Smyrnenské období církve
/ William Branham
2. Část 2.
Včera večer jsme probrali, že On řekl: „Nenávidíš skutky Nikolaitů, které i Já nenávidím." Bůh nikdy neměl v úmyslu, nechat církev řídit lidmi. Bůh Svoji církev řídí. ON ji řídí skrze dary Ducha. Dary Ducha jsou v církvi korigovány Duchem. ON má ve Své církvi také pět služeb.
Jako první apoštoly (misionáře). Nejvyšší povolání je povolání apoštola. To slovo znamená „vyslanec". Proč byla dána přednost tomu, nazývat je misionáři, to nevím, neboť oni jsou apoštolé – vyslanci. Apoštolé, proroci, učitelé, evangelisté a pastýři. To jsou Bohem zvolené úřady pro Jeho církev.
Potom je v každém lokálním sboru devět darů Ducha, které jsou v činnosti mezi lidem. K tomu patří poznání, moudrost, dary uzdravování, dar divůčinění, mluvení v jazycích, výklad jazyků atd. Všechny jsou obsaženy v lokálním sboru. Každý jednotlivec ve sboru má individuální službu a tato individuální služba se odehrává v plném souladu s celou službou – ke vzdělání Těla Ježíše Krista.
Aby vám to neuniklo, tak to dnes večer nakreslím.
Těch sedm sborů byly Efez, Smyrna, Pergamon, Tyatira, Sardys, Filadelfia a Laodicea.
Na počátku byl sbor Efezský. Tato církev měla plnost Ducha. Ale na konci tohoto období byli ti Duchem naplnění zatlačeni do pozadí.
Smyrna – v tomto období byli vytlačeni ještě více.
Pergamon – zde zbylo již jen málo.
Tyatira – „Mám proti tobě …" Ó, až budeme probírat období Tyatirské!
Sardys – potom vzal Bůh Němce jménem Martin Luther. Ten přinesl do církve zvrat. On kázal ospravedlnění.
Filadelfia – Potom k tomu bylo něco přidáno. John Wesley vystoupil a kázal posvěcení.
Laodicea – V tomto období církve jsme byli zavedeni zpět ke křtu Duchem svatým a stejným divům a znamením. Po 1500 letech temného období jsme se vrátili. To byl nejdelší úsek církve, jaký jsme měli. Nově to vyšlo skrze ospravedlnění, posvěcení akřest Ducha svatého. Bible předpovídá, že na konci tohoto období bude jen menšina, která bude utiskována.
Letniční sbor udělá totéž, co Nikolaité tehdy na začátku! Ó Bože, umlč mne, dokud k tomu tématu nedojdu. Já to vidím, můžete to vidět vy?
Ukáži vám, že zvěstovatel tohoto období církve bude nenávidět denominace. Duch v dětech se pozdvihne. Tak to bylo vždycky.
Sledujte, že na počátku to bylo mocné, ale stále více to ubývalo, až to bylo úplně udušeno! Pak to ale znovu vzešlo. Luther to přinesl zpět skrze ospravedlnění. Posvěcení a křest Ducha svatého následovaly. Přímo v konečném čase to bude zase skoro udušeno. Bude jen něco málo zbývat, aby se naplnilo Slovo, žečas bude z důvodu vyvolených ukrácen a rychlé dílo dokonáno, jinak by nebylo zachráněno žádné tělo. To se stane v konečném čase. Pamatujte si to!
Nyní bychom chtěli začít se Smyrnenským obdobím. Věřím a doufám, že souhlasíte, že hvězdou tohoto období církve byl Ireneus. Byl to Boží zvěstovatel. Jeho služba zasáhla celou zemi až do Francie, kde zakládal sbory. Každý z nich byl vzdělán na křtu Duchem svatým.
Mluvili v jazycích, nemocní byli uzdraveni, mrtví kříšeni, přikazovali přírodním živlům; denně se děly divy. Věděli, že živý Bůh bydlí mezi Svým lidem. On byl mužem Božím. Je psáno, že Nikodém řekl Ježíšovi: „Nikdo nemůže činit tyto skutky, jedině, žeby Bůh byl s ním."
