Konat Bohu službu bez Jeho vůle
/ William Branham
11. Část 11.
Pane, tihle to jsou, které jsi daroval prostřednictvím služby, mimo těch, kteří v tomto národě a v celém světě již zesnuli. Na hřbitovech zde leží mnozí z těch požehnaných svatých, kteří čekají. Bude to tak, jak stojí psáno: "My, kteří živi pozůstaneme, nepředejdeme ty, kteří zesnuli. Až zazní pozoun, mrtví vstanou nejprve. Na to společně s nimi budeme vzati vzhůru."
Až sláva Boží sestoupí na Zemi, bude církev před světem skryta. Oni ji ani neuzří jít vzhůru.
Ó Bože a Otče, drž je ve Svých rukou. Oni Ti patří. Prosím, ó Bože, abychom před Tebou stále pokorně chodili. Nevíme, jak dlouho ještě. Také to nechceme vědět, to není naše věc. To je Tvoje věc. Není to naše vůle vědět, kdy přijdeš; naše vůle je, Pane, zůstat pokornými dokud nepřijdeš a s Tebou chodit. Je naší žádostí, aby ses tu a tam mezi námi projevil, Otče, abychom viděli, že ještě s námi putuješ.
Odpusť nám hříchy minulosti. Veď a zachovej nás od každé ďáblovy léčky v budoucnosti. Veď a provázej nás, ó Bože, náš Otče. Odpusť naše hříchy, pomoz nám být Tvými dětmi. Jsme chudí lidé. Jsme vystrčeni ze společnosti tohoto světa, denominací a kostelů. Vidíme ten konec, a děkujeme Ti za duchovní světlo, skrze které můžeme ve Tvém Slově poznat konečný čas. Všechny tyto věci spějí ke kamenování z nebe. Pomoz nám, Pane, abychom v tom dni již nebyli tady, ale byli vzati vzhůru do Tvé přítomnosti, přitisknuti na Tvoji hruď.
Uzdrav nemocné a trpící, Pane. Prosíme, dej nám dnes večer tak mocnou bohoslužbu, aby v našem středu nezůstala žádná slabá osoba, protože jsi přítomen Pane. Nechť jsou naše srdce neustále zaměřena na Tebe. My víme, Pane, že peníze, majetek a všechny věci světa pro nás nic neznamenají. Je to pomíjitelné. To všechno skončí. Naše pracoviště, domovy, přátelé, všecko skončí. Je jedno, jak bohatí, jak chudí, jak slavní nebo neoblíbení můžeme být; všechno musí skončit. Je jen jedno, nač se naše bytí zde zaměřuje, a to je Ježíš Kristus. Ó Bože, nechť všechno vedlejší odložíme a držíme se pevně Jeho. ON je Slovo, potvrzené Slovo té hodiny. Daruj to, Pane.
Tím potvrzeným Slovem v čase Mojžíše byl Ježíš. Potvrzeným Slovem za dnů Eliáše, Izaiáše, Jana a všech ostatních byl Ježíš. Potvrzeným Slovem dneška je Ježíš, tentýž včera, dnes a na věky. Pomoz nám, Pane, věřit, abychom to viděli a chodili v tom. Prosíme o to ve jménu Ježíše. Amen.
Zatímco máme hlavy skloněné, chtěl bych vědět, je-li zde někdo, kdo ještě nikdy nedospěl k tomu velikému, úplně uspokojujícímu rozhodnutí. Věříte, ale nestačí jen věřit. Věřím, že má žena byla slušnou dívkou. Znal jsem jejího otce a matku. Znal jsem ji mnoho let. Vedla spořádaný život. Věřím, že je dobrou ženou, ale tím ještě nepatřila mě. Nepatřila mi, dokud jsem ji nepřijal a ona mne. Ježíš by vás také chtěl přijmout. Nechcete přijmout Jeho a stát se částí Jeho Slova? Jestliže jste to ještě neudělali, tak to udělejte nyní se skloněnými hlavami a pokorným srdcem.
