Tradiční křesťanství
/ Ewald Frank
Language: czech
Other languages
13. Sláva Páně
- Předmluva
- Úvod
- Prověřování - aktuální duchovní výzkum
- Rané křesťanství a následující časová období
- Tragické odchýlení - počátek zkázy
- Neopodstatněné nároky papežů
- Kdo je Marie?
- Co je mariánský kult?
- Reformace - nový začátek
- Božství
- Vlastní svědectví Boží
- Duchovní tělo Boží
- Sláva Páně
- ... z Boha vyšel
- Jméno Páně
- Užitečná porovnání
- Ježíš je Pán
- Kdo Ježíše vyzná...Správné nebo falešné vyznání?
- Člověk Ježíš Kristus
- Křest
- Večeře Páně
- Pád do hříchu
- Ospravedlnění
- Obnovení a znovuzrození
- Posvěcení
- Křest Duchem
- Vyvolení - predestinace (předurčení)
- Jeden den Boží - tisíc let
- Římská světová říše a její zvláštní význam v posledním čase
- Důsledky a tajuplné číslo 666
- Doslov
- Použitá literatura
Bůh Pán se nejprve zjevil Mojžíšovi v plameni ohně v trnitém keři. Na horu Sinai sestoupil v ohni, doprovázený hromy, blesky a zvukem pozounu. Celý národ slyšel Jeho mocný hlas (2.Moj.19,20). „Potom vstoupili Mojžíš a Áron, Nádab a Abiu a sedmdesáte z starších izraelských, a viděli Boha izraelského. A pod nohami jeho bylo jako dílo zkamene zafirového, a jako nebe, když jest jasné. Na knížata pak synů izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili." (2.Moj.24:9-11) Celý národ prožil to, že se živý Bůh projevil na Zemi. Jednotlivci směli vstoupit do Jeho bezprostřední blízkosti, viděli Boha Pána v postavě, kterou mohli popsat.
Krátce poté vystoupil Mojžíš zase na horu, aby se setkal s Pánem: „Tedy vstoupil Mojžíš na horu, a přikryl oblak horu. I přebývala sláva Páně na hoře Sinai, a přikryl ji oblak za šest dní; a dne sedmého zavolal na Mojžíše z prostřed oblaku. A tvárnost slávy Páně byla jako spalující oheň na vrchu hory, před očima synů izraelských." (2.Moj.24:15-17) Jestliže je řeč o „slávě Páně, pak je tím vždy míněna „Šekina", tj. hebrejské slovo vyjadřující viditelnou, leskem, světlem amajestátem proniknutou formaci na způsob oblaku. Slovo „Šekina" samo o sobě už vyjadřuje nadpřirozeným způsobem přítomnost Páně. Tímto způsobem sestupoval Pán během čtyřicetiletého putování, při čemž Jej viděl celý Izrael, nad stánek úmluvy, aby mluvil s Mojžíšem. Ve dne to byl oblak, v noci ohnivý sloup, jehož světelná zář byla mohutná.
I jiní muži Boží viděli tuto Šekinu — slávu. „I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Pánův, tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Páně naplnila dům Pánův." (1.Král.8:10-11)
Prorok Izaiáš viděl Pána na trůnu a slyšel serafíny volat: „Svatý, svatý, svatý Pán zástupů, plná jest všecka země slávy jeho." (Iz.6:3)
Prorok Ezechiel také směl Pána uzřít. On popisuje: „…viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho. Na pohledění jako duha, která bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Pánovy ." (Ez.1:27b-28)
Přechod ze Starého do Nového zákona je dokonalý tak, jak jej jen Bůh byl schopen učinit. Když se stal Pán člověkem, sestoupila tatáž „Šekina": „A hle, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou." (Luk.2:9) Při proměnění se stalo totéž: „Když pak on ještě mluvil, hle, oblak světlý zastínil je. A hle, hlas ztoho oblaku řkoucí: Tento jest ten můj milý Syn, v němž se mi dobře zalíbilo, toho poslouchejte! …Když pak sestupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění , dokud by Syn člověka nevstal z mrtvých." (Mat.17:5+9)
Ve velekněžské modlitbě je řečeno: „A nyní oslav ty mne, Otče, usebe samého tou slávou , kterou jsem měl u tebe, prve nežli svět byl." (Jan.17:5) Dříve než byl svět, vyšel On z Boha jako Logos- Jahve , a touto slávou byl Ješua ozářen. Tentýž zážitek je zaslíben spaseným: „A já slávu , kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme." (v.22) Dovršení je nám popsáno takto: „Otče, které jsi mi dal, chci, kde jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kterou jsi mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa." (v.24) Inás už před ustanovením světa miloval a vyvolil (Ef.1:4-5).