Filadelfské období církve
/ William Branham
9. Část 9.
Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí vlehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti. Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách se ukázal jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijmouti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, zDucha svatého jest.
Každá věc má být postavena na základě dvou nebo tří svědků. Duch svatý tedy byl Jeho Otcem. ON ale řekl, že Jeho Otec je Bůh. Kdyby to měly být dvě rozličné osoby, která je potom jeho Otcem? Vidíte, do čeho se sami zapletete? Visíte ve vzduchoprázdnu. Musíte nyní přiznat, že Duch svatý je Bůh sám. Duch svatý je Bůh. Nyní byste měli již jen dva místo tří. Tedy dále:
… nebo což v ní počato jest, z Ducha svatého jest. Porodí pak syna, a nazveš jméno jeho Ježíš; on zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. Toto všecko pak se stalo, aby se naplnilo, co bylo pověděno ode Pána skrze proroka, řkoucího: Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazveš jméno jeho Emmanuel, kteréž se vykládá: S námi Bůh.
Co bylo Jeho jméno? Kdo tedy jsou John a Mary, kteří pak spolu vždy šťastně žili? Jak zní jméno Otce, Syna a Ducha svatého? Když se Ježíš narodil na zemi, byl On Kristem, Pánem. Když byl po osmi dnech obřezán, dali Mu rodiče jméno Ježíš. Byl tedy Ježíš Kristus, Pán Ježíš Kristus.
ON byl Pán! Když se narodil, byl On Kristus, Pán. Potom dostal jméno „Ježíš". Tak On byl nyní Ježíš Kristus, Pán. Přesně to bylo zjeveno Petrovi. On věděl, kdo byli John a Marie a pochopil, co bylo míněno, když On řekl: „Křtěte je na jméno Otce, Syna a Ducha svatého." Mohlo mu to být zjeveno, neboť Ježíš věděl, že Petr má dar zjevení. On to věděl, neboť mu to bylo již skrze Ducha shora zjeveno.
Jestliže Bůh vidí, že člověk přijímá zjevení shora, potom mu může důvěřovat a používat ho. Potom, je mu to zjeveno. Neboť On řekl, že to nikdo nemůže zjevit, jen Otec. To může jen Bůh. ON věděl, že Petr byl ve spojení s Duchem.
Petr měl zjevení, proto vystoupil a řekl: „Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů."
Jen pár dnů předtím Ježíš řekl Petrovi ohledně zjevení, kým On byl: „Na této skále chci postavit Svoji církev a brány pekla ji nepřemohou." Jemu pak On řekl: „Nyní říkám tobě: Ty jsi Petr … JÁ ti chci dát klíče království nebeského." Ó, „JÁ ti chci dát klíče království nebeského a co na zemi svážeš, to bude v nebi svázáno, a co na zemi rozvážeš, to také v nebi bude rozvázané."
O letničním dni, při zasvěcování církve, deset dní poté, co Ježíš řekl: „Křtěte je na jméno otce, Syna aDucha svatého," povstal Petr, neboť poznal skrze duchovní zjevení, že Otec, Syn a Duch svatý není žádné jméno. Nikdo to také neučil až do katolického období a každá osoba, která byla pokřtěna ve jménu „Otce, Syna a Ducha svatého", je skutečně pokřtěna na katolickou víru, ale ne křesťanským křtem. Onen zbytek to nikdy neudělal.
O letnicích byli všichni naplněni Duchem svatým, mluvili v jazycích a chovali se jako opilí. Také byli opilí – zpiti „novým vínem", novým vínem, které přišlo s nebe, z Kanánu nahoře. Když všichni jásali, velebili a tak si počínali, povstal v jejich středu Petr a řekl: „Tito muži zde nejsou opilí, jak si to myslíte, zde se naplňuje zaslíbení proroka Joele: JÁ vyliji Svého Ducha."
Tedy se ptali: „Co máme činit, drazí bratři?" To je ta otázka. „Jak to obdržíme? Kdo má ty klíče?"
