Efezské období církve
/ William Branham
1. Část 1.
Radujeme se, že jsme zde dnes večer na bohoslužbě. Včera večer jsem se cítil tak, jakoby začalo Tisícileté království. Na všechny otázky, které mi byly předány, odpovím jak nejlépe mohu a budu se modlit za všechna přání.
Nevím zda všechno, co se týká období církve, budeme moci probrat. Dnes jsem řekl své ženě, žemám dostatek textu pro padesát kázání, který jsem získal studiem těchto okružních dopisů. My se můžeme dotknout jen vrcholných bodů. Shrneme-li-to do knihy, pokusíme se tam vnést více.
Neviděl jsem tě předtím, bratře Weste. Jak se ti vede? Dostal jsem příznivou zprávu, že poslední zdevíti dětí Daultonových uvěřilo. Bylo to již pod tou novou službou, když mu Pán řekl, že jeho rodina bude zachráněna. Modlil jsem se za ně, ale nevěděl jsem, co mám říci, když jsem tam stál. Nevěděl jsem, co bych měl říci, promluvil Duch svatý: „Dávám ti tvoji rodinu." Nyní k tomu přišli všichni. Vidíte, jak to Pán činí! Jeho slova jsou dokonalá. Ona nikdy nevypoví.
Nechceme se teď zabývat uzdravováním, nýbrž prorockou částí Slova. Dnes večer bych chtěl probrat historickou část třetího období církve. Těšíte se na to? Já jsem toho plný. Myslím, že to bude opravdu nádherné, jak nás Pán Ježíš žehná a dal nám tyto věci.
Vážíme si toho celým srdcem. ON zná konec před začátkem. Tolik se z toho těšíme. Důvěřujeme Pánu, že nám požehná.
Pozorovali jste včera večer, jak nám Duch svatý po kázání dal tři zvěsti a tři duše? Když Duch mluvil, opakovalo se v posledním výkladu: „Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." To řekl Duch skrze dary ve sboru. Ó, kéž by to sbor zachoval v uctivé bázni. Dejte pozor! Satan se bude snažit, vyvést vás z rovnováhy. Všimněte si, že je to pokaždé Duch svatý. Jestliže je to Duch svatý, pak bude v přímém napojení na to, oč jde. Děje se to ke vzdělání církve. Jestliže s tím zacházíte s uctivou bázní, dá vám Bůh více a více.
Stále znovu jsem dotazován, kdy se budou konat shromáždění s uzdravováním. Jakmile skončí příští neděli tato shromáždění, musím svým hlasivkám dopřát odpočinek a bude-li Pán chtít, budeme mít následující neděli shromáždění s uzdravováním.
Nenaskytne se mi často příležitost něco říci onašem pastýři bratrovi Neville, ale chtěl bych, abyste ho všichni poznali. Je to vpravdě skutečný bratr v Kristu. Jsme rádi, že máme takového bratra, který přichází z metodistického sboru, kde věří vuzdravování. Z našeho okolí zná bratra Neville každý. Nikdo na jeho život nemůže ukázat prstem. On nechce, abych to říkal, ale dám mu kytici růží raději nyní, nežli věnec až tu nebude. Nyní je na to čas.
Když jsem jednoho večera po shromáždění opouštěl budovu, někdo mi řekl: „Ó, bratře Branhame, to kázání bylo velice hodnotné." Poděkoval jsem. V blízkosti stál jeden kazatel, (je tomu mnoho let) a řekl: „Bohu buď čest. Já bych nechtěl, aby mi někdo říkal něco takového, neboť všechna čest náleží Bohu."
Řekl jsem: „Ovšem! Ale já sám to mám rád. Musím v tom být poctivý."
On řekl: „Nechtěl bych, aby o mně lidé takto mluvili. Bohu buď čest."
Opětoval jsem: „Mezi námi dvěma je jen jeden rozdíl. Já jsem v té věci poctivý. Ale ty ne."
Jestliže dítě za nějakou věc pochválíte, povzbudíte ho. Bůh u Svých dětí pochvalně uznává, co dělají správně. A také jim říká, co dělají převráceně. Proč bychom to neměli říci, jestliže jednají správně? Jistě!
Děkuji Bohu za bratra Neville, že je pastýřem tohoto stáda. On byl metodista a mluví pomalu. Nechtěl už dál jíst v převrácené stáji. Vidíme, jakým způsobem skrze něho veliký Duch svatý plynule mluví skrze dar, když je Duchem použit bez vlastního rozumu. Je pozoruhodné, že výklad byl podán ve stejném rytmu a stejným důrazem slov.
