Free People's mission

Jesus Christ is the same yesterday, today and forever. Heb.13.8

Language:




Ve Starém zákoně přišel Pán na návštěvu; v Novém přišel, aby byl s námi po všechny dny až do skonání světa (Mat. 28:20), jak zaslíbil: "Jdu, a zase přijdu k vám." (Jan 14:28)

Podle I.Moj. 18 navštívil Pán Svého služebníka Abrahama s dvěma anděly. Ten náhle spatřil před sebou stát tři muže (v.2). Oslovil Jednoho: "Ó Pane, nalezl-li jsem milost před Tebou, prosím, nepomíjej Svého služebníka!" (v.3) Ta rozmluva se odehrávala mezi Pánem a Abrahamem, který nebeskou návštěvu pohostil pozemským pokrmem: "…co připravil, postavil před ně; sám jim pod stromem posluhoval, zatímco jedli." (v.6-8) Již ve Starém zákoně přijal Pán lidskou podobu, jedl a pil se Svým přítelem Abrahamem.

Od verše 16 jsme informováni, že se ti tři muži ubírali do Sodomy. Ale Pán se ještě zdržel u Abrahama, Svého proroka (v.17), před nímž nemohl zatajit, co měl v úmyslu, neboť je psáno: "Bůh Pán, nečiní nic, aniž by předem neoznámil Svoji radu Svým služebníkům, prorokům." (Am. 3:7) Dva andělé, kteří jsou popsáni také jako muži , šli do Sodomy (v.22) a večer dorazili do města (kap. 19:1). Nauka, že tito tři muži byli Otec, Syn a Duch Svatý je rouhačství. Ti dva andělé byli úplně a cele muži – nikoli Boží osoby –, že se jich chtěli vykřičení muži v Sodomě zmocnit (I.Moj. 19). Tvrzení, že by Syn a Duch Svatý vzbudili žádost homosexuálních mužů v Sodomě, je nechutné a odporné. To je vrchol trinitářského rouhání se Bohu, přičemž je zjevně veškerý respekt před Boží svatostí ztracen.

Pokaždé, když je užito pojmu slova anděl, je základem slovo Angelos, což znamená "posel" nebo "poslanec". Na jedné straně jsou to nebeské bytosti, které mají přinést zvěst; na druhé straně jsou tak v Písmu označeni také lidé, kterým je dáno Boží pověření (Ag. 1:12-13 aj.). Ve Zjevení v 2. a 3. kapitole sedmkrát čteme: "Andělu církve piš…" Má-li Bůh Pán předat zvěst, pak se zjeví jako Anděl ; jako ten Pán přikazuje, jako Bohu se Mu dostává uctívání.

V II.Moj. 3 píše prorok o svém nadpřirozeném prožití před "trnitým keřem". Ten jeden Bůh, jenž je také ohněm zžírajícím, se tam zjevil jako " Anděl Páně " v plameni ohně (v.2). U této události jsou zmíněny tři pojmy: "Anděl Páně", "Pán" a "Bůh": "Když tedy Pán viděl, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku keře a řekl: »Mojžíši, Mojžíši!«" (v.4) Přesto byl přítomen jen jeden, totiž Bůh ten Pán, který sám o Sobě řekl: " Proto jsem sestoupil , abych je vysvobodil z ruky Egyptských." (v.8) Stalo se to ve viditelné postavě v souvislosti s přinesením spásné zvěsti o osvobození .

