Bůh nepostaví člověka před soud, aniž by ho před tím varoval
/ William Branham
11. Část 10.
Slunce svítí na spravedlivé a nespravedlivé. Déšť padá na spravedlivé a nespravedlivé. Déšť přichází kvůli pšenici, (tak to říkáme) ale také pro plevel na poli. Jestliže je pšenice žíznivá, pak žízní také plevel. A stejný déšť, který padá na pšenici, zavlažuje i plevel. Ó, ta malá pšenice pozdvihne hlavu a volá: „Pánu čest! Haleluja! Haleluja! Raduji se, že přišel déšť." Plevel také bude volat: „Čest Bohu! Čest Bohu! Haleluja! Jsem tak šťasten, že ho dostávám." „Alepodle ovoce je poznáte." To souhlasí. „Podle jejich ovoce je poznáte."
Nyní sedmý verš, zatímco se přibližujeme závěru prvního období církve. Kdo má uši k slyšení, slyš, coDuch praví církvím: Kdo přemůže, tomu dám jísti ze stromu života, který stojí v ráji Božím.
Vidíte přátelé, tak můžete přemáhat. Nejprve musíte přemoci, potom z toho můžete jíst ovoce. Můžete si ještě vzpomenout na kázání posledního večera? Jan musel být nejprve v Duchu, než mohl něco vidět. Jestliže nyní říkáte: „To není baptista, proto ho nebudu poslouchat."
„To není presbyterián, a proto si ho neposlechnu."
„Když on neučí to stejné, jako můj sbor …" Tak nepřemůžete. Ještě nejste v Duchu. Ještě jste nezaujali správný postoj. Přijďte do Ducha a řekněte: „Pane Ježíši, miluji Tě. Zjev mi všechno, jak to vidíš Ty. Ukaž mi to!" Pak se dostanete do správného stavu. To souhlasí.
Dejte pozor! V 1. Mojžíšově čteme třikrát o stromu života a ve Zjevení také. Před několika dny v neděli jsme to probírali. Pozorujte to! Ďábel každé místo Písma nenávidí, ale 1. Mojžíšovu a Zjevení nenávidí nade všechno. Vrhne se na 1. Mojžíšovu kvůli věrohodnosti této knihy. Chtěl by lidem namluvit, že to tak nebylo, že se všechno nestalo tak, jak je to tam napsáno a jak Bůh řekl, ale něco jiného stvoření uskutečnilo. On na to útočí takovým způsobem. Vyjme něco z knihy Zjevení, neboť ona zjevuje, žeJežíš je Bůh a že on, ďábel bude svržen do zatracení, slávu posvěcené církve a její vzetí vzhůru kBohu, odsouzení falešných proroků a všech, kteří tady lžou a dělají všechny tyto věci. Budou vhozeni do ohnivého a sírového jezera. Nemusí nás udivovat, že je od toho zdržuje. Ale myslete na to, v obou čteme o stromu života v ráji.
Nuže, ten strom. Ježíš řekl v Janovi 6, chcete-li si to napsat: „JÁ jsem ten chléb života." Myslete na to!
Chtěl bych to znázornit na těchto dvou sloupech. Po mé pravici je strom v zahradě nazvaný „strom života". Po mé levici stojí strom nazvaný „strom poznání". Kdo z vás ví, že Písmo mluví o stromu života a stromu poznání? Člověk měl jíst ze stromu života, ale stromu poznání se nesměl dotknout. Když se jej poprvé dotkl, oddělil se od Stvořitele. Ztratil společenství s Bohem, když poprvé jedl ze stromu poznání. Nu, přemýšlejte bystře! Vám, kteří si všechno zapisujete, poskytnu dost času, abyste to nepropásli.
Ježíš řekl v Jan 6, že jejich otcové pili z duchovní skály. ON řekl: „JÁ jsem ta skála, která byla na poušti." Židé zvedli ruce a rouhali se: „Ty, že jsi byl před Abrahamem a ještě Ti není ani padesát. Říkáš, že jsi viděl Abrahama. Teď vidíme, že jsi ztratil rozum ajsi z ďábla." Vidíte?
ON řekl: „Dříve, než byl Abraham, jsem Já." „JÁ JSEM" byl v hořícím keři s Mojžíšem – „JÁ JSEM". „Nežli byl Abraham JSEM JÁ", ne „Já jsem byl". Nuže, vy, co prohlašujete: „Dny divů jsou za námi", vy byste museli toto místo Písma takto podávat: „JÁ jsem byl ten velký ,Já jsem byl‘." Vidíte? Ne ten „Já jsem byl" nebo „Já budu", nýbrž „JÁ JSEM". To znamená věčný. ON je věčný. Slovo „JÁ JSEM" jevěčné, přes všechna období, v každém čase, ve všech sedmi zlatých svícnech, v každém sboru, v každém místě, vkaždém srdci. „JÁ JSEM" (ne „Já jsem byl" nebo „Já chci být"). JÁ JSEM nyní, jak jsem vždycky byl." Vidíte? Vždy „JÁ JSEM".
