Stydět se za Něho
/ William Branham
Language: czech
7. Část 7.
Vidíte-li ale, že Bůh sestupuje dolů a oznamuje, co bude činit, a potom to naplní, a stále se to opakuje, pak máte pravého Božího Ducha. Jak by se mohl Duch, ten Svatý Duch, který napsal Bibli, obrátit a tvrdit, že to nesouhlasí, že je to určeno pro jiný čas. ON řekl: „Vám platí to zaslíbení, a vašim dětem a všem, kteří jsou ještě daleko. Tak mnohým, kolik jich ještě Pán, náš Bůh povolá." Tak je to napsáno ve Sk.2:39. Jak by mohl Bůh ohlásit něco, co s tím nesouhlasí, a jak by to mohlo být od Boha, když v Žid.13:8 přece říká, že Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes a na věky? Co je potom s člověkem, který říká: „Věřím, že On byl prorok. Byl to dobrý člověk, byl prorok. Ale pokud jde o Jeho moc, tak nevím…"?
Nedávno jsem hovořil s Georgem Smithem, mladým mužem, který chodí s mou dcerou Rebekou, příjemný člověk. Také tu již zpíval. Přichází od baptistů a právě řekl: „Vyškrtněte mé jméno, nechtěl bych s tím mít již nic společného." V tomto jistém baptistickém sboru u nich v horách, se konala konference. Tam všichni velice stojí proti mně. Ve skutečnosti nemají nic proti mně, je to toto Slovo. Proti mně jako člověku nemohou nic říci, nikdy jsem je nezranil; ale tohohle se bojí.
Měli tedy shromáždění. Poslední tři večery chtěli mít na konferenci nějakého misionáře. V těch horách je dost chladno. Ten misionář se náhodně odvolal na Mar.16 a řekl: „Dnes je mnoho lidí, kteří nemohou věřit v Boží uzdravení. Přicházím z Indie, sám jsem Ind, a byl jsem tam ještě tehdy, když tam přišel z USA muž jménem Branham." Kazatel zneklidněl. Muž vyprávěl dál: „Má žena měla rakovinu a umírala, a já sám jsem byl slepý. On se modlil za jednoho z nás a druhého vyvolal ze shromáždění, aniž by znal naši řeč a mluvil skrze sílu Boží. Tady jsme", řekl, „jsme zdrávi."
Snažili se ho přerušit, ale nebyli toho schopni. Vždyť se to stalo na jejich vlastní konferenci. Tohle všechno popírali. Ale někteří z těch lidí, také sestra tohoto mladého muže, tomu uvěřili. Z toho důvodu neřekli nic. Chtěli vědět, zda má nějaké spojení, a chtěli se se mnou kontaktovat.
Jedna z těch dam řekla: „Já tomu věřím."
Rebeka a George tuto dámu navštívili; ona odešla a přivedla děvče, které bylo trochu opožděné v duševním vývoji. Před několika dny mě prosili, abych tam kvůli té dívce zajel. Když jsem tam dorazil, to děvče tam sedělo, a já jsem se jí ptal: „Jsi věřící?"
Ona odpověděla: „Já nevím, jestli jsem nebo ne." Ona nebyla opožděná, byl to ďábelský duch. To oni nepoznali. Vidíte, někoho si přivlastní a oni to nepoznali. Nějaká moc někoho přemůže a oni to nepoznají.
Rovněž ženy, které chodí po ulici v šortkách, to nepoznávají. Mohou přísahat a dokazovat, že se nedopustili ničeho zlého proti svému muži atd. Ve svých srdcích ovšem nepoznávají, že je ovládl ďábelský duch. Jsou jím posedlé. Proč jinak by se chtěla žena před nějakým mužem svlékat? V Bibli je řeč jen o jednom muži, který to dělal, a to byl blázen. Všichni ostatní se přece zakrývají. Ony to nepoznávají; je to tak lstivé a podvodné. Musíte dávat pozor. Zkuste se Slovem Božím a hleďte, kde stojíte.
Ta dívka řekla: „Vyprávěli mi, že jako dítě jsem byla pokřtěná." Mínila: „Nevím, jestli tomu mám věřit nebo ne."
Ptal jsem se: „Nevěříš v Ježíše Krista?"
Odpověděla: „Nevím, jestli to dělám nebo ne. Ledacos je hokuspokus; tomu nevěřím."
