Mission Populaire Libre

Jésus-Christ est le même hier, aujourd'hui et éternellement" (Hèbreux 13:8)

Langue:

Autres pays




Ve dnech krále Achaba viděl prorok Micheáš Pána na Jeho trůnu. Micheáš nebyl nějakým „sborovým prorokem“, nýbrž pravým prorokem Božím, který řekl: „Proto slyšte slovo Pána: Viděl jsem Pána sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.“ (2.Par.18:18) Také tento prorok viděl jen jednoho Pána sedět na trůnu a obklopeného anděly.

Izaiáš je další svědek, který nám sdělil své nádherné prožití: „Léta, kterého umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám… Potom jsem slyšel hlas Pána řkoucího: Koho pošlu? A kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj, já, pošli mne.“ (Izaiáš 6:1-3+8)

Pozvěme proroka Izaiáše ještě jednou k svědectví. V každém Božím zjevení je ten přídomek – titul „JÁ jsem“. „JÁ jsem ten Věčný, ten sám v sobě Existující, tentýž včera, dnes a tentýž na věky“. Věčný Bůh, ten Pán je stvořitel země. (Izaiáš 40:28b) „…že Já jsem, a že přede mnou nebyl zformován Bůh silný, aniž po mně bude. Jen Já jsem Pán, a žádného není kromě mne spasitele… a jen já Bůh silný jsem. (43:10-12) JÁ jsem ten první a Já ten poslední, a kromě mne není žádného Boha. (44:6) „JÁ jsem Pán, a není žádného více, kromě mne není žádného Boha.“ (45:5) JÁ jsem, Já jsem ten první a Já jsem ten poslední.(48:12 aj.) Ze všech biblických svědectví jasně vyplývá, že je to vždy jen ten Jeden, kromě Něho jiný neexistuje.

Prorok Ezechiel, jehož jméno znamená „Bůh je silný“, nás seznamuje se svým nadpřirozeným prožitím: „…na pohledění jako kámen safírový, a nad podobenstvím trůnu, na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka. …To bylo podobenství slávy Pána. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas JEDNOHO mluvícího.“ (Ezechiel 1:26-28)

Ano, vzhled Boha, toho Pána je podoba Muže, tak jak chodil v zahradě Eden. Nad tím JEDNÍM sedícím na trůnu byla duha smlouvy. ON je Bohem té smlouvy; smlouvu s Izraelem uzavřel jako Anděl smlouvy (Skutky 7:33-38). Ve Zjevení 10 přichází Pán obklopen duhou a staví Své nohy jako právoplatný majitel na zemi a moře. Jako Spasitel uzavřel smlouvu také s novozákonní Církví Svým jménem smlouvy JAHŠUA/Ježíš (Matouš 26:26-29 aj.). Ve Starém Zákoně proroci předpověděli spásu a příchod Spasitele, v Novém Zákoně se všechna proroctví stala prožitou realitou.

Ani jedenkrát na trůnu nebylo spatřeno více božských podob nebo osob. Vždy to byl jeden věčný Bůh, který jako „Pán“ přijal viditelnou podobu. Ani prorok Daniel neviděl na trůnu dvě osoby (7:9-14). Pozoroval, jak byly postaveny stolice k soudu, a Soudce, jehož rozhodnutí je definitivní, v podobě ctihodného Starce se posadil. Ve spojitosti se soudem viděl, jak Syn člověka přicházel s nebeskými oblaky a byl přiveden k ctihodnému Soudci. V Novém Zákoně můžeme o příchodu Syna člověka číst: „Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všichni svatí andělé s ním, tedy posadí se na trůnu velebnosti své.“ (Matouš 25:31) Zůstává jako Velekněz a Přímluvce na pravici Boží, dokud všichni nepřátelé nebudou položeni k Jeho nohám jako podnože (Židům 2:5-9). To si lze přečíst na více místech v Písmu. Tak zní slovo zaslíbení: Seď na pravici mé, dokud nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.“ (Žalm 110:1; Ef.1:17-23; Židům 2:5-9 aj.)

