Oběžný dopis Október 2013
/ Ewald Frank
Jazyk: česky
Jiné jazyky
8. Co se nyní děje?
- Úvod
- Přesně tak se to stane
- Požehnaný, kdo věří, jak Písmo praví!
- Ó, jaký to bude den!
- Když se Syn člověka zjeví a když On přijde
- Všechno se opakuje, neboť dary milosti a povolání Boží jsou neodvolatelné (Řím.11:29)
- S tím je spojena velká odpovědnost
- Co se nyní děje?
- Cenné porovnání
- Dvojnásobné naplnění biblického proroctví
- Jen Duch Svatý vede do pravdy
- Zjevení oblaku
- Kritici se hlásí o slovo
- Bohoslužba nebo modloslužba?
- Dnes, jestliže uslyšíte Jeho hlas …
- Nejdůležitější období spásných dějin je nyní
- Dění konečného času na Blízkém Východě ve světle biblického proroctví
Nyní zaznívá volání k probuzení pro všechny žijící: „Hle, Ženich přichází, vyjděte mu vstříc!“ Nyní zní zvěst: „Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nezúčastňovali hříchů jeho a abyste nepřijali z jeho ran …“ (Zj.18:4) „A proto vyjděte z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí“ (2.Kor.6:17-18). Boží lid prožívá nyní Boží zvěst v naplňování všech s tím spojených zaslíbení; vyvolání, oddělení a přípravu až k plnému navrácení, které musí být realitou před druhým Kristovým příchodem. „… Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus“ (Ef.2:20).
Je přece psáno: „Kterého zajisté musí přijmout nebesa, až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa svých svatých proroků od věků“ (Sk.3:21). V této souvislosti patří naplnění zaslíbení Eliáše z Mal.4:5, které potvrdil náš Pán v Mat.17:11: „Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ A aby všechno na dvou nebo třech svědcích bylo založeno, čteme co náš Pán řekl v Mar.9:12: „Eliáš přijde nejprve, napraví všecky věci …“ Dnes se toto písmo naplnilo před našima očima a ušima a všechna témata jako Božství, křest, Večeře Páně, ano všechno je učitelsky vráceno do původního stavu.
Jan Křtitel znal své poslání, ale jeho služba mohla být obsáhle popsána až v těch čtyřech evangeliích. Právě tak bratr Branham znal svou službu a biblická místa, která se na ni vztahovala. Ale teprve se zpětným pohledem může toto být v plném rozsahu zařazeno do spásných dějin. Čtyři evangelia mohla být napsána až po nanebevstoupení Krista. Skutky apoštolů mohly být napsány až po vylití Ducha Svatého; dopisy církvi až po jejím vzniku. Tak jsme porozuměli až po skončení služby bratra Branhama celému významu jeho poslání. Teprve potom jsme všechno, co řekl, mohli biblicky zařadit.
Jak často bratr Branham říkal, že ta zvěst je: „Zpět ke Slovu! Zpět k začátku! Zpět k učení apoštolů, ano, zpět k letniční slavnosti!“ To nyní prožívají všichni, kteří skutečně věří na základě Písma. Jak jsme již častěji zdůraznili, v pravé církvi Ježíše Krista musí být poslední kázání jako první. Poslední křest musí být jako ten první. „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest …“
Poslední Večeře Páně musí být jako první s jedním chlebem a jedním kalichem, a ne se stovkami skleniček na podnosu, jak je zvykem na mnohých místech. V církvi Boží platí také pro slavnost Večeře biblický příklad našeho Spasitele (Mat.26:26-29) a původní církve (Sk.2:42). Pavel k tomu píše: „Kalich dobrořečení, kterému dobrořečíme, zdali není společnost krve Kristovy? A chléb, který lámeme, zdali není společnost těla Kristova?“ (1.Kor.10:16). Také každé lokální shromáždění musí být na konci jako na počátku; vyzbrojeno mocí z výsosti, jedno srdce a jedna duše, se všemi službami, ovocem Ducha a dary Ducha (1.Kor.12 až 14; Ef.4). To náleží k uskutečněné realitě zvěsti navrácení. Amen.