Filadelfské období církve
/ William Branham
2. Část 2.
Slyšel Boží hlas slyšitelným způsobem. To je další dobré znamení, které mluví po něho. Pak ho nic nemohlo zadržet. Potom, co slyšel Boží hlas, šel kupředu. Poznamenal jsem si některé divy, o jednom bych se chtěl zmínit. Stalo se, když ho Pán poslal do jistého města a tam ho nechtěli vpustit. Uzavřeli městské brány, postavili tam hudebníky, kteří měli přehlušit jeho hlas. On ale začal kázat a přehlušil hudebníky a brány se otevřely. Vešel dovnitř a kázal a celá skupina byla skrze to obrácena.
Ještě něco bych chtěl vyprávět. Šel do jiného města – tehdy byla města obehnána hradbami – aitam mu byl vstup zakázán. Když odešel, vážně onemocněl syn starosty města a vydali se za ním, aby ho přivedli zpátky. Vrátil se, položil se na umírajícího chlapce a ten se vrátil zpět do života.
Nebyl spokojen, jedině, že byla celá jeho církev naplněna Duchem svatým. Trval na tom, že každý úd jeho církve musel být naplněn Duchem svatým. Protestoval proti římské hierarchii a nenáviděl ji. Věřím, že byl hvězdou toho věku. Co udělal? Mluvil v jazycích, křtil na jméno Pána Ježíše a pokračoval vtom, co na začátku začalo. Jestliže je Bůh neměnný, potom musí Jeho církev zůstat tak, jako na začátku. A to i tehdy, je-li v menšině. Skoro by byla zanikla, ale skrze Luthera opět vzešla.
Nyní začneme 18. veršem.
Andělu pak Tyatirské církve piš:
Všimli jste si, že zvěst je adresována andělu nebo kazateli, který v tom věku nese světlo? Včera večer jsme zjistili, že andělu církve v Pergamonu bylo pro přemožitele onoho věku církve zaslíbeno přijetí bílého kamene.
Význam toho kamene jsme probrali a víme, žemá stejný význam jako skála. Anděl bude jako Petr, kámen (1. Petr. 2, 5). Také vaše jméno má vliv na váš život. To bych nechtěl blíže probírat, neboť ďábel nemá správné hodnocení čísel. To víme. Lidé se tím zabývají a skončí to ve spiritismu. Spiritismus je od ďábla. I to víme. Proto musíte být pozorní.
Ježíše tehdy nazvali „Belzebubem" – ďáblem proto, že zjevoval myšlenky srdce. Ale hleďte, On byl Slovo Boží. V Žid. 4 je psáno: Živá jest řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahuje až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i morku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce. ON byl Slovo, On je živé Slovo. Jestliže do nás vejde živé Slovo, pak vykoná to stejné. Děje se to stejné, neboť je to stejné Slovo. Stejné vidíte mezi námi. Někteří mluví v jazycích, jiní vykládají. Co je to? Slovo se mezi námi opět stává masitým tělem.
Andělem církve bylo oznámeno přijetí bílého kamene, který neznamená vlastní, nýbrž Boží spravedlnost. Na tomto kamínku je jméno, které nezná nikdo, než ten, kdo je dostane. Jen on je zná, alejinak nikdo. Chce-li vám někdo něco nabulíkovat a řekne o sobě, že je Jan, Pavel, Marie nebo někdo jiný, pak tomu nevěřte! Neboť kdyby to tak bylo, neřekli by o tom nic. To souhlasí. Každý to ví a nechá si to pro sebe. Každý to ví jen pro sebe, neboť každý dokonalý přemožitel obdrží tímto způsobem nové jméno.
Pozorovali jste, že Abraham se jmenoval Abram ? Ale když ho Bůh chtěl použít, změnil Bůh jeho jméno na Abraham . Sára se jmenovala Sarai , ale když ji chtěl Bůh použít, změnil její jméno na Sáru , což znamená kněžna. Jákob znamená podvodník . Ezau znamená rezavý. Jákob byl lstivý – podvodník. Zdali Ezau neřekl, že se právem jmenuje Jákob – Lstivý? Když ale celou noc zápasil s Pánem, přemohl a byl požehnán. Bůh jeho jméno změnil z Jákoba na Izrael – Boží kníže. Pavel se jmenoval Saul, až se potkal sDuchem svatým v podobě světla, které ho osvítilo ajeho jméno bylo ze Saula změněno na Pavla. Když se Šimon setkal s Ježíšem, bylo jeho jméno změněno na Petra.
