Smyrnenské období církve
/ William Branham
4. Část 4.
Víte, že ve Spojených státech vzrostla homosexualita během jednoho roku o 40 procent. Věda potvrzuje, že ženy se rozšiřují v ramenech a v bocích jsou útlejší, ale muži se v bocích rozšiřují a ramena jim ochabují. Stravujete se ze zkaženého semene, sytíte se nepřirozenými věcmi. Vaše tělo bylo stvořeno tak, aby prospívalo při užívání přírodních věcí. Ale co se děje tímto? Přirozený životní běh mužů a žen se tím mění tak, že Hollywood a dokonce naše vláda avšechno ostatní je plné perverzních lidí. Oni sami toto všechno na sebe přivádí; usmrcují sami sebe svým vlastním stromem poznání.
Vraťte se zpátky na začátek! Nezasahujte do přírody! Přenechte všechno Bohu! Zachovávejte církev v Duchu svatém! Bůh se přece neztotožní s nějakým knězem, papežem, nebo jaké učení ještě může být. Vraťte se na začátek!
Kdyby dnes Ježíš opět přišel a vy byste řekli: „Já jsem metodista!", odpověděl by: „Tak to na začátku nebylo!"
„Já jsem presbyterián!"
„Tak to na začátku nebylo!" Co se stalo na začátku? Letniční prožití křtu Ducha svatého. Tím to začalo. Ale vidíte, oni to musí převrátit. Ó, vypadá to lépe. Malý sbor s jásáním, se shromážděními na ulicích, kamenovaný lidmi a podobně; to nevypadá lákavě. Ale nyní máme veliká „chvalořečení a apoštolské vyznání víry" a „Dr. Takatak" s akademickým vyznamenáním je naším farářem. On dokáže to „Amen" vyslovit tak velebně.
Vzpomněl jsem si na všechny možné věci, které užívají. Nejde o to, to „Amen" pěkně protáhnout. Já miluji stará dobrá letniční shromáždění, ve kterých se projevuje síla Boží; kde je možné slyšet něco takového jako volání, jásání a chvála Bohu; veliký čas radosti. Takovým způsobem Duch lidi uchopí. Dnes sotva ještě zaslechneme správné „Amen". Tak daleko to došlo skrze organizace.
Existuje o tom nějaké proroctví? Včera večer jsme hovořili o Pavlově proroctví. Nebo já to vím, žepo mém odchodu vejdou mezi vás vlci hltaví, kteří nebudou odpouštěti stádu. A z vás samých povstanou muži, kteří budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedníky po sobě. (Sk. 20, 29-30) Vlci, o nichž mluvil Pavel, byli Nikolaité; římský kostel na svém začátku. Slyšte na Ducha, který rovněž mluvil skrze proroka: „V posledních dnech nastanou zlé časy …" Lidé budou milovat sami sebe. „Jsem Dr. Takatak." „Nic mi o tom neříkej, vezmi na vědomí, že jsem presbyterián." „Haleluja, jsem letniční." V čem pak vůbec je nějaký rozdíl, jestliže nejste letniční podle povahy a neudělali jste tu zkušenost? Jiní říkají: „Patřím k Assemblies of God nebo k Božímu sboru." Jaký je v tom rozdíl před Bohem? Musíte patřit ke královské říši, která je nahoře.
Vidíte, že všechno směřuje k tomu, že lidé budou v radostné náladě v pestré společnosti. Přece je psáno: „Nastanou lidé své vlastní věci hledající, vysokomyslní, radovánky milující více nežli Boha."
V sobotu večer se nemohou účastnit bohoslužby, dávají-li dobrý program v televizi. Sbory mají hráčské týmy, bankety, párty kriketu. „Milují více radovánky, pomlouvační, zrádní, bezuzdní, více požit- kům než lásce Boží oddáni, všemu dobrému nepřátelští, kterým není nic dobrého milé." Tito odmítají ty ostatní. Zrazují a utlačují ty dobré.
Říkáte, že tím jsou míněni komunisté. Ne, bratři, určitě ne! „Vyhledávají svých věcí, vysokomyslní, radovánky milují více nežli Boha. Milují radovánky, pomlouvační, zrádci, bezuzdní, kterým nic dobrého není milé, mají formu pobožnosti." Jsou to denominace, které mají formu pobožnosti, ale sílu zapírají.
Co to v našem čase znamená, mít formu pobožnosti? V neděli ráno chodí do kostela tak zbožně, jak jen je to možné, ale odpoledne si obléknete krátké kalhoty a sekáte trávu. Kazatel jde ven, aby si zakouřil. Vidíte, forma pobožnosti.
Někdo kazateli řekne: „Slyšel jsem, že tamhle ve sboru byla uzdravena jedna žena od rakoviny."
„Nesmysl, dny divů již pominuly." Někdo jiný řekne: „Víš, byl jsem jeden večer v té malé misii, někdo vstal a říkal něco, čemu jsem nemohl rozumět."
„Ó poslyš, s tím si nic nezačínej. To jsou svaté koloběžky." Vidíte, mají formu pobožnosti, ale zapírají její sílu. Od takových se odvraťte. To jsou ti, kteří chodí od domu k domu a pokouší se polapit příslušnice ženského pohlaví, které se stále učí a přesto nikdy nepoznají pravdu. To přesně souhlasí.