Nemáme tu místo pro oltářní výzvu. Já pro to beztak moc nejsem. Věřím, že Bůh se potká s vámi tam, kde právě jste. Pozdvihli byste prosím své ruce a řekli: "Bratře Branhame, vzpomeň mne v modlitbě, chtěl bych to udělat." Bůh ti požehnej. Bůh ti požehnej. Všude jsou vidět pozdvihnuté ruce. "Chtěl bych tak být." Bůh ti požehnej, bratře a všechny ostatní. "Chtěl bych takový být." Bůh vás požehnej. "Skutečně chci takový být." Vidíte, přátelé, možná, že je ještě nějaká maličkost a ještě nejste tak, pak je tu něco jiného, nač jste se zaměřili. Jste tak blízko toho a hledíte na to. Vidíte to. Léta jste pozorovali, jak se to vyvíjelo. Nyní to vidíte dozrávat. Jestliže to pro nás znamená všecko a nic jiného nepřetrvává, proč se neodvrátíte od toho, čím jste se zabývali a nezaměříte se cele na Něho, který je středem vašeho života? Všechno, co potom následuje, je On. Nechcete to učinit, zatímco se spolu modlíme?
Věrný Bože! Muži, ženy, chlapci a dívky, dokonce kazatelé zvedli své ruce. Chtěli tím vyjádřit, že by chtěli mít Ježíše jako stěžejní bod ve svém životě. A přesto se zdá, jakoby se jim to nedařilo, protože jsou něčím taženi do toho nebo jiného směru. Může to být denominace; může to být nějaká osoba; může to být hřích; může to být něco, co skrývají ve svém srdci. Nevím to, Pane, víš to Ty. Cokoli je to, nechť se to stane nyní. Tak, jak voláš jiné, zavolal jsi i je; oni Ti patří. Nechť v době, kdy zaznívá Tvé volání, se zřeknou hříchu, který je svazuje. Bible přece říká: "Odložte vás tak snadno obkličující hřích, abyste ve statečné vytrvalosti a v závodě běželi vítězně." Na koho při tom máme hledět? Na naši práci? Na naši denominaci? Na naši příslušnost? Na koncily? "Na Ježíše, počátek a dokonavatele víry," kterého v Něm máme. Učiň to dnes pro nás, Otče, neboť o to prosíme v Jeho jménu a ke Tvé cti.
Oni nyní náležejí Tobě, Pane; čiň s nimi, jak se Ti líbí. Čiň s námi, jak se Ti líbí. Ve jménu Ježíše. Amen.
Miluji Jej…
Zapomněli jste na oběd? Zapomněli jste se podívat, zda je s dětmi v autě všechno v pořádku? Zapomněli jste všechno, co bylo v minulosti a poznali jste, co je to, co nyní cítíte? Bude to pro vás den po dni skutečností. Nechť se to stane ve vás stěžejním bodem. Nechte všechny jiné věci jít, tak jako tak pominou. Ó, následujte prostě Jeho. Chceme Ho následovat tak, jako Elizeus Eliáše. Neboť i my jednoho dne musíme být vzati vzhůru. My jsme viděli ten ohnivý vůz, který Jej vzal z hrobu vzhůru. Cítíme, že je teď mezi námi. Jednoho dne odváže koně a my půjdeme vzhůru. Nemilujete Ho snad?
…a vykoupil mi plnou spásu na Golgatě.
Ó, zavřete jen své oči; vidíte Ho tam viset?
Miluji Jej, miluji Jej
neboť On miloval nejprve mne
a vykoupil mi plnou spásu na Golgatě.
Pokaždé, když přijdu domů, někdo zesnul. Jsem pár měsíců pryč a když se vrátím, již někdo není zde. Pokaždé, když přijdu, jsem smutný. Před pár dny jsem potkal někoho, s kým jsem jako chlapec chodil do školy. Přešel ulici a řekl: "Haló, Billy."
