Ազատ քրիստոնյա մարդկանց առաքելություն

Հիսուս Քրիստոսը նույնն է երեկ, այսօր և հավիտյան: Եբր. 13:8

Լեզու:

Other Countries

Oběžný dopis 12/2003 / Ewald Frank

5. Skutečnosti přesvědčují




Také rev. Pearry Greena, který byl stále ještě vším tím zaskočený, se mi podařilo přesvědčit, že nyní začala nová etapa. A protože bratři Woods a Sothmann potvrdili, co mi bratr Branham řekl, znovu se posilnil a přijal pozvání do Evropy a vydával svědectví o tom, co viděl a prožil ve službě bratra Branhama. Bezprostředně na to jsem v letech 1966/67 v šesti evropských zemích naplánoval 35 shromáždění, ve kterých jsem kázal a rev. Green vydával své svědectví. Od roku 1968 jsem cestoval také do východoevropských zemí za železnou oponu a potom do celého světa. Již v roce 1964 jsem podnikl první misijní cestu do Indie. Tak začala podle Božího předurčení návazná služba, kterou mě Pán pověřil. Takový byl nový začátek po předešlém konci.

Po prorocké službě musela následovat učitelská služba. Nyní stojíme před otázkou, jestli je ten pravý pokrm rozdáván v pravý čas, jak to Pán řekl ve Svém Slově: „Kdo tedy je ten služebník věrný a opatrný, kterého ustanovil Pán nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?“ (Mat.24:45-47; Luk.12:42-44). Církev – Nevěsta nyní žije v tomto Božím spásném pořádku posledního úseku času milosti. Poznáváme, že zjevené Boží Slovo je podáváno všemu služebnictvu, aby i ono mohlo ten duchovní pokrm rozdávat. Tento příkaz se plní přímo před Mat.25, aby moudré panny byly opravdu připraveny, když přijímají Slovo pravdy, jsou naplněny a zapečetěny Duchem svatým a nakonec vejdou na svatbu. Kdo tohle nepoznává, žije podle vlastního mínění, vzdálen od toho, co Bůh v přítomnosti koná. Nechť si jen nikdo nemyslí: „Můj Pán ještě dlouho nepřijde…“, neboť Pán s naplněním Svého zaslíbení neprodlévá; ale nejprve se musí všecko Písmo naplnit. Vždycky je nejprve vyjití ven a potom zavedení dovnitř.

Cesta novozákonní církve je určena až do konce. Pavlovi nepřišlo zatěžko hovořit o svém povolání a poslání. Mně to nepřipadá snadné. Ale jestliže nyní nadešel ten rozhodující okamžik, má se to stát ke cti Páně. Zde se jedná o odpovědnost, která na mně spočívá. Na Zemi skutečně není skrze Boží předurčení žádná jiná služba tak přímo spojená se službou bratra Branhama.

Po všechna ta léta jsem nesl do celého světa pravou Boží zvěst a kázal Ježíše Krista – zvěstoval jsem Slovo a ne výklady. Zmiňuji proroka této generace, jak to dělám i s Mojžíšem, Eliášem a Petrem. V mé službě a životě to procházelo výšinami i údolími – a jak jinak by to také mohlo být? Jak náš Pán, tak i Jeho poslové jsou jedněm postaveni k povstání a druhým k pádu (Luk.2:34-38); jedněm vůní k životu a druhým k smrti (2.Kor.2:14-17); pro jedny jsem Pánem povolaný, Jím poslaný Boží služebník, pro jiné svůdce Kristovy Nevěsty, podvodník, ano dokonce antikrist osobně, který sedí na kombajnu.

Pro všechny vyvolené platí jen jejich vlastní předurčení a také to Božího služebníka, které se týká té služby a života (Řím.8:28-39). Když se potom plní, co náš Pán řekl: „Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč…“ (Mat.10:34-36), patří to do té kapitoly, ve které Pán vyslal dvanáct apoštolů. Kde proniká meč, může projít rozdělení rodinou, a z rodinných příslušníků se mohou stát nepřátelé. Může to dopadnout dokonce jako u Joba, že zůstanou jen ruiny. Nesmíme však přitom zapomínat, že takové útoky přicházejí od nepřítele, který není schopen ničeho jiného než ničení. Tak je vlivem nepřítele odstraněno smíření a odpuštění, a zavládne nenávist a nepřátelství.

Pokud se služebníkovi vede jako Mistrovi, o němž je řečeno, že Jím lidé opovrhovali a opomíjeli (Iz.53), tak může být spokojen. Našeho Pána ti učenci odmítli, obdařili Jej nejnemožnějšími tituly, po vzkříšení Jej prohlásili dokonce za podvodníka (Mat.27:63). Ti učenci řekli Pánu Ježíši: „My jsme se nenarodili nemanželsky.“ Předhazovali Mu: „Ty jsi Samaritán, posedlý zlým duchem.“ To byli ti, jimž Pán řekl: „Jak je možné, že má slova nechápete?“ A také hned odpovídá: „Protože nejste schopni ani vyslechnout, co říkám.“ Potom těm nábožným Židům říká: „Vy jste z vašeho otce, ďábla, který je vrahem od počátku.“ (Jan 8). Duchovní konflikt propukl vždycky, když Bůh na Zemi něco činil. Tak to bylo již ve dnech Mojžíšových a vždy to přicházelo od těch, kteří rovněž měli při bohoslužbě vykonávat jisté úkoly a chtěli obzvláště nějak vyniknout. Tak to bylo v době našeho Pána a dnes to není jinak.

Content 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14