Jak již při stvoření, tak i při vydání zákona byli přítomni také andělé. To je znovu řečeno: "Nebo poněvadž prostřednictvím andělů mluvené slovo bylo nezlomné…" (Žid. 2:2a) a: "…kteří jste přijali zákon působením andělským…" (Sk. 7:53) Ale Mojžíš byl jen prostředníkem "mezi Andělem, který k němu na hoře Sinai mluvil" a mezi lidem (Sk. 7:38). I když byl přítomen ten Anděl, jednalo se o Pána, který mluvil jako " Anděl smlouvy ". "Nebo Pán je náš soudce, Pán ustanovitel práv našich, Pán Král náš; On spasí nás." (Iz. 33:22)

V této souvislosti musí být viděna a chápana také II.Moj. 1. To "nás" v I.Moj. 1: "Učiňme člověka k obrazu našemu…" proroci a apoštolé nikdy nevztahovali na vícero osob uprostřed Božství. Také nenastalo žádné porovnávání: duch, duše, tělo = Otec, Syn a Duch. Má-li někdo za to, že ano, tedy kde, prosím? Pavel píše: "… abyste se na nás učili nad to, co je psáno, výše nesmýšleti !" (I.Kor. 4:6b) Kdo jde nad psané Slovo, zřítí se a padá do propasti vlastního myšlenkového světa.

Odpověď, koho Pán mínil tím "učiňme…" , nacházíme opět v Písmu svatém. U Joba 38:4-7 se Bůh Svého služebníka ptá: "Kdes byl, když jsem zakládal zemi ?… Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plesali všichni andělé." Andělé tedy byli při tom, když Bůh stavěl Zemi a stvořil Adama ke Svému obrazu. To Písmo svaté dosvědčuje. Andělé jsou stvoření synové Boží , kteří se stále zjevují před Bohem: "Jednoho dne, když přišli synové Boží, aby se postavili před Bohem, Pánem…" (Job 1:6; Job 2:1 aj.) V I.Moj. 11 užívá Pán to "my" podle lidského způsobu ještě jednou. V 7. verši je psáno: "Proto sestupme…" Je to ale ten Pán, který všechno tvoří a působí. Andělé Jej obklopují; doprovázejí Jej dokonce až do Betléma (Luk. 2:8-14).

Prorok Izaiáš v 6. kapitole píše, jak viděl Všemohoucího Pána sedět na trůnu, kde Jej obklopoval nebeský sbor a provolával: "Svatý, svatý, svatý Pán zástupů!" (v.3) Ve verši 8 informuje o rozmluvě Pána se zástupem andělů: "Potom jsem slyšel hlas Pána řkoucího: »Koho pošlu? A kdo bude naším poslem?«"

Prorok Micheáš slyšel podle I.Král. 22 a II.Par. 18 v Duchu na Zemi rozhovor, který Pán vedl v nebi: "Viděl jsem Pána sedět na Jeho trůnu, zatímco nebeský zástup stál po Jeho pravici a po Jeho levici." (22:19b) Jak ten text vypovídá, rozmlouval s anděly, kteří Jej obklopovali. Andělé jsou služební duchové (Žid. 1:14), kteří mají lidskou postavu. Od "babylonské invaze" ve 4. století nepřítel tím "učiňme" překroutil Slovo v hlavách a ústech badatelů Písma. Odpovídá to všem pravidlům týkajících se všech biblických témat, že nastalo zmatení řečí jako při stavbě babylonské věže. Pojmy zůstaly, ale byly jim dány jiné významy. Není to příznačné, že kostelní budovy se začaly stavět s věžemi až po náboženském zmatení? V prvních křesťanských staletích ještě měly charakter synagogy.

Toto "nás, my" atd., se skutečně vždy vztahuje na anděly, kteří Boha Pána obklopují, jsou Mu k dispozici k službě a s nimiž rozmlouvá. Poté, co náš Pán přemohl ta pokušení, přistoupili k Němu andělé a sloužili Mu (Mat. 4:11).

"Bůh Pán" putoval v ráji a rozmlouval za večerního chládku s člověkem, kterého stvořil ke Svému obrazu. Boží obraz je podoba muže, a to je také podoba andělů; o tom Slovo svědčí uchvacujícím způsobem. Když anděl Gabriel byl poslán k Danielovi, podává prorok takovouto zprávu: "…hle, postavil se naproti mně jeden podobný muži." (kap. 8:15b) "Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel , kterého jsem viděl v tom vidění na počátku…" (9:21a) Cherubíni a serafíni jsou ale živé bytosti s křídly, které jsou určeny k neustálému uctívání Boha (Iz. 6:2+3 aj.).

