Свободная народная Миссия

Исисус Христос вчера и сегодня и во веки Тот же. Евр.13:8

Язык:

Другие страны

Návrat Krista / Ewald Frank

12. Tisícileté království




Tisícileté království

V Tisíciletém království bude Pán vládnout nad celou zemí jako Král s těmi, kteří se zúčastnili svatební hostiny. I těch 144 000, kteří rovněž patří k prvnímu vzkříšení, budou spoluvládnout (Zjevení 20:4-6). Je to okamžik, kdy bude plný počet z Židů sjednocen s plným počtem z pohanských národů. To stejné, co je psáno o Vítězi z Golgoty (Žalm 2:9), bylo dáno jako zaslíbení i zástupu vítězů: „Kdož by pak vítězil, a ostříhal až do konce skutků Mých, dám jemu moc nad pohany. I budeť je spravovati prutem železným…“ (Zjevení 2:26-27)

Nevěsta se nachází v Novém Jeruzalémě, jejím věčném domově, neboť ona je a zůstává s Ním ztotožněna. „A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému … Poď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu. I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha.“ (Zjevení 21:2+9b-10). Po svatební hostině už nebude označována jako nevěsta, nýbrž jako žena Beránkova. I v tomto směru je Slovo Boží přesné a dokonalé.

Pozemský Jeruzalém pak bude naplněn leskem a slávou Boží, neboť Nový Jeruzalém sestoupí nad ten starý: „A stvoří Hospodin nad každým obydlím hory Sión, a nad každým shromážděním jejím oblak ve dne, a dým a blesk plápolajícího ohně v noci; nebo nad všecku slávu bude zastření.“ (Izaiáš 4:5)

Jak již zmíněno, Nový Jeruzalém sestoupí, ale nedotkne se země. Bude se vznášet nad starým, a jeho světlo a jeho sláva naplní ohněm očištěnou zemi. Jeho míry jsou udány ve Zjevení 21:16. Jako mohutná pyramida se bude zvedat do nebe.

Věřící, kteří během velkého soužení zůstali věrni Pánu a byli ochotni dát svůj život, budou, jak jsme již pozorovali, rovněž v Tisíciletém království. „A viděl jsem … ty, kteříž zvítězili nad tou šelmou a obrazem jejím a nad charakterem jejím i nad počtem jména jejího, ani stojí nad tím mořem skleným, majíce harfy Boží, a zpívají píseň Mojžíše, služebníka Božího, a píseň Beránkovu…“ (Zjevení 15:2-3) Zde se jedná o věřící z Židů a z pohanských národů; to vyplývá z toho, že je zde řeč o „písni Mojžíšově“ a „písni Beránkově“. Jsou to ti věrní, kteří se neklaněli znamení šelmy, počtu jejího jména a obrazu šelmy.

Zatímco svatební hostiny se zúčastní jen zástup přemožitelů, budou v Tisíciletém království všichni vykoupení, i když v jiné oblasti: „To jsou ti, kteříž přišli z velikého ssoužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově. Protož jsou před trůnem Božím, a slouží Jemu dnem i nocí v chrámě Jeho; a ten, kterýž sedí na trůnu, bude přebývat mezi nimi … a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich.“ (Zjevení 7:14-15+17) Popis, že Mu budou sloužit dnem i nocí, ukazuje, že se tu ještě nejedná o věčnost, nýbrž o časové rozpětí Tisíciletého království. Věčnost nezná ani „den“ ani „noc“, ani žádný jiný časový pojem.

Jak již zmíněno, při posledním trestním soudu budou zničeni ti vysokomyslní, pyšní, bezbožní a všichni nepřátelé Boha a Izraele (Izaiáš 13:6-12), takže budou spáleni jako sláma a strniště (Mal. 4:1). Mnozí nečtou Písmo svaté bedlivě a mají tudíž zato, že celé lidstvo kromě Nevěsty a těch 144 000 bude zničeno, to by však bylo v ostrém protikladu k mnohým místům v Písmu. Lidé, kteří pozůstanou, budou nadále žít na zemi: „I stane se, že kdožkoli pozůstane ze všech národů, kteříž by přitáhli proti Jeruzalému, přicházeti budou z rok do roka klaněti se králi Hospodinu zástupů a slaviti slavnost stánků.“ (Zach. 14:16) Jak by mohli rok po roce přicházet, aby vzývali Krále, jestliže by během království nežili na zemi?

