Efezské období církve
/ William Branham
11. Část 11.
Uspořádali velikou slavnost a pozvali na ni Nikolaity. Není to přesně učení Baláma, které převzali? Vidíte, on ukázal Pergamonu, co měli – veliké dostihy. Nikolaité si mysleli: „To je milé! Tato veliká slavnost se koná každoročně!" „Ano!" Potom přišlo pozvání tomu tzv. arcibiskupovi nebo čím on tehdy byl. Udělali z toho obyčej. Zatáhli dovnitř smilství acizoložství a zformovali katolický kostel, jehož členem je každá protestantská denominace. Bůh žádnou organizaci nemá. Nenávidí dokonce jejich jméno. Tak to říká Bible.
Když to činili, museli tomu všemu dát křesťanské zdání. Tak přeložili narození Ježíše Krista, Syna Božího, z dubna na 25. 12. Každý dobrý vzdělanec akdokoli má duchovní zjevení ví, že On se narodil vdobě, kdy se celá příroda probouzí; rodí se beránkové atd. – v dubnu. Stále ještě slaví vánoce i se Santa Klausem a sv. Mikulášem. Přidali se k tomu ještě další svátky. Tak to je.
Balám je pozval. „… máš tam ty, kteří se drží učení Baláma." Vidíte to? Ó Bože a Otče, zjev jim to. Oni přesunuli narození z dubna na vánoce.
Historici potvrzují, že všechny orientační body ukazují, že Ježíš se narodil v dubnu, když se všechno probouzí k životu. Oni to ale přeložili na 25. prosinec, pět dnů po slavnosti boha slunce. Tím křesťanské a pohanské slavnosti spojili.
Katolicismus není ničím jiným než pohanskou pověrou a křesťanskou špatností dohromady. To je pravda. Protestanti, kteří se pod to postaví, jsou dcerami té matky záletnic. Bůh nám pomoz, abychom byli pravými protestanty proti všemu, co není božské.
Aby ospravedlnili duchovní užití, řekl kněz: „Máme právo to udělat, neboť On je Sluncem spravedlnosti." Našli škvírku, jako s tou formulí ,Otec, Syn a Duch svatý‘ z Mat. 28, 19. Jistě našli takovou skulinku, neboť to duchovní užití museli ospravedlnit. Ale Bible učí, že každá výpověď musí být potvrzena dvěma či třemi svědky. Bůh to řekl třikrát.
Když Bůh potvrdil něco jiného, vzal Petra, Jakuba a Jana s sebou. Pro všechno, co dělal, měl dva nebo tři svědky. To je potvrzováno v celém Písmu. Ale tyto maličkosti zde musí být, aby je oni mohli zachytit. Bůh to věděl před ustanovením světa.
Oni dali té věci náboženský nátěr. Protože On je Synem Božím, vzali narození boha slunce a udělali ztoho den narození Syna, neboť On je Sluncem spravedlnosti. Víte, že protestanti se na to stále ještě nechají nachytat? Něco z Písma vyjmou a použijí to jinak. Ještě chvilku, prosím! Chtěl bych ještě rychle dočíst poslední verš, abych se dotkl jen těch vrcholných bodů.
Čiň pokání. Pakli nebudeš, přijdu na tebe brzy, abojovati budu s nimi mečem úst svých.
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím …
Konstantin uspořádal tuto velikou slavnost. Než budu číst dále, cítím, že mě k tomu Duch svatý vede zpátky. Proto jsem to řekl, neboť mi bylo řečeno: „Nezamlčuj to!" Tady je to.
Chtěl bych vám to říci, abyste věděli, co se stalo. Když ustanovili tuto velkou věc, mínili, že začalo Tisícileté království. Kostel mezitím zbohatl tak, jak jen to šlo. Vykonával moc ve státě. Neboť stát se skostelem sjednotil. Teď to byl bůh s královstvím. Copak si satan nekladl nárok, když mluvil s Ježíšem a ukazoval Mu všechna království světa, že jsou jeho a mohl by s nimi dělat, co chce. Tak chtěli Boha aďábla sjednotit. Ó, to nemůžete udělat. Jistě ne. To je jejich organizované ustanovení. Bůh není v této organizaci. Jistě ne. To nejde.
Tehdy to měli. Organizace byla nazvána křesťanský kostel. Sjednotil se s národem, s celou římskou říší. Nad tím vším byl ustanoven vznešený biskup. Později byl nazván papežem, ale tehdy byl ještě biskupem. Tak dostali svého prvního papeže. Jako papež byl postaven nade vším. Hleďte, nyní měli boha v lidské postavě. Měli veliký oltář a nesmírné bohatství. Jejich velké mramorové oltáře byly zdobeny drahokamy. Měli velké kostely, ovládli stát. Avíte co? Šířilo se, že začalo Tisícileté království avšechna zaslíbení, jež byla dána těm ubohým Židům, jim byla vzata a Bůh je opustil. Ale Bůh Izrael nikdy neopustí.
Usilovali o zavedení Tisíciletého království před příchodem Ježíše Krista. Tisícileté království může začít tehdy, až se vrátí Ježíš. Tam vzniklo učení ozačátku Tisíciletého království. To je také důvod, proč katolíci až dodnes neučí nic o návratu Ježíše. „Máme všechno v kostele. Žijeme v Tisíciletém království." Kostel má všechno. To je ono. Vidíte, Tisícileté království bez návratu Ježíše Krista. Toto trvalo až do zavraždění Konstantina. Týkalo se to období v letech 312-606. Pak se stal biskup papežem univerzálního kostela.
