Manželství prastarý problém – výklad z biblického hlediska
/ Ewald Frank
7. Bůh vyžaduje svatost
Pavel projednával v 1. Kor. 5 ohavný případ muže, který se provinil se svou nevlastní matkou. K tomu varovně píše:„S nevlastní matkou nesmíš mít žádný pohlavní styk: na ní má právo jen tvůj otec.“ (3. Moj. 18, 8). Tento muž nejen že hřešil, on na sebe vzal zlořečenství, neboť to, čeho se dopustil, patří k Bohem samotným zlořečeným věcem:„Zlořečený jest, kdo by se provinil s ženou svého otce; neboť on odkryl zakrytí otce svého!“ (5. Moj. 27, 20).
Ve 3. Moj. kap. 18-20 obzvláště a také na jiných místech jsou sepsány přečiny, které vylučují z království Božího, protože neodpovídají Božímu posvěcení člověka, bez kterého nikdo nemůže vidět Pána (Žid. 12, 14). Pod to spadá také mimo jiné smilnictví, což je stýkání mužů a žen se zvířaty, jako i proti přírodě soužití mužů s muži a žen s ženami, jak Pavel nezakrytě pojednává v ep. Římanům. „Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou; je to ohavnost. Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost.“ (3. Moj. 18, 22-23). „Proto je také Bůh nechal upadnout do ohavných žádostí; neboť ženy jejich zaměnily přirozený pohlavní styk za nepřirozený; a také muži opustili přirozený styk s ženami a rozpálili se v divoké žádosti k sobě navzájem, takže muži s muži vykonávají nestydatost, ale také příslušný trest za své poblouzení na sobě ponesou.“(Řím. 1, 26-27). „Jako Sodoma a Gomora s okolními městy, které rovnou mírou jako tito žili ve smilstvu a běhali za masem jiného druhu, zde stojí jako varovný příklad, že vytrpěli trest věčného ohně.“ (Juda 7).
Jak náš Pán předpověděl, bude tomu na konci času tak, jako to bylo ve dnech Noémových a ve dnech Sodomy a Gomory; úplně oficiálně je stavěno to správné za převrácené a převrácené za správné: homosexuálové jsou dokonce oddáváni v kostelech; lesbické páry jsou žehnány. Tomu se ve sdělovacích prostředcích dělá reklama a současně probíhá kampaň proti manželství, jak ho zavedl Bůh, aby rodině již nebylo dáno příslušné místo ve společnosti. A tak nastane na konci dnů totální chaos, jak bratr Branham řekl – »satanův Eden«. Jen opravdoví věřící budou od tohoto časového ducha odtrženi a podřídí se pod vedením Ducha svatého ve všech životních úsecích Slovu Božímu.
V 1.Kor. 6 je řečeno:„Zdaliž nevíte, že žádný, kdož činí nepravost, nezdědí království Boží?Nemylte se! Ani smilník ani modlář, ani cizoložník a prostopášník, ani hanobitel chlapců, ani zloděj nebo podvodník, žádný opilec, utrhač a rouhač a lupič království Boží nezdědí.“ (V. 9-10). Právě uvedený seznam těch, kteří budou z království Božího vyloučeni, jak je také v jiných biblických místech obšírně popsán, je dlouhý. Nikdo by neměl hledět jenom na ten jeden bod, který zvláštně projednáváme, ale projít celým rejstříkem hříchů a sám sebe zkušovat a úplně poctivě před Bohem, který vidí každého, nahlížet do zrcadla Slova.
Tak mluví Pán:„Tak se tedy posvěťte, nato, abyste i vy byli svatí; nebo Já jsem Pán, váš Bůh; pozorujte Má ustanovení a čiňte podle nich: JÁ, Pán to jsem, který vás posvěcuji.“(3. Moj. 20, 7-8; 1. Petr. 1, 13-19). Jestliže náš Pán Ježíš ve velekněžské modlitbě vyslovuje:„Posvěť je ve Tvé pravdě; Tvé Slovo je pravda.“ (Jan 17, 17), pak tím míní i slovo, které zde probíráme a jež nám dal s sebou na cestu pro pozemský život.