Řekl jsem: „Přirozeně, že nevěříš něčemu takovému jako je hokuspokus. Věříš ale, že byl Synem Božím?"
„Ó, tím by mohl být."
Ptal jsem se: „Věříš, že On je tentýž a Bohem, který tě může zachránit?"
Odpověděla: „Jde snad o ty věci s těmi divy atd.? Tomu vůbec nevěřím."
Ptal jsem se: „Co bys dělala, kdybys seděla ve shromáždění a viděla, jak Bůh, Duch Svatý, který je jediným Bohem, jaký existuje, působí mezi lidmi? Bůh jako Otec byl v ohnivém sloupu a mluvil k prorokům; potom byl Bůh ve Svém Synu a nyní je ve Svém lidu. Jsou to Boží vlastnosti jediného velikého Boha, který naplňuje celou věčnost." Ptal jsem se: „Co bys řekla, kdyby mezi Svým lidem vrátil slepým zrak, a hluchým sluch, hleděl by na shromáždění a řekl by lidem, co nimi nesouhlasí, jak to dělal, když putoval na zemi."
Ona řekla: „Myslím, že by to bylo jako v horoskopu."
Odpověděl jsem: „Jsi v horším stavu, než jsem myslel."
(Na magnetofonovém záznamu část schází).
Noe řekl, že bude pršet. Do toho času ještě nepršelo, ale on tomu věřil a nestyděl se, vydávat svědectví o své víře. Sto dvacet let stavěl koráb a svět stál proti němu. Ale on se za Boží Slovo ve své době nestyděl. Za to ho Bůh zachránil s celým domem.
Jak pošetilé to muselo lidem připadat, ale on se potkal s Bohem. Nezáleželo na tom, jak velice věda tvrdila opak a říkala, že se to nemůže stát, že to nemůže být – on se potkal s Bohem . Tak to je, víte-li, že jste s Ním mluvili.
Můžete si myslet, že je to bláznovství, stát tu a říkat: „TAK PRavÍ PÁN, půjdu do Arizony. Tam se setkám se sedmi anděly v určité formaci." Ale vím, že na Zemi existuje několik lidí, kteří se toho, co říkám, pevně drží a vědí, že je to pravda. Stála tam skupina mužů, když se to stalo.
Toho večera jsem řekl: „Los Angeles se potopí do oceánu." Jestliže jste se potkali s Bohem, tím Bohem, který nikdy neselže, Bohem, který dělá přesně to, co slíbil a vždycky to dodržel, potom se za to nestydíte. Nemusíte ustupovat a upadat kvůli tomu do rozpaků, můžete to říci celému světu. Jestliže se nějaký člověk setkal s Bohem, mluvil s Ním, a jestliže se to v jeho srdci stane realitou, pak se za to nestydí.
Noe se nestyděl. Celému světu to připadalo pošetilé, ale jemu ne.
Když Mojžíš předstoupil před faraona, nestyděl se říci faraonovi, že se stanou jisté věci, neboť se potkal s Bohem. Bůh s ním mluvil z hořícího keře. On odpověděl: „Já neumím mluvit." Měl vadu řeči. ON řekl: „Tamhle přichází Aron; budeš mu bohem a on bude tvým prorokem. Vím, že dovede mluvit výstižně. Budu ve tvých ústech. Kdo člověku stvořil ústa?" Amen! „Člověku", to miluji. To je Bůh! „Kdo dělá člověka hluchého a němého, kdo člověku udělal ústa? JÁ, Bůh!
Mojžíš řekl: „Pane, ukaž mi Svou nádheru."
ON odpověděl: „Co máš v ruce?"
„Hůl."
Tedy řekl: „Hoď ji na zem", a ta se proměnila v hada. ON řekl: „Zvedni jej." A opět se proměnil v hůl. Amen! ON je Bůh! „Vlož svou ruku za ňadra." Udělal to, a když ji vytáhl, byla bílá malomocenstvím. ON řekl: „Vlož ji tam opět a zase vytáhni", a byla jako druhá ruka. „JÁ jsem Bůh."
Poté odešel k faraonovi a vyřídil, co mu bylo poručeno. Řekl: „To a to se stane!", udeřil do prachu a řekl: „TAK PRavÍ PÁN, ať se objeví komáři", a komáři tu byli. Potom šli k řece, udeřili do vody a řekli: „TAK PRavÍ PÁN." Tehdy se voda v řece proměnila v krev. Přivolali také kroupy.