Myslím, že se dostaneme tímto veršem k závěru. Čest buď Bohu. Přečteme ještě 17. verš:
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdo zvítězí, dám jísti mannu skrytou, a dám jemu kamínek bílý, a na tom kamínku jméno nové napsané, které žádný neví, než ten, kdo jej přijímá.
Nebeský Otče, prosím Tě ve jménu Pána Ježíše, abys daroval lidem porozumění, aby všichni, také tam, kam se dostanou tyto zvukové pásky pochopili a poznali, že toto říkám, protože jsi mi Ty dal k tomu výklad. Amen.
„… kdo zvítězí."
Jako první bych si přál, abyste si všimli, že každá z těchto zvěstí není adresována církvi, ale andělu církve. Začalo to prvním andělem Efezského sboru:
Andělu církve Efezské piš …
V 8. verši je psáno:
Andělu církve Smyrnenské piš …
Ve 12. verši je psáno:
Andělu pak Pergamonské církve piš …
Vidíte?
Zvěst byla adresována vedoucímu sboru. Bůh pomoz každému, kdo se od této zvěsti odvrátí. Ta byla adresována andělu, který byl jako hvězda vJeho pravici. On byl zcela pod Jeho kontrolou. Dostal světlo a jeho síla byla od Něho, z Jeho pravice. Jeho pravá ruka znamená, že se těší nejvyšší autoritě, zatímco jsou zde na zemi, neboť jsou Jeho vyzařujícím světlem a to světlo předávají dále celému období církve. Každá zvěst byla určena andělu, odpovědné hvězdě onoho období církve. Anděl církve se bude zodpovídat, jestliže nekáže Slovo. Anděl se za to bude muset zodpovídat u soudu.
Kolik vás si vzpomíná na vidění, které jsem měl? Když jsem ležel v posteli, sestoupil Duch svatý. Ohlédl jsem se, viděl jsem tam svoji ženu, já jsem tam také ležel a byl jsem vzat do oné přítomnosti vzhůru. Viděl jsem všechny ty lidi. Vzpomínáte si na to, že jsem vám to vyprávěl.
Ptal jsem se: „Kdo jsou tito všichni?" On odpověděl: „Patří tobě!"
Ptal jsem se: „To jsou všichni Branhamovi?"
Odpověděl: „Ne!" Byly jich miliony. On řekl: „Jsou to obrácení skrze tebe."
Ptal jsem se: „Obrácení?"
On řekl: „Žena, kterou tak obdivuješ, mladá akrásná, byla devadesátiletá, když jsi ji přivedl ke Kristu."
Řekl jsem: „A toho jsem se obával?"
On odpověděl: „Čekáme tu na příchod Pána."
Řekl jsem: „Chtěl bych Ho vidět."
Odpověď zněla: „Nyní Ho vidět nemůžeš, ale brzy přijde a ty budeš na základě evangelia, které jsi kázal, souzen a my ti budeme patřit."
Na to jsem řekl: „Míníš, že jsem za ně všechny odpovědný?" Odpověď zněla: „Za všechny!"
Ptal jsem se: „To bude každý?" Odpověděl: „Narodil jsi se jako vůdce." Řekl jsem: „Bude se zodpovídat každý?"
Odpověděl: „Každý vůdce!"
Ptal jsem se: „Co je s Pavlem?"
Opětoval: „Bude odpovědný za své období."
Nato jsem odvětil: „Kázal jsem stejné evangelium." Miliony hlasů se ozvaly: „Na tom odpočíváme."
Tady to máte: „Odpočíváme."
Anděl Boží, zvěstovatel církve je odpovědný, jestliže nekáže Slovo.
„Skrytá mana." Tomu chceme dát nejlepší výklad. Co symbolizuje skrytá mana? Skrytá mana byla uchovávána na jednom místě, anebo chleby předložení v Bibli, které byly jen pro kněze. Kolik vás to ví? Existoval chléb pro shromáždění, ale existoval zvláštní chléb pro kněze. Je to tak? Je to zvláštní chléb. ,Skrytá mana‘. Kdo je naše mana? – Kristus. V Jan 6, 48-50 Ježíš říká: „JÁ jsem ten chléb života. Vaši otcové jedli manu na poušti a přesto zemřeli; zde ale je chléb, který přichází z nebe, abyztoho jedli a nezemřeli."
Co je ,skrytá mana‘. Je to mana, která není dána celému shromáždění, ale andělu církve jako zjevení Slova. Zjevení Slova je dáno andělu církevního období. Ostatním to zůstane skryto. Jemu je to zjeveno, protože je to vždy dáno andělu církve. Pochopili jste to? Je to trochu vyšší povolání, které s sebou přináší větší zjevení Ježíše Krista. Táži se, poznal-li to Luther, nebo jestli to poznal Wesley ve svém čase nebo Martin či Ireneus? Víte, že katolický kostel tyto muže za svaté neprohlásil. Pro něj oni svatí nebyli. Ale jim ta znamení následovala. Oni prohlásili za svaté jen své vlastní biskupy a těm podobné.