Jiný bratr zde, Junior Jackson, myslím, že on … dobře bratře Jacksone, už mlčím. Ale děkuji za něho Bohu, neboť tento bratr jistě má od Pána velký dar. Zůstaň jen stále pokorný. Pro každého je ve sboru práce. Neodtahujte se od toho kvůli nějaké jiné věci. Nechť se to děje v souladu s celým sborem. Konejte všechny věci pro Pána – ne, že by každý chtěl mluvit v jazycích nebo vykládat, dělejte to dobré a jednejte správně; nebuďte zlomyslní, nemějte nenávist anedovolte v sobě vzejít žádné hořkosti. Jakkoli je někdo špatný a mluví o vás zlé, nesmýšlejte proti němu nic zlého ve svých srdcích, neboť právě tam nastaví ďábel nohu a bude se činit. Přikryjte všechno Boží láskou! Přiznávejte své chyby a dejte všechno do pořádku. Čiňte dobré těm, kteří vám škodí.
Jestliže děláte dobře jen těm, kteří to dělají vám, pak přemýšlejte! Ježíš řekl: „Neboť jestliže milujete jen ty, kteří milují vás, jakou pak máte zásluhu? Totéž dělají i celníci …" Každý, také i hříšníci mohou být dobří k těm, kdo jim prokazují dobré. Ale prokazujte dobré těm, kteří vám nic dobrého nedělají aneprokáží. Udělejte něco dobrého pro ty, kteří by pro vás neudělali nic. Postavte se dobrým slovem za toho, kdo proti vám mluví zle. Tak se z vašeho srdce vzdálí všechna hořkost. Dokud zůstanete v lásce, budete vždycky všechny milovat.
Říkáte: „Tihle udělali toto nebo ono." Bůh je soudce, ne my. Přece byste nechtěli, aby ten ubohý člověk byl ztracen. Jistě ne. Je jedno, o koho jde. To byste nechtěli. Pokuste se být k nim srdeční. „Láska přikrývá množství hříchů." Křesťanská, Boží láska se takto projevuje.
Označí-li vás někdo za „svatou koloběžku" nebo něco jiného, nereagujte na to. Jestliže to nemůžete snést, jděte jednoduše pryč. Ale ve vašem srdci by mělo dojít k tomu, abyste mohli říci: „Bratře, kdybys tomu rozuměl jako já, pak bys to pociťoval stejně." Buďte k němu přívětiví a jděte kupředu. I když se vaše stanoviska od sebe liší jako východ od západu, tak to nemá co říci.
Jednou večer jsem se zmínil o svém bratrovi Melvinovi. On je blondýn a vysoký. Nejsme si vničem podobní, jako bychom ani nebyli spřízněni. Naše chuti a usilování jsou různé, ale přece jeho matka je mojí matkou a jeho otec mým otcem. Je to můj bratr. Narodili jsme se ve stejné rodině. Jeden od druhého se lišíme. On není křesťanem. Miluje baseball, koňské dostihy a podobné věci. Má rád čokoládový koláč. V tom jsme rozdílní. Já nemám rád koňské dostihy, ani baseball, ale miluji rybolov ahon. Jeho to nezajímá, jako mně věci, které dělá rád on. Jí čokoládový koláč a já třešňový.
Tohle nemá být pobídnutí. Jednou jsem se někde zmínil, že mám rád třešňový koláč a již mi čtyři nebo pět sester přineslo třešňové koláče. Toho večera jsme měli hody. Vy jistě víte, jak to míním.
Chtěl jsem vám ukázat, že navzdory všem rozdílům milujeme jeden druhého. Já ho mám rád, neboť je mým bratrem. Není křesťan, proto ty věci vidí vjiném světle. Já to vidím ve světle Kristově. Alenemohu říci, že by nebyl mým bratrem, neboť jsme se narodili jako bratři ve stejné rodině.
Po zvěstech vám známých byla adresována zvěst sboru. V ní bylo řečeno, že se v těchto shromážděních stane něco tajuplného, čím budou mnozí šokováni. Včera večer bylo něco zjeveno. Nezapomeňte to, je to na magnetofonovém pásku. Chvíli jsem se zdráhal, ale jsem si jist, že jste to pochopili, neboť Duch svatý zjevil, že podle Bible neexistuje věčné peklo. Abyste mohli věčně hořet v pekle, museli byste mít věčný život, abyste věčně žili. Existuje jen jeden způsob věčného života a to je Bůh.
Bible (anglická) neobsahuje pojem „věčné peklo", ale vždy „ustavičné peklo". To může znamenat miliony let, to nevím. Ale jednou to musí skončit. Před těmi sbory jsem to zamlčel, ale nyní jsem to musel vynést, neboť k tomu přišel ten čas. Ještě jiné věci mi byly nápadné, které musím vyslovit v těchto večerech.