Ten, který je ve vás
/ William Branham
Язык: Чешский
3. Část 3.
Můj pohled padl na jeden text zde u Iz. 38. Čtěme z něho:
V oněch dnech Ezechiáš smrtelně onemocněl. Přišel k němu prorok Izaiáš, syn Amosův a řekl mu: „Toto praví Pán: Udělej pořízení o svém domě, protože zemřeš a nebudeš živ." Ezechiáš se otočil tváří ke zdi a takto se modlil Pánu: „Ach Pane, rozpomeň se, prosím, že jsem chodil před Tebou opravdově a se srdcem nerozděleným a že jsem činil, co je dobré v Tvých očích." A Ezechiáš se dal do velikého pláče.
Tu se k Izaiášovi stalo slovo Páně: „Jdi a vyřiď Ezechiášovi: Toto praví Pán, Bůh Davidův, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, přidám k tvým dnům patnáct let ..."
Nechť Pán přidá Své požehnání k tomuto čtení. Myslím, že je to výjimečné téma pro malé poselství. Chtěl bych je nazvat takto: Bůh nepostaví člověka před soud, aniž by ho dříve varoval. Musíme dnes večer pochopit pozadí a základ tohoto textu, že Bůh člověka varuje dříve, než ho nechá zemřít.
Každý je dostane. Mohli bychom říci: „Tento člověk zemřel bez varování." Ne, ne, ne! To Bůh nikdy nedělá. Nevíte, co se dělo v srdci toho člověka; nevíte, co se dělo v jeho životě. Bůh nenechá člověka zemřít, aniž by ho dříve varoval, dal mu to vědět, aby se mohl připra-vit. Bůh je suverénní, klepe na srdce každého člověka a dává mu příležitost, aby přišel. On se může od varování odvrátit a odmítnout je, potřást nad tím hlavou, jít od toho a říci: „Ach, to byl jen zvláštní pocit; přes to se dostanu." Přesto to byl Bůh, byl to Bůh, který k němu mluvil.
Bůh rovněž nenechá přijít soud na zem, aniž by předtím dal lidem varování. Bůh nikdy nedělá nic, aniž by dříve oznámil, co bude dělat. ON staví lidi před volbu; můžete dělat to správné nebo to zvrácené. Vidíte, Bůh Svoji povahu nemůže nikdy změnit. Jeho program se nemůže odchýlit od toho, jak započal od samého začátku; neboť On je nekonečný. Jeho program a Jeho záměr jsou ve všem dokonalé. Jestliže by je pozměnil, dokazovalo by to, že se něčemu přiučil, avšak, protože je nekonečný, nemůže se ničemu přiučit. Jeho první rozhodnutí je provždy dokonalé a neexistuje nic, co by je mohlo někdy změnit.
Dříve, než vůbec měl člověk možnost dělat to převrácené, postavil ho Bůh již na základnu, aby mohl přijmout nebo odmítnout – on mohl přijmout nebo ne.
Mimochodem, jestliže kazatel, bratr Baker, je zde – myslím, že byl nedávno u rozmluvy – dostal jsem jeho otázky, které napsal o semeni hada. Mám je tady. Je zde? Okamžitě ho nikde nevidím. Přece, je zde se svou ženou – milý muž a milá žena. Ale neporozuměli některým věcem v učení o semeni hada; měli několik otázek k tomu, co jsem řekl v kázání a po něm, a co jsem řekl o těhotenství, atd. Ten bratr je milý člověk, teprve jeden nebo dva roky věřící, a prostě tomu neporozuměl.
Je těžké, jestliže to člověk nepochopí. Musíte se spolehnout na Ducha svatého, neboť Bible je napsána v hádankách. Nemůžete se posadit a číst ji jako noviny. Je to skryté. Ano. Jak byste mohli pohlížet na Boha jako na ospravedlněného, když On v přikázáních řekl nejdříve Mojžíšovi: „Nesmíš udělat žádný obraz toho, co je nahoře na nebi, ani toho, co je na zemi dole, ani anděla, ani něčeho jiného; nedělej žádné obrazy.", a hned, ještě téhož dne mu přikázal, aby zhotovil dva anděly z bronzu a upevnil je nad stolicí milosti (truhlou smlouvy), tam, kde je milost? Musíte znát Boha a Jeho Bytost dříve, než budete moci porozumět Jeho Slovu. ON sám má klíč ke Slovu, On je jediný, který s ním může zacházet a otevřít je. ON to je, který je musí zjevit.