Poslechněme si Štěpánovo svědectví: „On pak jsa pln Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.“ (Skutky 7:55-56) Od Jeho proměny v Člověka až po dokonání vidíme našeho milovaného Spasitele v různých úkolech vedle Boha. V Synu se musely všechny symbolické obrazy Starého Zákona stát realitou. Jako Syn Boží je Spasitelem, jako Syn člověka Prorokem, jako Syn Davidův je Králem. Jako Syn Abrahamův je Dědicem světa – skrze Něho jsme se stali dědici Božími a spoludědici Krista. 

ON je Beránek Boží, který nesl hřích světa na kříž. ON je Prostředník Nové smlouvy (Židům 8:6). ON je Velekněz, který vešel do nebeské svatyně se Svou vlastní krví a obětoval ji na trůnu milosti (Židům 9:11-12). ON je Přímluvce, který nás zastupuje u Otce (1. Jana 2:1). ON se stal vším pro všecky, aby všichni, kteří Jemu věří, mohli být vším skrze Něho. Jen víra v Ježíše Krista je pravá víra v Boha. Neboť Bůh byl v Kristu a smířil svět sám se Sebou (2. Korintským 5). 

Písmo svaté je napsáno v dokonalém spásném pořádku. Každé místo musí být ponecháno tak, jak a kde je. Jestliže je psáno „Syn Boží“, tak to tam patří a za žádných okolnosti to nesmí být zaměněno za „Syna člověka“ nebo „Syna Davidova“. Jestliže tam stojí „Syn člověka“, pak to za žádných okolností nesmí být nahrazeno „Synem Božím“. Totéž platí tam, kde je psáno „Prostředník“ nebo „Přímluvce“ a u všech ostatních názvů. Všechno, opravdu každé označení platí jen pro tu souvislost, ve které je to také napsáno. Lidé, kteří neměli správné Boží poznání, zanesli do spořádaného svatého Písma žalostný zmatek a autoritu Božího Slova tak podkopali, jakoby nebylo hodnověrné, jen aby podepřeli své vlastní výklady.

Pojďme ještě k apoštolovi Janovi, který na ostrově Patmos byl hoden vidět zjevení Ježíše Krista. Když byl vytržen v Duchu do „dne Pána“, slyšel hlas Všemohoucího jako zvuk pozounu. Co viděl, to měl napsat a také to, Bohu dík, věrně učinil. Potom, co Ježíše Krista představil jako věrného svědka, jako prvorozeného z mrtvých, který nás Svou krví spasil z hříchů, a udělal z nás krále a kněze Svému Bohu a Otci – který je také náš Bůh a Otec (Jan 20:17; Židům 2:10-18 aj,) – odkazuje na toho, který přichází s oblaky: „Aj, béře se s oblaky, a uzří jej všeliké oko, i ti, kteří ho bodli; a budou plakati pro něj všecka pokolení země, jistě.“ (Zjevení 1:7) V dalším verši se ten Příchozí představuje sám, ale tentokrát ne jako Syn člověka, ale jako ten Všemohoucí: „Já jsem Alfa i Omega, totiž počátek i konec, praví Pán, který je, a který byl, a který přijíti má, ten všemohoucí.“ (v. 8)

Ve 4. kapitole Jan viděl otevřené dveře do nebe a zase slyšel hlas toho Všemohoucího jako pozounu, který na něho volal: „Vstup sem, a ukáži ti, co se má díti potom. A hned jsem byl u vytržení ducha, a aj trůn postaven byl na nebi a na trůnu JEDEN seděl (v.1-2) On viděl, jako Izaiáš, toho Sedícího na trůnu a slyšel jako ten prorok ve Starém Zákoně svatý, svatý, svatý je Pán, všemohoucí Bůh, který byl, a jest, i přijíti má. (v. 8)

Co je to za člověka, který na základě takových jasných a pravých výpovědí Písma svatého o Bohu, může ještě trvat na těch falešných představách nějakého „trojosobního boha“? Komu ještě záleží na uznání lidí a slávě, ten se nepokoří pod mocnou ruku Boží a Jeho Slovo. Avšak všichni, kteří věří jak Písmo praví, obdrží Boží zjevení a přijmou korekturu.

Résumé 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17