Stydět se za Něho
/ William Branham
Language: czech
10. Část 10.
Chtěl bych nyní, abyste se vážně zamysleli, zatímco máme skloněné hlavy. Nejprve bych se chtěl omluvit, že jsem čas o 15 minut přetáhl. Chceme nyní pobrukovat, přemýšlejte ve svých srdcích: „Potkal jsem se opravdu s Bohem?" Přemýšlejte o tom nyní se vší vážností, neboť to již nebude tak často, a možná, že toto je naposledy, co jsme před Jeho příchodem pospolu. Je to blízko, přátelé, vypadá to, jakoby každé biblické místo bylo naplněno, a může se to vztahovat na vás nebo na mne. Toto může být naše poslední příležitost. Než nastane večer, můžeme být mrtví.
Slyším Spasitel jak volá,
(„Stydíte se za Mne a Mé Slovo?")
Slyším Spasitel jak volá
(Představte si nyní sebe na smrtelné posteli.)
Slyším Spasitel jak volá
(Pak může být pozdě, ale nyní ještě ne.) „
Vezmi svůj kříž a následuj Mne.
(Odpovězte nyní v srdci:)
Půjdu s Ním skrze Getsemane
Půjdu s Ním skrze Getsemane
půjdu s Ním skrze Getsemane,
půjdu za Ním, za Ním, každý krok.
Hlavy máme skloněné, ruce zvednuté a zpíváme.
Půjdu s Ním skrze soud,
Přesně to se nyní děje: On nás soudí)
Já jdu s Ním…
(Pane, jsem před Tebou vinen? Potom mi odpusť)
…skrze soud.
(Jaký rozsudek vyřkneš dnes ráno nade mnou, Pane?)
…s Ním skrze soud
(Zkus mne, Pane, jestli je ve mně něco nečistého.)
… za Ním, za Ním, každý krok.
Otče, děkujeme Ti dnes ráno za všechny ty ruce. Neviděl jsem jedinou osobu, která by ruce nezvedla. Děkuji Ti, Pane. Věřím, Pane, že i Ty jsi každého viděl s rukama nahoře. Nebyl nikdo, kdo by je neměl zdvižené. Jsou připraveni projít soudem. Suď nás, Pane, a je-li v nás něco převráceného, pak nám odpusť, Otče. Daruj nám Své milosrdenství, neboť bychom se nechtěli s Tvým soudem potkat, až již nebude milosrdenství. Teď je tu ještě milosrdenství, proto se modlíme, ó Bože, abys nás soudil a odpustil nám naše hříchy na základě Svého Slova a zaslíbení. Dovol nám žít všechny dny našeho života pro Tebe, a abychom se nestyděli za Tvé evangelium.
Otče, je-li to Tvá vůle, pak budeme mít v následujících třech nedělích shromáždění. Připrav na to naše srdce, Pane. Připrav mne, ó Bože. Jsem to já, kdo Tě tak velice potřebuje. Modlím se, abys mě vedl a provázel v nadcházejících dnech ve věcech, které mám říci a konat. Veď a doprovázej našeho milovaného bratra Neville, Tvého statečného služebníka, Pane, a také našeho bratra Manna a diakony ve sboru a také předsednictvo a všechny, kteří se zde shromažďují. Připrav nás, Pane, abychom byli schopni vést k Tobě hříšníky a údy sboru opravdu křesťanským způsobem, aby poznali Boha, kterého i my známe a se kterým jsme se osobně potkali. Ať se stane i jejich Bohem.
Otče, to nemůžeme činit. Nemůžeme je zavést dovnitř, Ty musíš skrze Ducha svatého při těch lidech, údech sboru, působit sám. Dovol mi, jako při tom prožití, které jsem nedávno ráno s Tebou měl, ve kterém bylo řečeno: „Jdi a přiveď nevěstu pro Mého Syna. Vezmi ji z toho lidu – z církve; vyveď nevěstu ven.", dovol mi nyní modlit se, Pane. Pošli Rebeku. Budu se snažit o to, být Eliezerem. Pomoz mi, být věrným služebníkem. Nechť Bůh nebes pošle Svého anděla přede mnou a před námi, abychom dali ty věci dohromady a našli nevěstu, kterou jsi vyvolil. Prosíme o to ve jménu Ježíše.
Lituji, že jsem vás pozdržel déle. Měl jsem skončit před 25 minutami. Milujete všichni tu starou píseň „Jak sladké Jezu jméno Tvé?" Není krásná? Zpívám tu píseň na závěr již třicet let, a k vodnímu křtu „Stojím na bouřlivém břehu Jordánu." Vím, že jsou krásné. „Jděme v Ježíšově jménu."
Jak sladké Jezu jméno Tvé
je hudbou nebes duši mé.
Modlím se, aby Bůh bohatě požehnal každého z vás, aby jeho milost a milosrdenství v nadcházejícím týdnu bylo s vámi. Kdyby se mělo stát, že by někdo z vás šel za oponu, pak pomyslete, že se jedná jen o pár hodin spánku a odpočinku, než se opět uvidíme. Myslete na to, že my, kteří žijeme a pozůstaneme, nepředejdeme ty, kteří zesnuli. Neboť pozoun Boží – (Poslední pozoun, ten šestý právě zazněl, poslední bude, jako poslední pečeť, příchod Páně.) – zazní a ti mrtví v Kristu vstanou nejprve. Oni k tomu času jen odpočívají.
Jestliže byste měli být zraněni, pak myslete na to:
Táhněme v Ježíšově jménu,
On je dobrá ochrana.
V Něm zvítězíme
nad vojskem našich nepřátel.
Potom budou ďáblové prchat. Nezapomeňte, nadějeme se, že vás zde uvidíme příští neděli dopoledne. Přiveďte nemocné a trpící. Budu se za vás modlit. Modlete se také za mne. Uděláte to? Řekněte „Amen". Budu se za vás modlit, aby vás Bůh požehnal.
Ó Jak sladce zní,
když srdce zpívá o Ježíši!
Jak sladce zní,
když srdce zpívá o Ježíši.
Zpívejte s mocí v Ježíšově jménu,
Jeho čest zmužile dosvědčujte.
Až dospějeme k zástupu,
který se před Ním korunován sklání.
Ó, Jak sladce zní,
(Není sladký a vzácný?)
když srdce zpívá o Ježíši!
Připadá mi stále těžší od vás odcházet. I když vím, že sedíte, jako na žhavém uhlí, přesto mě něco zdržuje. Zazpívejme ještě jeden verš. Chcete? „Buď žehnán svazek ten…" Kolik vás tuto píseň zná? Před lety jsme tuhle píseň často zpívali a já jsem přemýšlel o tom, že z těch stovek zbyli jen dva, když jsme tu píseň zpívali v kapli a podávali si ruce. „Buď žehnán svazek ten…" Mnohé jsem pochoval tady na hřbitově. Oni nyní čekají. Já je opět uvidím. Tu a tam je vídám ve viděních, když hledím za oponu. Oni tam jsou.
Skloňme hlavy a zpívejme:
Buď žehnán svazek ten,
jenž v Kristus víže nás,
a kruh náš zůstaň sjednocen,
jak v nebi bude zas.
Spojených proseb hlas
(podejte si navzájem ruce)
před Otcův trůn chceme nést
(Skloňte své hlavy.)
neb jedna snaha vede nás
i cíl náš jeden jest.
Skloňme hlavy. Předávám nyní bohoslužbu kazateli, aby ukončil modlitbou.