Návrat Krista
/ Ewald Frank
Язык: Словацкий
Другие языки
5. Velící zvolání
Velící zvolání
Podle 1. Tes. 4,16 se při návratu Pána stanou tři věci: ozve se jeho zvuk ponoukající, zazní hlas archanděla a rozezvučí se trouba Boží. To se stane, když Pán sestoupí s nebe, aby ty Své vzal vzhůru. Setkání Nevěsty a Ženicha se nebude konat na zemi, nýbrž ve vzduchu – povětří (1. Tes. 4:17).
U Jana 11 se můžeme dočíst, co způsobilo Jeho velící zvolání během Jeho služby na zemi: „A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazare, pojď ven. I vyšel ten, kterýž byl umřel.“ (verš 43-44)
Když Pán Ježíš na kříži vydal svůj poslední výkřik, „… aj, opona chrámová roztrhla se … země se třásla, a skálé se pukalo, a hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala…“ (Matouš 27:50-52)
U Jana 5:25 On řekl: „Amen, amen pravím vám: přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.“
Nařizující Slovo našeho Pána je všemohoucí Slovo. Co On vysloví, to se stane, co přikáže, to tu stojí. Jeho Slovo se nikdy nevrátí prázdné, vždycky zmůže to, k čemu je On poslal. On nese vesmír svým všemohoucím Slovem (Židům 1:3). Řecké slovo (χελευσματι), které je přeloženo v 1. Tes. 4:16 jako zvuk ponoukající, odpovídá rozkazu, jaký je dáván kupříkladu u vojska. Toto velící zvolání zazní, až Pán sestoupí s nebe. Je to překládáno také jako přikazující zvolání. Tímto velícím zvoláním Pána budou v Kristu zesnulí probuzeni; poté následuje proměna živých. Tak bude majestátně zjevena suverenita (svrchovanost) a autorita Pána všech pánů, který má moc nad životem i smrtí.
V Židům 12:26 je mocné svědectví se zřetelem na všemohoucnost Jeho vysloveného slova: „Jeho hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak zaslíbil, řka: Ještěť Já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.“
U Matouše 25 čteme o půlnočním křiku, který zazní před návratem Ženicha: „Aj, Ženich jde, vyjděte proti Němu.“ Přitom se jedná o mocné volání na zemi, jímž duchovno spící budou vyburcováni a upozorněni na návrat Pána. Tímto křikem budou probuzeny jak moudré, tak i bláznivé panny. „Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.“ (Matouš 25:7) Bláznivým se však nedostávalo oleje, takže na svatební hostinu nemohly vejít.
Porovnáme-li řecké slovo „křik“ (χραυγη) z Matouše 25:6 s „přikazujícím zvoláním“ (χελευσματι) z 1. Tes. 4:16, pak lze snadno zjistit, že se při tom jedná o dva úplně rozdílné pojmy. Zatímco jeden vyjadřuje naléhavost časového poselství, které zaznívá mezi věřícími na zemi, druhý je rozkazujícím zvoláním Pána sestupujícího s nebe dolů.
Volání podle Matouše 25 zaznívá nyní. Je to poslední poselství, jimž jsou věřící burcováni před příchodem Krista a shromažďováni kolem Slova života, živé manny. Poselství Boží je Slovo hodiny, v němž jsou obsažena všechna zaslíbení pro tento čas. Jen ten, kdo skutečně věří podle Slova a staví se tím úplně na stranu Boží, zažije dokončení.
V souvislosti s poslem, který byl poslán před prvním příchodem Krista, je napsáno: „Hlas volajícího … Hlas řkoucího …“ (Iz. 40:3-6) Každý čtenář Bible ví, že toto prorocké Slovo našlo své splnění ve službě Jana Křtitele. On sám to dosvědčil: „Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.“ (Jan 1:23)
Nyní, tak krátce před návratem Ježíše Krista, zaznívá poselství zjeveného Slova, které bylo svěřeno poslednímu andělu církve – církve laodicenské (Zjevení 3:14-22). Volání zaznívá a ti, kteří je slyší, se zdvihají ze spánku a čistí své lampy. Moudré panny naplňují také své džbánky olejem. Ony mají obojí: Slovo i Ducha. Poznávají, že Bůh přivádí Své dílo k závěru, naslouchají aktuálnímu poselství, prorockému Slovu pro tento čas, a nechají se připravit na tento slavný den.
Jan Křtitel přišel jako předchůdce před prvním příchodem Pána. Pravil: „Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, kterýž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.“ (Jan 3:29). Právě tak musí být nyní Nevěstě srozumitelně přiblížen hlas Ženicha, totiž Slovo, se všemi zaslíbeními. Tak jako před prvním příchodem Krista existovalo prorocké poselství, tak zaznívá i nyní, před druhým příchodem Krista, prorocké poselství. To je to volání, jež nyní zaznívá – zaslíbené Slovo této hodiny, poselství pro tento čas, skrze které byla zjevena všechna tajemství skrytá ve Slově.
Vyvolání, vyburcování a příprava musí nastat před příchodem Pána. Apoštolu Janovi byla Nevěsta ukázána a ten napsal: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova, a manželka Jeho připravila se.“ (Zjevení 19:7)