Ten, který je ve vás
/ William Branham
Lingua Ceco
10. Část 10.
Vyhlížím po příchodu
šťastného Tisíciletého království,
a po tom, že se náš požehnaný Pán vrátí
a vezme Svoji čekající Nevěstu.
Ó, mé srdce touží a vzdychá po dni
líbezného vysvobození,
až se náš Ježíš navrátí.
Potom hřích a utrpení, bolest a smrt
tohoto temného světa skončí,
během nádherného panství s Ježíšem,
během tisíce let míru;
(„Potom budeme každého času u Pána.")
Co Bůh řekl, to se musí stát. „Budou-li stavět domy, budou v nich také bydlet, založí-li vinice, budou požívat jejich výnos; nebudou sázet, aby to jiný zdědil. Založí své vlastní vinice a v nich zůstanou? Amen! Amen! „Nebudou činit již nic zlého a působit neštěstí v Mé celé svaté hornatině." Haleluja!
Až toto smrtelné tělo oblékne nesmrtelnost, bude smrt pohlcena ve vítězství. Potom Jej spatříme, jak On je, a budeme mít tělo jako je Jeho oslavené tělo. Ó, jaký to bude čas!
Tentýž Bůh a titíž proroci, kteří předpověděli ve Slově Božím hněv, který bude vylit, mluvili také o nadcházejících požehnáních. Jsem tak rád; Bůh nikdy nedopustí zničení nějakého národa, aniž by jej varoval. A tím, že to nyní dělá, máme při nás něco, co se nám přihodilo, totiž potvrzení znamení posledních dnů, velkého Ducha svatého, který působí mezi námi, naplňuje Svojí přítomností církev a potvrzuje Své Slovo. Potom bude církev jednoho dne hotova skrze sílu Boží vstoupit vzhůru do nebe. Neboť je to varování, abychom odložili všechno, co nás zatěžuje a tak snadno nás obkličující hřích, abychom vytrvale běželi v daném nám boji o závod, patříce na Počátečníka a Dokonavatele naší víry.
Bůh ti žehnej, církvi! Držte se pevně Boží neproměnlivé ruky. Ano! Jestliže cítíte Jeho přítomnost, obraťte se k Němu. Je-li ve vašem srdci něco zvráceného, uveďte to do pořádku. Mnoho času již nemáme. Příchod Pána je blízký. Věříte Mu? Ó, nebude to tam nádherné? Jaký to čas, až tam na druhé straně opět uvidím ty staré bojovníky, procházející se rájem! Ó, vyhlížím po této hodině.
Vzpomínám si, co řekl můj bratr o starých veteránech, když se vraceli z bojišť přes oceán: „Když byla při jejich návratu v dohledu socha ‚Svobody‘, vynesli na palubu raněné, aby ji i oni mohli vidět. Když loď připlouvá k břehu, je vidět nejdříve, protože je tak vysoká. „Viděl jsi vojáky povstat," řekl, „a muži padali k zemi a plakali. Tito silní muži tam stáli, padli prostě na palubu a rozplakali se." Co to bylo? Znamení svobody. Všechno, co milovali, leželo přímo tam, za tímto znamením.
Ó, co to teprve bude, až v onom jitru uslyším starou Sionskou loď houkat a uvidím vlát prapory, až bude až bude po boji a vítězství bude vybojováno! Haleluja! Až přijdeme domů, kde smrt, hřích a peklo byly přemoženy a nebude existovat hřích, smrt a bolest! Skoro už mohu slyšet houkat hlásnou troubu! Ó, blížíme se tomu městu. Ano. Bitevní lodě připlouvají, stará loď Siona zaujímá své místo. Bůh nám pomoz, abychom žili pro tuto hodinu.
Pane Ježíši, jsme lidé, kteří se vším, co je v nás, se snažíme o své nejlepší, abychom chodili ve světle Tvého velkého evangelia, že jsi za nás zemřel a všechno napravil. Jsme tak vděční, že v této temné době, v této hodině, v níž žijeme, vidíme vycházet ta znamení. Ó Bože, protože je to rukopis na zdi, Pane, děkujeme Ti, že můžeme vidět a poznat, že osvobození stojí blízko před námi. Kážeme a procházíme zemí křížem krážem. Vidíme, že děláš velká znamení a prokazuješ se v každém roce každého dne. Ani jeden rok nepřejde, aby země nebyla zasažena nějakým z Jeho nadpřirozených znamení. Vidíme to a pozná-váme, že Boží velké vojsko pochoduje vpřed.
Není to velký počet, ale přece jen mocná skupina, která má věčný život, o níž je řečeno: „Neboť s Tebou porazím zástupy nepřátel a s Bohem mým přeskočím zdi." Dokonce ani vojsko smrti na ně nemá nárok, oni jednoduše proběhnou, přeskočí zeď z přirozeného do nadpřirozeného a odevzdají se do náruče Boží a do velké věčnosti. Pane, náš Bože, děkujeme Ti za to. Víme, že čas je blízko.
Ó Bože, modlím se, jestliže je zde dnes večer někdo, kdo Tě nezná, kdo ještě nepřijal mír – možná, že dnes večer, během toho, co jsme mluvili, řekl tichý hlas v jejich srdcích: „Cítím varování, že zde již dlouho nebudu." Bože, nechť nyní uspořádají svůj dům. Nechť je všechno vyřízeno. Chlad nechť ustoupí, třeba jsou křesťané a tak dlouho zde seděli a tolik viděli, ale ztratili pro to ocenění a berou ty věci lehkovážně, namísto opravdu do hloubky a upřímně.
Ó Bože, chceme dnes večer zkušovat sami sebe, protože víme, že tyto velké věci nás jen varují, že Církev bude brzy vytržena; dej to. Jsme-li obtíženi hříchem, nevírou a leností, nebudeme mít na vytržení účast. To víme, Pane. Proto se modlíme o to, abys v nás, v našich srdcích nechal rozhořet Ducha svatého. Bože, zapal naše duše Svým požehnáním. Pomoz nám k porozumění.
Požehnej lidi společně. Požehnej našeho milovaného pastora a jeho ženu. Požehnej diakony a pokladníky a celý sbor. Odpusť naše hříchy, uzdrav naše nemoci, Pane a zapal naše srdce. Nech nás odejít z tohoto místa s varovným poselstvím, abychom lidem, s nimiž se setkáváme a kteří jsou v hříchu, řekli: „Příteli, nestydíš se dělat takové věci? Víš, že se jednoho dne budeš muset setkat s Bohem." Dej to Pane. Předávám Ti je nyní, předávám Ti poselství a vše ostatní, aby to přispělo k Tvé cti. Ve jménu Ježíše Krista. Amen.