Mají ženské spolky a jiné. Sbory mají tolik spolků, že už nemohou kázat evangelium. Kazateli je přiděleno jen dvacet minut. Potom musí mluvit oněčem jiném, nebo mu to předseda vytkne. Ó bratři, co musí opravdový pastýř dělat v tomto čase? Všechno, co jen zmůže, musí ořezávat a piliny nechat padnout, kam chtějí a odstranit je. Na nikoho neberte ohled! Kažte jen Slovo a zůstávejte při něm, jednoduše na to bijte. Zavřou-li vás do vězení, potom kažte ve vězení. Vyhodí-li vás, kažte všude, kam přijdete. Jděte vždy kupředu a kažte. Tak to je. Nu, stává se, že vás utisknou.
Přejdeme k 8. verši, k období Smyrny:
Andělu pak církve Smyrnenské piš: Toto praví ten první i poslední, kterýž byl mrtvý a ožil.
Prosím, pozorujte! Vždy, když On se představil některému období církve, vyjadřuje něco ze Svého božství. První, co by chtěl Své církvi objasnit, je Jeho božství. ON je Bůh. To byla největší sporná otázka, se kterou se musel Ireneus vypořádat s ostatními. Ti se mu snažili vysvětlit, že je to jeden Bůh ve třech osobách. Ale on řekl: „Něco takového neexistuje! Jsou to označení jedné Bytosti a to všemohoucího Boha." To souhlasí. Bůh se sám představuje vždy vjednom Božím zjevení. Vidíte? I zde se On představuje: „Tak praví Bůh Pán, který jest, kterýž byl akterý přichází, ten všemohoucí!"
Smyrnenské církvi se představuje následujícím způsobem: Andělu pak Smyrnenské církve piš: (Věříme, že to byl Ireneus.) Toto praví ten první aposlední … (Vidíte, On se představuje: „Já jsem Bůh této církve, – ne čtyři nebo pět Bohů. JÁ jsemBůh!" Tak to je.) … kterýž byl mrtvý a ožil. Amen.
Nu, tak se představuje. Smyrna znamená „hořkost" a odvozuje se od slova Myrha. První sbor, ten vEfezu, opustil svoji první lásku. Ten sbor začal tím, že v sobě nechal podrůst kořen hořkosti, neboť sbor, hlavní sbor, ta většina, vždy pracovala proti Duchu svatému v církvi. Chtěli panovat nad druhými a mít kněžstvo, jak to bylo ve Starém zákoně. Nežli se obrátili ke křesťanství, měli pohanské bohy, kněze; měli Jupitera, Venuši atd. Totéž chtěli udělat z těchto mužů. Vidíte, od samého počátku je to všechno pohanské. Toto převrácené pohanství má kněze apodobně. Ale církvi živého Boha je to cizí. Kristus je náš velekněz. Máme Velekněze a stůl, u kterého se sytíme.
V církvi tedy začal podrůstat kořen hořkosti. Byli zahořklí proti těm, kteří chtěli jít kupředu s Duchem svatým. Láska je opustila a oni se ji pokusili zaměnit za ustanovení a denominace, neboť se odvrátili od vedení Ducha svatého. Myslete na to! Proto v nich vznikla hořkost. To souhlasí. V prvním sboru se tedy vloudila hořkost. V druhém o trochu více, až konečně úplně pronikla dovnitř, protože mínili, že musí založit lepší sbor. Brzy měli něco důstojného, nyní se k tomu mohli připojit uznávaní Římané. Měli papeže a veliké muže, kardinály atd. Byli dobře oblečeni. Distancovali se od všeho křiku a ostatních věcí; ztichli. To byl důkaz, že zemřeli. Jistě, umírali. Byli tak důstojní, a chtěli založit lepší sbor. Jako první založili velkou, duchovní organizaci – všeobecný římský kostel, „římsko-katolický kostel" temného období. Jistě, měli hodnostáře s vysokým vyznamenáním.
Vypadalo to mnohem lépe než v dobách, kdy ještě postávali na ulicích v beránčích a kozích kůžích astrádající obcházeli kolem, byli rozřezáváni, rouhali se jim, posmívali se, byli zesměšňováni, jak otom psal Pavel v Žid. 11. Jistě, tento velký mocný, pěkně oblečený kostel se vším spodním prádlem atěmi věcmi, které mají. Vypadali tak důstojně. Říkalo se jim otče, velebný pane, doktore, atd.
Ale vidíte, bylo to křížení. Protože to bylo zkřížené, nemělo to v sobě žádný život. Nemohli se vrátit, proto již nikdy nepovstanou. Probuzení luteránů se nikdy nevrátilo. Ani Wesleyovo probuzení se již nedostaví. Probuzení Nazarénů se také nezopakovalo, ani probuzení letničního hnutí nepropukne nanovo. Proč? Protože jste je usmrtili. Všechno jste smíchali se světem skrze ideu Nikolaitů, kteří nedopustili, aby Duch svatý převzal vedení. To souhlasí. Jestliže sbor promícháme s jinými věcmi, pak již nemůže být zaveden zpět k originálnímu stavu. Pokusíte-li se o to vy, baptisté, získáte jen více baptistů. S katolíky je to stejné. Jestliže to zkusíte vy, metodisté, pak získáte jen více metodistů. Získáte zase jen to stejné. Ale dovolte mi jedno říci: sestoupí-li Duch svatý, pak přinese nové narození a nový život zpět, křest, křest Duchem svatým. Vrátí církev zpět k životu.