Hleděl jsem na něho; on vždycky vypadal dobře. Míval lesklé, černé, dozadu sčesané vlasy, nyní je má bílé jako sníh. Tehdy býval štíhlý, teď má břicho. Řekl jsem: "Haló, Jime." Díval jsem se na něho a slyšel jsem vlastní srdce. Myslel jsem: "Ó Bože, tento hoch a já, tento muž a já jsme stejně staří. Podle toho poznávám, že mé dny jsou sečteny. Vím, že to již dlouho nemůže trvat. Dívám se kolem a myslím si: "Co mohu udělat, Pane? Pomoz mi. Nechtěl bych Tě předbíhat. Chtěl bych zůstat za Tebou. Udávej Ty tu cestu." Dívám se a uvažuji: "Je mi 56 let. Ó, již to nemůže dlouho trvat." Potom se podívám a spatřím támhle sedět svého dobrého starého přítele Billyho Daucha. Jemu je 92 nebo 93 let.
Dívám se kolem a vidím ty děti. Oni si myslí: "Ó čekám, až budu tak starý, jako bratr Branham." Miláčku, možná, že se toho nikdy nedožiješ. Pochybuji, že se toho dožijete. Myslete jen na to, že přežije-li Billy Dauch tento den, bude žít déle než stovky patnáctiletých a šestnáctiletých, z nichž každou hodinu někdo umírá. Jakou to hraje roli, jak jsme staří? Co děláte s hodinou, v níž žijete? Co děláte v tomto čase s Ježíšem? Ó, já bych Ho chtěl vidět. Chtěl bych prožít čas, ve kterém všechna tato stará těla budou v jednom okamžiku proměněna. Jestliže by to tak nemělo být, pak jsme blázniví lidé. Pak jezme a pijme, neboť zítra zemřeme. Pak jste jako zvíře. Zemřete a vrátíte se zpět do země, nic víc. Ale v tobě žije nesmrtelná duše, bratře. Slyšeli jsme o nebi. Viděli jsme to dokázané. Víme, že On odplácí těm, kdo Jej opravdu hledají.
Nuže, údové těla Kristova, chtěl bych, abyste zůstali na místech a podali si navzájem ruce, zatímco ještě jednou zpíváme:
Miluji Jej…
Milujete Jej? Potom řekněte "Amen". Milujete Jeho Slovo? Potom řekněte "Amen". Milujete Jeho věc? Pak řekněte "Amen". Milujete Jeho tělo? Pak řekněte "Amen". Pak se milujte vespolek. "Potom poznají lidé, že jste Mými učedníky, jestliže máte lásku mezi sebou."
Nyní jsem položil ruce na kapesníky. Možná, že je potřebujete před dnešním večerem. Zavolám bratra Richarda Blair. Bůh vyslyšel jeho modlitbu, když se modlil onoho dne s tím bratrem, že ten malý hoch, který sedí dnes večer mezi námi, se vrátil zpět k životu. Poprosím ho nyní, aby nás v několika okamžicích propustil závěrečnou modlitbou. Dnes večer se vrátím. Podle našich hodin je nyní pět minut po dvanácté. Chtěl bych, abyste se dnes večer vrátili, pokud můžete a budete-li ještě tady. Musíte-li odjet domů, nechť vás Bůh na cestě požehná, ochraňuje a pomáhá vám. Můžete-li tu zůstat a chcete, jste vítáni. Bůh buď nyní s vámi.
Bůh buď s vámi než se sejdem zas…
Nashledanou, nashledanou,
zde na Zemi, nebo ve světle.
Náš strážce nespí a nesní.
Tak bychom měli dům Boží opustit, pokorně v modlitbě. Naději se, že se dnes večer uvidíme. Jestliže ne, nechť je Bůh s vámi, než se opět uvidíme.