Oni řekli: „Naši otcové … Tebe neznáme. Víme, že jsi z ďábla." Říkali: „Naši otcové jedli čtyřicet let manu na poušti." Ježíš řekl: „Přesto zemřeli." Souhlasí to? „Všichni zemřeli." Ó, „Já jsem Chléb života, který přišel od Boha z nebe. Jestliže z něho člověk jí, již nikdy nezemře." Oni řekli: „Tento člověk obětuje Své tělo, abychom z něho jedli? Vidíme, že se zbláznil. Jistě."
Chléb života byl ze stromu života, ze kterého jedli v zahradě Eden. ON byl strom života. Nuž, jestliže byl strom života osobou, potom byl také strom poznání osobou. Had neměl žádné semeno. Jestliže život přišel skrze muže, smrt přišla skrze ženu. Ona byla strom smrti.
Had ji znečistil. Ona přece řekla. „Had mě svedl." To souhlasí. Ne had jako plaz, ale jako nejchytřejší ze všech živočichů polních. Byl mezi šimpanzem ačlověkem. Semeno zvířete se s ženou nesmísí. Alehad byl tím spojovacím článkem. Bůh nad ním vyslovil zlořečenství, takže v něm byla změněna každá kost, která byla podobná člověku. Nemá nohy, takže se musí plazit po břiše. Věda se snaží toto odůvodnit, ale je to skryto v tajemstvích Božích, co se stalo uprostřed ráje Božího. Tady je to zjevené.
Ona porodila svého prvního syna Kaina – syna satana. Souhlasí to? On byl synem satana. Jestliže se to tak nestalo, odkud potom přišlo všechno zlo? Od Adama, který byl synem Božím? On přišel od svého otce, ďábla. On vraždil. První vrah byl ďábel – ďáblův syn.
Dejte pozor, co se stalo potom. Pozorujte Kainovu linii. Jeho potomstvem byli ve všech generacích vědci a velcí muži. Čtěte Bibli. Stavěli domy, pracovali skovem a byli vědci. Ale všichni potomci Setovi, (Abel byl mrtvý, tip na Krista, zemřel. Abel zemřel aSet zaujal jeho místo. Smrt, pohřeb a vzkříšení) byli prostí zemědělci a pastýři ovcí.
Ježíš řekl: „Vaši otcové jedli na poušti manu apřesto zemřeli. Ale Já jsem Chléb života." Jaký Chléb života? Z Edenu. „Jestliže někdo jí z tohoto Chleba, nikdy nezemře." Bůh postavil anděla před strom života, aby jej střežil, aby nikdo z tohoto stromu nejedl a nežil věčně. Souhlasí to? Oni museli zůstat s tím druhým stromem a zemřít. Je to tak? Dokud z toho jedli, museli umírat. Tak jistě zemřete i vy, jestliže budete jíst ze stromu poznání. Proberme tedy tento strom o něco blíže. Podívejme se, co skrze něj přichází.
Skrze něj byl vynalezen střelný prach – skrze strom poznání. Usmrcuje to naše kamarády. Další vynález byl automobil – skrze strom poznání. Ten zabíjí ještě více než střelný prach. Nyní máme vodíkovou bombu. Bůh nezničí nic, ale člověk zničí sám sebe svým poznáním. Ale všechno, co patří Bohu, On zase zavolá zpět. Bůh neztratí nic. Ježíš to řekl. „Kdo z tohoto chleba jí, má věčný život a Já ho v posledním dni zase probudím." To je Jeho zaslíbení.
Nyní daleko pokročili, jedí ze stromu poznání aumírají. Ale jakmile by se dostali k druhému stromu, žili by věčně. Ale nyní, místo aby jim anděl bránil v přístupu ke stromu, jsou k tomuto stromu vedeni andělem sboru. Je to pro všechny lidi. Oni budou zavedeni zpět ke jménu Ježíše Krista, ke stromu života, který stojí v ráji Božím. Doufám, že jste tomu porozuměli. Strom života stojí v ráji Božím, abyste měli na něm účast, byli syny a dcerami Božími a žili věčně. „Vpravdě, vpravdě pravím vám: kdo Má slova slyší a věří tomu, který Mne poslal, má věčný život ana soud nepřijde, nýbrž přešel ze smrti do života."
Bratře, sestro, obřezával jsem a způsobil vám bolest. Nechtěl jsem to. Vidíte? Bůh to ví. Ale musím to dělat tímto způsobem, abych vám ukázal, kde se nalézáme. Nevěřím, že máme ještě mnoho času. Nemám v úmyslu upírat křesťanství vám, kteří patříte k nějaké organizaci. Tak to není. Ti lidé se stali obětmi okolností. Oni neví, co mají dělat. Jejich rodiče dosud vždy jen patřili k nějakému sboru.
Ale bratře, chtěl bych ještě něco říci, než odtud půjdeme. Věříte prorokům? Písmo říká, že je máme poslouchat. Prorok řekl: A tak bude den jeden, kterýž jest znám Pánu, aniž bude dne, ani noc; a však stane se, že v čas večera (než slunce zapadne) bude světlo. Souhlasí to?