Potom, co Ježíš přemohl, bylo změněno Jeho jméno, které by zjevil. Všichni, kteří přemohou jako On, budou s Ním a obdrží nové jméno. Jim bude Jeho nové jméno zjeveno – každému přemožiteli a těm, kteří byli mezi nimi jako vůdci. Jméno všech Izraelitů změněno nebylo. Přirozeně ne. Ale vysocí vůdci obdrželi nové jméno, potom co přemohli. Vidíte, jak to dokonale souhlasí.
Zjišťujeme, že On má skrytou manu. Skrytá mana je symbolem na chleby předložení. Chleby předložení byly určeny jen pro kněze. Byly pro ně připravovány zvláštním způsobem. To bylo určeno vůdcům a přemožitelům. Manu dostalo celé shromáždění, ale on dostal skrytou manu – zvláštní zjevení, kdo a co je Ježíš, všechno o Něm. Vidíte, anděl obdržel zjevení, když přemohl. Je řečeno: „Držte pevně …, neboť kdo přemůže …". To bylo adresováno andělu církve.
Dnes večer začneme s tím: Andělu pak Tyatirské církve piš … toto praví Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a jehož nohy jsou podobné mosazi …
Hned na začátku Zjevení jsme Ho viděli v Jeho sedminásobně oslaveném stavu. Jan Ho viděl ve „dni Páně". Nyní je Kněz. Když putoval na zemi, byl Prorokem – Božím Prorokem. Jako Kněz předstoupil před Otce se Svou vlastní krví. Až se vrátí, bude Král. ON se vrátí jako Král – Prorok, Kněz a Král. ON byl Prorok Boží, byl podoben orlovi. Byl Božím Knězem, byl Beránkem. Až se vrátí, bude Lvem zkmene Juda, panujícím Králem.
Po kněžské službě Ho zde vidíme stát, poté, coopustil svatyni. Jan svědčí, že byl v Duchu přesazen v ,den Páně‘. Ne v sedmý den, ne v neděli. To všechno nesouhlasí. Zjistili jsme, poté, co jsme zkoumali Písmo, že to byl ,den Páně‘. Toto je ,den lidí‘. Jeho den nastane příchodem Páně.
Jan byl přesazen do ,dne Páně‘. Když viděl Pána, měl sněhobílé vlasy, čímž je představen jako Soudce. V tu chvíli nebyl jako kněz, neboť kněz, když vykonával službu, byl opásán kolem boků. ON byl aleopásán přes hruď, což znamená, že byl Soudcem. Amen. Tak Ho vidíme putovat mezi sedmi zlatými svícny. V proroku Danielovi jsme četli o ctihodném Starci, který byl ukázán u soudu u bílého trůnu ajeho vlasy byly bílé jako sníh. Staří angličtí soudci měli vždycky dlouhé bílé paruky, když se objevili usoudu. Jan Ho viděl ve ,dni Páně‘ jako Soudce. Amen!
Zjišťujeme, že měl oči jako plamen ohně. Jednou tyto oči byly zality lidskými slzami. ON tam stál aoplakával člověka, který zemřel, přesto, že věděl, že za několik minut bude opět vzkříšen. Byl to lidský soucit, ale za tím byla taková síla, že On mohl nahlédnout do života člověka a říci mu, kdo je avšechno, co kdy dělal. Nyní vyzařoval oheň. Ty oči mohly přehlédnout celou zemi a vidět všechno, co se děje. Kde budeš stát ty ve dni soudu? Tvé hříchy budou před Ním zjeveny.
Pozorujte! Z Jeho úst vycházel dvousečný ostrý meč, který je Slovo Boží. Jeho nohy byly podobny zlaté mosazi, což představuje Jeho základ. Je to On, kdo tlačí pres hněvu všemohoucího Boha. ON všechno pošlapal a vzal na Sebe hřích, prošel tím a Bohu se v Něm zalíbilo. Jeho základ je naším základem.
Na Kristu, nepohnutelné Skále je mé místo,
všechno ostatní je klesající písek.
Zjišťujeme, že On se každému církevnímu období představuje v některé charakteristice Svého božství. Zjistili jsme již, že Boží zjevení je na prvním místě. „Neboj se. Já jsem ten První a Poslední, který jest, který byl a který přichází, ten Všemohoucí."
Vidíte, první zjevení! Jan se otočil, aby viděl, kdo to je, kdo s ním mluví. Nejprve ho On oslovil takto. Každý král nebo někdo jiný se nejprve představí ařekne, kdo je. „Já jsem ten a ten, kdo s tebou mluví. Neznáš mě. Jsem William Branham. Jsem John Doe", nebo kdokoli to je.
ON řekl: Já jsem první a poslední a živý, ješto jsem byl mrtvý a aj, živý jsem na věky věků. – Jeho božství! Zde Ho vidíme sedmeronásobně se představovat ve znádherněném stavu. V každém věku církve se nechává poznat v jednom ze zjevení Božích ve Svém znádherněném stavu.