Stydět se za Něho
/ William Branham
Jazyk: česky
6. Část 6.
To by bylo trapné. Stejné by to bylo, kdyby to udělal váš syn. Tak je to i s takzvaným současným křesťanstvím. Jste-li nazýváni podle nějaké denominace, pak je to v pořádku. Oni akceptují otcovství nějaké denominace. Jedná-li se ale o přijetí otcovství Slova Božího – Krista, pak to nedělají. Je to pro ně trapné. Nechtějí říkat: „Ano, mluvil jsem v jazycích. Ano, viděl jsem vidění. Ano, věřím v Boží uzdravování. Ano, chválím Pána. Nejsem v žádné organizaci. Nejsem s žádnou z nich spojen. Jsem Kristův služebník." Ó, to je na kusy roztrhá.
Nedávno večer vystoupil mezi křesťanskými obchodníky plného evangelia v Chicagu významný řečník. Mohu zde na chvíli přestat a něco říci? Prosím o prominutí. Velice často si myslíte, i já, že lidé to, o čem mluvíme, ty biblické pravdy nepřijímají, a přece to dělají. Někdy se nad tím nejprve rozčilují, ale opravdu to tak nemyslí. Chtějí jen zjistit, jaké stanovisko zastáváte.
Je to jako v tom příběhu o opilcích, kteří se hádali, zda křesťanství vůbec existuje. Jeden muž řekl: „O jednom křesťanu vím, to je má žena."
Oni odpověděli: „Tomu nevěříme."
On řekl: „Pojďte, budeme se chovat tak, jako bychom byli pořádně opilí."
Šli do toho domu a dělali všechno možné. Poručili si vejce. Pak je hodili na podlahu, a on řekl: „Vejce již umíš připravovat lépe." A tímto způsobem se v domě chovali dále. Pak šli do vedlejšího pokoje a rozvalili se na židlích. Pak slyšeli, jak někdo, aniž by řekl slovo, všechno vytíral a přitom si prozpěvoval:
Musí Ježíš nést ten kříž sám,
a celý svět má být osvobozen?
To je kříž pro každého,
tady je kříž pro mne.
Tento požehnaný kříž chci nést,
dokud mne od něho neosvobodí smrt,
potom půjdu domů,
abych navždy nesl korunu.
Jeden z těch opilců řekl: „Musím ti říci, že ona je opravdová křesťanka." Oni ji jen zkoušeli. Zjistil jsem, že svět vás někdy jen zkouší.
Nikdy jsem si nepomyslel, že by se mohlo stát to, co se událo minulou sobotu, či vlastně v neděli večer, když tam vystoupil tento velký řečník. Nechci nikoho jmenovat, ale on se snažil dokázat opak toho, co já. Já chci udržet církev stranou od ekumenického hnutí, a tento muž se ji snaží dostat dovnitř. Mluvil ve shromáždění křesťanských obchodníků v Chicagu, kde jsem měl vlastně mluvit já. Ale myslel jsem, že budu právě v Africe, a tu nabídku jsem nepřijal. Tento muž povstal a řekl: „Největší hnutí, to největší, které kdy na Zemi bylo, se děje nyní: všechny kostelní sbory se vrací do ekumenického hnutí, do katolického kostela, a katolíci přijímají Ducha Svatého."
Jaká ďábelská léčka!
Když se ten řečník posadil, postavil se ten vedoucí, bratr Shakarian, prezident mezinárodních křesťanských obchodníků a řekl: „Tak jsme to neslýchali." On mínil: „Bratr Branham nám řekl, že ekumenické hnutí zavede všechny pod znamení zvířete." Přesto, že ten muž ještě seděl na podiu, řekl: „Tohle je zavede pod znamení zvířete." Dále řekl: „Jsme nakloněni věřit tomu, že je pravda, co říká on. Přijď do našeho směru." Pak se ptal: „Kolik by vás chtělo, aby přišel bratr Branham a vysvětlil vám správné stanovisko? Zvedněte ruce!" Asi pět tisíc lidí volalo, že bych měl přijít aspoň na jeden den.
Bratr Carl Williams mi zavolal a řekl: „Bratře Branhame, hochu, prošel jsem tím množstvím a ti mi nastrkali do rukou celou kupu stodolarových bankovek, abych ti opatřil letenku sem a zpět." Vidíte, jen pro jeden den! Slovo někdy pronikne i tam, kde nemáme potuchy. Ale hleďte, stojíte-li opravdu na Slově, potom Bůh potvrdí, že je to pravda, úplně jedno, jak se svět a denominace proti tomu postaví na odpor.