Zjišťujeme, že vždy odpovídalo Jeho Bytosti, aby člověka varoval před soudem, národ varoval před soudem atd. ON dává vždy varování; napomenutí, abychom nesli zodpovědnost. Jsme odpovědni; Bůh nás postavil zde na zemi k nějakému účelu. Jsme odpovědní Jemu za tento účel, pro který nás sem postavil. Měli byste k Němu přijít, abyste zjistili, co by od vás chtěl mít.
Jestliže pro někoho pracujete a on vám přidělí práci na ranči nebo něco jiného – jdete pak prostě ke stáji, sednete si tam a řeknete: „Vyřízeno!"? Vidíte, musíte tam jít a zeptat se, co by od vás chtěl, abyste dělali, a potom to udělat. Pracujete-li pro někoho, nejdříve zjistěte, jaké jsou vaše úkoly.
Jsme-li tedy nyní na zemi, měli bychom se obrátit na toho, který nás sem postavil a říci: „Pane, co bys chtěl, abych dělal? Co musím činit? Proč jsem tady?" Máte-li být hospodyní, mýt nádobí nebo něco jiného – cokoliv od vás Bůh požaduje, budete to dělat tak dobře, jak jen dovedete; úplně jedno, jak nepatrné to může být, musíte to dělat.
Řeknete: „To ano." Ta těžkost spočívá v tom, že každý z nás chce dělat práci toho bližního. Všichni bychom chtěli míč pro sebe, jak říkáváme.
Například hodiny zde: každý pohyb v nich má své místo. Ne každá část z toho může být ručičkou. Dívám se na ručičky jen tehdy, chci-li vědět, kolik je hodin. Když ale jedno z koleček nefunguje správně, nepůjdou hodiny přesně.
Tak je to také s lidmi. Všichni v Těle Kristově musíme být na svém místě a v souladu. Potom můžeme zjistit, kolik je hodin. Pak se sem bude svět dívat a uvidí, co to je. Oni vás však pozorují. Jste-li jen malým hodinovým perem nebo perem hlavním nebo ať je to cokoli, budete dělat to nejlepší, co na tom místě dělat můžete.
Neseme totiž odpovědnost a jednoho dne budeme muset skládat účty. Každý člověk, který se postaví na zem, má odpovědnost a bude z toho muset skládat účty. Mnozí z nás jsou správci a musíme z toho vydat počet. Tato zodpovědnost správce na nás byla Bohem převedena, nezáleží na tom, co to je. Jak jsem řekl před několika okamžiky: „Hospodyně ať je pravou hospodyní." To je pravda. Jsi-li farmář, buď správným farmářem. Cokoliv vám Bůh uložil, abyste dělali, nad tím jste byli ustanoveni za správce, před Bohem z toho musíte skládat účty, neboť je zapotřebí všech těchto věcí, aby byly konány.
Ezechiášovi bylo přikázáno, aby se připravil, protože se bude muset setkat se svým Stvořitelem. Ezechiáš byl králem, význačným mužem. Všimli jste si jeho prosby? „Pane, rozpomeň se přece na to, že jsem před Tebou chodil věrně a se srdcem nerozděleným." Jaké je to svědectví pro nás dnes: muž, který putuje s Bohem! Ačkoliv tomu muži již byla ohlášena smrt, Bůh změnil přesto Svůj záměr s ním, neboť Ezechiáš chtěl ještě něco vykonat a Bůh řekl, že nám dá žádost našich srdcí. Čas Ezechiášův nadešel. Dostal rakovinu nebo něco podobného. V oněch dnech se tomu říkalo vřed. Víme však, že obyčejné vředy člověka neusmrtí; ty se opět zahojí. Možná, že to byla rakovina a otevřela se jako vřed. Bůh promluvil k Izaiášovi: „Jdi tam a řekni mu, že zemře." Ezechiáš ale měl ještě nějaký plán, který chtěl uskutečnit.