tady to máte!
Kdyby tento poručík měl pravé cítění pro svého bratra, který tam stál v řadě, pak by řekl: „Dítě může počkat, vezměte rychle dovnitř toho muže a pomozte mu."
Jenže každý chce ukázat svoji autoritu. Ne všichni jsou takoví, ne, ne všichni. Ale je jich mnoho. Je jich mnoho, kteří jsou takoví. Ten muž nemyslel na nic jiného, než na svého vlastního hocha, který měl vyrážku na ruce. Avšak na toho ubožáka, který byl tankem rozmačkán, nemyslel vůbec. Tento hoch by mu mohl jednoho dne na frontě zachránit život. Oni se nezastaví, aby přemýšleli. Myslí jen sami na sebe. „Filtr myslícího člověka."
Díval jsem se na to a myslel: „Podobně je to s denominacemi dneška, s kostely/sbory, které máme." Každá má vlastní filtr. Mají vlastní druh filtru. Propouštějí, co chtějí, a nevpustí, co nechtějí. Svým vlastním filtrem filtrují dovnitř a ven. Nechali toho ze světa vniknout tolik, aby byli uspokojeni nevěřící, kteří se tam nalézají. Přijímají je, nehledě na to, co jsou, jen když mají peníze nebo jsou vysoce postaveni. Ale jedno musíte mít na paměti: Do církve Boží se nedostanete tímto druhem a způsobem. Nemíním tím denominaci, nýbrž skutečně pravou Boží církev.
Jak je tomu dnes s továrnami na tabák, tak mají lidé, kteří chodí do věhlasných kostelů a denominací, chuť, a ta chuť odpovídá trendu světa. Každá denominace má svůj vlastní filtr. Filtrují všechny pravé křesťany, kteří při kázání ještě říkají „Amen", a zavedou dovnitř všechny zmalované Jezábely země s krátce ostříhanými vlasy, jen když jsou populární: „Přijde k nám filmová hvězda tak a tak, významná osobnost." To je filtr, který užívají. „Prezident naší denominace je pan tak a tak." Nebo „ten poručík patři k naší denominaci." Vidíte, jaký filtr používají? Je to světský filtr pro světské lidi.
Přesně vědí, co ti lidé chtějí. Jestliže mají obdržet, co by chtěli, pak musí mít zvláštní filtr a dost ze světa při mluvení vpustit dovnitř, aby jejich světská chuť byla uspokojena. „Filtr myslícího muže, chuť kouřícího muže – filtr nábožného světa a chuť světského člověka."
Oni chtějí být nábožní. Mají za to, že musí být nábožní, protože mají duši.
Když jsme přišli do této země, našli jsme tu Indiány jako uctívače slunce atd. Proč? Protože jsou lidé. Jdeme-li do nejhlubších afrických pralesů, zjistíme, že ti domorodci něco uctívají. Proč? Protože jsou lidmi. Musí něco uctívat.
Je jedno, jak velice člověk padl, přesto ví, že někde něco je. ale má tolik světské chuti, že nemůže použít správný filtr. On potřebuje vlastnoručně vyrobený filtr. Všichni si dělají své vlastní filtry.
Každá továrna na cigarety vychvaluje svoji značku; jakou má vlastnost: „Pravý filtr, ten nejlepší. Všechno špičkové." A podobně. Je řečeno: „Ta chuť spočívá uvnitř na začátku." Ó má dobroto! „Na začátku!" Co je ale na druhém konci? Jistě ne myslící muž anebo žena! Ale to oni tvrdí a prostě tím ty lidi podvádí.
Zjišťujeme, že lidé našich dnů mají zvláštní chuť. Proč muž kouří cigarety? Aby uspokojil chuť. Proč kouří žena? Aby uspokojila chuť.
Jestliže nějaký sbor nebo náboženská skupina vyhmátne, čím ty lidi dostane dovnitř, použijí jistý filtr, aby poskytli člověku chuť, kterou chce mít. Jestliže chuť cigarety není taková, jakou si někdo přeje, pak ji nechce, a jestliže některé náboženství neodpovídá jejich chuti, pak ho nechtějí. Je to tak jasné, jak jen může být.
Ženy v šortkách, s krátkými vlasy, nalíčenými obličeji a sexy oblečením; to mají rády, to se jim líbí.
Poslední neděli ráno jsem hovořil o „kruhu" v „kruhu", vlastně o duši v nitru ducha, a že duch, který se nalézá mezi duší a tělem, může být absolutně pomazán Duchem svatým. Pochopili jste to všichni?
Bylo to pokračování zvěsti „Bůh tohoto zlého období" a „Pomazaní posledních dnů". Vnější, prostřední a vnitřní „kruh". První „kruh" jsou smysly těla; v druhém „kruhu" smysly ducha: vlastní vůle, žádost, atd. Ten vnitřní ale je duše. Duše je předurčena. Duch může být pomazaný tak, že se tělo, to vnější podřídí duchu. „Ale duše, která hřeší, má zemřít." Duše, která Slovo Boží, jehož částí je, v nevíře odmítá, je věčně mrtvá – vždycky tak byla.
Já věřím ve věčnou smrt, právě tak ve věčné nebe; ale nevěřím ve věčné peklo. Něco takového jako věčné peklo neexistuje. Existuje věčná smrt pro lidi.
Mnozí nábožní lidé dnešního světa již vždycky byli mrtví.