„Pojď sem, Šimone! Ty máš klíče! Vytáhni je! Cořekneš?" Myslete na to! Ježíš Kristus řekl: „Co na zemi svážeš, to bude svázáno v nebi a co na zemi rozvážeš, bude v nebi rozvázáno." Jestliže je Bohem, musí dodržet Své slovo.
Vy katoličtí kněží, ukažte mi nyní vaše odpouštění hříchů!
Jeden katolický kněz mi kdysi řekl: „Neřekl Ježíš: Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny."?
Odpověděl jsem: „To řekl."
„Komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy."?
„Ano!"
Tedy: „Komu je odpustíte, tomu jsou odpuštěny. Komu je neodpustíte, tomu nejsou odpuštěny."
Odpověděl jsem: „Přesně tak to řekl."
Ptal se: „Nedal snad Kristus moc Své církvi, a my přece jsme Jeho kostel, odpouštět na zemi hříchy?"
„To jistě udělal", odpověděl jsem. „Jestliže jim odpustíš, jak to oni učinili tehdy, pak s vámi souhlasím." Pokračoval jsem: „Jak jim oni odpustili? Uložili jim nějaké pokání nebo něco podobného, jako to děláte vy? Ne, můj pane. Petr řekl: ,Pokání čiňte!‘ Tady je ten klíč! ,Čiňte pokání a dejte se jeden každý z vás pokřtít na jméno Ježíše Krista na odpuštění hříchů, potom přijmete dar Ducha svatého‘. Ten klíč otevřel na zemi a otevřel v nebi. To je ono!"
Ze stejného důvodu dal Pavel následující otázku těm, kteří byli pokřtěni stejným mužem, jenž pokřtil Ježíše, když se s nimi setkal: „Přijali jste Ducha svatého potom, co jste uvěřili?"
Odpověděli: „Ne, ani jsme neslyšeli, je-li Duch svatý zde."
Ptal se jich: „Na co …?" Podívejte se na to řecké slovo, to znamená: „Jak jste byli pokřtěni?"
Oni odpověděli: „Křtem Janovým."
Tedy řekl: „To již neplatí. Nebesa jsou proti tomu uzavřena. Musíte přijít a být pokřtěni na jméno Ježíše Krista."
Když to slyšeli, nechali se ještě jednou pokřtít asice na jméno Ježíš Kristus. Potom na ně položil Pavel ruce, Duch svatý na ně sestoupil a oni mluvili v jazycích a prorokovali.
Ó bratře, tak se dostaneme zpět k začátku. To jsou ty otevřené dveře, které se zde otevřely. Souhlasí to dokonce geograficky. Večerní světlo svítí. Na to odkazují všechna biblická místa.
Mohli bychom o tom mluvit celé hodiny, ale zbývá nám již jen 15 minut, abychom probrali asi 35 různých bodů. Probereme je zítra ráno, nestihneme-li to dnes večer.
Čtěme dále:
… a žádný jich nemůže zavříti. Nebo ač máš nevelikou moc, a ostříhal jsi slova mého a nezapřels jména mého.
Tady to máme! „Mé jméno nezapřel." To jméno bylo zjeveno. Oni se vzdálili od staré mrtvé Sardinské denominace a vešli do živé církve.
Dejte pozor, co je psáno v 9. verši. To je velice závažné.
Aj, dávám z zběři satanovy ty, kteří se praví býti Židé, a nejsou, ale klamají. Aj, způsobím to, že přijdou a budou se klaněti před nohama tvýma, a poznají, že jsem já tě miloval.
S tím bychom vystačili na celý večer. Co jsou? Sledujte to! ON k nim mluvil, po dlouhém čase znovu poznali Jeho jméno, vešli otevřenými dveřmi, Ježíšem Kristem, přijali Slovo života a byli naplněni Duchem svatým. A nyní On hovořil o synagoze satanově.
Můj bratře, vraťme se zpět ke Zj. 2, 13, kPergamonskému období církve. Tam bych vám chtěl ukázat, oč se zde ve skutečnosti jedná: o denominace. Vím skutky tvé, i kde bydlíš, totiž tu, kdež jest stolice satanova …