Prorok Ezechiel viděl Boha Pána v podobě muže sedět na trůnu : "…co bylo na pohledění jako safírový kámen, něco v podobě trůnu; a na trůnu byla postava, která vypadala jako Muž (ne tři) …" (Ez. 1:26-28) I Jan viděl na trůnu jen Jednoho a mohl Jej přesně popsat (Zj. 4). Kdy nějaký prorok nebo apoštol spatřil na trůnu sedět tři božské osoby? Přirozeně nikdy! Jan dosvědčuje: "I řekl ten, který seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko." (Zj. 21:5)

O andělech se mluví v množném čísle, o Bohu vždy v čísle jednotném: "Jákob pak šel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží . I řekl Jákob, když je viděl: »Vojsko Boží jsou tito.« A nazval jméno místa toho »Mahanaim«." (I.Moj. 32:1-2) Potom zápasil až do východu slunce s Bohem, který se mu zjevil v podobě muže a dokonce ho udeřil do boku, takže od té doby kulhal (I.Moj. 32:24-32). Jákob byl tím prožitím Božím proměněn, a od toho okamžiku byl jmenován "Izra- el " = Bojovník Boží. To místo nazval Pni- el = (Tvář Boží), neboť řekl: "…nebo jsem viděl Boha tváří v tvář, a zachována je duše má." (v.31) V I.Moj. 48:15-16 svědčí: "…Bůh, před nímž ustavičně chodívali moji otcové Abraham a Izák, Bůh, můj Pastýř, který mne vodí, od počátku až dodnes, Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil…" Prorok Ozeáš předává dále prožití, které měl Jákob: "…ale v mužném věku jako kníže zápasil s Bohem , jako kníže se utkal s Andělem a obstál. Plakal a prosil o smilování. V Bétel Jej nalezl, a tam s Ním mluvil. To je ten Pán, Bůh zástupů, jehož jméno je Věčný ." (Oz. 12:4-6)

Po stopách Božích a Jeho rozmanitých zjeveních je to stále napjatější. Musíme totiž druh Jeho zjevení vidět ve spojení s cílem. V II.Moj. 23:20-21 říká Bůh: "Hle, Já pošlu Anděla před tebou, aby tě ostříhal na cestě, a přivedl tě na místo, které jsem připravil. Buď před Ním na pozoru, a poslouchej Jeho pokyny . Nepopouzej Ho, neboť nepromine přestoupení vaše, poněvadž Já jsem osobně v Něm ." Zjevuje se jako Anděl (II.Moj. 32:34), jestliže předává zvěst, proto je také nazýván Andělem smlouvy (Mal. 3:1; Sk. 7:30-38) a Andělem před Jeho tváří (v Mengeho překl. něm. Bible: Andělem Jeho tváře) (Iz. 63:9). Bůh byl osobně v podobě Anděla smlouvy mezi Svým lidem: "Tedy odpověděl Pán: »Jestliže Já potáhnu osobně s vámi, uklidnil bych tě tím?« Tedy Mu odpověděl Mojžíš: »Jestliže bys s námi osobně neměl táhnout, pak nás odtud nevyváděj!«" (II.Moj. 33:14-15) Tak mluví Bůh Pán o Sobě samém jako o osobě, totiž o Své přímé přítomnosti. V posledním oznámení, týkajícím se prvního příchodu Páně je psáno: „Hle, Já posílám Svého anděla, který připraví cestu před tváří Mou. V tom hned přijde do chrámu Svého Pán, kterého hledáte a Anděl smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde…!" (Mal. 3:1) Jan Křtitel byl tím poslem, andělem, předchůdcem a připravovatelem cesty, o němž prorokovali Malachiáš a Izaiáš (Mat. 11:10; Mar. 1:1-3 aj.), a Ježíš Kristus, ten "Pán", zřídil jako Syn Boží Novou smlouvu, a podle Zjevení 10 přijde jako Anděl smlouvy k Izraeli.

Content 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33