Bůh nepostaví člověka před soud, aniž by ho před tím varoval
/ William Branham
2. Část 1.
Je to dobře, že jsme dnes večer opět zde na bohoslužbě. Radujeme se společně z líbezného obecenství u Slova. Radujete se také? Tak je to správné. Prožíváme nádherný čas. Důvěřujeme Bohu, že nám i nadále pomůže. Ani hrob nad námi nemá žádnou moc. Osten smrti byl vytažen.
Máme báječný čas. Pán nádherně žehná. Potom, co jsem dnes ráno odvedl děti do školy, šel jsem do pracovny, abych se zabýval Slovem Božím a teprve před chvílí jsem vyšel ven. Bylo to krásné. Také včera večer jsem byl dlouho vzhůru.
Asi ve 2.30 hod. ráno šli kolem lidé, kteří mne prosili o modlitbu za malé děvčátko, které umíralo. Jsem si jist, že ji Pán uzdraví. Vážili dlouhou cestu zBedfordu v Indianě s prosbou, abychom se za to děvče modlili. Oba bratři byli včera večer v bohoslužbě, jeli pak domů, vrátili se s tím děvčetem a pak museli zase zpátky. Jistě byli na cestě celou noc. Je dobré vědět, že lidé mají takovou důvěru a víru vBoha. Je to veliký den, ve kterém žijeme. Očekáváme, že sledováním sedmi oběžných dopisů můžeme obdržet hojněji a stále více.
Dnes večer vás propustím dříve. Bude to lepší, neboť lidé musí zase do práce. Včera večer jsem byl hotov krátce po deváté.
Jsme šťastni, že máme mezi sebou dnes večer kazatele, kteří nás navštěvují. Dá-li Pán, budeme dnes večer hovořit o prvním okružním psaní a zítra o druhém. Jsem si jist, že Pán má pro nás připravené požehnání.
Mějte na paměti, o čem jsem se již zmiňoval pro případ, že spolu nebudeme souhlasit v teologických věcech. Chtěl bych předeslat, že ty citáty jsem převzal z autentických církevních dějin. Historici nejsou zainteresováni na tom, zastupovat něčí mínění, jen píší o skutcích, které náboženské instituce dělaly. Přirozeně se vynasnažím, abych Boží část výkladu vyložil tak dobře, jak jen je možné. Jestliže někdy mluvím trochu ostře, pak to tak nemíním. Všichni, kdo mne znáte, víte, že to tak nemíním. Ale abych podtrhl nějaký bod, musím to udělat. Zarazíme-li do dřeva hřebík, pak ho nemůžeme jen narazit. Potom nedrží. Musíme ho zapustit, aby držel. O to se snažím. Není mým přáním odporovat, neboť káži k lidem ze všech denominací.
Nedávno jsem pozoroval velké stádo dobytka. Každé zvíře mělo na uchu označení své krevní skupiny. Dozorce to kontroloval. Žádné zvíře nemohlo být vpuštěno do stáda bez tohoto znamení. Úplně jedno, jakého bylo původu. Tak to bude ve dni soudu. Bude to znamení krve, nač On bude hledět. „Jestliže spatřím krev, pominu vás."
Nuže, dnes skončíme včas, abychom mohli opět zítra večer přijít. Připadá mi těžké, zadržovat ty velké věci, které jsou pro nás připraveny. Chtěl bych je říci v jednom večeru. Víte, to je můj způsob. Ale musíme něco ponechat pro každý večer.
Než otevřeme Knihu knih, povstaneme k modlitbě a s úctou skloníme hlavy k modlitbě.
Náš nebeský Otče, přibližujeme se opět k Tvému velkému svatému trůnu. Přicházíme, aniž bychom kolísali ve víře. Přicházíme, protože jsme byli k tomu pozváni. Nemůžeme říci, že přicházíme ve jménu nějakého určitého sboru nebo denominace, ani ve jménu tohoto sboru nebo v našem vlastním jménu, neboť potom bychom si nebyli jisti, zda by nás Bůh vyslyšel. Ale Ježíš nám řekl: „Oč byste prosili Otce ve jménu Mém, to učiním." Otče, přicházíme ve jménu Ježíše, proto víme, že nás vyslyšíš.
