Ten, který je ve vás
/ William Branham
Langue: tchèque
11. Část 11.
Miluji Jej, miluji Jej,
protože On mě miloval nejdříve
a vykoupil spasení mé
na kříži Golgatském.
Milujete Jej? Myslete na to, co jsme. Vidíte, jak daleko jsme na této cestě pokročili, přátelé. Ohlédněme se zpět těmi věky až do dnů Luthera a Wesleye. Pohleďte, kde se nacházíme nyní; přímo na vrcholu pyramidy, zde, kde Bůh dokázal, že Bible byla otevřením sedmi pečetí dokonale zjevena. Očekáváme již jen na těch sedm tajemství přímo na konci, na příchod Pána a na vytržení Církve, které by mohlo nastat ještě před jitrem.
Miluji Jej, miluji Jej,
protože On mě miloval nejdříve
a vykoupil spasení mé
na kříži Golgatském.
Poznáváme, během toho, co se ztišíme, že jeden každý z nás musí jít odtud a opustit tento svět? Víte, že dnů člověka narozeného z ženy je málo a jsou plné nouze? Víte, že musíme zemřít, protože jsme se narodili ze stromu smrti, který stál v zahradě Eden? Jsme plodem klína naší matky a musíme zemřít, musíme opustit tento život, ať mladí nebo staří, bez rozdílu. Jestliže ten nejstarší muž či žena, kteří tu jsou, budou žít přes noc, budou žít déle, než mnohé desetileté nebo patnáctileté děti. Stovky dětí na celém světě zemřou před příchodem rána. Záleží na tom, co právě nyní děláte.
Toto může být vaše poslední příležitost. Mladí nebo staří, můžete přijít do sboru. Jedno však neopomeňte udělat. Buďte co nejhlouběji upřímní. Odložte hřích a všechno ostatní stranou. Hleďte zpříma do tváře Boží a položte otázku: „Pane, líbím se Ti? Co bych mohl ještě udělat, Pane Ježíši? Až tento život bude skončen, nebudu již mít příležitost Ti sloužit. Toto je jediný čas, v němž ji mám. Pane, můj Bože, dej mi jen znát, co bys chtěl ode mne, abych udělal? Zda mám jít a vykonat toto nebo ono; rád to udělám."
Míníme to skutečně upřímně? Dělají to i ti mladí? Dělají to i ti ve středním věku? Dělají to i ti starší? Dělají to i ti mladiství? Jednou odtud musíme odejít. Jak víte, zdali nebudeme pryč již před jitrem? Nevíme to. Řeknete: „To mě znepokojuje." To by nemělo. Vlastně by vás to mělo dělat šťastnými, kdybyste věděli, že opustíte tento starý morový dům.
Tam je jiný svět. Nemusíte vůbec chodit daleko. On je u vás. Je kolem vás. Bůh vám zde dal pět smyslů, abyste měli kontakt s tímto světem. Avšak existuje jiný svět; nemáte smysly, abyste jej mohli vnímat, nemůžete ho vnímat, protože je nemáte.
V neděli večer jsem např. řekl – nevím, zda jste to pochopili – že máme pět smyslů: zrak, chuť, hmat, čich a sluch. Co by bylo, kdybychom nemohli vidět a měli jen chuť, čich hmat a sluch, a někdo by přijal zrak a řekl by: „Existuje jiný svět, se sluncem. Ó, jaký to pocit! Již nenarážíme do věcí. A já vám mohu říci, co to je." Domnívali byste se, že taková osoba je blázen, neboť vy byste tento smysl – vidění, neměli. Nikdo z těch, které znáte by jej nikdy neměl. Sice jste slyšeli o lidech, kteří o takových věcech mluvili, ale vy jste o tom pochybovali. Prostřednictvím tohoto smyslu však víte, že je to skutečnost. Je to skutečné místo, je to místo, které můžete vidět. Váš smysl vám to oznamuje.
Jediné, co se s vámi stane, když zemřete, je, že z těchto pěti smyslů jen vyjdete, vyměníte je, ó, čest! Dostanete jen jiný smysl. Pak budete žít s jiným, vyšším smyslem, tisíckrát vyšším než tento, v jiném životě, v životě, kde neexistuje bolest ani smrt. Věci, o nichž nyní nic nevíte, uvidíte jasně, až přejdete na druhou stranu. Nyní tomu nerozumíte, ještě tápete, protože tento smysl ještě nemáte. Řeknete: „Mám dnes večer podivný pocit, připadá mi, jakoby tu něco bylo. Chtěl bych prostě plakat nebo jásat." Je to kvůli andělům Páně.
Jako někdo, kdo nikdy neviděl, řekne: „Tu a tam cítím něco, co tu skutečně je, je to pocit jako teplo.
Lidé řeknou: „Je to sluneční světlo."
„Co je sluneční světlo? Nikdy jsem je neviděl." Nikdy je neviděl a neví, co to je. Vidíte, někdo jiný mu to musí říci, někdo, kdo to může vidět. Vidíte?
Přecházíme jen na druhou stranu, jen přecházíme na druhou stranu, nebojte se smrti. Smrt není nic jiného než strašák. Ježíš nad ní zvítězil. Když Pavel došel ke svému konci, řekl: „Smrti, kde je osten tvůj?" Kde je tvá hrůza? Hrobe, kde je tvé vítězství? Říkáš, že mě máš? Chtěl bych ti ukázat tam do Jeruzaléma. Tam je prázdný hrob a Ten, jenž může říci: „JÁ to jsem, který jsem zvítězil nad vámi oběma - smrtí i peklem." A já jsem v Něm, mě nemůžeš zadržet. Vstanu z mrtvých. Ó, on řekl: „Zatím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všem, kteříž zamilovali příchod Jeho."
Vy Jej milujete a chtěli byste Jej vidět přicházet. Očekáváte na Něho. Je to dlouhá historka, je to dlouhé čekání. Je to příběh lásky. Nemůžete se ani dočkat toho, až Jej spatříte. Ó, tak je to. To je čas, to je ta hodina, po které vyhlížíme. Není-li to dnes večer tak ve tvém srdci, příteli, pak dej pozor. Buď opatrný, nenechej se klamat nepřítelem. Jestliže Duch svatý ve vás způsobuje, že byste chtěli k Tomu, který vás stvořil, k vašemu Mistru, pak je to milostný příběh, o němž nemůžete nikomu vyprávět. To je pravda. Je to realita, je to skutečnost.
Dostanete-li výstrahu a je řečeno: „Ty pro to nejsi připraven", pak myslete na to, že vás Bůh může pro něco připravit.
Vy ještě nejste připraveni; říkáte: „Nu, jestliže budu pokřtěn Duchem svatým, snad mě potom Pán vezme s sebou." Ne, ne již kvůli tomu; tehdy budete připraveni teprve, abyste žili. Nejste připraveni žít, dokud nepřijmete Ducha svatého. Až když jste přijali Ducha svatého, potom teprve budete schopni žít. Předtím jste toho nebyli schopni. Ale potom, co jste přijali Ducha svatého, budete způsobilí k životu; to teprve vás připraví.