Svobodná lidová misie

Ježíš Kristus včera, dnes a naveky tentýž jest. Žid.13.8

Jazyk:




Co se týká žně a kombajnu, dosvědčuji ještě jednou před všemohoucím Bohem. Viděl jsem přezrálé, sluncem již ožehnuté, obrovské pšeničné pole. V dalším okamžiku jsem nalevo ode mne spatřil úplně nový kombajn. Mocný hlas řekl: „Můj služebníku, ten kombajn je určen pro tebe, abys sklidil úrodu…“ Zatímco jsem šel ke kombajnu, podíval jsem se nahoru vpravo a spatřil, jak nebe potemnělo, jakoby měla přijít nějaká katastrofa. Dostal jsem strach a řekl jsem: „Milý Pane, na sklizeň je pozdě, soudy již propukají!“ Hned potom jsem viděl, jak se utvořil v těch nízko visích mracích velký otvor, a slunce vší silou prozařovalo. V dalším okamžiku řekl Pán ještě jednou: „Můj služebníku, skliď úrodu!“ Hned jsem se viděl nasedat na ten kombajn, pohnul jsem několika pákami a začal jsem sklízet to pšeničné pole. Když jsem dokosil poslední pás, otvor se uzavřel, setmělo se a začalo hřmít a blýskat. Byla to atmosféra zániku světa, ale pšenice byla sklizena.

O kombajnu, který má přijet, mluvil bratr Branham ve spojitosti se sklizní několikrát, a to vždy v pozitivním smyslu. A opět stačí jediný výrok, a ten je špatným rozdělením vět v anglickém manuskriptu nepřítelem zneužit k tomu, aby byl obrácen do záporu. Zde je citát, jak bohužel stojí v anglickém textu kázání „Harvest Time“, Phoenix, 12. prosince 1964: „I hear the coming of the combine, the World Council. She’ll separate it.“

V němčině: „Slyším přijíždět kombajn, světová rada kostelů. Ta to oddělí.“

Citát, jak by musel znít:

„I hear the coming of the combine. The World Counsil, she’ll separate it.“

Německy: „Slyším, příchod kombajnu. Světová rada kostelů to rozdělí.“

Z důvodu chybně umístěného znaménka je se zlým úmyslem skrze ty nepovolané dán výklad, že muž na kombajnu je antikrist a svůdce Nevěsty. Toho, kdo hlavně měl provést setbu zjeveného Slova a nyní také sklízí úrodu, označují úplně zjevně za antikrista, kterému by se měli vyhnout za každou cenu, a za podvodníka, který slouží světové radě kostelů. Taková zaslepenost nemůže být ženě ani muži připsána, to je přímo satanská slátanina. Jak často jsme od bratra Branhama slyšeli, že v zahradě Eden to bylo jediné slovo, které bylo přidáno, a již nastal pád do hříchu! Co satan tak jasně a lstivě rozumu předkládal, bylo smrtelné jako uštknutí jedovatého hada. Matka všech žijících zapříčinila jejich smrt, protože se otevřela satanovu vlivu. Bůh ten Pán daroval milost, aby oči a srdce všech předurčených k životu byly otevřeny a postaveny pod Boží vliv a oni se zřekli všeho, co satan řekl nebo učinil. Je jen jedno uzdravení: Tak jako kdysi všichni uštknutí museli vzhlédnout na měděného hada, tak i nyní musí každý, kdo byl uštknut, vzhlédnout na Ježíše Krista, neboť On hadu rozšlápl hlavu. Jen tak budou všichni opravdově věřící sjednoceni s Bohem a nic nás již nebude moci oddělit od lásky Boží a lásky mezi námi, neboť:

„Ale však pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Zná Pán ty, kteří jsou jeho, a: Odstup od nepravosti každý, kdo vzývá jméno Kristovo.“ (2.Tim.2:19).

Navzdory všem pokusům nepřítele odpoutat pozornost, se to, co věčný Bůh pro konečný čas plánoval, dokonale naplní: služba bratra Branhama k vyvolání ven a právě tak pokračování k zavedení dovnitř. Pro Boha a ty z Boha narozené platí to, co bylo tomu poslovi svěřeno, a také to, co se děje skrze zvěst, která předchází druhému Kristovu příchodu. Božích darů a povolání On nemůže litovat, ty navždy obstojí.

Podle Řím. 9:28 dojde ještě k mimořádným událostem. „Neboť Pán splní své slovo a vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.“ To souhlasí se slovem z Ag.2, že Bůh na závěr ještě jednou otřese nebem i Zemí, mořem i pevninou. V dopisu Židům to nalézáme shrnuto jako definitivní zaslíbení: „Jehož hlas tehdy byl zemí pohnul, nyní pak zaslíbil, řka: Ještě já jednou pohnu netoliko zemi, ale i nebem.“ (12:26).

Bratr Branham mluvil o službě mluveného slova, která se bude konat na závěr přímo před vytržením. Všem, kteří si nárokují, že věří Boží zvěsti, nechť je tímto řečeno: Kdo by se chtěl podílet na posledním působení Ducha, musí se nyní nechat zařadit do Božího spásného plánu. Kdo zastává mínění, že všechny skupiny, které jsou částečně proti sobě a rozděleny do různých táborů, budou účastny vytržení, musí pochopit, že toto je největší oklamávání sebe sama, jakému může člověk kdy padnout za oběť. Jako na počátku za času apoštolů, tak bude Pánova církev na konci zase jedno srdce a jedna duše. Ta první láska bude zjevena jako ovoce Ducha, neboť tam vejde jen dokonalá láska! Všechno musí být ještě napraveno a uvedeno do původního stavu. Jedině tím získáme podíl na tom, co Bůh skrze zaslíbenou službu činí.

Nyní zvěst konečného času proniká až do končin Země: Církev - Nevěsta je vyvolávána ven a připravována na blahoslavený den příchodu nebeského Ženicha. Nevěsta je nyní Božím nefalšovaným Slovem opět uváděna do stejného kroku pod Božím vlivem. Všichni, kteří zvěsti této hodiny opravdu věří, mohou pozdvihnout hlavy, neboť naše spasení se přiblížilo. Po vyvedení a zkušování následuje zavedení dovnitř. Věříme, že všechny do bludu zavedené děti Boží přijdou k poznání Pravdy, vrátí se zpět a nechají se uvést do spásného Božího pořádku.

Kdo skutečně nalezl u Boha milost, bude vděčný za vyvedení, z Boží milosti obstojí ve zkušení během putování pouští, dokáže víru poslušností a na tom, co Bůh podle Svého zaslíbeného Slova koná, bude mít podíl. To vyvedení, všechno nadpřirozené Boží působení v minulosti má smysl a účel jen tehdy, když je spojeno s uvedením dovnitř, což ještě nyní probíhá. Musíme mít podíl na tom, co Bůh v přítomnosti a až do příchodu Ježíše Krista bude činit; jen tak přejdeme od víry k hledění.

Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14