Misión Popular Libre Krefeld

Jesucristo es el mismo ayer, y hoy, y por los siglos. Heb.13.8

Idioma:

Oběžný dopis 2001 / Ewald Frank

3. Veliká událost




V Janu 14 Pán zaslíbil, že odejde, aby nám připravil místo a vrátí se, aby nás vzal k Sobě (v.1-3).
V Luk.24:39 se zjevil Svým učedníkům po Svém vzkříšení a řekl: „Vizte mé ruce i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“
Potom, co Pán Své učedníky o všem poučil, uložil jim jít do světa a učit všechny národy. „I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.“ (Vv.50-51)
Náš Pán a Zachránce vstal tělesně z mrtvých a řekl Marii z Magdaly: „Nedotýkej se mne; nebo jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdi k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému a k Bohu vašemu.“ (Jan 20:17) ON vystoupil na nebesa ve Svém těle a v témž způsobu se opět vrátí, aby vzal vzhůru do slávy všechny syny a dcery Boží: „Tento Ježíš, který vzhůru je vzat od vás do nebe, tak přijde, jak jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.“ (Sk.1:11)
Apoštol Pavel mluví o Kristově příchodu a proměně přirozených těl ve vzkříšená těla. Píše: „Tak bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné; rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné; rozsívá se tělo tělesné (něm. př. Bible: duševní - tělo s duší), vstane tělo duchovní. Je tělo tělesné, je i duchovní tělo. Tak i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou (živou duševní bytostí), ale ten poslední Adam v ducha obživujícího (v duchovní bytost). Však ne nejprve duchovní, ale tělesné (duševní), potom duchovní. První člověk z země zemský, druhý člověk Pán z nebe (nebeského původu). Jak je ten zemský, takoví jsou i zemští; jaký je ten nebeský, takoví budou i nebeští. A jakož jsme nesli obraz zemského, tak poneseme obraz nebeského… Aj, tajemství vám pravím: Ne všichni zesneme, ale všichni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. Neboť pozoun zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. Musí zajisté toto porušitelné obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.“ (1.Kor.15:42-53)
Kristus, náš Spasitel, zaujal naše místo, naše hříchy a přestoupení byly na Něho vloženy (Iz.53). ON se za nás stal hříchem, to zlořečenství, které na nás spočívalo, odňal. „Nebo odplata za hřích je smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.“ (Řím.6:23)
„Ale vykoupil nás Kristus ze zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdo visí na dřevě.) Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.“ (Gal.3:13-14) Všechny tyto věci jsou Bohem potvrzené reality.
Spasitel zemřel, prolil Svou krev, zaplatil cenu za naše spasení a my jsme byli s Bohem usmířeni (2.Kor.5:14-21). ON šel také do pekla, porazil smrt a ďábla, a třetího dne byl vítězně vzkříšen z mrtvých. Při Jeho příchodu bude ta již poražená smrt pohlcena ve vítězství a to pomíjitelné oblékne nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. (1.Kor.15:54-57)
Písmo Svaté mluví o různých příchodech Pána. Když přijde jako Ženich, pak všichni, kteří patří k církvi-Nevěstě a jsou připraveni, vejdou s Ním na svatební hostinu. (Mat.25) Potom budou dva na lůžku, jeden bude vzat a druhý zanechán; dva budou pracovat na poli, dva budou ve mlýně, jeden bude vzat, druhý ponechán. Stane se to přesně tak, jak to říká Boží Slovo: „Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprve. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky s Pánem budeme.“ (1.Tes.4:16-17)
Apoštol Jan se rovněž zaměřil na tento příchod Páně: „A nyní, synáčkové, zůstávejte v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v příchodu jeho.“ (1.Jan.2:28) „Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještě se neokázalo, co budeme. Víme pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jak je.“ (1.Jan.3:2)
Řecké slovo „parusie“ ve spojení s příchodem Páně znamená skutečně „osobní, tělesná přítomnost“. Stejný Pán Ježíš, který vstal tělesně z mrtvých a vstoupil na nebesa, se vrátí ve stejném způsobu a my Jej uvidíme, jak On je, a budeme proměněni do Jeho obrazu. V tom bude tajemství velkého spásného Božího plánu uskutečněno: Spasitel přišel k nám, přijal masité tělo, aby v něm zaplatil cenu, prolil Svou krev, dal Svůj život, abychom my mohli z milosti být synové a dcery Boží a byli proměněni do Jeho obrazu.
K tomuto tématu se zcela otevřeně vyjádřil apoštol: „My pak všichni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.“ (2.Kor.3:18)
Podle Zjevení 19 budou ti, kteří budou vzati na svatební hostinu Beránka, v nebi jásat: „Radujme se a veselme se, a chválu vzdávejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova, a Jeho nevěsta se připravila… I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteří jsou k večeři svatby Beránkovy povoláni. A řekl mi: Tato slova Boží jsou pravá.“ (v.19)
Každé zaslíbení ve Slově Božím je spojeno s uskutečněním. Jestliže někdo učí, že Pán již přišel, tak je podvodník a každý, kdo takovému učení věří, je podveden: „Nebo mnozí bludaři vyšli na svět, kteří nevyznávají Ježíše Krista přišlého v masitém těle. Takový každý je bludař a antikrist.“ (2.Jan.7) Tady není prostor pro slovíčkaření. Ta definitivní autorita Slova Božího musí být respektována všemi, kdo si činí nárok, že věří tak, jak praví Písmo. Každé učení, které neodpovídá zaslíbené realitě, je falešné a vede do bludu. Při každém tématu se stále znovu musíme ptát: „Co k tomu říká Písmo Svaté?“ Pravé děti Boží věří pravému Božímu Slovu. Ženich byl Slovo učiněné masitým tělem, živá realita. Právě tak bude Nevěsta při příchodu Ženicha proměněna v Jeho obraz a živou realitou.

Contenido 1 2 3 4 5 6