Misión Popular Libre Krefeld

Jesucristo es el mismo ayer, y hoy, y por los siglos. Heb.13.8

Idioma:




Žádný muž Boží nevydává svědectví sám o sobě, nýbrž o tom, co Pán řekl a činil. Také mně Pán stále znovu oslovoval „Můj služebníku“ - poprvé 2. dubna 1962: „Můj služebníku, tvůj čas pro toto město brzy uplyne. JÁ tě pošlu do jiných měst zvěstovat Mé Slovo.“ To je tak pravda, jako že Bůh žije, a to jsem v přímém pověření a vůli Boží uplynulých 50 let konal. Vždyť všem je známé, že Pán řekl také: „Můj služebníku, obstarejte si pokrmy a potravinami, neboť přijde veliký hlad … potom budeš stát uprostřed lidu a pokrm rozdávat atd.“ 

„Můj služebníku, určil jsem tě podle Mat. 24:45-47 k tomu, abys ten pokrm rozdával …“ Slovo našeho Pána muselo přece najít nyní naplnění, Pán sám řekl „služebník“: „Kdo tedy jest služebník věrný a opatrný, kterého ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?“ ON věděl, kdy to bude.

Zde je řeč o moudrém služebníkovi, kterého Pán ustanovil; vždyť tak je to napsáno, tak to sám Pán řekl. Je to příkaz této hodiny, všem služebníkům duchovní pokrm podat, aby se i oni podíleli na rozdávání. To náleží k Božímu spásnému pořádku, do kterého se všichni zařadíme.

Bratr Branham přece na pokyn Pána pokrm uskladnil. Nebylo to žádná náhoda, když 1. dubna 1962 řekl, že mu Pán přikázal necestovat do Švýcarska, ale uskladnit pokrm. Nebyla to náhoda, že Pán mi 2. dubna 1962 přikázal ten pokrm uskladnit. Nebyla to náhoda, že ten prorok 3. prosince 1962 před dvěma svědky řekl: „Bratře Franku, pokrm, který máš uložit, je zaslíbené slovo pro tento čas. Pokrm je v těch kázáních zaznamenaných na magnetofonovém pásku, ale počkej s rozdáváním, až obdržíš zbytek pokrmu.“ Také není náhoda, že Bůh v Am.8:11 předpověděl, že pošle duchovní hlad po slyšení Jeho slova. Bůh také v našem čase nečinil nic, aniž by Své tajemství předtím zjevil Svému služebníkovi a prorokovi a Svým služebníkům, apoštolům (Am.3:7; Ef.3:5).

Není náhoda, že Pán nejprve v Mat.24 mluvil o všem, co by se mělo stát, a pak jde přímo na důležitý text pro církev (v.45-47). Tyto verše Pán vyslovil hlasitě s důrazem. Ano a potom následuje kap. 25:1-12. Pro toto období jsou to dvě nejdůležitější biblická místa. Nyní jsou mezi těmi vyvolanými moudré a bláznivé panny. Moudré budou Bohem stanovenou službu respektovat, přijmou čistý duchovní pokrm, Duchem Svatým budou naplněny a zapečetěny. 

Jsou ještě další prožití, ve kterých mě Pán přikazujícím hlasem oslovil „Můj služebníku“ a dal přímé příkazy. Když si je uvědomím, potom jsem si vždy nanovo vědom té veliké odpovědnosti, která je spojena s tímto přímým posláním. Jsem také jen člověk, který je odkázán na Boží milost. Ale co se týká služby, činil jsem všechno podle příkazu Páně: Boží slovo jsem osobně kázal ve více než 150 zemích; zvěst jsem v TV a rozhlasovém vysílání hlásal v celém světě; přeložil jsem kázání bratra Branhama a tak rozdával ten duchovní pokrm. Přestože je všeobecně známé, že jsem po odchodu bratra Branhama tu zvěst nesl do celého světa, nechť je to ještě jednou zde všem, kteří nově přišli, zmíněno. Kdo má Ducha pravdy, bude tomu věřit; kdo má ducha klamu, ten tomu věřit nemůže. Přímé poslání, které je spojeno se spásným plánem, může být a bude přijato a věřeno jen těmi, kteří skutečně jsou v království Božím a patří k Církvi-Nevěstě. 

Že přímé povolání a poslání je spojeno s velikou odpovědností, která je v církvi Boží, je jasné; také to, že apoštol varoval před bratry, kteří způsobují rozkol falešným učením (Řím.16:17). Také v 2.Kor.11 kde se mu jednalo o to, přivést Kristu čistou pannu, naříká kvůli falešným bratřím, nazývá je lživými apoštoly a nepoctivými dělníky, kteří jen nosí masku. V 13. kapitole znovu prosí ty věřící: „Nechte se napravit!“ 

Galatskému sboru píše ve vší vážností: „Kdo zvěstuje jiné evangelium, je prokletý!“

V Ef.4 mluví o větru různých učení a označuje to za podvodnou hru lidí. Ano, a v 2.Tim.2:16-22 píše o marném prázdném klábosení, které vede k odcizení od Boha, a jmenuje Hymenea a Filéta, kteří učili, že vzkříšení již nastalo a to se projevuje jako rakovina. Není tomu nyní se všemi falešnými učeními právě tak? Dodnes to pravé učení ještě nezpůsobilo žádný rozkol, naopak: všechny služby, které Bůh ustanovil, slouží ke vzdělání církve (Ef.4).

Pavel měl odpovědnost, měl povolání, poslání, přímé pověření. Pro něho byla církev Boží sloup a základ pravdy (1.Tim.3:15). Cíl svého zvěstování shrnul v 1.Kor.9:1-3: „Zdali nejsem apoštol? Zdali nejsem svobodný? Zdali jsem Ježíše Krista Pána našeho neviděl? Zdali vy nejste práce má v Pánu? Bych pak jiným nebyl apoštol, tedy vám jsem. Nebo pečeť mého apoštolství vy jste v Pánu. Odpověď má před těmi, jenž mne soudí.“

„… Tak bude slovo mé, které vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám“ (Iz.55:11).


Contenido 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17