Filadelfské období církve
/ William Branham
3. Část 3.
V tomto poselství se s námi potkává s očima jako plamen ohně. ON hledí na Tyatiru. Během tohoto věku se katolicismus sjednotil s pohanstvím, popřípadě nikolaitství s pohanstvím a zapříčinili zrod prvního organizovaného kostela. Bůh řekl, že skutky Nikolaitů v Efezu a Pergamonu se staly učením, které bylo učením Baláma. Byl to Balám, jenž učil Izrael cizoložstvu s Moábskými. (Moáb reprezentoval všeobecný, vlažný kostel jako organizaci.) Bůh svědčí, že učení Nikolaitů spočívalo v tom, že se zbavili síly, která byla v církvi a ustanovili organizaci. ON řekl: „Nenávidíš skutky Nikolaitů, které i já nenávidím". Znovu On říká: „Mějte ty skutky vnenávisti!" Zde to bylo plně v pohybu. Vidíte, jak církev byla vypuzena ven, že tu zbylo již jen málo zcírkve, o které nyní mluvíme.
V onom čase zjevení církve budoval Řím své veliké kamenné budovy na slámě a strništi. ON se obrací k církvi. Jeho oči jsou stále ještě jako plamen ohně, které hledí přes celý věk. Jeho základ není seno asláma, ale nehybná mosaz, zkušená v ohnivé peci. Tento základ je jistý. To miluji. Víme, na čem stojíme.
„Znám tvé skutky: tvoji lásku a věrnost, ochotu pomoci, houževnatou vytrvalost, a vím, že tvé skutky v posledním čase jsou ještě četnější než ty první."
Církev byla skoro odříznuta. Zbývalo jen málo. Odvrátili se od velkých duchovních shromáždění aspolehli se na skutky. Bůh by nechtěl, abychom se opírali o skutky. To je znamením organizace. „Přineseme dříví paní Jonesové a dětem dáme ošacení." To je dobré, ale nespoléhejte na to! Nedělejte to! Bratře, je to dobrý skutek, to by však udělal každý dobrý občan. Ale abychom byli křesťanem, musíme mít prožité znovuzrození, křest Ducha svatého.
Místo, aby se vrátili k lásce a víře, spoléhali na skutky a čím dál více tomu propadali.
„Znám Tvé skutky: tvou lásku, věrnost a ochotu pomoci, houževnatou vytrvalost …"
Nyní čteme 20. verš: Ale mám málo proti tobě, ženecháváš ženy Jezábel, která se býti praví prorokyní, aby učila a svozovala služebníky mé, aby smilnili ajedli modlám obětované.
Nu „žena". Včera večer jsme zjistili, že ,žena‘ reprezentuje církev. Zjistili jsme, že zde byli jmenováni Nikolaité, učení Baláma a nyní Jezábel.
„Jezábel". Na to dejte pozor, neboť to jsou dějiny. Čteme o tom v 1. Král. 16. Jezábel nebyla dcerou Abrahamovou; ani tato pohanská skupina Říma ne. Nikolaité byli studení, formální křesťané, kteří se oddělili od pravých křesťanů a jak se zdá, neměli víru. Chtěli z toho udělat klub, jako je to dnes. Říká se: „Dny divů jsou za námi!" „Duch již není." „To bylo pro jiný čas. My jsme bratrství." Nějaký dobrý svobodný zednář nebo podivný chlapík může založit bratrství. To všechno je dobré, ale nikdy to nenahradí znovuzrození skrze Ježíše Krista pro spasení duše a tuto pravdu.
Nuže, Jezábel (Izabela) nebyla Abrahamova dcera. Byla dcerou jednoho modloslužebníka. V tom čase byla její královská rodina známa svou krutou, surovou věrností Bálovi. Její otec byl knězem bohyně Astarty. Achab užil stejné strategie jako Konstantin. Tento mocný národ se nacházel vedle Izraele.
Co udělal Konstantin? Neprožil obrácení. Byl to politik. Oč usiloval? Řekl křesťanům, Nikolaitům, žebudou-li se za něho modlit, aby zvítězil ve válce, stane se křesťanem. Měl sen, ve kterém nechal namalovat na štíty výzbroje bílé kříže. K tomu se vrací „Kolumbovi rytíři". Ti se na to odvolávají. Aleon nikdy neudělal něco křesťanského, kromě toho, že umístil kříž na nikolaitský kostel. Jak jsem řekl již včera večer, to bylo to jediné, co udělal, abydokázal svůj vztah ke kostelu. Více jsem nemohl z dějin vyčíst. Mnozí učení říkají totéž. O jeho obrácení nevíme nic. Do čeho se pustil? Při všem, codělal, jen sledoval zájmy Říma.
Nyní pozorujte jeho strategii a sledujte, jak to Bible potvrzuje. Staletí předtím, než k tomu došlo, toBůh předpověděl. Konstantin užil stejnou strategii jako Achab. Tak to zde Bůh říká.
Konstantin viděl, že veliká část jeho lidu byli Nikolaité. Někteří z nich, letniční, byli nazýváni „bludaři". Nazývali je kacíři a svatými koloběžkami a jinými jmény. Ale tam se děly pravé divy a znamení. Lidsky smýšlející sbory se stále více a více formovaly do organizací. Co udělal Konstantin. Použil chytrý trik. Získal své pohanské a křesťanské přátele a sjednotil je do kostela. Zavedl do křesťanství pohanství. Toto sjednocení nastalo v Pergamonském věku.