Smyrna bylo veliké přístavní a obchodní město – třetí největší město v Asii, které obchodovalo se západem. Proslulo bohatstvím, chrámy, budovami, školami, medicínou a vědou. Židé, kteří tam žili, evangelizovali. lid ve Smyrně. Polykarp byl jejich první kněz. On a jiní věrní služebníci položili základ hluboké víry Boží ve věřících ve Smyrně. Církevní otcové prvního času pozdvihli pravdu ve Smyrně vysoko.
Jméno tohoto období bylo Smyrna a znamená „hořkost" – „myrha", neboť oni umírali. Bůh sám dosvědčil, že byli církví vystavenou pronásledování. ON viděl jejich pronásledování a dal jim milost všechno snést. Viděl jejich soužení a dal jim vítězství nad smrtí. Věděl o jejich chudobě a dal jim Své bohatství. Sbor ve Smyrně prošel ohněm soužení – byli upalováni – ale pro Něho to bylo libou vůní. Mám na mysli ten zbytek, ne starý sbor ve Smyrně, nýbrž tu menšinu v něm.
Deset dní soužení znamená deset let krvavého pronásledování. V té době panoval Dioklecián. Nejkrvavější pronásledování od Nera nastalo vletech 303-312. Pán ty Své ve Smyrně napomínal, aby byli věrni až do smrti, jako byl On. Slíbil jim korunu života. Bůh přemožitelům soužení zaslíbil vítězství nad druhou smrtí. „Nebojte se těch, kteří usmrcují tělo, ale toho, který usmrcuje duši." Ti ve Smyrně měli vytrvat až do konce. „Nebojte se, neboť vám bude dána koruna života."
Pronásledování křesťanství jsou v těch obdobích znázorněna. To ve Smyrně je významné. Bude-li Pán chtít, pak to nyní blíže probereme. Dnes večer začneme s 2. kapitolou 8. veršem. Co jsme zjistili včera večer? ON nenáviděl Nikolaity. Co dělá Bůh? Co zjistíme nejprve? Zjevení Ježíše Krista, co a kdo On je. Jako další jsme zjistili, že On má v ohavnosti, jestliže nad církví panuje ještě někdo jiný kromě Něho samotného. ON je žárlivý Bůh.
Zde bych se chtěl zastavit a něco citovat. Neboť tu máme jen 4 verše. Kolik vás ví, co řekl Samuel, ten dobrý prorok, když Izrael chtěl být jako ostatní svět? Můžete si na to ještě vzpomenout? Ten prorok jim řekl: „Neděláte dobře!" Ale oni chtěli být jako Filištínští a ostatní. Stejné se stalo v prvním období církve. Je zarážející, že lidé nechtějí uznat Boha jako svého vůdce. Chtějí následovat člověka. Izrael se dopustil té největší chyby, jakou kdy udělal. Skrze milost již měli proroka, vůdce. Beránek jim byl dán na smíření. ON jim dal pokrm s nebe a všechny ostatní dobré věci, které obdrželi skrze milost. V 2. Moj. 19 chtěli navzdory všemu zákon. Chtěli doktory teologie, muže, kteří by k tomu přidali to své. Člověk chtěl být vždycky chytřejší než jeho Stvořitel, ačkoli se tím sám zabil. Před několika týdny jsem o tom mluvil.
Jestliže je něco zkříženo, je s tím konec. Nemůže z toho nic nového vzejít. Mezek se nemůže znovu plemenit, neboť je kříženec. Ze zkříženého zrna nemůžete očekávat žádný výnos. Může vyrůst, ale je neupotřebitelné. Všechno zkřížené je nezpůsobilé. Křížené náboženství není dobré. To se vztahuje na všechny, kteří k Božímu Slovu něco přidávají nebo dělají, co se Bohu nelíbí. Může to vypadat pěkně, jako křížené zrno, které předčí to přirozené. Starý mezek zvládne více než dva koně. Nejsou to ale skutky, bratři, je to milost, skrze kterou jsme zachráněni. Nebyli jsme zachráněni skutky, ale milostí. Nedomnívám se, že myslíte, že tyto poznámky jsou zbytečné. Sedíte tu napjatí, to cítím, neboť tu jsou přítomni presbyteriáni, metodisté a jiní. To víme. Mám za to, že se musíte tu a tam uvolnit a jednou všechno setřást.