Až konečně udeří ta velká hodina, budou se možná dít věci, na které jsme ani nepomysleli.
Jestliže jste rozpačití, ukazuje to, že jste nejistí. Raději na toto téma nediskutujte, když se za to stydíte. Neměli byste o tom diskutovat, ale ponechat si to pro sebe.
Ale jak může někdo, kdo je naplněn Duchem Svatým, člověk plný Boží síly, jehož srdce je naplněno Boží láskou, mluvit s někým i jen pár minut, aniž by se zmínil o lásce Boží, která je v jeho srdci? Ale něco se stalo; nemůžete to dělat. Toto musí být ten zlý den, o němž Ježíš mluvil. Lidé se stydí za Slovo a za Ducha Božího, který v nich působí. Ale jestliže je lidem pravda jasně vyložena, Bůh se jim skrze Slovo zjeví. Každý může všelicos tvrdit, a v těchto posledních dnech jsme zažili, že bylo tak mnohé prosazováno, že je to strašné. Ale podívejte, existuje-li pravda, musí přicházet ze Slova. Oni říkají, že mají všechny možné věci; že vytéká olej, z jejich rukou teče krev; ženy mají krev na zádech, která jim stéká až do bot. Potom si boty vyzují a vylévají z nich olej. Vyskakují ven žáby a skáčí dolů z podia a všechno možné. Takové věci v Bibli nejsou. Tohle v Bibli není zaslíbeno. Tam je toliko řečeno, že ti dva duchové v posledních dnech budou vedle sebe tak blízko, že by byli vyvolení svedeni, kdyby to bylo možné. Ale pro takové věci v Bibli místo nenajdeme.
Jestliže se ale jedná o pravé, nesmíšené Slovo Boží, které Bůh potvrdil, pak se zdá, že dokonce ta radikální skupina se dostane do rozpaků. Jedněm je trapně, ale pro muže či ženu, chlapce nebo děvče, kteří jsou skutečnými křesťany, je to realitou.
Bůh zaslíbil křest Ducha Svatého. Vy jej obdržíte a tím je ta věc ve vás vyřízena. Nic nemůže převzít jeho místo. Jestliže se člověk potká s Bohem – ne nějaké za vlasy přitažené citové rozrušení, nadšení na základě nějakého náboženského učení, skrze katechismus, vyznání víry nebo nějaké dogma, které by přijal jako útěchu, nýbrž jestliže by se jako kdysi Mojžíš na poušti opravdu setkal s Bohem tváří v tvář a slyšel by ten hlas v přesném souladu se Slovem a zaslíbení pro tuto hodinu k sobě mluvit, potom se s vámi něco stane. Nestydíte se za to. Něco to s vámi udělá.
Proberme něco v dalších patnácti minutách.
Existují lidé, kteří takové prožití udělají. Dnes vás neoslovuji jako sbor nebo denominaci, ale jako jednotlivce. Ne proto, že chodíte sem do této kaple, ani proto ne, že vás miluji a vy milujete mne. Dovolte mi říci vám, jako smrtelníkům, kteří jednoho dne dorazíte na konec tohoto života. Možná, že tu již nebudu a ani jiný kazatel. Existuje jen Jeden, kdo se tam s vámi může potkat, a to je Bůh. Poslyšte, pak nemůžete říkat: „Má žena je dobrá křesťanka," nebo: „Můj muž je dobrý křesťan?" ale: „Jsem já s Bohem v pořádku? Potkal jsem se tak s Bohem?" Nejde o to: „Můj kazatel se potkal s Bohem," nebo: „Můj diakon se potkal s Bohem." Ale: „Potkal jsem se s Ním já?" Nezáleží na tom: „Jásal jsem", nebo: „Mluvil jsem v jazycích", ale: „Osobně jsem se s Ním potkal." Pak se za to již stydět nebudete.
Je to něco, co je tak dokonalé, čisté a pravda. Myslete na to, můžete se potkat s nějakým duchem, který jedná jako Bůh, potkáte se možná s duchem, který toto, ono nebo něco jiného provádí. Trochu za tou věcí jděte a uvidíte, jak dalece to s Božím Slovem souhlasí. Můžete se potkat s duchem, který vám říká, že jste zachráněni, a dává vám tak nádherný pocit, že jásáte a křičíte, ale jedná-li se o Slovo, pak je zapíráte. Jak může Duch Svatý zapírat Slovo, které psal? Duch musí každé zaslíbení Boží potvrdit tím „Amen". Jestliže tomu tak není, potom jste se nepotkali s Bohem, ale s nějakým podvodným duchem. Dnes je toho svět plný.