Misiunea Liberă

Isus Hristos este acelaşi ieri, azi şi în veci. Evrei 13:8

Limba:




Každý začátek, který Bůh udělal, byl velmi dobrý, ba dokonalý, ale ten protivník vždy usiloval o zkřížení a zmaření Jeho plánů. To začalo již v nebi a pokračovalo na Zemi. To je veliká tragédie. Bůh stvořil všechno krásné a dokonalé. Ale v nebi se jednou proti Němu vzepřel lucifer. Potom svedl první lidi v ráji. Boží nepřítel nic nenechal tak, jak to původně bylo. Od začátku až dodnes lže a podvádí, a působí destrukčně. Neexistuje manželství, rodina, kterou by neotřásal, žádný člověk, kterého by nechal na pokoji, žádné pokolení, žádný lid, země, kde by nenatropil zkázu. Již u Izraelských a později v církvi zkoušel Boží původní plán zmařit. Před žádným probuzením nemá respekt. I tam, kde byl činný Duch Boží, se vloudil a postaral se o zmatek a rozštěpení. V náboženské oblasti všechno pod jeho podvodným vlivem sešlo z cesty, a v tomto období dosáhl v podvádění vrcholu.

V Božím Slově jsme informováni o tom, co v nebi a na Zemi šlo zvráceně a k čemu došlo. Je objasněna minulost, dostalo se nám pochopení přítomnosti a náhledu do budoucnosti. Tak jako Bůh vpravdě učinil všechno dokonale a k člověku chová jen lásku a má s ním pokojné úmysly, tak jistě nepřítel jen škodí. Jako Bůh vpravdě mluvil skrze Slovo, tak nepřítel to vyřčené překroutil. Ďábel není ateista, on věří v Boha a třese se (Jak.2:19). V tom spočívá ten podvod. Obelhává a svádí ve jménu Božím a Slovem Božím, neboť Jej a Jeho Slovo zná velice dobře. Bez váhání by mu mohl být propůjčen titul „vrchní theolog všech náboženství“. V roli odpůrce vždy všechno pravé zpochybnil a nahradil překroucením a lží. Tak se mu stále znovu dařilo rozsévat pochybnosti, lidi zaplétat do nevíry a do bludu zavádět dokonce nábožnými řečmi a nábožným způsobem.

Písmo svaté mluví o přírodním a duchovním stvoření, o „prvním“ a „druhém Adamovi“ (1.Kor.15:45-50). O dokončení přírodního stvoření čteme: „A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, které dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, které byl dělal.“ (1.Moj.2:2) Právě tak se Syn Boží po dokonaném spasení posadil na pravici Majestátu (Ef.1:20 aj.) a o Letnicích Svoji církev naplnil silou Ducha svatého (Sk.2). Ona byla sloupem a základem pravdy samotné (1.Tim.3:15). Avšak již záhy po nádherném začátku začal satan s destrukčním dílem, jako předtím u prvního stvoření.

Nejprve nahlédneme do nebe, neboť tam ta tragédie začala, a sice s luciferem, s jedním z nejvyšších andělských knížat, s tím „pomazaným“, světlonošem, „synem ranních červánků“. On byl ve vedoucí pozici a měl velký vliv. Ale náhle se stalo něco pro nás nepochopitelného, co potom pokračovalo v ráji na Zemi. On to svým způsobem musel zřejmě myslet i dobře, neboť protože byl Bohem stvořen, nemohlo v něm být nic zlého. To zlé vzniklo teprve v okamžiku, kdy to dobré opustil; temnota skrze odpoutání od světla. V té temnotě vyslovil Bůh mocné slovo: „Budiž světlo!“ – a bylo světlo. Vlastní vůli šlo v patách vymanění se z vůle Boží. V Boží harmonii může všechno zůstat jen tehdy, pokud to setrvává v odpovídající vůli Boží v Jím ustanoveném pořádku. V těch částečně zahalených zprávách nám byl dopřán náhled do toho, co se stalo. Lucifer přestal mluvit s Bohem, ale radil se sám se sebou, což lze reprodukovat takto:

„Vystoupím vzhůru do nebe…

Svůj trůn zřídím vysoko nad hvězdami Božími…

Na hoře shromáždění posadím se…

Vstoupím nad výsosti oblaku…

Budu rovný Nejvyššímu!“ (Iz.14:12-17)

(V něm. př. Bible: „Chci vystoupit do nebe…

Chci si zřídit trůn vysoko nad Božími hvězdami…

Chci se na hoře shromáždění usídlit…

Chci se pozdvihnout nad oblaka výsosti …

Chci se rovnat Nejvyššímu!“)

Všechny tyto vyjádřené záměry nevyšly od Boha, a zahájily tak proces odpoutávání se od Něho a luciferovo osamostatňování. Stal se tedy Božím protihráčem a protivníkem. To jeho „já chci“ nebylo vůlí Boží, a bylo automaticky namířeno proti Němu. Do té doby neexistovalo ani zlo, ani ten zlý.

Ten, který byl Bohu tak blízký, proti Němu povstal a zřítil se. Od té doby se může říkat: „Pýcha předchází pád!“ Do tohoto strašlivého pádu s sebou kníže andělů, který se stal nepřítelem Božím, strhl část andělského světa. Od vzpoury v nebi již není jen skrz naskrz dobrý Bůh; existuje také ten zlý, z něhož najednou zmizelo všechno dobré, a jeho vojsko, s nímž jako panovník tohoto světa ovlivňuje lidstvo ze vzdušného prostoru a stále bojuje proti všemu Božímu (Ef.6:11-13). Je to boj světla s temnotou, dobra a zla, na život a na smrt. Do tohoto duchovního střetnutí jsme všichni více nebo méně zataženi. Tu prozatím poslední zkoušku sil proti satanovi a jeho andělům vítězně vybojuje kníže andělů Michal se svým vojskem při vzetí spasených. „I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho. Ale nic neobdrželi, ani jejich místo v nebi více nebylo.“ (Zj.12:7-8)

Conţinut 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19