„Takto praví Hospodin zástupů: Jestěť budou přicházeti národové a obyvatelé měst mnohých, přicházeti budou, pravím, obyvatelé jednoho k druhému, řkouce: Poďmež s ochotností kořiti se tváři Hospodinově, a hledati Hospodina zástupů. Půjdu i já. A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě, a kořili se tváři Hospodinově. Takto praví Hospodin zástupů: V těch dnech chopí se deset mužů ze všech jazyků těch národů, chopí se, pravím, podolka jednoho Žida, řkouce: Půjdeme s vámi; nebo slyšíme, že jest Bůh s vámi.“ (Zach. 8:20-23)

„… i pohrnou se k ní všickni národové. A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám Svým, i budeme choditi po stezkách Jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a Slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“ (Izaiáš 2:2-3)

„A budeť v ten den, že na kořen Izai, kterýž stane za korouhev národům, pohané pilně ptáti se budou; nebo odpočívání Jeho bude slavné.“ (Izaiáš 11:10)

„I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od soboty do soboty přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede Mnou, praví Hospodin. A vyjdouce, uzří těla mrtvá lidí těch, kteříž se mi zpronevěřili; nebo červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budouť v ošklivosti všelikému tělu.“ (Izaiáš 66:23-24) „Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.“ (Mar. 9:47-48). Ani tento výrok Páně nesmí být svévolně vykládán, nýbrž musí být zařazen podle prorockého Slova do správného časového prostoru a souvislosti.

U Izaiáše 65:20-25 je nám líčen stav lidí, kteří pozůstali a nadále žijí na zemi. Jim se budou rodit děti, budou stavět domy a bydlet v nich, zakládat vinice a požívat jejich výnos, sázet a rovněž sklízet. Protože satan je v tom čase svázán, budou se také „vlk s beránkem pásti spolu, a lev jako vůl bude jísti plevy, hadu pak za pokrm bude prach…“ (Izaiáš 65:25) Podobný popis nacházíme u Izaiáše 11:6-9.

Jelikož se však u těchto národů jedná o neobrácené, neznovuzrozené lidi, existuje mezi nimi i vzpoura, nemoc a dokonce i smrt. „I stane se, kdo z čeledi země nebude přicházeti do Jeruzaléma klaněti se králi Hospodinu zástupů, že nebude na ně pršeti déšť.“ (Zach. 14:17) „… nebo dítě ve stu letech umře, hříšníku pak, by došel i sta let, zlořečeno bude.“ (Izaiáš 65:20)

Během Tisíciletého království bude ještě platit rozdělení času, které již ve věčnosti nebude existovat. „Při potoku pak poroste na břehu jeho po obou stranách všelijaké dříví ovoce nesoucí, jehož list neprší, aniž ovoce jeho přestává, v měsících svých nese prvotiny; nebo vody jeho z svatyně vycházejí, protož ovoce jeho jest ku pokrmu, a listí jeho k lékařství.“ (Ezech. 47:12)

„I ukázal mi potok čistý vody živé, světlý jako křišťál, tekoucí z trůnu Božího a Beránkova. U prostřed pak rynku jeho a s obou stran potoka bylo dřevo života, přinášející dvanáctero ovoce, na každý měsíc vydávající ovoce své, a listí své k zdraví národů.“ (Zjevení 22:1-2)

Během toho tisíce let vidíme na zemi uskutečnění Božího království, kterého se zúčastní celé stvoření (Řím. 8:18-22). Potom se naplní to, co proroci prorokovali: „A bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný, a jméno Jeho jedno.“ (Zach. 14:9)

Bude i příbytek Můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem Mým. I zvědí národové, že jsem Já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně Má u prostřed nich na věky.“ (Ezech. 37:27-28)

„Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiť bude s nimi, a oni budou lid Jeho, a On Bůh s nimi bude, jsa Bůh jejich. A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.“ (Zjevení 21:3-4)

„Séhltí i smrt u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu Svého odejme ze vší země (nebo Hospodin mluvil.)“ (Izaiáš 25:8)

Содержание 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13