Jsme tak rádi, čteme-li o mučednících, kteří své svědectví zpečetili vlastní krví. Ó Otče, cítíme, ževtomto čase děláme málo. Prosím Tě, Pane, abys nám odpustil všechnu nedbalost a otálení ve Tvé říši. Prosíme, abys nás nově pomazal, zatímco budeme číst Tvé Slovo. Vidíme utrpení, kterým spasená církev živého Boha procházela v minulosti. Prosím Tě, nebeský Otče, mluv Ty dnes večer skrze nás. My nevíme, co má být řečeno. Čekáme a prosíme Tě v modlitbě, neboť jsme ve Tvé přítomnosti, ó Bože, ve Tvé církvi a prosíme, aby Duch svatý, který je nad těmito lidmi, dnes večer byl tak mocný, aby každé srdce bylo pohnuto evangeliem, abychom zaujali nově své postavení a měli novou naději pro budoucí období. Daruj to, Pane. Vidíme, že fíkový strom rozkvetl, Izrael se stal národem. Dny pohanů se chýlí ke konci a jsou sečteny. Vyhlížíme po příchodu našeho velkého Spasitele, Pána Ježíše Krista. Putuj mezi námi, ó Pane, jak to říká Tvé Slovo, že putuješ uprostřed sedmi zlatých svícnů; tak putuj dnes večer vnašem středu, ó Pane, varuj naše srdce před zlým, které leží před námi. Dej nám správné porozumění pro Tvé Slovo. Prosíme o to ve jménu Ježíše. Amen.
Můžete se posadit. Jak jsem již řekl, píši si každý den, co mám říci očasech a místech, týkajících se záležitostí náboženských dějin. Jsou to již dějiny amy vidíme celý vzor, jak to zapadá až do dnešního času. Jsem si jist, že jste v neděli všichni prožívali nádherný čas jako já. Co nyní probíráme? Zjevení Ježíše Krista.
Zjišťujeme, že Bůh ve Zjevení ukazuje, kdo On je. To je to první ze všech zjevení, na které narazíme. Bůh se dal poznat, kým je. Ježíš nebyl třetí osobou nějaké trojjedinosti. ON byl plnost božství tělesně. ON byl Otec, Syn a Duch svatý. To je zjevení.
Ve stejné kapitole je řečeno 4x, že On je všemohoucím Bohem, který byl, který jest a který přijíti má, Kořen a Výstřelek Davidův. Budeme se snažit vysvětlit všechny nejasnosti, neboť nevím, kdy zase budeme moci o tom mluvit. Možná, že již nikdy, neboť čas pomine ve věčnosti.
Mnozí bratři a učitelé Bible jsou jistě způsobilejší než já hovořit zde o tom. Možná, že mohou podat lepší výklad, ale Bůh to položil na mé srdce, abych to udělal. Byl bych pokrytec, kdybych vám neřekl přesně to, co vidím jako správné. Chtěl bych vždy s jistotou před Bohem říci: „Nezůstal jsem vám dlužen zvěstovat vám celou radu ", jak řekl Pavel: „abych vás dnem i nocí se slzami napomínal, aby církev obstála." Jsou-li někteří ztraceni, nechť není vyžadována jejich krev z mých rukou, neboť onoho dne bych chtěl být prost od krve všech lidí. Jestli s tím nesouhlasíte, nechť se to děje v přátelském způsobu, pak bude všechno dobré. Možná, že Pán zjeví něco, copomůže nám všem společně.
Nu, On se nejprve zjevil sám, abychom pochopili, kdo On je. Před nějakým časem jsem mluvil o pokropení a křtu na jméno Otce, Syna a Ducha svatého. Řekl jsem, že je to křest katolický a nikoli protestantský, ani novozákonní. Doufám, že jsem to vysvětlil úplně jasně. Ptal jsem se, může-li mi někdo ukázat některé biblické místo, kde by byl někdo, aždo doby Nicejského koncilu, kdy byl založen katolický kostel, pokřtěn na jméno Otce, Syna a Ducha svatého. Prosím, ukažte mi to. Potom bych si na sebe pověsil tabulku s nápisem „falešný prorok" aprocházel bych s tím ulicemi. Neříkám to proto, abych byl tvrdý, nýbrž proto, abych ukázal, že je to pravda.
Bible Ho zde zjevuje jako všemohoucího Boha, který se stal masitým tělem a bydlel mezi námi. Otec, Syn a Duch svatý. Ne tři bohové, anebo Bůh rozdělený ve tři. Je to jeden Bůh, který se zjevil třemi způsoby: v Otci, Synu a Duchu svatém. Bůh sestoupil do zahrady Eden, chtěl zbudovat cestu zpět ksrdcím lidí, aby žili a mohli být opět jako synové adcery Boží s Ním. ON je Bůh nad námi, Bůh s námi a Bůh v nás. To je ten rozdíl. Vidíte?