Co tomu řekl On dnes večer? Zopakovalo se to stejné, co udělal Achab. Když Achab chtěl upevnit své království, oženil se s Jezábel. Jezábel, modloslužebnice. Tak chtěl upevnit své království.
O totéž usilují náboženské konfese. Vidíte, žechtějí vydat Bibli, která bude hotova v příštím roce. Bibli, která uspokojí Židy, katolíky a protestanty. Ó bratře, mám z novin jeden výstřižek. Dnes večer ho tu nemám, ale slyšeli jste to, když jsem ho tady před několika večery četl. Tak to je.
Takovým způsobem to zkoušejí se rozšířit. Svaté věci Boží rozptylují všemi možnými způsoby, jen když tím mohou získat více lidí. To udělal kostel. Přijali lidi skrze stisk ruky a získali tím odpadlíky, ale ne obnovené lidi. Avšak do pravého Těla Ježíše Krista, které není žádnou organizací, nýbrž tajemným Tělem Ježíše Krista, se můžete dostat jen jedním způsobem a sice křtem Ducha svatého. To je správné. Stejná znamení, která se děla mezi apoštoly, se dějí v církvi. To souhlasí.
Nemusíme uzavírat kompromisy a říkat: „My se připojujeme k tomu nebo onomu sboru, k jednotě, kbaptistům, k metodistům nebo Assemblies." Chceme se sjednotit s Kristem. Jděte pryč od všech těchto věcí!
Každá tato organizace je milá, ale mají své učení a vlastní věci. Musíte se okresního předsedy ptát, dovolí-li, abyste mohli přijít do jeho kraje konat shromáždění. Jestliže neučíte přesně tak, jako oni, pak jste odmítnuti. Nemůžete se potom držet toho, coříká Bible. Na to ale nemůže Bůh přistoupit. ONto nenávidí a každý znovuzrozený křesťan také. Mnozí z nich by chtěli dělat absolutně to správné, chtěli by sloužit a mít společenství, ale nemůžete, byli byste vyhozeni. Nechte se vyhodit! Jděte vpřed a obdržte Ducha svatého. To souhlasí. Ale oni se chtějí pevně přidržet dogmat. Chtějí vás tam dostat, aby dali dohromady mnoho peněz. 1944 razili baptisté heslo: „O milión více v roce 44." Co dostali?
Jak řekl veliký evangelista Billy Graham vLouisville: „Jestliže Pavel šel do nějakého města ajeden se tam obrátil, on se za rok vrátil, pak našel třicet těch, kteří uvěřili skrze toho jednoho. Z jednoho obráceného to přešlo na děti a děti dětí." On řekl: „Když přijdu do nějakého města já a třicet tisíc se jich rozhodne, když se vrátím po roce, nenajdu jich ani třicet."
To, co řekl, bylo dobré zjištění, přesto ale nevěřím, že náš milý bratr je v právu, když řekl: „Vy líní kazatelé, ta jména a adresy vám dávám, ale vy jim napíšete dopis a dáte si nohy na stůl, místo abyste tam zašli a promluvili s nimi."
Obdivoval jsem ho pro to. Mám rád, je-li člověk tím, čím je a ne pokrytec. Stůjte za tím, co jste. To miluji. Ale jemu bych chtěl říci: „Billy, kdo se staral o ty, kteří uvěřili přes Pavla? Co to bylo, Billy? Když jsi je nechal povstat a říci: ,Přijímám Ježíše jako svého osobního Spasitele‘, a oni by tam zůstali, až ten starý člověk zemřel a rozložil se, a nastalo znovuzrození skrze Ducha svatého. Takový člověk přivede jiné k obrácení."
Bratři, takový člověk je jako plápolající plamen, který nemůžete uhasit. Je jako hořící dům v mocném větru. Ó, nese to všude. Bratře, kdo je skutečně obrácený ke Kristu, nezůstane tiše sedět, je v pohybu. Ó,jsem tak šťasten. Starodávný křest Duchem svatým zapálí vaše duše. Nemůžete zůstat tiše stát. Vítr nad vámi vane. Mocné vanutí je stále nad vámi. Potřebujeme jen naložit nový „hořlavý materiál", ahoří to dále. Ano! O ty, kteří uvěřili skrze Pavla, se nikdo starat nemusel. Pavel je zavedl dost hluboko do Krista, že byli sami sobě zemřelí, a obživeni vKristu, jenž se postaral o to zbývající v nich. To souhlasí. To je ono.
Baptističtí bratři jsou milí. Ale co je platný milion jmen navíc? Stačí se tam jen posadit a zapsat je. To souhlasí. Ó bratři, my bychom ale chtěli, aby ta jména byla zapsaná v Knize života zabitého Beránka před ustanovením světa, lidé umytí krví, naplnění Duchem svatým, kterým následují znamení a divy.
Zkoumejte v Písmu! Přál bych si, že byste si mohli všichni přečíst Nicejský koncil, abyste zjistili, jak ti mučedníci drželi plamen z letnic vztyčený. Vám, moji bratři od baptistů a metodistů atd. bych chtěl říci: Pravdivé, pravé světlo není letniční organizace. Pravdivé, pravé světlo je to letniční prožití. Celé dny jsem byl zahloubán v knihách dějin. Je to plamen z letnic, který byl až do dneška zachován živý, přesto, že byl vypuzen ven.